100,00 %
Jana Němcová podnikatel, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 1
9,82 % (61 hlasů)
Ing. Jan Burda softwarový vývojář, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 2
13,84 % (86 hlasů)
Petr Šustr přijímací technik, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 3
13,84 % (86 hlasů)
Lukáš Moc jednatel společnosti, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 4
9,50 % (59 hlasů)
Jan Mikeš podnikatel, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 5
14,49 % (90 hlasů)
Jakub Mikl jednatel společnosti, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 6
9,50 % (59 hlasů)
Vojtěch Špulka skladník, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 7
12,88 % (80 hlasů)
Jana Němcová podnikatel, věk: 45 let
Ing. Jan Burda softwarový vývojář, věk: 48 let
Petr Šustr přijímací technik, věk: 38 let
Lukáš Moc jednatel společnosti, věk: 42 let
Jan Mikeš podnikatel, věk: 46 let
Jakub Mikl jednatel společnosti, věk: 39 let
Vojtěch Špulka skladník, věk: 37 let
Tomáš Burda podnikatel, věk: 32 let
Matěj Rezek studující, věk: 22 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Ještě v pátek nepanovala mezi představiteli ODS s ohledem na výsledek komunálních voleb a prvního kola těch senátních příliš dobrá nálada. Volební sobota a zisk sedmi mandátů z devíti ale rozpoložení občanských demokratů značně zlepšily. Druhé kolo sice vyhráli Starostové a nezávislí. Ze čtyř obvodů, kde soupeřili s ODS, ale ve třech prohráli. To může znovu oživit debaty o tom, kdo je lídrem opozice. Druhé kolo zároveň přineslo velký debakl pro hnutí ANO. Poprvé v senátních volbách nezískalo ani jeden mandát; v ANO zřejmě nastanou velké změny. Což už avizoval předseda hnutí Andrej Babiš.
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 14. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové. Dosavadních 17 senátorek byl dosud nejvyšší počet a ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Nyní jich bude asi 17 procent. Ve Sněmovně tvoří ženy třetinu.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Řekl to novinářům při příchodu do volebního štábu. Na tiskové konferenci následně uvedl, že Starostové chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
V obci Střížov rozhodnou nadcházející komunální volby o složení místní samosprávy a dalším směřování celé vesnice. Dějiny tohoto sídla na Českobudějovicku sahají hluboko do minulosti, neboť nejstarší dochovaná písemná zmínka pochází již z roku 1263. Dnes jde o menší obec, jejíž obyvatelé v posledních volbách projevili znatelný zájem o správu věcí veřejných.
Zdejší volební chování se v různých typech hlasování vyznačuje specifickými rysy, které se projevují jak při výběru obecních zástupců, tak při rozhodování o obsazení krajských či celostátních funkcí. Následující text mapuje dosavadní volební historii i širší zázemí této jihočeské obce.
Hlasování do místního zastupitelstva v roce 2022 proběhlo v jednoznačném duchu. O přízeň voličů se ucházela jediná kandidátní listina s názvem Střížováci, která tak obdržela plných 100,00 % všech odevzdaných hlasů, což představovalo 630 hlasů. V obci tak nevznikla konkurenční soutěž mezi více subjekty a správa vesnice zůstala plně v rukou této místní kandidátky.
Regionální souvislosti obecního hlasování nabízí přehled za okres České Budějovice, kde lze sledovat politické rozložení v okolních sídlech. Celkový obraz jihočeského venkova i větších měst pak přibližují výsledky za celý Jihočeský kraj. Vývoj na místní scéně v jednotlivých volebních obdobích dokumentují níže uvedené odkazy.
V celostátním měřítku přinášejí volby do Poslanecké sněmovny odlišné výsledky než lokální klání. V roce 2025 ve vsi dominovala koalice SPOLU se ziskem 38,79 % hlasů, následovaná hnutím ANO, jež obdrželo 29,31 %. Třetí příčku obsadilo hnutí STAN s 10,34 %, zatímco uskupení PIRÁTI podpořilo 6,89 % voličů, hnutí SPD získalo 4,31 %, uskupení MOTO i formace STAČILO! shodně 3,44 %, uskupení PŘÍSAHA zaznamenalo 1,72 % a shodně po 0,86 % obdržely ČSSD a uskupení ŠVÝC. DEM. Místní pořadí se lišilo od celorepublikového výsledku, kde vyhrálo hnutí ANO s 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %.
Podobně tomu bylo i při dřívějším měření sil v roce 2021, kdy v obci rovněž vyhrála koalice SPOLU s 32,52 % hlasů před hnutím ANO, jež získalo 21,13 %, koalicí Piráti+STAN s 12,19 %, hnutím SPD s 10,56 %, hnutím PŘÍSAHA se 7,31 % a ČSSD s 5,69 %. V celostátním součtu tehdy koalice SPOLU zvítězila těsnějším rozdílem se ziskem 27,79 % oproti 27,12 % pro hnutí ANO. Podrobnosti o aktuálním hlasování shromažďují sněmovní výsledky ve Střížově, přičemž regionální čísla dokreslují přehledy za českobudějovický okres a situace za celé Jihočesko.
Přímé prezidentské volby v roce 2023 přilákaly k urnám velkou část místních občanů. V úvodním kole získal nejvíce hlasů Petr Pavel, jehož volilo 41,80 % zúčastněných, zatímco Andrej Babiš si připsal 22,13 %. Třetí skončila Danuše Nerudová s 14,75 %, následovali Pavel Fischer s 9,01 %, Marek Hilšer s 5,73 %, Jaroslav Bašta s 3,27 %, Karel Diviš s 2,45 % a Tomáš Zima s 0,81 %.
Ve finálním druhém kole Petr Pavel svou pozici ještě posílil a přesvědčivě zvítězil se ziskem 73,48 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel 26,51 %. Zevrubné informace představují výsledky prezidentské volby ve Střížově, jež lze porovnat s celkovými daty za okres České Budějovice nebo za jihočeský region.
V regionálním klání, které představují krajské volby, dominovala v roce 2024 strana ODS. Získala výrazných 76,74 % hlasů, zatímco druhé hnutí ANO oslovilo 8,13 % voličů. Se shodným podílem 3,48 % následovala uskupení JIH 12, SOCDEM a koalice SPD+Trikol+PRO, uskupení STAČILO! dosáhlo na 2,32 % a shodně po 1,16 % zaznamenaly formace LEPŠÍ ŽIVOT a STAN PRO JČK.
Tento jednoznačný výsledek lze zasadit do širšího rámce prostřednictvím souhrnu, který nabízí krajské hlasování ve Střížově. Okolní trendy v regionu pak zachycují výsledky za celý českobudějovický okres. Vývoj nálad v čase odráží přehled předchozích krajských volebních soubojů.
Podle údajů Českého statistického úřadu žilo v obci v roce 2024 celkem 220 obyvatel. Území vesnice se rozkládá na rozloze 4,7 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 494 metrů a při sčítání lidu v roce 2021 zde stálo 97 domů. Z hlediska poštovní správy slouží občanům směrovací číslo 374 01 a samospráva provozuje své oficiální webové stránky.
V obci stojí raně gotický farní kostel sv. Martina stojící severovýchodně od návsi, který Národní památkový ústav popisuje jako jednolodní orientovanou stavbu s pětiboce uzavřeným presbytářem a netypickou hranolovou zvonicí při jižní stěně lodi. Demografická bilance za rok 2024 vykázala přirozený přírůstek -5 obyvatel, který jen částečně zmírnilo kladné saldo migrace o hodnotě 2, takže celkový úbytek činil -3 obyvatele.
Věková struktura z roku 2021 ukazuje, že děti do 14 let tvořily 15,4 % obyvatel (celostátní průměr byl 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 67,8 % lidí (v ČR 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let představovala 16,8 % (v ČR 17,4 %). Otázku náboženského vyznání ve stejném roce zodpověděla část občanů tak, že 49,5 % bylo bez vyznání (celorepublikově 47,8 %) a 25,7 % se označilo za věřící (v celé zemi 22,2 %), přičemž zbývajících 24,8 % obyvatel tento údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Zájem o správu věcí veřejných v obci v posledních volbách přesahoval běžné hodnoty. Při volbách do obecního zastupitelstva v roce 2022 přišlo odevzdat svůj hlas 65,34 % zapsaných voličů, což představovalo výrazně vyšší zapojení než celorepublikový průměr, který dosáhl 46,07 %.
Vysoká účast provázela i ostatní hlasování. Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 70,41 % voličů oproti celostátním 68,95 %, přičemž v roce 2021 činila účast 71,93 % při republikovém průměru 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 zaznamenaly v prvním kole účast 74,85 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 76,57 % (v ČR 70,25 %). Podobně i krajské volby v roce 2024 přilákaly 50,58 % oprávněných občanů, což rovněž značně převýšilo celostátní průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
