46,93 %
33,12 %
19,95 %
Bc. Jan Hanák starosta obce, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 1
15,94 % (234 hlasů)
Ing. Lukáš Grmela technik dopravních staveb, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 2
11,71 % (172 hlasů)
Josef Sýkora výstupní kontrolor, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 3
11,98 % (176 hlasů)
Jan Polívka operátor výroby, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 4
12,67 % (186 hlasů)
Ing. Tomáš Chlup státní úředník, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 1
22,29 % (231 hlasů)
Milan Učeň hasič, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 5
12,54 % (130 hlasů)
Bc. Adam Janků student, věk: 23 let
pořadí na kandidátce: 8
12,35 % (128 hlasů)
PhDr. Radomíra Hénková učitelka, věk: 68 let
pořadí na kandidátce: 1
14,10 % (88 hlasů)
Mgr. Petr Kolář učitel, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 7
16,50 % (103 hlasů)
Bc. Jan Hanák starosta obce, věk: 46 let
Ing. Lukáš Grmela technik dopravních staveb, věk: 35 let
Josef Sýkora výstupní kontrolor, věk: 44 let
Jan Polívka operátor výroby, věk: 45 let
Jan Novák řidič, věk: 37 let
Roman Polívka operátor výroby, věk: 50 let
Ondřej Polívka student, věk: 25 let
David Stara operátor CNC, věk: 44 let
Lenka Dudková podnikatelka, věk: 42 let
Ing. Tomáš Chlup státní úředník, věk: 41 let
Martin Hroš technický pracovník obce, věk: 31 let
Petr Žáček strojírenský dělník, věk: 39 let
Stanislav Soldán stavební dělník, věk: 33 let
Milan Učeň hasič, věk: 35 let
Jiří Staněk řidič, dělník, věk: 39 let
Tereza Mazánková student, věk: 21 let
Bc. Adam Janků student, věk: 23 let
Adriana Janků student, věk: 21 let
PhDr. Radomíra Hénková učitelka, věk: 68 let
Pavel Sedlák mistr na lisovně plastů, věk: 46 let
Mgr. Kateřina Špačková psycholog, věk: 55 let
Václav Žáček voják z povolání, věk: 38 let
Libor Richter servisní technik, věk: 47 let
Matyáš Sekanina instalatér, věk: 18 let
Mgr. Petr Kolář učitel, věk: 54 let
Jaroslav Trnka řidič, věk: 51 let
Michal Písařík technolog, věk: 45 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V obci Žďárná určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva i budoucí směřování samosprávy. Podle sčítání lidu z roku 2021 se tato vesnice na Blanensku vyznačuje výrazně nadprůměrným zastoupením obyvatel hlásících se k náboženské víře, které dosahuje téměř 40 % a řadí ji mezi předních patnáct procent obcí v celé České republice.
Tento text přináší ucelený pohled na rozložení sil na lokální politické scéně i ohlédnutí za hlasováním v dalších typech volebních klání, jež dokreslují profil zdejšího společenství.
Při obecním hlasování v roce 2022 se o přízeň voličů ucházelo pět kandidátních listin. Jednoznačné prvenství si připsalo uskupení Nestraníci - pro obec, které obdrželo 1457 hlasů, což představovalo 40,53 %. Na druhém místě skončilo sdružení SNK Hasiči se ziskem 24,34 % (875 hlasů), následované kandidátkou SNK Žďárná, pro niž hlasovalo 13,80 % voličů (496 hlasů). Do volebního souboje dále zasáhla Občanská demokratická strana s podporou 13,21 % (475 hlasů) a uskupení Nestraníci-pro sport, které oslovilo 8,12 % hlasujících (292 hlasů).
Pro srovnání širšího regionálního kontextu si lze projít komunální volby v okrese Blansko v přehledu všech okolních sídel. K dispozici jsou rovněž výsledky zahrnující komunální volby v Jihomoravském kraji na celokrajské úrovni.
Při celostátním rozhodování, jaké představují volby do Poslanecké sněmovny, zaznamenalo v roce 2025 v obci přesvědčivý úspěch hnutí ANO. Získalo 44,49 % hlasů (214 voličů), čímž stejně jako v celé zemi stanulo na první příčce, avšak s výraznějším náskokem oproti celorepublikovému výsledku 34,51 %. Druhé místo obsadila koalice SPOLU s 15,80 % (76 hlasů), následovaná uskupením MOTO s 10,39 % (50 hlasů). Pětiprocentní hranici zde překonaly ještě formace STAČILO! s 8,31 % (40 hlasů) a SPD se 7,90 % (38 hlasů), zatímco pod ní zůstala hnutí STAN (4,98 %; 24 hlasů), PIRÁTI (4,57 %; 22 hlasů), PŘÍSAHA (2,91 %; 14 hlasů) a po jednom hlasu (0,20 %) zaznamenaly subjekty MZH a ČR1.
Oproti sněmovním volbám z roku 2021 došlo k upevnění pozice vítězného hnutí ANO, které tehdy bralo 32,24 % hlasů před koalicí SPOLU s 22,66 %. Detailní data nabízí pohled na poslanecké volby v obci Žďárná. Celkovou mozaiku pak dotváří sněmovní volby na Blanensku i přehled zachycující parlamentní volby v Jihomoravském kraji jako celku.
Přímé prezidentské volby v roce 2023 přinesly v prvním kole prvenství Andreji Babišovi, jenž obdržel 45,55 % (205 hlasů). Na druhé pozici skončil Petr Pavel s 22,88 % (103 hlasů) a třetí Danuše Nerudová oslovila 12,44 % voličů (56 hlasů). Pavel Fischer získal 7,55 % (34 hlasů), Jaroslav Bašta 5,33 % (24 hlasů), Marek Hilšer 3,55 % (16 hlasů), Karel Diviš 2,44 % (11 hlasů) a Tomáš Zima obdržel 0,22 % (1 hlas).
Ve druhém kole zvítězil Andrej Babiš se ziskem 52,42 % (238 hlasů), zatímco Petr Pavel obdržel 47,57 % (216 hlasů). Kompletní záznam poskytují prezidentské volby v obci Žďárná na dedikované stránce. Zajímat by vás mohly také prezidentské volby v okrese Blansko a krajský souhrn mapující volbu prezidenta v Jihomoravském kraji.
Zájem o krajské volby v roce 2024 proměnili voliči v jasné vítězství hnutí ANO, které obdrželo 43,20 % hlasů (89 voličů). Druhé místo obsadila koalice STAN PRO JM s 20,38 % (42 hlasů) a třetí skončila koalice SPOLU, pro niž se vyslovilo 16,50 % hlasujících (34 hlasů).
Další hlasy si rozdělila koalice SPD+Tri+PRO+Svo (7,28 %; 15 hlasů), uskupení STAČILO! (5,82 %; 12 hlasů), PŘÍSAHA (1,94 %; 4 hlasy) a shodně po 1,45 % (3 hlasy) SOCDEM i Piráti. Podrobné výsledky zachycují krajské volby v obci Žďárná, přičemž regionální srovnání přinášejí krajské volby na Blanensku v rámci celého okresu.
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1418. V současnosti má obec rozlohu 10,4 km² a leží v nadmořské výšce 638 metrů, přičemž místní pošta využívá směrovací číslo 679 52. Dle údajů, které eviduje Národní památkový ústav, tvoří dominantu zástavby kostel sv. Bartoloměje, barokní stavba s historií vinoucí se do středověku. Oficiální informace o dění v samosprávě zprostředkovává web zdarna.eu.
Demografická data, jež zpracovává Český statistický úřad, uvádějí pro rok 2024 celkem 813 obyvatel. V témže roce dosáhl celkový přírůstek 34 osob, na čemž se podílel přirozený přírůstek 1 člověka a především kladné saldo migrace ve výši 33 osob. Při sčítání v roce 2021 zde stálo 286 domů. Věková skladba v témže roce vykazovala 13,4 % dětí do 14 let (republikový průměr činil 12,9 %), 70,4 % lidí v produktivním věku 15 až 64 let (v ČR 69,7 %) a 16,2 % seniorů nad 65 let, což bylo méně než celostátních 17,4 %. Pokud jde o náboženské vyznání z roku 2021, podíl věřících dosahoval 39,8 % oproti 22,2 % v celé zemi, bez vyznání bylo 24,7 % obyvatel (v ČR 47,8 %) a 35,5 % lidí údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast 58,28 %, což představovalo znatelně vyšší hodnotu než celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Nadprůměrnou návštěvnost volebních místností vykázala obec také při sněmovních volbách v roce 2025, kdy k urnám dorazilo 74,16 % voličů oproti 68,95 % v rámci celé republiky, přičemž v roce 2021 to bylo 69,81 % při celostátním průměru 65,43 %. V prezidentském hlasování roku 2023 přišlo v prvním kole 74,59 % oprávněných občanů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole účast vystoupala na 75,33 % (v ČR 70,25 %). Pouze u krajských voleb v roce 2024 zůstala zdejší účast na úrovni 32,09 %, čímž se ocitla v těsném závěsu za celostátním průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
