37,82 %
24,88 %
17,68 %
12,13 %
7,49 %
SPOLEČNĚ PRO OBČANY RADUNĚ SPOLEČNĚ DÁL PRO OBČANY RADUNĚ ŽÍT RADUŇ RADUŇÁCI
Přemysl Schindler starosta obce, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 1
19,09 % (402 hlasů)
Zuzana Čeganová důchodce/zastupitel obce, věk: 66 let
pořadí na kandidátce: 2
16,19 % (341 hlasů)
Tomáš Dupal lékař, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 3
13,58 % (286 hlasů)
Radek Motl dispečer/zastupitel obce, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 4
11,16 % (235 hlasů)
Daniel Píšala bankovní poradce/místostarosta obce, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 1
19,49 % (270 hlasů)
Pavel Majíček technický pracovník/zastupitel obce, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 2
18,12 % (251 hlasů)
Radomír Staněk technik, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 1
16,66 % (164 hlasů)
Ing. arch. Alžběta Varyš Majnušová architektka, věk: 32 let
pořadí na kandidátce: 2
15,34 % (151 hlasů)
Ing. Jan Sládeček důchodce, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 3
15,11 % (102 hlasů)
SPOLEČNĚ PRO OBČANY RADUNĚ SPOLEČNĚ DÁL PRO OBČANY RADUNĚ ŽÍT RADUŇ RADUŇÁCI R.A.D.U.Ň. (Rozumné A Dynamické…
Přemysl Schindler starosta obce, věk: 53 let
Zuzana Čeganová důchodce/zastupitel obce, věk: 66 let
Tomáš Dupal lékař, věk: 59 let
Radek Motl dispečer/zastupitel obce, věk: 50 let
Pavel Škrobánek bezpečnostní analytik, věk: 30 let
Ludmila Schattková důchodce, věk: 66 let
Martin Klapuch technický pracovník, věk: 41 let
Hana Teichmannová učitelka ZŠ, věk: 53 let
Šárka Víchová zahradnice, věk: 50 let
Daniel Píšala bankovní poradce/místostarosta obce, věk: 54 let
Pavel Majíček technický pracovník/zastupitel obce, věk: 58 let
Jiří Ausficír technický dozor/zastupitel obce, věk: 47 let
Stanislav Kupka důchodce/zastupitel obce, věk: 64 let
Michal Rubý obchodní manager, věk: 25 let
Hana Beinhauerová učitelka ZŠ, věk: 53 let
Petr Mandát manager, věk: 43 let
Vladimír Pavelek operátor specialista, věk: 48 let
Daniel Klapuch vedoucí výroby, věk: 49 let
Radomír Staněk technik, věk: 46 let
Ing. arch. Alžběta Varyš Majnušová architektka, věk: 32 let
Ing. Daniela Kyseláková učitelka SŠ, věk: 43 let
Ing. Jakub Šram řízení kvality, věk: 36 let
Lumír Majnuš OSVČ - elektromechanik, věk: 63 let
Ing. Pavel Kotrla technolog, věk: 37 let
Ing. Marek Solný manažer investic, věk: 36 let
Bohdan Hájek OSVČ - truhlář, věk: 51 let
Michal Olšan správce IT, věk: 42 let
Kamil Vágner DBA IT manažer a konzultant, věk: 61 let
Mgr. Bc. Martin Losert projektový manažer IT a Smart City, věk: 46 let
Ing. Jan Sládeček důchodce, věk: 63 let
Mgr. Jitka Slaná správa budov, věk: 51 let
Ing. Milan Mrozek skladník, věk: 51 let
Ing. Vladimír Kovařčík státní zaměstnanec, věk: 51 let
Bohumír Kratochvíl důchodce, věk: 64 let
Mojmír Staňo důchodce, věk: 69 let
Lucie Mališková zdravotní sestra, věk: 20 let
Magdaléna Krausová státní zaměstnanec, věk: 50 let
Bc. Andrea Kavanová administrativní pracovník ve zdravotnictví, věk: 53 let
Mgr. Michaela Orlíková pedagog, věk: 50 let
Ing. Olga Staňková DiS. státní zaměstnanec, věk: 45 let
Vladimíra Majíčková OSVČ, věk: 53 let
Eva Škrobánková účetní, věk: 46 let
Miroslava Vyskočilová zdravotní sestra, věk: 49 let
Pavla Říčná asistentka vedoucího výroby, věk: 44 let
Šárka Kubesová fakturantka, věk: 45 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
Raduň, obec v okrese Opava, míří v komunálních volbách 2026 k rozhodnutí o tom, kdo povede radnici v příštím volebním období. Přitom jde o obec s nadprůměrně mladým obyvatelstvem — podíl dětí do 14 let zde dosahoval k roku 2021 rovných 16,1 %, zatímco celorepublikový průměr se pohyboval na 12,9 %, a podle tohoto ukazatele patřila Raduň k 827. místům z více než šesti tisíc obcí, tedy výrazně blíže mladšímu konci žebříčku.
Vedle blížících se voleb do zastupitelstva lze v historii obce sledovat také výsledky parlamentních, prezidentských a krajských voleb, které ukazují, jak se volební nálady v obci vyvíjely v uplynulých letech.
V komunálních volbách 2022 si v Raduní přišli voliči vybírat hned mezi čtyřmi kandidátními uskupeními, přičemž všechna nesla podobně znějící název. Nejsilnější podporu získalo uskupení SPOLEČNĚ PRO OBČANY RADUNĚ s 38,36 % hlasů (1 744 hlasů), které si tak zajistilo zřetelný náskok před ostatními. Na druhém místě skončilo Raduň pro všechny s 24,68 %, třetí příčku obsadilo SP.DÁL PRO VŠECHNY OBČ. RADUNĚ s 19,05 % a čtvrté místo připadlo uskupení SPOLEČNĚ DÁL PRO OBČANY RADUNĚ s 17,91 %. Volební scéna tedy byla roztříštěna do čtyř srovnatelně silných táborů — žádné uskupení nedosáhlo ani na dvě pětiny hlasů.
Komunální výsledky za jednotlivé obce Opavska shrnuje přehled komunálních voleb v okrese Opava; širší regionální kontext nabídne souhrn za Moravskoslezský kraj, kde jsou výsledky seřazeny obec po obci.
Nejnovější volby do Poslanecké sněmovny se konaly v roce 2025 a v Raduní z nich vítězně vyšlo ANO s 35,52 % hlasů (254 hlasů). Na druhé místo s odstupem přišlo SPOLU s 27,27 %, za ním STAN s 9,09 % a Piráti s 8,81 %. Výsledek v Raduní přitom celostátní tabulku dobře kopíroval — i na úrovni celé republiky zvítězilo ANO s 34,51 %, a SPOLU obsadilo druhou příčku s 23,36 %, takže pořadí dvou nejsilnějších uskupení bylo v obci i v zemi shodné, byť raduňské výsledky ANO mírně převyšovaly republikový průměr a SPOLU naopak mírně zaostávalo za celostátním ziskem.
Ve volbách 2021 vedlo v Raduní rovněž ANO s 31,04 %, ovšem tehdy těsně před SPOLU (24,64 %). Celostátně tehdy jako první skončilo SPOLU s 27,79 %, přičemž ANO mu šlapalo na paty s 27,12 % — v celorepublikovém srovnání tedy v roce 2021 zvítězila opozice, zatímco Raduň se přiklonila k ANO. Výsledky parlamentních voleb pro Raduň jsou k dispozici na přehledové stránce sněmovních voleb v obci. Kdo chce srovnat výsledky Raduně s ostatními obcemi v regionu, může nahlédnout do přehledu za okres Opava nebo do souhrnu za Moravskoslezský kraj.
V prezidentských volbách 2023 se v Raduní v prvním kole nejtěsněji bojovalo o první místo: Andrej Babiš získal 38,38 % hlasů (256 hlasů), Petr Pavel těsně za ním 35,98 % (240 hlasů) a Danuše Nerudová 12,29 %. Rozdíl mezi Babišem a Pavlem tak činil necelé 2,5 procentního bodu — výsledek, který byl v prvním kole nejistý. Druhé kolo ale přineslo obrat: Petr Pavel v Raduní zvítězil s 57,93 % hlasů, zatímco Andrej Babiš odešel s 42,06 %.
Výsledky prezidentských voleb za obec jsou dostupné na přehledové stránce prezidentských voleb v Raduní. Jak hlasoval celý Opavský okres, ukazuje souhrn prezidentských výsledků za okres Opava; a obdobný přehled existuje i za Moravskoslezský kraj.
Výsledek krajských voleb 2024 v Raduní byl poměrně jednoznačný: ANO získalo 36,23 % hlasů (129 hlasů) a výrazně předstihlo koalici STAN+OK, která skončila druhá s 27,24 %. Třetí místo obsadilo SPOLU s 17,41 %, za nímž zůstali Piráti se 7,86 %. Zbývající kandidátní uskupení se pohybovala pod hranicí 4 %.
Výsledky krajských voleb přímo za Raduň nabízí přehledová stránka krajských voleb v obci. Širší pohled na to, jak volil celý Opavský region, poskytuje souhrn krajských výsledků za okres Opava.
Raduň je obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji, rozkládající se na ploše 8 km² v nadmořské výšce 284 metrů. K roku 2024 zde žilo 1 174 obyvatel ve 312 domech (stav z roku 2021). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312, takže Raduň drží za sebou více než sedm staletí zdokumentované existence. Poštovní směrovací číslo je 747 61. Oficiální web obce je dostupný na stránkách obce Raduň.
Dominantou Raduně je bezpochyby zámek — jednopatrová čtyřkřídlá stavba s renesančně-barokním jádrem, klasicistně přestavěná v první třetině 19. století architektem K. J. Englischem a poté znovu upravená mezi lety 1883 a 1912 do dnešní romantické podoby; obklopuje ho rozsáhlý anglický park s hospodářskými stavbami. Nedaleko zámku stojí kostel Nejsvětější Trojice, zděný jednolodní kostel s polygonálním závěrem a věží na průčelí, postavený na konci 16. století — urbanistická dominanta, ohrazená kamennou zdí. Informace o těchto památkách eviduje Národní památkový ústav.
Z hlediska věkové struktury obyvatel (údaje za rok 2021, zdroj Český statistický úřad) vyniká Raduň nadprůměrně mladým profilem: děti do 14 let tvoří 16,1 % obyvatel, přičemž celorepublikový průměr je 12,9 %. Podíl seniorů 65 a více let pak dosahuje 14,9 %, což je naopak pod celostátním průměrem 17,4 %. Co se náboženského vyznání týče (opět rok 2021), deklaruje se 30,6 % obyvatel jako věřící (oproti 22,2 % celostátně), bez vyznání je 42,7 % obyvatel (celostátně 47,8 %) a zbývajících 26,7 % obyvatel své vyznání neuvedlo (v celé zemi to bylo 30,1 %). V roce 2024 zaznamenala obec celkový úbytek 10 obyvatel: přirozený přírůstek byl záporný (−3, tedy mírná převaha úmrtí nad narozeními) a záporné bylo i saldo migrace (−7, tedy víc lidí se odstěhovalo, než přistěhovalo).
V komunálních volbách 2022 přišlo v Raduní k urnám 58,40 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr účasti u komunálních voleb téhož roku dosáhl 46,07 %. Zájem raduňských voličů o hlasování do zastupitelstva tedy výrazně přesáhl to, co bylo v Česku obvyklé.
Nadprůměrný zájem o volby se v obci projevoval opakovaně napříč různými typy hlasování. V parlamentních volbách 2025 dosáhla účast 77,87 % oproti celostátním 68,95 %, a i v roce 2021 šla Raduň nad průměr — 71,60 % proti 65,43 % v celé republice. V prezidentských volbách 2023 přišlo v prvním kole 74,42 % voličů (průměr ČR: 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 76,44 % (průměr ČR: 70,25 %). Krajské volby 2024 přilákaly 38,77 % voličů, zatímco celorepublikový průměr se zastavil na 32,91 %. Ve všech sledovaných volbách tedy Raduň konzistentně překonává republikový průměr volební účasti.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
