68,63 %
31,37 %
Mgr. Gabriela Šmerdová právnička, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 1
12,58 % (176 hlasů)
Mgr. Petr Řezníček učitel, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 2
13,09 % (183 hlasů)
Pavel Polák manažer, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 3
12,30 % (172 hlasů)
Vladimír Barták hasič, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 4
12,01 % (168 hlasů)
Andrea Kmečová státní zaměstnanec, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 5
11,58 % (162 hlasů)
Bc. Zdeněk Staněk manažer, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 6
10,08 % (141 hlasů)
Ing. Josef Křička technolog, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 1
14,08 % (90 hlasů)
Jan Valnoha traťový dělník, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 4
13,77 % (88 hlasů)
Martin Burgr hasič, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 6
14,55 % (93 hlasů)
Mgr. Gabriela Šmerdová právnička, věk: 58 let
Mgr. Petr Řezníček učitel, věk: 58 let
Pavel Polák manažer, věk: 57 let
Vladimír Barták hasič, věk: 41 let
Andrea Kmečová státní zaměstnanec, věk: 52 let
Bc. Zdeněk Staněk manažer, věk: 40 let
Luděk Frgal dispečer, věk: 50 let
Daniela Klimešová administrativní pracovnice, věk: 53 let
Bc. Jan Havelka fotbalový trenér, věk: 25 let
Ing. Josef Křička technolog, věk: 47 let
Ing. Stanislav Skřipský důchodce, věk: 70 let
Mgr. Vlastimil Staněk správce kulturního domu, věk: 44 let
Jan Valnoha traťový dělník, věk: 61 let
Ing. Hana Havelková zemědělský inženýr, věk: 49 let
Martin Burgr hasič, věk: 33 let
Radka Koncová inženýrská činnost - referent, věk: 57 let
Jiří Burgr DiS. zákaznický specialista, věk: 31 let
Ing. Miloslava Mikulášková vedoucí pobočky, věk: 43 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Ještě v pátek nepanovala mezi představiteli ODS s ohledem na výsledek komunálních voleb a prvního kola těch senátních příliš dobrá nálada. Volební sobota a zisk sedmi mandátů z devíti ale rozpoložení občanských demokratů značně zlepšily. Druhé kolo sice vyhráli Starostové a nezávislí. Ze čtyř obvodů, kde soupeřili s ODS, ale ve třech prohráli. To může znovu oživit debaty o tom, kdo je lídrem opozice. Druhé kolo zároveň přineslo velký debakl pro hnutí ANO. Poprvé v senátních volbách nezískalo ani jeden mandát; v ANO zřejmě nastanou velké změny. Což už avizoval předseda hnutí Andrej Babiš.
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 14. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové. Dosavadních 17 senátorek byl dosud nejvyšší počet a ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Nyní jich bude asi 17 procent. Ve Sněmovně tvoří ženy třetinu.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Řekl to novinářům při příchodu do volebního štábu. Na tiskové konferenci následně uvedl, že Starostové chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
V obci Skalice nad Svitavou rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení místní samosprávy a budoucím směřování radnice. Dějiny tohoto sídla sahají hluboko do minulosti, neboť první dochovaná písemná zmínka pochází již z roku 1229.
Kromě výběru obecních zastupitelů se zájem obyvatel promítá také do celostátní politiky, ať už jde o rozhodování o složení parlamentu, volbu hlavy státu, nebo obsazení krajského zastupitelstva. Následující text nabízí detailní pohled na dosavadní výsledky i specifika volebního chování v tomto jihomoravském sídle.
Při hlasování do místního zastupitelstva v roce 2022 se o přízeň voličů ucházela dvě uskupení. Jednoznačným vítězem se stalo Sdružení nezávislých kandidátů, které obdrželo 69,31 % hlasů (1 436 hlasů). Druhé místo obsadila KDU-ČSL, pro niž hlasovalo 30,69 % voličů, což představovalo 636 odevzdaných hlasů.
Pokud jde o širší regionální souvislosti, nabízí se pohled na komunální hlasování na Blanensku, které mapuje situaci v celém okrese. Zájemci o ještě komplexnější přehled mohou prozkoumat také výsledky za celý Jihomoravský kraj. Historické výsledky v samotné obci zachycují níže uvedené odkazy:
Když se v obci konaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, přinesly vítězství hnutí ANO se ziskem 36,07 % hlasů (123 hlasů). Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 18,76 % (64 hlasů) a třetí pozici obsadila formace MOTO, pro niž hlasovalo 10,26 % voličů (35 hlasů). Stejně jako v celé zemi, kde hnutí ANO dominovalo se ziskem 34,51 %, zvítězilo toto hnutí i u zdejších voličů, zatímco koalice SPOLU zaostala za svým celostátním výsledkem 23,36 %.
Při předchozím sněmovním klání v roce 2021 bylo pořadí na čele v obci totožné, když hnutí ANO získalo 27,02 % a koalice SPOLU 25,52 %, zatímco celostátně tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 %. Pro srovnání je k dispozici přehled pro parlamentní volby v obci, přičemž regionální data reprezentuje shrnutí pro okres Blansko a krajský kontext nabízí souhrn za Jihomoravský kraj.
V roce 2023 se pozornost soustředila na celostátní prezidentské volby. V prvním kole se na prvním místě umístil Andrej Babiš se ziskem 36,98 % (125 hlasů), následován Petrem Pavlem, který obdržel 29,28 % (99 hlasů), a Danuší Nerudovou se ziskem 12,72 % (43 hlasů). Ve druhém kole nastal obrat, když Petr Pavel získal 51,03 % (173 hlasů) a Andrej Babiš obdržel 48,96 % (166 hlasů).
Bližší informace o hlasování shrnují prezidentské volby ve Skalici, zatímco celookresní pohled nabízí přehled za okres Blansko a krajská čísla shrnuje přehled pro Jihomoravský kraj. Starší hlasování v rámci přímé volby prezidenta zachycují následující záznamy:
V roce 2024 se uskutečnily řádné krajské volby, v nichž v obci dosáhlo prvenství hnutí ANO se ziskem 40,78 % hlasů (62 hlasů). Druhou příčku si připsala koalice SPOLU, pro niž se vyslovilo 25,65 % voličů (39 hlasů), a třetí pozici obsadilo uskupení SPD+Tri+PRO+Svo s 9,21 % hlasů (14 hlasů).
Kompletní údaje zachycují krajské volby ve Skalici a širší regionální data za okolní obce jsou dostupná přes souhrn za okres Blansko. Dřívější ročníky krajských voleb v obci dokumentují tyto odkazy:
Obec Skalice nad Svitavou se rozkládá na ploše 3 km² v nadmořské výšce 330 metrů a její poštovní směrovací číslo je 679 01. V roce 2024 zde žilo 672 obyvatel a v roce 2021 se na území obce nacházelo 168 domů. Z technických památek evidovaných Národním památkovým ústavem vyniká nádražní vodárna, což je třípodlažní věžový vodojem se dvěma kruhovými nádržemi postavený podle typového projektu c. k. Ředitelství pro tratě bývalé Společnosti státní dráhy z roku 1910. Aktuality o chodu samosprávy jsou dostupné na stránkách www.skalicenadsvitavou.cz.
Z demografických dat Českého statistického úřadu za rok 2024 vyplývá, že ačkoli přirozený přírůstek byl záporný a činil -2 osoby, kladné saldo migrace ve výši 17 osob zajistilo celkový přírůstek 15 obyvatel. Věková struktura k roku 2021 ukazovala, že děti ve věku 0 až 14 let tvořily 13,9 % (celorepublikový průměr 12,9 %), produktivní věková kategorie 15 až 64 let představovala 69,5 % (v ČR 69,7 %) a skupina obyvatel od 65 let činila 16,6 % (v ČR 17,4 %). Ve stejném roce se k věřícím hlásilo 36,6 % obyvatel (celostátně 22,2 %), podíl osob bez vyznání činil 34,5 % (v ČR 47,8 %) a zbývajících 28,9 % občanů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 53,53 %. Tento výsledek znamenal vyšší zájem o správu věcí veřejných než v celorepublikovém průměru, který tehdy činil 46,07 %.
U sněmovních voleb v roce 2025 přišlo odevzdat svůj hlas 73,40 % voličů (v celé ČR 68,95 %), zatímco v roce 2021 to bylo 70,53 % (v ČR 65,43 %). V prezidentském klání roku 2023 zaznamenalo první kolo účast 71,46 % (celostátně 68,24 %) a druhé kolo 71,64 % (celostátně 70,25 %). Pouze při krajských volbách v roce 2024 se místní účast s hodnotou 32,20 % ocitla těsně pod celorepublikovým průměrem, který dosáhl 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
