61,04 %
30,01 %
8,96 %
Antonín Mráz starosta, věk: 67 let
pořadí na kandidátce: 1
15,44 % (120 hlasů)
Ing. Pavel Janda DiS. středoškolský učitel, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 2
15,95 % (124 hlasů)
Jiří Švec automechanik, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 3
15,05 % (117 hlasů)
Václava Kavanová účetní, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 4
14,28 % (111 hlasů)
Ing. Roman Půbal lesní technik, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 6
12,74 % (99 hlasů)
Mgr. Václav Kučera místostarosta, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 1
17,01 % (65 hlasů)
Jan Růžička podnikatel, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 2
16,49 % (63 hlasů)
Antonín Mráz starosta, věk: 67 let
Ing. Pavel Janda DiS. středoškolský učitel, věk: 40 let
Jiří Švec automechanik, věk: 38 let
Václava Kavanová účetní, věk: 53 let
Lukáš Matulka OSVČ, věk: 35 let
Ing. Roman Půbal lesní technik, věk: 41 let
Július Morschl operátor harvestoru, věk: 43 let
Josef Trnka údržbář, věk: 68 let
Karel Kotrc OSVČ - tesař, pokrývač, věk: 37 let
Mgr. Václav Kučera místostarosta, věk: 53 let
Jan Růžička podnikatel, věk: 55 let
Ing. Vladimír Vlk podnikatel, věk: 68 let
Renata Zušťáková asistent pedagoga, věk: 49 let
Petr Doležal řidič, věk: 42 let
Alena Grabmüllerová zdravotní sestra, věk: 41 let
Rudolf Kováč řidič MKD, věk: 47 let
Gabriela Šindelářová vychovatelka ve školní družině, věk: 49 let
Michaela Vlková asistentka pedagoga, věk: 46 let
Monika Myslíková hausmeister, věk: 43 let
Miroslav Mráz OSVČ, věk: 36 let
Miroslav Matulka OSVČ, věk: 32 let
Martin Janda dělník ve výrobě, věk: 38 let
Patrik Kliment čalouník, věk: 19 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V obci Buk rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení místní samosprávy. Zdejší prostředí se vyznačuje mimo jiné poměrně mladou věkovou strukturou, kdy děti do čtrnácti let tvoří plných 17 % obyvatel, což vesnici řadí na 505. místo z 6254 hodnocených sídel v republice.
Život v této vísce má svá specifika a místní občané dlouhodobě projevují o správu věcí veřejných znatelný zájem. Následující text nabízí pohled do nedávné volební historie obce i do širších souvislostí hlasování v parlamentních, krajských či prezidentských volbách.
Při obecních volbách na podzim roku 2022 měli voliči situaci v hlasovací místnosti velmi přímočarou. Do volebního klání nastoupila pouze jediná kandidátní listina pod názvem Sdružení nezávislých kandidátů, která logicky získala všech 814 odevzdaných platných hlasů, a tedy rovných 100,00 %.
Zájemci o širší regionální kontext mohou prozkoumat celkový přehled za prachatický okres a k dispozici jsou rovněž souhrnné výsledky v Jihočeském kraji mapující rozložení sil ve všech okolních městech a obcích.
Když se v zemi konaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, přineslo sčítání hlasů v obci velmi vyrovnaný duel dvou hlavních politických sil. První příčku obsadilo hnutí ANO se ziskem 53 hlasů (28,64 %), v těsném závěsu za ním skončila koalice SPOLU, která obdržela 51 hlasů (27,56 %). Třetí pozici obsadilo hnutí STAN s podporou 24 voličů (12,97 %) a čtvrtá skončila koalice STAČILO!, jíž dalo hlas 23 občanů (12,43 %). Pětiprocentní hranici překročily ještě strana SPD s 12 hlasy (6,48 %) a uskupení MOTO s 11 hlasy (5,94 %). Menší podporu zaznamenaly strany PIRÁTI (5 hlasů; 2,70 %), PŘÍSAHA a uskupení ŠVÝC. DEM. (shodně 2 hlasy; 1,08 %) i hnutí GENERACE (1 hlas; 0,54 %). Výsledné prvenství hnutí ANO korespondovalo s celostátním vítězstvím tohoto subjektu, který v celé republice získal 34,51 % hlasů před druhou koalicí SPOLU s 23,36 %.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 bylo pořadí na čele obrácené. Tehdy u místních voličů zvítězila koalice SPOLU se ziskem 54 hlasů (29,83 %), zatímco hnutí ANO skončilo na druhém místě s 42 hlasy (23,20 %). Třetí skončila strana KSČM (23 hlasů; 12,70 %), čtvrtá SPD (22 hlasů; 12,15 %) a pátá koalice Piráti+STAN (16 hlasů; 8,83 %). Pod pěti procenty zůstaly ČSSD (9 hlasů; 4,97 %), formace TSS (6 hlasů; 3,31 %) a hnutí PŘÍSAHA (4 hlasy; 2,20 %). V celostátním měřítku tehdy rovněž dominovala koalice SPOLU s 27,79 % hlasů před hnutím ANO s 27,12 %.
Zájemci mohou prozkoumat poslanecké volby v Buku v podrobných číslech. Pro srovnání s okolím poslouží parlamentní výsledky na Prachaticku a také celokrajská data, jež shrnuje jihočeský sněmovní přehled.
Leden 2023 přinesl dramatické klání, do něhož vstoupily přímé prezidentské volby. V úvodním kole obdržel nejvíce hlasů Andrej Babiš, pro kterého hlasovalo 85 občanů (45,45 %). Na druhém místě skončil Petr Pavel se ziskem 60 hlasů (32,08 %). Z dalších kandidátů oslovila voliče Danuše Nerudová s 20 hlasy (10,69 %), Pavel Fischer s 10 hlasy (5,34 %), Jaroslav Bašta (5 hlasů; 2,67 %), Tomáš Zima (4 hlasy; 2,13 %), Marek Hilšer (2 hlasy; 1,06 %) a Karel Diviš (1 hlas; 0,53 %).
Druhé kolo se proměnilo v naprosto nejtěsnější možné měření sil, kde o vítězi rozhodl jediný hlas. Andrej Babiš nakonec obdržel 93 hlasů (50,27 %), zatímco Petr Pavel získal 92 hlasů (49,72 %). Kompletní statistiku přináší prezidentská volba v Buku na své stránce. Kdo chce prozkoumat širší okolí, může nahlédnout na výsledky voleb prezidenta na Prachaticku či projít souhrnné jihočeské prezidentské hlasování.
Na podzim 2024 rozhodovali voliči o regionálním směřování, když proběhly řádné krajské volby. Zdejší hlasování ovládla ODS, která si připsala 41 hlasů, což odpovídalo 41,83 %. Druhé v pořadí skončilo hnutí ANO se ziskem 29 hlasů (29,59 %) a třetí příčku obsadila koalice STAČILO!, jež oslovila 10 voličů (10,20 %).
Koalice SPD+Trikol+PRO obdržela 8 hlasů (8,16 %), uskupení Společně pro JČ získalo 4 hlasy (4,08 %) a shodně po 2 hlasech (2,04 %) zaznamenaly formace STAN PRO JČK a koalice Zelení+Levice. Po jednom hlasu (1,02 %) pak obdržely Jihočeská veřejnost a strana SOCDEM. Podrobný přehled skýtají výsledky krajských voleb v Buku, přičemž regionální srovnání nabízí krajské hlasování na Prachaticku.
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1400. Obec se rozkládá na ploše 25,8 km² v nadmořské výšce 826 metrů a její poštovní směrovací číslo je 383 01. V roce 2024 zde žilo 317 obyvatel, přičemž podle sčítání lidu z roku 2021 se na území nacházelo 129 domů. Z demografických údajů za rok 2024 vyplývá, že přirozený přírůstek činil přesně 0, avšak díky kladnému saldu migrace ve výši 8 osob dosáhl celkový přírůstek rovněž hodnoty 8. Informace o samosprávě i aktuálním dění zpřístupňují oficiální stránky obce.
Z hlediska věkového složení evidoval Český statistický úřad v roce 2021 podíl dětí do 14 let ve výši 17 % (celorepublikový průměr byl 12,9 %), obyvatel ve věku 15 až 64 let bylo 67,2 % (v ČR 69,7 %) a skupina od 65 let představovala 15,8 % (v ČR 17,4 %). Otázku náboženského vyznání zodpověděli místní v témže roce tak, že 42,9 % se označilo jako bez vyznání (v ČR 47,8 %), 24,3 % tvořili věřící (v ČR 22,2 %) a 32,8 % respondentů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). K historickému dědictví evidovanému Národním památkovým ústavem patří například návesní kaple Panny Marie Karmelské složená z původní šumavské hranolové zvonice a přistavěné lodi se sedlovou střechou, či venkovská usedlost na návsi se štukovým průčelím typickým pro stavby Jakuba Bursy. V lesích pod Boubínem stojí též trojhranný hraniční kámen lesmistra Johna z roku 1865.
K radničním volbám v roce 2022 přišlo v obci 62,18 % oprávněných voličů. Tento zájem znatelně předčil celorepublikový průměr komunálního hlasování, který činil 46,07 %.
Podobně nadprůměrná čísla provázejí i ostatní typy volebních soubojů. V parlamentním hlasování roku 2025 dosáhla účast 79,74 % oproti celostátním 68,95 %, přičemž už v roce 2021 dorazilo k poslaneckým urnám 77,78 % místních voličů (v ČR 65,43 %). Při volbě prezidenta republiky v roce 2023 odevzdalo v prvním kole hlas 80,69 % oprávněných občanů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 79,83 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby roku 2024 pak zaznamenaly účast 41,53 %, zatímco v celé České republice činil průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
