Komunální volby 2026 v Daňkovicích: souvislosti a pohled do historie
V Daňkovicích určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva pro další čtyřleté volební období. Tato malá obec zaujme věkovou skladbou svých obyvatel, neboť podíl dětí do 14 let zde podle sčítání dosáhl 17,8 %, což vesnici zařadilo na 310. místo z 6254 sídel v České republice. Zdejší komunita tak představuje živé venkovské prostředí s nadprůměrným zastoupením nejmladší generace.
Při správě záležitostí v sídle s necelými dvěma stovkami obyvatel hraje důležitou roli bezprostřední kontakt občanů s vedením radnice. Místní voliči v posledních volbách projevili vysoký zájem o hlasování, jak ukazují výsledky obecních i celostátních voleb, jejichž podrobný přehled doplňuje souvislosti současného dění.
Výsledky hlasování o složení místní radnice
Při komunálních volbách v roce 2022 získal v Daňkovicích nejvíce hlasů Vlastimil Plocek s podílem 10,94 % (76 hlasů). Těsně za ním skončil Martin Bureš se ziskem 10,50 % hlasů (73 hlasů) a Tomáš Pospíšil, jenž obdržel 10,22 % hlasů (71 hlasů). Přes desetiprocentní hranici se dostala také Drahomíra Kozáková s podílem 10,07 % hlasů (70 hlasů) a pětici nejúspěšnějších kandidátů uzavřel Petr Neděla, který získal 9,78 % hlasů (68 hlasů). Podporu získali i další kandidující, mezi nimi Martin Kulíšek (8,20 %), Kryštof Benoni (8,20 %), Ing. Lenka Slámová (7,91 %), Milan Kubík (7,77 %), Mgr. Jaroslava Machalová (7,34 %), Josef Sláma (5,18 %) a Lenka Kulíšková (3,88 %).
Širší pohled na rozložení sil v okolních obcích nabízí přehled za okres Žďár nad Sázavou, kde lze sledovat specifika jednotlivých sídel. Souhrnné dění v celém regionu pak přibližují informace pro Kraj Vysočina z pohledu komunální politiky.
Souboje o poslanecká křesla ve Sněmovně
Pokud jde o celostátní politiku, volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly v obci prvenství hnutí ANO, které obdrželo 35,48 % hlasů (33 hlasů). Na druhém místě skončila koalice SPOLU s podporou 22,58 % hlasů (21 hlasů) a třetí pozici obsadilo hnutí STAN, jež volilo 16,12 % hlasujících (15 hlasů). Následovala koalice STAČILO! s 8,60 % hlasů, strana PIRÁTI se 6,45 % hlasů, hnutí SPD s 3,22 % hlasů, strana MOTO se 3,22 % hlasů, strana ČSSD se ziskem 2,15 % hlasů a uskupení PŘÍSAHA i strana LEVICE shodně s 1,07 % hlasů. V celostátním měřítku přitom hnutí ANO rovněž zvítězilo se ziskem 34,51 % hlasů, druhá skončila koalice SPOLU s 23,36 % a třetí hnutí STAN s 11,23 % hlasů, takže preference v Daňkovicích kopírovaly pořadí na prvních třech místech v zemi.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 byla situace pestřejší. Zvítězilo sice hnutí ANO s 25,27 % hlasů (23 hlasů), avšak druhá skončila koalice Piráti+STAN s 21,97 % hlasů (20 hlasů) a koalice SPOLU byla třetí se 14,28 % hlasů (13 hlasů). Hlasy získala také strana ČSSD (10,98 %), strana KSČM (10,98 %), hnutí SPD (4,39 %), hnutí OtČe (4,39 %), strana Zelení (3,29 %), hnutí PŘÍSAHA (3,29 %) a formace TSS (1,09 %). V celé republice tehdy přitom těsně vyhrála koalice SPOLU s 27,79 % hlasů před hnutím ANO (27,12 %) a koalicí Piráti+STAN (15,62 %). Zájemci mohou prozkoumat podrobné sněmovní výsledky v obci a srovnat je se širším okolím. Vývoj hlasování v regionu zaznamenává souhrn za okres Žďár nad Sázavou a také celokrajská data pro Kraj Vysočina.
Hlasování o hlavě státu
Přímé prezidentské volby v roce 2023 ukázaly v Daňkovicích zřetelnou podporu Petru Pavlovi. V prvním kole získal nejvíce hlasů Petr Pavel, jemuž dalo hlas 39,25 % voličů (42 hlasů). Druhý skončil Andrej Babiš se ziskem 27,10 % hlasů (29 hlasů) a třetí Danuše Nerudová obdržela 18,69 % hlasů (20 hlasů). Mezi další kandidáty patřili Pavel Fischer (5,60 %), Marek Hilšer (4,67 %), Jaroslav Bašta (3,73 %) a Karel Diviš (0,93 %).
Ve druhém kole Petr Pavel své vítězství potvrdil ziskem 60,20 % hlasů (59 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 39,79 % hlasů (39 hlasů). K dispozici jsou jak kompletní výsledky prezidentského klání v obci, tak i širší přehled zahrnující okres Žďár nad Sázavou. Celkový obrázek doplňuje pohled na hlasování za Kraj Vysočina.
Volba krajského zastupitelstva
Na podzim 2024 proběhly krajské volby, v nichž dosáhlo nejvyššího zisku hnutí ANO se 33,33 % hlasů (17 hlasů). Na druhé pozici se umístilo uskupení Společně se Starosty s podílem 21,56 % hlasů (11 hlasů) a třetí byla kandidátka STAN PRO VYS, pro niž se vyslovilo 17,64 % hlasujících (9 hlasů). Čtvrté místo obsadila koalice STAČILO! se ziskem 15,68 % hlasů (8 hlasů), zatímco uskupení Piráti získalo 3,92 % a subjekty MÁ VLAST ČMS, SOCDEM, PŘÍSAHA i SPD+Trikol+PRO obdržely shodně po 1,96 % hlasů.
Zpětně si lze prohlédnout konkrétní krajské výsledky za obec a zhodnotit jejich vazbu na regionální preference. Pro srovnání v rámci okresního měřítka slouží odkaz na okres Žďár nad Sázavou.
Stručný portrét a charakteristika obce
Katastr obce se rozkládá na ploše 3 km² v nadmořské výšce 685 metrů. První písemná zmínka o osídlení pochází z roku 1350. V roce 2024 zde žilo 171 obyvatel, přičemž celkový přírůstek za daný rok činil -2 osoby; přirozený přírůstek byl na nule (0) a mírný úbytek tak v plné míře způsobilo saldo migrace s hodnotou -2. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, stálo v katastru při sčítání v roce 2021 celkem 70 domů a pro poštovní doručování slouží PSČ 592 03. Informace o samosprávě i dění v obci přinášejí také oficiální webové stránky obce.
Místní zástavba se vyznačuje hodnotným stavebním fondem, který dokumentuje Národní památkový ústav. Významnou památkou je toleranční modlitebna, jež představuje vzácně zachovanou evangelickou stavbu s areálem hřbitova a dokládá historii protestantských církví, a také památkově chráněný venkovský dům reprezentující lidové stavitelství. Z hlediska demografie tvořili v roce 2021 lidé ve věku 0 až 14 let 17,8 % obyvatel (celostátně 12,9 %), věková skupina 15 až 64 let zahrnovala 65,2 % obyvatel (celostátně 69,7 %) a skupina 65 a více let čítala 17 % (celostátně 17,4 %). V otázce náboženského vyznání se v témže roce 36,4 % obyvatel označilo za věřící (v celé ČR 22,2 %), 35,1 % bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %) a 28,6 % obyvatel údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Zájem občanů o účast ve volbách
Při komunálních volbách v roce 2022 zaznamenala obec mimořádně vysokou volební účast, která dosáhla 73,11 %. Tento výsledek výrazně předčil celorepublikový průměr, jenž se tehdy pohyboval na úrovni 46,07 %.
Silný zájem o hlasování provázel i další volební události. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k volebním urnám 75,00 % oprávněných voličů, což bylo více než celostátních 68,95 %, a podobně nadprůměrná byla účast i v roce 2021 s hodnotou 73,39 % oproti 65,43 % v celém Česku. V prvním kole prezidentských voleb roku 2023 činila účast 80,60 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 78,74 % (v ČR 70,25 %). Také krajské volby v roce 2024 přilákaly nadprůměrné množství hlasujících, konkrétně 41,46 %, zatímco v celé republice účast dosáhla 32,91 %.
