Komunální volby 2026 v obci Šumná: přehled a souvislosti
V obci Šumná určí nadcházející komunální volby nové složení zastupitelstva i budoucí směřování místní samosprávy. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1798 a zdejší populaci charakterizuje výrazný podíl dětí. Nejmladší věková kategorie do čtrnácti let zde tvoří více než šestnáct procent obyvatelstva, což vesnici řadí mezi desetinu sídel s nejvyšším zastoupením dětí v celé zemi.
Zdejší občané budou u volebních uren rozhodovat o rozdělení mandátů v obecním zastupitelstvu. Tento článek přináší detailní ohlédnutí za minulým hlasováním o vedení obce i přehled toho, jak místní lidé volili v celostátních a krajských kláních.
Souboj o radnici a dřívější komunální klání
Poslední volby do obecního zastupitelstva v roce 2022 ovládlo uskupení Šumná pro život, které si zajistilo 37,75 % všech odevzdaných hlasů. Na druhé pozici se umístilo sdružení Za Šumnou krásnější s podporou 30,25 % voličů. Třetí příčku obsadila KDU-ČSL, pro niž se rozhodlo 20,86 % hlasujících, a čtveřici kandidátek uzavřela Komunistická str.Čech a Moravy se ziskem 11,15 %.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti nabízí přehledný kontext situace v okrese Znojmo v rámci obecních voleb. Podobně lze porovnat dění na místních radnicích také přes výsledky v Jihomoravském kraji, které zachycují hlasování napříč celým regionem.
Hlasování o složení Poslanecké sněmovny
V souboji o křesla, jež přinášejí volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, dominovalo v obci hnutí ANO, které obdrželo 49,36 % hlasů. Stejně jako v celé zemi, kde hnutí ANO zvítězilo s 34,51 %, se i zde stalo vítězem, avšak s výrazně větším náskokem. Druhé místo připadlo koalici SPOLU se ziskem 17,51 %, což rovněž odpovídalo celostátnímu druhému místu při výsledku 23,36 %. Následovalo hnutí STAN s 8,28 %, uskupení SPD s 5,73 % a hnutí MOTO, jež obdrželo 5,41 %. Méně než pět procent voličů podpořilo formace STAČILO! (4,45 %), PIRÁTI (4,14 %), shodně po 0,95 % subjekty ČR1 a GENERACE, přičemž hnutí MZH získalo 0,63 %.
Při sněmovních volbách v roce 2021 v sídle taktéž zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,86 %, zatímco v celostátním měřítku tehdy těsně triumfovala koalice SPOLU s 27,79 % hlasů. Ta v obci skončila druhá s 18,65 %. Hranici pěti procent zde tehdy překonaly ještě SPD (10,39 %), ČSSD (9,78 %), koalice Piráti+STAN (7,03 %) a shodně s 5,19 % formace Volný blok a hnutí PŘÍSAHA, za nimiž zůstaly KSČM (3,36 %) a formace TSS (1,83 %). Podrobný přehled nabízí parlamentní hlasování v Šumné, přičemž regionální data shrnují souhrny pro znojemský okres a přehledné statistiky za celý Jihomoravský kraj.
Volba hlavy státu na místních lístcích
V rámci klání o prezidentský úřad, které sledovaly celostátní prezidentské volby roku 2023, oslovil v prvním kole nejvíce voličů Andrej Babiš se ziskem 46,37 % hlasů. Druhý Petr Pavel obdržel 23,97 % a třetí Danuše Nerudová zaznamenala 12,30 %. Ostatní kandidáti získali menší podíly: Pavel Fischer 5,99 %, Jaroslav Bašta 5,67 %, Marek Hilšer 3,15 %, Karel Diviš 1,89 % a Tomáš Zima 0,63 %.
Ve druhém kole své vedení potvrdil Andrej Babiš, pro kterého hlasovalo 57,61 % zúčastněných občanů, zatímco Petr Pavel získal 42,38 % hlasů. Konkrétní čísla dokumentují výsledky prezidentské volby v Šumné, zájemci mohou prozkoumat rovněž hlasování na Znojemsku či celkové zhodnocení napříč Jihomoravským krajem.
Rozhodování o krajském zastupitelstvu
Při regionálním hlasování roku 2024, do něhož spadaly krajské volby, si prvenství připsalo hnutí ANO se ziskem 42,37 % hlasů. Druhá koalice SPOLU oslovila 23,72 % voličů a třetí uskupení STAČILO! dosáhlo na 16,94 %. Hnutí PŘÍSAHA podpořilo 6,77 % hlasujících a koalice SPD+Tri+PRO+Svo obdržela 3,38 %.
Méně hlasů si odnesla SOCDEM (2,82 %), koalice STAN PRO JM (1,69 %) a uskupení NESTR. PRO JM (1,12 %). Místní preference ukazuje krajské hlasování v Šumné, zatímco celkový obrázek nabízí okresní znojemský přehled krajského měření sil.
Portrét obce a život v ní
Obec Šumná leží v nadmořské výšce 438 metrů a rozkládá se na ploše 12 kilometrů čtverečních pod poštovním směrovacím číslem 671 02. První písemná zmínka o místě spadá do roku 1798. K roku 2024 zde podle informací Českého statistického úřadu žilo 625 obyvatel a při sčítání v roce 2021 zde stálo 207 domů. V katastru se nacházejí zříceniny šlechtického hradu Šenkenberk s plášťovou zdí, který podle údajů Národního památkového ústavu původně zbudoval rakouský rod Schenků; jde o pozoruhodný doklad raného feudálního sídla bezvěžové dispozice typické pro Moravu i rakouské Podunají.
Z hlediska demografického vývoje v roce 2024 byl přirozený přírůstek na nule, avšak díky kladnému saldu migrace ve výši 3 osob činil celkový přírůstek 3 obyvatele. Podle dat ze sčítání v roce 2021 tvořily děti do 14 let 16,8 % populace, což překonává celostátní podíl 12,9 %. Lidé v produktivním věku od 15 do 64 let představovali 64,2 % (v Česku 69,7 %) a senioři nad 65 let činili 19 % oproti celorepublikovým 17,4 %. Otázka náboženského vyznání ukázala, že se 36,8 % obyvatel označilo za lidi bez vyznání (v ČR 47,8 %), jako věřící se identifikovalo 30,7 % lidí (v republice 22,2 %) a zbývajících 32,4 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Aktuality samosprávy zveřejňuje oficiální web obce.
Zájem občanů o volební účast
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v sídle 58,61 %, což znamenalo znatelně vyšší zájem o správu věcí veřejných než v celorepublikovém průměru, který činil 46,07 %.
U voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 65,50 % oprávněných voličů, zatímco celostátní účast byla 68,95 %. V předchozím sněmovním hlasování roku 2021 činila místní účast 68,46 % oproti 65,43 % v celém Česku. Během prezidentské volby v roce 2023 dorazilo k urnám v prvním kole 65,77 % občanů při celorepublikovém podílu 68,24 % a ve druhém kole účast vzrostla na 70,00 %, což se téměř přesně shodovalo s celostátními 70,25 %. V krajských volbách roku 2024 pak účast dosáhla 36,91 %, čímž převýšila celostátní průměr 32,91 %.
