100,00 %
Ing. Michaela Vajdíková starostka obce, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 1
15,95 % (261 hlasů)
Ing. Dušan Novotný projektant, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 2
14,48 % (237 hlasů)
Ing. Lucie Rozsívalová technický inženýr, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 3
13,20 % (216 hlasů)
Pavel Brázdil konstruktér výroby forem - Continental, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 4
13,08 % (214 hlasů)
Bohumil Botek programátor, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 5
12,59 % (206 hlasů)
Marie Brychtová v domácnosti, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 6
13,01 % (213 hlasů)
Ing. Tomáš Ordáň manažer prodeje, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 7
12,59 % (206 hlasů)
Ing. Michaela Vajdíková starostka obce, věk: 50 let
Ing. Dušan Novotný projektant, věk: 54 let
Ing. Lucie Rozsívalová technický inženýr, věk: 34 let
Pavel Brázdil konstruktér výroby forem - Continental, věk: 36 let
Bohumil Botek programátor, věk: 47 let
Marie Brychtová v domácnosti, věk: 52 let
Ing. Tomáš Ordáň manažer prodeje, věk: 52 let
Dušan Hynčica technickohospodářský pracovník, věk: 44 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Moravský Gangnam style, jak se dá přezdívat předvolebnímu tanečku z lidovecké dílny, mohl vypadat úplně jinak. O tom, že Grolich nakonec rytmicky třese koleny a hrozí prstem, nakonec rozhodl sám předseda lidovců. Lidovecký marketingový tým analyzoval internetové virály i Michaela Jacksona, muzikant se nechal inspirovat hitem Umbrella od Rihanny. Díky bizarnímu hitu se podařilo zasáhnout stovky tisíc lidí.
Hnutí ANO oznámilo v uplynulém týdnu první krok pro restart hnutí, o kterém v reakci na „katastrofální“ výsledky senátních voleb mluvil předseda ANO a premiér Andrej Babiš. Uspořádá do jara čtrnáct krajských sněmů, které si vyhodnotí výsledky voleb. Některé by mohly obměnit vedení krajů, pokud se tak rozhodnou. Podle primátora Plzně Romana Zarzyckého (ANO), který ve městě vyhrál, by se měl v hnutí každý zamyslet. Neúspěšný kandidát na primátora Prahy Jan Hušbauer (ANO) zase uvedl, že je třeba dát větší prostor mladým a mluví o sebereflexi.
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V obci Sazovice se v nadcházejících komunálních volbách rozhodne o budoucím složení místní samosprávy. Zdejší prostředí se vyznačuje mimo jiné výraznějším podílem věřících obyvatel, který podle sčítání lidu dosahuje 39,1 % a řadí obec na 887. místo z 6254 sídel v republice.
Pohled do volební historie ukazuje, jak se v průběhu let proměňovala přízeň zdejších voličů v obecních, krajských i celostátních hlasováních.
Při obecním hlasování v roce 2022 panovala na kandidátních listinách zcela výjimečná situace. Do volebního klání nastoupilo pouze jediné sdružení, kterým byla společná kandidátka KDU-ČSL, nezáv. a SDH Sazovice, jež přirozeně získala plných 100,00 % a obdržela celkem 1724 odevzdaných hlasů.
Zájemci o širší regionální souvislosti mohou prozkoumat přehled za komunální volby na Zlínsku, případně si projít celkový krajský souhrn, který zachycují komunální volby ve Zlínském kraji.
Zatím poslední volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly v obci nebývale vyrovnaný souboj dvou hlavních rivalů. První příčku obsadilo hnutí ANO se 145 hlasy (30,14 %), zatímco koalice SPOLU získala 144 hlasů (29,93 %), takže o pořadí rozhodl jediný hlas. Stejně jako na celostátní úrovni sice zvítězilo hnutí ANO, v celém Česku však jeho náskok činil přes jedenáct procentních bodů (34,51 % ku 23,36 %). Třetí skončilo hnutí STAN s 11,64 %, následované uskupením MOTO (8,31 %), hnutím SPD (7,69 %) a stranou PIRÁTI (6,23 %). Menší podporu zaznamenaly koalice STAČILO! (2,49 %), hnutí GENERACE (1,45 %) a shodně se ziskem 0,83 % také strana ČSSD a hnutí PŘÍSAHA.
V předchozích sněmovních volbách roku 2021 bylo pořadí na čele opačné. Tehdy v sídle zvítězila koalice SPOLU se ziskem 34,73 % před hnutím ANO, které obdrželo 26,57 %, a koalicí Piráti+STAN s 13,51 % hlasů. Jak dopadly parlamentní volby v Sazovicích, lze porovnat s výsledky, které přinesly sněmovní volby na Zlínsku, či s přehledem za parlamentní volby ve Zlínském kraji.
Rok 2023 patřil voličskému rozhodování, ve kterém přišly na řadu přímé prezidentské volby. V úvodním kole podpořilo nejvíce místních Petra Pavla, jenž získal 33,82 % hlasů (160 voličů), zatímco Andrej Babiš obsadil druhou příčku s 27,69 % (131 hlasů). Třetí Danuše Nerudová oslovila 17,54 % hlasujících a Pavel Fischer si připsal 10,99 %. Další kandidáti zaznamenali menší podíly: Jaroslav Bašta dosáhl na 4,01 %, Marek Hilšer na 2,95 %, Karel Diviš na 1,90 % a Tomáš Zima obdržel 1,05 %.
Druhé kolo potvrdilo vedení z prvního dějství a Petr Pavel zvítězil s přesvědčivým ziskem 65,37 % (321 hlasů), kdežto Andrej Babiš si připsal 34,62 % (170 hlasů). Kompletní data nabízí přehled pro prezidentské volby v Sazovicích, přičemž regionální kontext vykreslují výsledky prezidentských voleb na Zlínsku i krajská data, jež shrnují prezidentské volby ve Zlínském kraji.
V roce 2024 se uskutečnily krajské volby, v nichž se místní voliči přiklonili zejména ke koalici KDU-ČSL+Z21. Ta s přehledem zvítězila díky zisku 37,76 % (88 hlasů). Druhé místo obsadilo hnutí ANO, pro které hlasovalo 21,03 % voličů (49 hlasů), a třetí pozici obsadila kandidátka STAN PRO ZLK se 17,16 % (40 hlasů).
Za vedoucí trojicí se umístila ODS se ziskem 7,29 %, zatímco hnutí SPD a strana Piráti dosáhly shodně na 3,43 %. Méně hlasů získaly subjekty Nez. HLAS pro ZLK (2,14 %), koalice STAČILO! (2,14 %) a se shodným výsledkem 1,28 % uskupení SOCDEM, DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT a Za Moravu. Celková čísla přináší stránka pro krajské volby v Sazovicích a zájemci mohou porovnat i širší situaci přes výsledky krajských voleb na Zlínsku.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1362. Katastrální území se rozkládá na ploše 3,9 km² v nadmořské výšce 207 metrů a poštovní zásilky sem putují pod směrovacím číslem 763 01. V roce 2024 čítala obec 907 obyvatel, přičemž podle sčítání z roku 2021 stálo v zástavbě celkem 252 domů. Aktuality ze správy sídla zveřejňuje oficiální web obce.
Z demografických zjištění, která eviduje Český statistický úřad za rok 2024, plyne zajímavý vývoj: přirozený přírůstek byl sice kladný a činil 7 obyvatel, avšak záporné saldo migrace ve výši -12 osob převážilo, takže celkový úbytek představoval -5 lidí. Věková skladba v roce 2021 zahrnovala 13 % dětí do 14 let (republikový průměr činil 12,9 %), 72,5 % lidí v produktivním věku od 15 do 64 let (celostátně 69,7 %, což obec řadilo na 768. příčku) a 14,5 % seniorů od 65 let výše (v Česku 17,4 %). Z pohledu náboženského vyznání se v témže roce k věřícím přihlásilo 39,1 % obyvatel (celostátně 22,2 %), podíl lidí bez vyznání dosáhl 34,4 % (v republice 47,8 %) a 26,5 % občanů kolonku nevyplnilo (v ČR 30,1 %).
Při obecních volbách v roce 2022 odevzdalo svůj hlas 48,59 % zapsaných voličů. Zájem občanů tak mírně předčil celorepublikový průměr komunálního hlasování, který se tehdy zastavil na 46,07 %.
Vysokou ochotu zapojit se do rozhodování potvrdila i ostatní hlasování, kde byla účast pokaždé nad celostátními čísly. V prezidentských volbách 2023 přišlo v prvním kole 76,42 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 78,06 % (v republice 70,25 %). Podobně nadprůměrný zájem provázel volby do Poslanecké sněmovny, kdy v roce 2021 činila účast 71,31 % oproti celostátním 65,43 % a v roce 2025 dosáhla 73,15 % vůči 68,95 % v celé zemi. V krajských volbách 2024 pak dorazilo k urnám 35,29 % oprávněných osob, zatímco v celé republice se účast pohybovala na úrovni 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
