Komunální volby 2026 ve Velkém Šenově: přehled a souvislosti
Ve Velkém Šenově určí nadcházející komunální volby nové složení městského zastupitelstva i budoucí směřování místní radnice. Město ležící v severní části Čech se vyznačuje mimo jiné výrazně nízkým podílem věřících obyvatel, který podle sčítání lidu z roku 2021 činil pouze 8,9 %, což sídlo zařadilo na 5798. místo z 6254 sledovaných obcí v republice.
Severočeské město s více než dvěma tisíci obyvateli má za sebou pestrý vývoj místní politické scény i specifické hlasovací preference při celostátních volbách. Následující přehled rekapituluje dosavadní hlasování občanů a zasazuje lokální rozhodování do širšího rámce.
Rozdělení sil v městském zastupitelstvu
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 zvítězilo uskupení Alternativa pro Šenov, které získalo 23,46 % hlasů. Těsně za ním skončilo sdružení PRO ŠENOV se ziskem 22,36 % hlasů. Dvouciferný výsledek zaznamenaly ještě formace Pro společný cíl s 13,58 % a Nový obzor, který obdržel 13,10 % hlasů.
Pětiprocentní hranici překonaly také další kandidátky, konkrétně Sbor dobrovolných hasičů - SDH se ziskem 7,94 % hlasů, SNK - 5 P s podporou 7,76 % a uskupení DOMOV, pro které hlasovalo 6,77 % voličů. Naopak pod touto hranicí zůstaly subjekty Indiáni s 3,95 % a Komunistická str.Čech a Moravy, jež obdržela 1,06 % hlasů. Pro zájemce o srovnání v regionu nabízí širší kontext výsledky v okrese Děčín a celkový přehled zachycují také volby v Ústeckém kraji.
Kdo bodoval v klání o Poslaneckou sněmovnu
Celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly ve městě jednoznačné vítězství hnutí ANO, které obdrželo 49,19 % hlasů. Stejně jako v celé zemi, kde hnutí zvítězilo se ziskem 34,51 %, se jednalo o první místo, avšak lokální zisk byl podstatně vyšší. Na druhém místě skončilo hnutí STAN s 17,97 % hlasů, třetí příčku obsadilo hnutí SPD se ziskem 8,98 % a koalice SPOLU získala 7,47 % hlasů. Přes pět procent se dostala ještě formace MOTO s 6,06 % hlasů, zatímco strana PIRÁTI měla 3,93 %, uskupení STAČILO! 3,53 %, hnutí PŘÍSAHA 1,31 %, uskupení ČR1 0,40 % a strana GENERACE 0,30 %.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 ve městě rovněž dominovalo hnutí ANO se ziskem 39,22 % hlasů, zatímco celostátně tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % hlasů, která lokálně dosáhla na 16,96 %. Podrobnosti o nejnovějším hlasování přináší sněmovní přehled Velkého Šenova a zájemci mohou porovnat rovněž hlasování v děčínském okrese nebo souhrnné krajské výsledky, jež pokrývá přehled pro Ústecký kraj.
Souboj o prezidentský úřad
Přímé prezidentské volby v roce 2023 ukázaly v prvním kole převahu Andreje Babiše, který získal 54,34 % hlasů. Druhý Petr Pavel obdržel 22,71 % hlasů a třetí Danuše Nerudová zaznamenala 10,46 %. Ostatní kandidáti obdrželi méně hlasů: Jaroslav Bašta měl 4,56 %, Pavel Fischer 3,89 %, Marek Hilšer 2,11 %, Karel Diviš rovných 1,00 % a Tomáš Zima 0,89 %.
Ve druhém kole Andrej Babiš své vedení v sídle udržel a zvítězil se ziskem 61,56 % hlasů, zatímco Petr Pavel získal 38,43 %. Místní data přinášejí výsledky prezidentských voleb pro tuto obec, přičemž regionální souvislosti doplňuje okresní prezidentské hlasování i krajské statistiky, které shromažďuje souhrn pro Ústecký kraj.
Krajské volby v regionu
Také regionální krajské volby v roce 2024 nabídly napínavý souboj o prvenství. Nejvíce voličů podpořilo hnutí ANO se ziskem 38,72 % hlasů, v těsném závěsu však skončilo uskupení STAN PRO ÚLK, které obdrželo 37,25 % hlasů. Třetí příčku s odstupem obsadila koalice SPD+Trikol+PRO, jíž dalo hlas 9,55 % voličů.
Další politické subjekty zůstaly pod pětiprocentní hranicí: formace STAČILO! získala 4,90 %, ODS obdržela 4,41 %, Piráti 1,71 % a hnutí PŘÍSAHA 1,22 % hlasů. Konkrétní údaje zachycuje krajské hlasování ve městě a pohled na širší okolí nabízí okresní přehled Děčínska.
Profil města a jeho historie
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1446. V současnosti má Velký Šenov status města, rozkládá se na ploše 19,8 kilometru čtverečních v nadmořské výšce 357 metrů a doručovací adresy obsluhují poštovní směrovací čísla 407 47 a 407 78. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 2013 obyvatel a v roce 2021 stálo na území 592 domů.
Demografický vývoj za rok 2024 ukazuje celkový přírůstek 14 obyvatel, přičemž přirozený úbytek činil 12 osob, avšak převážilo jej kladné saldo migrace ve výši 26 osob. Věková skladba v roce 2021 zahrnovala 13,3 % dětí do 14 let (v celé ČR 12,9 %), 68,6 % obyvatel ve věku 15 až 64 let (ČR 69,7 %) a 18,1 % seniorů od 65 let výše (ČR 17,4 %). Z pohledu vyznání bylo v témže roce 55,6 % občanů bez vyznání (celostátně 47,8 %), 8,9 % se označilo za věřící (celostátně 22,2 %) a 35,5 % obyvatel údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Místní pamětihodnosti dokládají bohatou historii sídla, o níž vede záznamy Národní památkový ústav. Výraznou dominantu představuje areál kostela sv. Bartoloměje z 80. let 16. století s barokními úpravami a zachovanou ohradní zdí bývalého hřbitova, hodnotné je rovněž pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého se sochami sv. Václava a sv. Floriána z roku 1728. Aktuality ze správy sídla a městské samosprávy zveřejňuje oficiální web města.
Účast voličů u volebních uren
Během komunálních voleb v roce 2022 dosáhla volební účast hodnoty 51,79 %, což znamenalo nadprůměrný zájem ve srovnání s celorepublikovým průměrem, jenž činil 46,07 %. Zdejší občané tak k rozhodování o obsazení radnice přistoupili aktivněji, než bylo běžné v rámci celé země.
U ostatních typů voleb byla účast naopak nižší než v celostátním měřítku. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo volit 62,76 % oprávněných osob oproti celostátním 68,95 % a v roce 2021 dosáhla účast 53,08 % proti 65,43 % v celé republice. Při prezidentských volbách 2023 odevzdalo v prvním kole hlas 57,68 % voličů (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole 63,26 % (v republice 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak zaznamenaly účast 26,23 %, zatímco celorepublikový průměr dosáhl 32,91 %.
