11,78 %
11,35 %
9,64 %
7,71 %
7,71 %
7,49 %
7,49 %
7,28 %
7,28 %
František Drtina Petra Svatoňová Žaneta Daňhová Josef Cimpa Lucie Dvořáková Martin Daňha Jakub Šáda
František Drtina expert správy projektu jaderných elektráren ČEZ, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (55 hlasů)
Petra Svatoňová učitelka ZŠ, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (53 hlasů)
Žaneta Daňhová mzdová účetní, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (45 hlasů)
Josef Cimpa technik, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (36 hlasů)
Lucie Dvořáková projektantka staveb, architektka, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (36 hlasů)
Martin Daňha vedoucí plánovač, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (35 hlasů)
Jakub Šáda živnostník, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (35 hlasů)
František Drtina Petra Svatoňová Žaneta Daňhová Josef Cimpa Lucie Dvořáková Martin Daňha Jakub Šáda Vojtěch Janda Zdeněk Pych Jindřich Zítek Pavlína Chvosta Andrea Barimová Jaromír Matoušek Zdeněk Barimov
František Drtina expert správy projektu jaderných elektráren ČEZ, věk: 62 let
Petra Svatoňová učitelka ZŠ, věk: 36 let
Žaneta Daňhová mzdová účetní, věk: 41 let
Josef Cimpa technik, věk: 63 let
Lucie Dvořáková projektantka staveb, architektka, věk: 35 let
Martin Daňha vedoucí plánovač, věk: 42 let
Jakub Šáda živnostník, věk: 41 let
Vojtěch Janda živnostník, věk: 40 let
Zdeněk Pych mechanik, věk: 34 let
Jindřich Zítek důchodce, věk: 71 let
Pavlína Chvosta marketing, věk: 40 let
Andrea Barimová voják z povolání, věk: 34 let
Jaromír Matoušek SAP programátor, věk: 46 let
Zdeněk Barimov voják z povolání, věk: 39 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V obci Libějice určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva. Zdejší samospráva spravuje území vesnice, jejíž písemné prameny sahají do roku 1379, a zajišťuje fungování komunity čítající něco málo přes sto obyvatel.
Zájemci o dění v obci mohou sledovat nejen vývoj na obecní úrovni, ale také výsledky celostátních hlasování, ve kterých se dlouhodobě odrážejí politické preference místních voličů.
Při obecních volbách v roce 2022 vybírali voliči své zástupce z jednotlivých kandidátů. Nejvíce hlasů obdržely Martina Pfeiferová a Petra Pychová, které shodně získaly 70 hlasů (13,31 %). Další místa obsadili Jaroslav Kozojed se 68 hlasy (12,93 %), František Drtina se 66 hlasy (12,55 %) a Josef Cimpa, jemuž dalo hlas 64 voličů (12,17 %).
Volební lístky obsahovaly i další kandidáty, mezi nimiž Jaroslav Lutovský obdržel 62 hlasů (11,79 %), Petr Lutovský 49 hlasů (9,32 %) a Zdeněk Pych 44 hlasů (8,37 %). Pro porovnání širšího kontextu na Táborsku je dostupný přehled pro okres Tábor a k dispozici jsou rovněž data shrnující celý Jihočeský kraj.
Při hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 byla nejúspěšnější koalice SPOLU, pro niž hlasovalo 25 voličů (31,64 %). Druhé skončilo hnutí ANO s 15 hlasy (18,98 %) a třetí hnutí STAN se 14 hlasy (17,72 %). Místní pořadí na prvních dvou příčkách se lišilo od celostátního výsledku, v němž zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,51 % před koalicí SPOLU, jež v republice dosáhla 23,36 %.
V předchozích sněmovních volbách v roce 2021 zvítězila v obci rovněž koalice SPOLU se ziskem 38 hlasů (44,70 %), zatímco koalice Piráti+STAN obdržela 13 hlasů (15,29 %) a hnutí SPD 10 hlasů (11,76 %). Pro podrobnější studium nabízí server parlamentní volby v Libějicích, přičemž regionální souvislosti zachycují také záznamy za okres Tábor i za celý Jihočeský kraj.
Během prezidentských voleb v roce 2023 vedl v prvním kole Petr Pavel, kterému odevzdalo hlas 41 voličů (50,00 %). Andrej Babiš získal 22 hlasů (26,82 %), Pavel Fischer 8 hlasů (9,75 %) a Danuše Nerudová 7 hlasů (8,53 %). Ve druhém kole Petr Pavel své prvenství potvrdil ziskem 57 hlasů (70,37 %), zatímco Andrej Babiš obdržel 24 hlasů (29,62 %).
Zájemci mohou prozkoumat přímé prezidentské volby v Libějicích na specializované stránce. Širší územní data pak zachycují souhrny pro okres Tábor i přehled za Jihočeský kraj.
Krajské volby v roce 2024 přinesly v obci vítězství straně ODS, pro kterou se rozhodlo 15 voličů (28,30 %). Shodně po 13 hlasech (24,52 %) zaznamenaly hnutí ANO a koalice Společně pro JČ. Uskupení SPD+Trikol+PRO podpořili 3 voliči (5,66 %).
Kompletní údaje o tomto hlasování shrnují krajské volby v Libějicích v detailním přehledu. Výsledky hlasování v okolních sídlech nabízí statistika za okres Tábor.
Samosprávná obec Libějice se rozkládá na ploše 3 kilometrů čtverečních v nadmořské výšce 490 metrů a její poštovní směrovací číslo je 390 02. K roku 2024 zde žilo 122 obyvatel a podle sčítání lidu z roku 2021 se v zástavbě nacházelo 42 domů. V roce 2024 činil celkový přírůstek 2 obyvatele, k čemuž přispěl přirozený přírůstek 1 člověka i kladné saldo migrace o velikosti 1 osoby.
Podle demografických zjištění Českého statistického úřadu z roku 2021 tvořily děti do 14 let 14,2 % populace (v celé ČR 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 68,9 % (celostátně 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let čítala 16,9 % (v republice 17,4 %). Ze stejného sčítání pocházejí data o náboženském vyznání: 45,8 % obyvatel bylo bez vyznání, 28,8 % se označilo jako věřící a 25,4 % lidí údaj neuvedlo. Další aktuality a úřední desku zveřejňuje obec na svých internetových stránkách libejice.cz.
V komunálních volbách roku 2022 dosáhla volební účast v obci 81,00 %, což představovalo hodnotu výrazně vyšší než celorepublikový průměr 46,07 %. Vzhledem k malé velikosti obce a počtu voličů se na procentuálním vyjádření znatelně projevuje každý odevzdaný hlas.
Vysoké hodnoty zaznamenaly i další volby. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo volit 86,96 % zapsaných voličů oproti 68,95 % v celé republice, přičemž v roce 2021 činila účast 86,73 % při celostátním průměru 65,43 %. Během prezidentské volby v roce 2023 hlasovalo v prvním kole 91,11 % voličů (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole 88,04 % (v ČR 70,25 %). Při krajském hlasování v roce 2024 činila účast 55,21 %, zatímco celorepublikově dosáhla 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
