58,72 %
41,28 %
Pavlína Nováková starostka obce, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 1
12,31 % (187 hlasů)
Antonín Seknička místostarosta obce, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 2
11,13 % (169 hlasů)
Mgr. Zdeňka Sochorová zástupkyně ředitele školy, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 3
11,39 % (173 hlasů)
Břetislav Kocián soukromý podnikatel - tesař, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 4
10,80 % (164 hlasů)
Bc. Adam Novák soukromý podnikatel - elektroprojektant, věk: 32 let
pořadí na kandidátce: 5
10,47 % (159 hlasů)
Bc. Michal Kolář státní zaměstnanec, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 1
12,55 % (134 hlasů)
Luděk Slavětínský podnikatel, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 2
11,99 % (128 hlasů)
Lukáš Vázler OSVČ podnikatel, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 3
11,24 % (120 hlasů)
Bc. Daniela Trnovská DiS. asistentka pedagoga, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 4
12,65 % (135 hlasů)
Pavlína Nováková starostka obce, věk: 52 let
Antonín Seknička místostarosta obce, věk: 45 let
Mgr. Zdeňka Sochorová zástupkyně ředitele školy, věk: 56 let
Břetislav Kocián soukromý podnikatel - tesař, věk: 48 let
Bc. Adam Novák soukromý podnikatel - elektroprojektant, věk: 32 let
Imrich Molnár obchodní zástupce, věk: 56 let
Ing. Edita Mariánusová účetní, věk: 48 let
Daniel Batrla dělník, věk: 53 let
Pavel Klimeš dělník, věk: 52 let
Bc. Michal Kolář státní zaměstnanec, věk: 45 let
Luděk Slavětínský podnikatel, věk: 50 let
Lukáš Vázler OSVČ podnikatel, věk: 46 let
Bc. Daniela Trnovská DiS. asistentka pedagoga, věk: 42 let
Vojtěch Polák podnikatel, věk: 28 let
Tereza Klvaňová DiS. zdravotní sestra, věk: 24 let
Radek Toman OSVČ - podnikatel, věk: 40 let
Ing. Miroslav Brabenec IT analytik, věk: 43 let
Ing. Josef Štrouf důchodce, věk: 66 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V obci Cejle rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení místního zastupitelstva a dalším směřování obecní samosprávy. Kořeny tohoto sídla sahají hluboko do středověku, přičemž první dochovaná písemná zmínka pochází již z roku 1360.
Dnešní obec má přibližně pět set obyvatel. Vedle správy obecních záležitostí se zdejší voliči pravidelně zapojují i do celostátních hlasování, jejichž výsledky ukazují rozložení sil v různých typech volebních klání.
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 se v obci představilo jediné uskupení, jímž bylo SNK CEJLE. Tato kandidátní listina obdržela všech 1306 odevzdaných hlasů a získala tak plných 100,00 % podpory.
Širší pohled na hlasování v okolních obcích nabízí přehled komunálních voleb v okrese Jihlava, přičemž celkový krajský kontext poskytují výsledky komunálních voleb v Kraji Vysočina.
Při celostátním měření sil ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 se na prvním místě v obci umístilo hnutí ANO, které získalo 108 hlasů (36,00 %). Na druhé příčce skončila koalice SPOLU se 70 hlasy (23,33 %) a třetí pozici obsadilo uskupení MOTO, které oslovilo 32 voličů (10,66 %). Stejně jako v celé zemi tak na čele stanulo hnutí ANO, které v celostátním součtu obdrželo 34,51 % hlasů před koalicí SPOLU s 23,36 %.
Také v předchozích sněmovních volbách v roce 2021 v obci uspělo hnutí ANO se ziskem 90 hlasů (30,20 %), zatímco koalice SPOLU získala 80 hlasů (26,84 %) a třetí skončila koalice Piráti+STAN s 38 hlasy (12,75 %). Zatímco v obci vyhrálo hnutí ANO, na celostátní úrovni tehdy zvítězila koalice SPOLU. Zájemci o podrobné údaje mohou prozkoumat sněmovní volby v Cejli, popřípadě porovnat data za okres Jihlava nebo sledovat výsledky v celém Kraji Vysočina.
V rámci klání o post hlavy státu v roce 2023, která představují obecný rámec pro prezidentské volby, vedl v prvním kole Andrej Babiš se ziskem 119 hlasů (36,72 %). Druhý Petr Pavel obdržel 94 hlasů (29,01 %) a třetí Danuše Nerudová zaznamenala 46 hlasů (14,19 %). Ve druhém kole nastal obrat a celkovým vítězem se v obci stal Petr Pavel, jemuž dalo hlas 177 voličů (56,91 %), zatímco Andrej Babiš obdržel 134 hlasů (43,08 %).
Kompletní údaje o tomto hlasování uchovávají prezidentské volby v Cejli. Regionální rozložení hlasů v okolí přibližuje souhrn za okres Jihlava i pohled za celý Kraj Vysočina.
Při hlasování do regionálních orgánů, které zastřešují krajské volby, dominovalo v roce 2024 v Cejli hnutí ANO, které obdrželo 59 hlasů (37,10 %). Druhé místo obsadila formace Společně se Starosty se ziskem 43 hlasů (27,04 %). O třetí příčku se se shodným počtem 11 hlasů (6,91 %) podělila uskupení STAČILO!, Piráti a koalice SPD+Trikol+PRO.
Místní výsledky zachycují krajské volby v Cejli, zatímco celkový obrázek o hlasování v širším okolí poskytují krajské volby v okrese Jihlava.
Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, měla obec v roce 2024 celkem 508 obyvatel a rozkládala se na ploše 12,7 km² v nadmořské výšce 546 metrů. Při sčítání lidu v roce 2021 zde stálo 199 domů a poštovní doručování zajišťují směrovací čísla 588 51 a 588 61. V roce 2024 vykázala demografická dynamika celkový úbytek o 13 osob, na němž se podílel záporný přirozený přírůstek ve výši -10 obyvatel i záporné saldo migrace dosahující hodnoty -3. Oficiální informace o dění v samosprávě zprostředkovávají webové stránky obce Cejle.
Věková struktura obyvatel v roce 2021 zahrnovala 14,6 % dětí do 14 let (celorepublikový průměr byl 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let tvořil 70,7 % (ČR 69,7 %) a skupina seniorů nad 65 let představovala 14,7 % (ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se ve stejném roce 49,8 % obyvatel označilo jako bez vyznání (v ČR 47,8 %), věřících bylo 17,6 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 32,6 % respondentů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Lidové stavitelství v regionu dokumentuje Národní památkový ústav, jenž v obci eviduje venkovský dům představující přízemní roubené stavení horského typu s dochovanou interiérovou dispozicí z 19. století.
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Cejli hodnoty 50,85 %. Zájem místních občanů o obsazení obecního zastupitelstva tak byl vyšší než celorepublikový průměr, který tehdy činil 46,07 %.
Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k volebním urnám 73,37 % oprávněných voličů, což představovalo hodnotu nad celostátním průměrem 68,95 %; v roce 2021 byla účast 73,24 % při celostátním údaji 65,43 %. V prezidentských volbách roku 2023 dorazilo v prvním kole 77,25 % voličů (celá ČR 68,24 %) a ve druhém kole 76,34 % (celá ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 40,45 %, zatímco republikový průměr dosáhl 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
