Komunální volby 2026 v Petřvaldu: přehled a souvislosti
V Petřvaldu se v nadcházejících komunálních volbách rozhodne o tom, jaké politické rozložení sil určí směřování radnice a složení nového zastupitelstva. Dějiny tohoto sídla sahají hluboko do minulosti, neboť první písemná zmínka o něm pochází již z roku 1305.
Hornickou minulost dnešního sedmitisícového města připomíná dochovaná těžní věž bývalého dolu Habsburk / Pokrok / Fučík I. Zájemci o širší politický vývoj zde najdou přehledné shrnutí dřívějších hlasování i odbočky k dalším volebním kláním.
Výsledky komunálních voleb a obsazení zastupitelstva
V obecních volbách v roce 2022 získala největší podporu Komunistická str.Čech a Moravy, které dalo hlas 31,45 % voličů. Na druhé příčce skončilo hnutí ANO 2011 s podílem 20,84 % hlasů. Další místa obsadila formace Svoboda a př. demokracie (SPD) se ziskem 13,53 %, sdružení NEZÁVISLÍ PRO PETŘVALD obdrželo 12,21 %, Česká str.sociálně demokrat. zaznamenala 11,90 % a Občanská demokratická strana dosáhla na 10,08 %.
Pro zájemce o širší regionální data jsou dostupné souhrnné výsledky na Karvinsku a stejným způsobem lze procházet také celkový přehled v Moravskoslezském kraji. Starší hlasování v samotném městě zachycují jednotlivé archivní záznamy.
Hlasování do Poslanecké sněmovny
V souboji o mandáty do celostátního parlamentu při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zvítězilo hnutí ANO se ziskem 50,07 % hlasů, zatímco v celé zemi vyhrálo s podílem 34,51 %. Druhé místo v obci obsadila koalice SPOLU s 13,33 %, což byl slabší zisk než jejích celostátních 23,36 %. Třetí skončilo hnutí SPD s 8,80 %, následované uskupením STAČILO! se ziskem 7,10 %, uskupením MOTO s 6,55 %, stranou PIRÁTI s 5,60 % a hnutím STAN, které obdrželo 5,58 % hlasů. Méně hlasů posbírala formace PŘÍSAHA s 1,17 %, hnutí GENERACE s 0,36 % a strana ČSSD s 0,34 %.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 dopadlo pořadí v sídle odlišně od celorepublikového vítěze. Zatímco v celé republice těsně vyhrála koalice SPOLU s 27,79 % hlasů před hnutím ANO s 27,12 %, mezi petřvaldskými voliči dominovalo hnutí ANO s 35,88 %, na druhé pozici bylo hnutí SPD s 15,49 % a koalice SPOLU byla třetí se ziskem 14,74 %. Koalice Piráti+STAN měla 8,87 %, strana ČSSD 7,02 %, KSČM 5,93 %, hnutí PŘÍSAHA 4,23 %, uskupení TSS 2,85 % a Volný blok 2,27 %. Zájemci si mohou prohlédnout sněmovní volby v Petřvaldu a pro srovnání prozkoumat také celková čísla, jež nabízejí parlamentní výsledky okresu Karviná nebo krajská bilance reprezentovaná odkazem na Moravskoslezský kraj v parlamentních volbách.
Prezidentské volby a výběr hlavy státu
Přímé prezidentské volby v roce 2023 přinesly v obci v obou kolech prvenství stejnému kandidátovi. V prvním kole obdržel Andrej Babiš 52,74 % hlasů, Petr Pavel získal 23,79 % a Danuše Nerudová zaznamenala 10,43 %. Následovali Jaroslav Bašta s 5,79 %, Pavel Fischer se ziskem 3,40 %, Marek Hilšer s 2,17 %, Karel Diviš s 1,18 % a Tomáš Zima s 0,46 %.
Ve druhém kole zvítězil Andrej Babiš, pro kterého hlasovalo 61,98 % voličů, zatímco Petr Pavel obdržel 38,01 %. Podrobné údaje nabízí stránka mapující prezidentské volby v Petřvaldu a regionální souvislosti odkrývá volba prezidenta v okrese Karviná spolu s krajským celkem přes odkaz na Moravskoslezský kraj při volbě prezidenta.
Krajské volby do zastupitelstva kraje
Během hlasování, při němž se konaly krajské volby v roce 2024, si v Petřvaldu připsalo přesvědčivý výsledek hnutí ANO s 50,90 % hlasů. Druhé skončilo uskupení STAČILO! se ziskem 13,09 % a třetí pozici obsadila koalice STAN+OK, která získala 9,46 %. Koalici SPOLU vyjádřilo podporu 8,73 % hlasujících a uskupení SPD+Trikol+PRO zaznamenalo 7,36 %.
Pod pětiprocentní hranicí zůstala strana SOCDEM se ziskem 3,34 %, Piráti s 3,17 % a uskupení PŘÍSAHA s 1,98 %. Přehled zachycující krajské volby v Petřvaldu doplňuje pro celkový kontext také stránka mapující krajské volby na Karvinsku.
Portrét města a jeho demografický profil
Sídlo s postavením města se rozkládá na ploše 12,6 km² v nadmořské výšce 265 metrů a pro doručování zásilek využívá poštovní směrovací čísla 735 11 a 735 41. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 7409 obyvatel. Celkový přírůstek obyvatel v témže roce činil 2 osoby, přičemž přirozený přírůstek byl záporný na hodnotě -27 obyvatel, avšak tento úbytek převážilo kladné saldo migrace dosahující 29 osob. Při sčítání v roce 2021 bylo v katastru napočítáno 2065 domů. Informace o samosprávě zveřejňuje oficiální web města.
Mezi významné pamětihodnosti evidované Národním památkovým ústavem patří areál kostela sv. Jindřicha se šesti sochami a křížovou cestou, jenž byl vybudován v letech 1835 až 1859 na náklady hraběte Jindřicha Larisch-Mönnicha s empírovým kostelem oktogonálního půdorysu. Místní průmyslové dědictví připomíná areál bývalého dolu Habsburk / Pokrok / Fučík I, založeného v letech 1911 až 1912, z něhož se po ukončení činnosti v roce 1998 a demolicích dochovala vzpěrová těžní věž. Pozoruhodností je rovněž autorsky neurčená pískovcová socha Krista klesajícího pod křížem z roku 1870 a památkově chráněná přízemní fara z let 1838–1839 využívaná Muzeem Těšínska.
Podle sčítání lidu z roku 2021 tvořily děti do 14 let věku 14,4 % obyvatel (celostátní průměr byl 12,9 %), produktivní věková kategorie 15 až 64 let zastupovala 69,3 % (v ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let představovali 16,3 % (v ČR 17,4 %). V otázce víry se ve stejném roce 52,4 % obyvatel označilo jako bez vyznání (celostátně 47,8 %), 17,3 % uvedlo, že jsou věřící (v ČR 22,2 %), a 30,3 % dotázaných odpověď neuvedlo (v celé republice 30,1 %).
Účast voličů u volebních uren
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Petřvaldu 41,09 %, což představovalo nižší zájem ve srovnání s celorepublikovým průměrem, který činil 46,07 %.
Podobný trend zaostávání za celostátními čísly byl patrný i u dalších hlasování. Ve sněmovních volbách roku 2025 přišlo odevzdat hlas 66,43 % voličů oproti 68,95 % v celé zemi, přičemž v roce 2021 to bylo 59,47 % oproti celostátním 65,43 %. Během prezidentské volby v roce 2023 se v prvním kole účastnilo 63,03 % oprávněných osob (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole účast vzrostla na 67,43 %, zatímco v republice dosáhla 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 přišlo k urnám 30,17 % místních voličů, což bylo mírně pod celostátní hodnotou 32,91 %.
