66,19 %
33,81 %
Renata Rampová OSVČ - účetní, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 1
12,16 % (146 hlasů)
Jaroslav Peták řidič, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 2
10,50 % (126 hlasů)
Petr Pomahač OSVČ - lesní dělník, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 3
9,91 % (119 hlasů)
Pavel Urbánek zámečník, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 4
9,83 % (118 hlasů)
Jan Peták průvodce, věk: 27 let
pořadí na kandidátce: 5
10,41 % (125 hlasů)
Ilona Skripová asistentka, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 7
12,58 % (151 hlasů)
Ing. Miroslav Mokoš novinář, vydavatel, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 1
19,57 % (120 hlasů)
Jakub Alimov expert na kybernetickou bezpečnost, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 2
19,08 % (117 hlasů)
Vojtěch Novák IT manager, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 3
19,90 % (122 hlasů)
Renata Rampová OSVČ - účetní, věk: 55 let
Jaroslav Peták řidič, věk: 56 let
Petr Pomahač OSVČ - lesní dělník, věk: 47 let
Pavel Urbánek zámečník, věk: 52 let
Jan Peták průvodce, věk: 27 let
Svatopluk Lád ekonom, věk: 52 let
Ilona Skripová asistentka, věk: 50 let
Soňa Lojínová průvodce, věk: 45 let
Ivana Hergottová důchodkyně, věk: 64 let
Ing. Miroslav Mokoš novinář, vydavatel, věk: 63 let
Jakub Alimov expert na kybernetickou bezpečnost, věk: 40 let
Vojtěch Novák IT manager, věk: 44 let
Mgr. Jan Kuntscher personální ředitel, věk: 50 let
Karel Šimek vedoucí truhlářské dílny, věk: 47 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
Buková u Příbramě se v komunálních volbách 2026 rozhoduje o podobě svého zastupitelstva — a s ním i o každodenním směřování této středočeské obce. Přitom jde o obec s mimořádně mladou věkovou strukturou: podíl dětí a mladistvých do 14 let tu v roce 2021 dosahoval 17,9 %, zatímco celorepublikový průměr se tehdy pohyboval na 12,9 % — to Bukovou řadí na 292. místo z více než šesti tisíc obcí v Česku. Text níže mapuje nejen komunální volby, ale i výsledky parlamentních, prezidentských a krajských voleb, které dávají zdejšímu politickému životu širší kontext.
Komunální volby 2022 v Bukové u Příbramě proběhly ve znamení jednoznačného výsledku: kandidáti sdružení pod hlavičkou NEZÁVISLÍ získali veškeré odevzdané hlasy, konkrétně 547, a dosáhli tak stoprocentního zisku. Žádné jiné uskupení do voleb v obci nevstoupilo, takže zdejší zastupitelstvo vzešlo z voleb zcela bez stranické konkurence.
Srovnání komunálních výsledků napříč Příbramskem nabízí přehled komunálních voleb v okrese Příbram. Kdo by chtěl vidět, jak volily ostatní obce Středočeského kraje, může sáhnout po souhrnném přehledu za Středočeský kraj — ten zachycuje všechny obce v regionu, nikoli jednotného „krajského vítěze“, protože komunální volby se vždy rozhodují čistě na úrovni jednotlivých obcí.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 si nejvíc hlasů v Bukové u Příbramě odneslo ANO s 29,54 % (78 hlasů), těsně následované koalicí SPOLU, která dosáhla na rovných 25,00 % (66 hlasů). Za nimi se seřadilo MOTO s 9,84 %, STAN s 9,46 % a Piráti s 8,71 %. SPD získalo 7,95 %, STAČILO! 4,92 % a GENERACE 2,65 %. Celostátně přitom ANO posílilo výrazněji — dosáhlo na 34,51 % —, takže zatímco celá republika dala ANO o pět procentních bodů víc, Buková zůstala k tomuto hnutí zdrženlivější a výsledek byl vyrovnanější.
V předchozích volbách roku 2021 vedlo v obci SPOLU s 28,39 % před ANO (24,69 %) a koalicí Piráti+STAN (18,51 %), zatímco ČSSD tehdy ještě dokázala získat 9,05 % — výsledek, který dnes působí jako odkaz na jinou éru stranické soutěže. Celostátně byly tehdy výsledky SPOLU a ANO velmi těsné (27,79 % vs. 27,12 %), přičemž v obci byl rozdíl mírně výraznější ve prospěch SPOLU. Aktuální výsledky parlamentních voleb v Bukové u Příbramě za všechna volební období přehledně shrnuje stránka věnovaná obci. Širší pohled na volební chování v regionu pak nabízí přehled za okres Příbram a v celokrajském měřítku také souhrnné výsledky za Středočeský kraj.
V prvním kole prezidentských voleb 2023 vedl v Bukové u Příbramě Petr Pavel s 37,20 % (96 hlasů) před Andrejem Babišem, který obdržel 28,29 % (73 hlasy). Třetí skončila Danuše Nerudová se 17,05 %, dále pak Marek Hilšer (6,20 %), Pavel Fischer (4,26 %), Karel Diviš (3,87 %), Jaroslav Bašta (2,71 %) a Tomáš Zima (0,38 %). Pořadí na prvních dvou místech se do druhého kola nezměnilo — Pavel svůj náskok ještě výrazně rozšířil a získal 64,39 % (170 hlasů), zatímco Babiš zůstal na 35,60 % (94 hlasy).
Podrobné výsledky prezidentských voleb za obec jsou dostupné na stránce věnované Bukové u Příbramě. V regionálním pohledu srovnání s okolními obcemi nabízejí výsledky za okres Příbram a rovněž za celý Středočeský kraj.
Ke krajským volbám 2024 dala Buková u Příbramě nejsilnější podporu hnutí ANO, které zde získalo 36,43 % (47 hlasů) a s takovým ziskem dominovalo výsledkové listině. Na druhém místě skončilo SPOLU s 23,25 % (30 hlasů) a těsně za ním STAN s 20,93 % (27 hlasů). Zbývající uskupení — STAČILO!, JAB, PŘÍSAHA, SPD+Trikol+PRO, ČISTÝ A BEZP. KRAJ a Zelení+SEN 21 — se pohybovala mezi 1,55 % a 8,52 %.
Aktuální výsledky krajských voleb pro obec zachycuje stránka věnovaná obci. Jak volil v krajských volbách širší příbramský region, ukazuje přehled za okres Příbram.
Buková u Příbramě je obec ležící ve Středočeském kraji v okrese Příbram, v nadmořské výšce 487 metrů. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336, takže její kořeny sahají hluboko do středověku. V roce 2024 zde žilo 457 obyvatel na ploše 7,8 km², přičemž v roce 2021 evidoval Český statistický úřad 171 domů. Poštovní směrovací číslo je 262 23.
Dominantou obce je zámek trojkřídlové dispozice — půdorys tvaru širokého písmene U s krátkými bočními křídly — s pozdně barokní fasádou. Stavba z doby kolem roku 1764 vznikla patrně na místě staršího panského sídla; budova otevřená do čestného dvora je doplněna parkem vymezeným ohradní zdí. Co se týče pohybu obyvatel, v roce 2024 byl přirozený přírůstek záporný (o 3 osoby — více zemřelých než narozených), ale kladné saldo migrace (+2 osoby) tento úbytek částečně vykompenzovalo; celkový výsledek byl pokles o 1 obyvatele. Věková struktura z roku 2021 ukazuje, že podíl seniorů 65 a více let činil 14,4 %, výrazně méně než celorepublikový průměr 17,4 %, naopak podíl osob v produktivním věku 15–64 let (67,8 %) se blíží průměru ČR (69,7 %). Z hlediska vyznání se podle dat ČSÚ z roku 2021 hlásilo 14,7 % obyvatel k víře, 51,3 % se označilo jako bez vyznání a 34,0 % vyznání neuvedlo — podíl věřících je tak citelně pod celorepublikovým průměrem 22,2 %. Oficiální web obce najdete na stránkách bukova.net.
V komunálních volbách 2022 přišlo v Bukové u Příbramě k urnám 38,24 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr u komunálních voleb téhož roku dosáhl 46,07 %. Místní účast tak zaostala za průměrem ČR o téměř osm procentních bodů — šlo tedy o citelně nižší zájem, než jaký byl v zemi typický.
U ostatních typů voleb je obraz zcela odlišný a výrazně příznivější: ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 dorazilo 79,70 % voličů (celorepublikový průměr 68,95 %), v roce 2021 pak 77,04 % při průměru 65,43 % — v obou případech jde o nadprůměrnou účast přesahující republikový výsledek o více než deset procentních bodů. V krajských volbách 2024 hlasovalo 39,82 % místních voličů, přičemž celostátní průměr byl jen 32,91 % — zdejší zájem o krajské volby tedy průměr překonal o téměř sedm procentních bodů. Největší mobilizaci přinesly prezidentské volby 2023: v prvním kole se jich zúčastnilo 80,19 % voličů (ČR: 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 82,61 % (ČR: 70,25 %), takže obec patřila k místům s mimořádně vysokou volební aktivitou.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
