Komunální volby 2026 v Psářích: přehled a souvislosti
V Psářích určí nadcházející komunální volby budoucí složení obecního zastupitelstva a rozhodnou o vedení místní samosprávy. Zdejší prostředí charakterizuje relativně vysoké zastoupení dříve narozených obyvatel, neboť lidé nad 65 let tvoří více než pětinu místní populace a obec se tím v tomto ukazateli řadí do první tisícovky sídel v republice.
Malá středočeská vesnice si zachovává komorní ráz i specifické volební vzorce, které se projevují napříč různými druhy hlasování. Následující text nabízí ucelený pohled na to, jak zdejší voliči rozhodovali v minulosti a jaké trendy se v místě dlouhodobě prosazují.
Rozhodování o složení zastupitelstva v minulých letech
Při obecním hlasování v roce 2022 se o přízeň voličů ucházela dvě uskupení. Jednoznačným vítězem se stalo Sdružení nezávislých kandidátů, které obdrželo 74,07 % hlasů. Druhá kandidátní listina s názvem ZA KRÁSNÉ PSÁŘE oslovila 25,93 % hlasujících občanů.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti nabízí přehled také komunální politika na Benešovsku, přičemž celkový pohled na situaci v dalších městech a obcích regionu zprostředkovává středočeský komunální přehled. Výsledky předešlých ročníků přímo v obci zachycují níže uvedené odkazy.
Kdo uspěl v parlamentních kláních
Když se v roce 2025 konaly volby do Poslanecké sněmovny, v obci triumfovala koalice SPOLU se ziskem 39,75 % hlasů. Na druhém místě skončilo hnutí ANO, jež získalo 31,32 % hlasů, třetí pozici obsadilo hnutí STAN s 10,84 % a čtvrtí byli PIRÁTI s 6,02 %. Další hlasy připadly uskupení MOTO se 4,81 %, hnutí SPD s 3,61 %, formaci STAČILO! s 2,40 % a hnutí VÝZVA s 1,20 %. Zatímco v celostátním měřítku zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,51 % a koalice SPOLU dosáhla na 23,36 %, v obci bylo pořadí na prvních dvou příčkách přesně opačné.
Také o čtyři roky dříve, v roce 2021, zde uspěla koalice SPOLU, pro niž hlasovalo 32,87 % voličů, což odpovídalo i celorepublikovému prvenství tohoto uskupení se ziskem 27,79 %. Druhé skončilo hnutí ANO s 28,76 % hlasů (v celé zemi 27,12 %) a třetí byla koalice Piráti+STAN s 20,54 %. Pětiprocentní hranici na vesnici překonaly ještě KSČM s 6,84 % a hnutí SPD s 5,47 %, zatímco ČSSD i formace PŘÍSAHA shodně získaly po 2,73 % hlasů. Podrobnosti ukazuje stránka věnovaná sněmovním volbám v Psářích, širší regionální data pak nabízejí souhrny za parlamentní výsledky na Benešovsku i krajská statistika mapující poslanecké volby ve Středočeském kraji.
Výsledky soubojů o prezidentský úřad
V roce 2023 přilákaly pozornost občanů prezidentské volby, v jejichž prvním kole si největší podporu získal Petr Pavel se 45,67 % hlasů. Druhý Andrej Babiš obdržel 30,86 % a třetí Danuše Nerudová zaznamenala 9,87 %. Mezi další kandidáty patřili Pavel Fischer s 8,64 %, Jaroslav Bašta s 2,46 % a s totožným výsledkem 1,23 % hlasů skončili Karel Diviš a Tomáš Zima. Ve finálovém duelu Petr Pavel své vedení výrazně navýšil na konečných 69,62 %, zatímco Andrej Babiš získal 30,37 % hlasů.
Zájemci o detailní čísla mohou navštívit přehled pro volbu prezidenta v Psářích, případně sledovat širší kontext, který přináší hlasování o prezidentovi na Benešovsku nebo data shrnující prezidentské klání ve středních Čechách. Starší přímé volby hlavy státu mapují následující odkazy.
Hlasování do krajského zastupitelstva
V roce 2024 se uskutečnily krajské volby, v nichž místní voliči nejčastěji podpořili hnutí STAN se ziskem 37,20 % hlasů. Druhé skončilo hnutí ANO, které přesvědčilo 27,90 % zúčastněných občanů. Koalice SPOLU vybojovala třetí příčku s 23,25 %, čtvrté bylo uskupení STAČILO! se 6,97 % a koalice SPD+Trikol+PRO obdržela 4,65 % hlasů.
Konkrétní rozložení krajských preferencí v obci přibližuje odkaz na krajské výsledky v Psářích, zatímco pohled na celý obvod zprostředkovává krajské hlasování na Benešovsku. Zdejší výsledky z minulých krajských volebních období jsou uspořádány v následujícím seznamu.
Historie, památky a život v obci
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1352. Dnes má obec rozlohu 8,3 kilometru čtverečních a leží v nadmořské výšce 486 metrů, přičemž místní pošta využívá poštovní směrovací číslo 258 01. V roce 2024 zde žilo celkem 146 obyvatel a sčítání lidu z roku 2021 evidovalo 77 domů. Z demografických záznamů za rok 2024 vyplývá, že ačkoli byl přirozený přírůstek záporný s hodnotou -1, kladné saldo migrace ve výši 5 osob zajistilo celkový přírůstek 4 obyvatel.
Z architektonického hlediska zaujme areál kostela Nejsvětější Trojice s márnicí se zvonicí a ohradní zdí, který představuje původně gotickou stavbu přestavěnou v letech 1863 až 1864, a také pozůstatky středověkého tvrziště ze 13. až 15. století s patrným kruhovým příkopem. Informace o památkách eviduje Národní památkový ústav, zatímco demografická data publikuje Český statistický úřad. Věkové složení podle údajů z roku 2021 tvořilo 11,6 % dětí do 14 let (v celé republice 12,9 %), 67,5 % obyvatel v produktivním věku od 15 do 64 let (celostátně 69,7 %) a 21 % seniorů starších 65 let (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se v témže roce 38,8 % obyvatel označilo za lidi bez vyznání (v ČR 47,8 %), 24 % se přihlásilo k věřícím (celorepublikově 22,2 %) a 37,2 % respondentů kolonku neuvedlo (v zemi 30,1 %). Aktuality a zprávy ze správy obce jsou k nahlédnutí na obecních internetových stránkách.
Zájem občanů o účast u volebních uren
Zájem o volby do místního zastupitelstva v roce 2022 dosáhl hodnoty 59,65 %. Místní občané tak k hlasovacím urnám dorazili v citelně vyšší míře, než činil celorepublikový průměr komunálních voleb, který tehdy dosáhl 46,07 %.
V parlamentním klání v roce 2025 byla účast 69,17 %, což téměř přesně kopírovalo celostátní průměr 68,95 %, zatímco při sněmovních volbách v roce 2021 dosáhla 62,93 % při republikovém průměru 65,43 %. První kolo prezidentské volby v roce 2023 přilákalo 72,17 % oprávněných voličů, čímž předčilo celostátních 68,24 %, kdežto v kole druhém činila účast 68,10 % oproti republikovým 70,25 %. Při krajském hlasování v roce 2024 odevzdalo hlas 37,39 % voličů, což představovalo nadprůměrný výsledek ve srovnání s celorepublikovým údajem 32,91 %.
