Komunální volby 2026 v obci Žďárec: přehled a souvislosti
V obci Žďárec určí nadcházející komunální volby nové složení obecního zastupitelstva a směřování místní samosprávy pro další čtyřleté období. Zdejší prostředí je přitom v mnoha ohledech specifické. Podle údajů ze sčítání lidu se vesnice řadí mezi místa s výrazně nadprůměrným zastoupením věřících obyvatel v rámci celého Česka, když se k víře přihlásilo bezmála šedesát procent místních.
Tento článek přibližuje nejen dosavadní politické rozložení sil na zdejší radnici, ale i výsledky dalších hlasování od parlamentních přes prezidentské až po krajská klání. Vedle volební historie nabízí také základní demografické a geografické souvislosti života v obci.
Rozdělení sil v obecním zastupitelstvu
Při obecním hlasování v roce 2022 se o hlasy voličů ucházela dvě kandidující uskupení. Vítězem se stala KDU-ČSL, která obdržela 717 hlasů, což představovalo 65,84 % ze všech odevzdaných hlasů. Druhou pozici obsadilo SNK Žďárec se ziskem 372 hlasů a podílem 34,16 %.
Volební dění v širším měřítku zachycují celkové výsledky pro okres Brno-venkov a k dispozici je rovněž souhrnný pohled na celý Jihomoravský kraj. Starší hlasování v rámci obce pak dokumentují odkazy níže.
Hlasování o složení Poslanecké sněmovny
Poslední celostátní měření sil proběhlo v rámci voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025. V obci se na prvním místě umístila koalice SPOLU, jež získala 87 hlasů, což činilo 36,70 %. Na celostátní úrovni přitom zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,51 %, které v místním okrsku skončilo druhé s 52 hlasy a 21,94 %. Třetí příčku obsadilo hnutí STAN díky 33 hlasům (13,92 %), následované uskupením MOTO s 19 hlasy (8,01 %) a koalicí STAČILO!, jež oslovila 17 voličů (7,17 %). Další hlasy obdrželi PIRÁTI s 13 hlasy (5,48 %), hnutí SPD s 6 hlasy (2,53 %), formace PŘÍSAHA s 5 hlasy (2,10 %), ŠVÝC. DEM. se 3 hlasy (1,26 %) a 1 hlas připadl uskupení HOP HYDRA (0,42 %).
Také o čtyři roky dříve, při sněmovním klání v roce 2021, zde byla nejúspěšnější koalice SPOLU se ziskem 97 hlasů (41,27 %), zatímco v celorepublikovém měřítku dosáhla na 27,79 %. Tehdy se o druhé a třetí místo podělila koalice Piráti+STAN spolu s hnutím ANO, když obě uskupení získala shodně po 35 hlasech (14,89 %). Podrobný přehled nabízí stránka pro parlamentní volby ve Žďárci, regionální kontext pak doplňují data pro okres Brno-venkov i celokrajský souhrn za Jihomoravský kraj.
Výsledky přímé volby hlavy státu
Při konání prezidentských voleb v roce 2023 se v úvodním kole postavilo do čela pořadí několik kandidátů. Nejvíce hlasů obdržel Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 88 voličů, tedy 36,36 %. Za ním se umístil Andrej Babiš s 55 hlasy (22,72 %), Danuše Nerudová se 48 hlasy (19,83 %) a Pavel Fischer, který si připsal 30 hlasů (12,39 %). Méně voličů podpořilo další uchazeče: Jaroslav Bašta získal 10 hlasů (4,13 %), Marek Hilšer 8 hlasů (3,30 %), Karel Diviš 2 hlasy (0,82 %) a Tomáš Zima 1 hlas (0,41 %).
Ve finálním druhém kole potvrdil vedoucí postavení Petr Pavel, jenž si připsal 170 hlasů, což představovalo 72,03 %. Jeho protikandidát Andrej Babiš zaznamenal 66 hlasů a 27,96 %. Jak tyto výsledky vypadaly v detailech, ukazuje přehled pro prezidentské volby ve Žďárci, přičemž k nahlédnutí jsou i širší souhrny za celý okres Brno-venkov a krajský souhrn pro okolní jihomoravský region.
Rozhodování v krajských volbách
Regionální krajské volby v roce 2024 přinesly v místním okrsku zřetelnou převahu jednoho uskupení. Jednoznačným vítězem se stala koalice SPOLU, které dalo důvěru 76 hlasujících, což znamenalo 55,47 %. Na druhé příčce skončilo uskupení STAN PRO JM s 19 hlasy (13,86 %) a třetí pozici obsadilo hnutí ANO se 17 hlasy (12,40 %). Hranici deseti procent překonala ještě koalice STAČILO! se 14 hlasy (10,21 %).
Zbývající odevzdané lístky se rozdělily mezi formace NESTR. PRO JM, DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT a SOCDEM, z nichž každá získala shodně po 2 hlasech (1,45 %). Místní data shrnuje stránka pro krajské volby ve Žďárci a srovnání s okolními sídly zprostředkovává přehled za volební okres Brno-venkov.
Základní profil a pamětihodnosti
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1358. Obec Žďárec se rozkládá na ploše 8 kilometrů čtverečních v nadmořské výšce 462 metrů a poštu do ní doručují pod PSČ 594 51 a 594 56. K roku 2024 zde žilo celkem 377 obyvatel, přičemž v roce 2021 zde stálo 145 domů. V roce 2024 činil přirozený přírůstek 4 osoby, avšak záporné saldo migrace ve výši -14 vedlo k celkovému přírůstku -10 obyvatel. Oficiální informace o samosprávě přinášejí webové stránky obce.
Kulturní dědictví podle záznamů, jež spravuje Národní památkový ústav, reprezentuje zejména soubor kostela sv. Petra a Pavla s ohradní zdí a božími mukami. Tato raně gotická stavba s pozdějšími úpravami a pevnostně utvářenou hranolovou věží tvoří urbanistickou dominantu zástavby. V katastru leží také hrad Víckov, jenž je dokladem feudálního sídla dvorcové dispozice v torzální podobě z období 1. třetiny 14. století až 1. čtvrtiny 15. století.
Podle Českého statistického úřadu tvořily v roce 2021 věkovou strukturu tři skupiny: děti ve věku 0 až 14 let představovaly 12,1 % (celorepublikový průměr byl 12,9 %), obyvatelé mezi 15 a 64 lety činili 71,5 % (v ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let tvořili 16,4 % populace (v ČR 17,4 %). Stejný zdroj zachytil v roce 2021 také náboženské vyznání, kde podíl věřících dosáhl 58,8 % oproti celostátním 22,2 %. Jako bez vyznání se identifikovalo 21,0 % obyvatel (v ČR 47,8 %) a zbývajících 20,2 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Zájem voličů a volební účast
Při komunálním hlasování v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 61,59 %. Zdejší hodnota tak převýšila celorepublikový průměr těchto voleb, který činil 46,07 %.
Vyšší účast oproti celostátnímu průměru panovala také u všech ostatních typů hlasování. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k urnám 78,50 % voličů při celostátním průměru 68,95 %, přičemž v roce 2021 činila účast 78,15 % oproti 65,43 % v celé republice. Během prezidentské volby v roce 2023 hlasovalo v prvním kole 80,13 % občanů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 79,19 % (v ČR 70,25 %). V krajském hlasování roku 2024 odevzdalo svůj hlas 45,42 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikově dosáhla účast 32,91 %.
