0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Sportovci a Klub žen Za lepší Řasnici Strana nezávislých – Přátelé Dol… Hasiči
Marek Kratochvíl starosta obce, věk: 52 let
Petra Luftová zdravotnická záchranářka, věk: 50 let
Rostislav Riedl technolog, věk: 31 let
Petr Sivák seřizovač, věk: 32 let
Dagmar Pešková administrativní pracovnice, věk: 53 let
Kateřina Bímová dělnice, věk: 50 let
Miroslav Pavlík OSVČ, věk: 56 let
Adam Petera řidič, věk: 44 let
Pavel Sochor zedník, věk: 39 let
Pavel Neumaier inspektor/dozorce vězeňské služby ČR, věk: 43 let
Martin Malý lesní technik Kloboucká lesní, věk: 48 let
Jan Masopust OSVČ, věk: 47 let
Josef Kmínek údržbář strojů a zařízení ZF Automotive Czech s.r.o., věk: 32 let
Josef Brezovák pracovník vězeňské služby, věk: 61 let
Jaroslav Bartoš autolakýrník Auto Gremos, věk: 47 let
Jan Bartoš pracovník vězeňské služby, věk: 26 let
Daniel Loskot provozní zámečník Inteva Products s.r.o., věk: 49 let
Otakar Kafka údržba a správa budov CIS s.r.o., věk: 44 let
Lucie Kafková koordinátorka/zástupkyně ředitele Střediska ekologické výchovy Lib. kraje, věk: 39 let
Jaroslava Bartošová vedoucí stravování ZŠ a MŠ Dolní Řasnice, věk: 43 let
Martina Sedlická administrativní pracovnice STV Group, věk: 44 let
Petra Neumaierová kuchařka ZŠ a MŠ Dolní Řasnice, věk: 36 let
Pavla Brezováková specialistka dávek hmotné nouze ÚP, věk: 32 let
Lenka Potůčková pomocná kuchařka JH Prošek, věk: 39 let
Drahuše Boldi pekařka/cukrářka, věk: 47 let
Lucie Vladyková obchodní zástupkyně, věk: 25 let
Andrea Šírková uklízečka SŠHL Frýdlant, věk: 53 let
Lydie Burešová samostatná referentka, věk: 53 let
David Domián strojní údržbář - hydraulikář, věk: 36 let
Marcela Kolenkárová mistrová výroby, věk: 51 let
Ondřej Volský strojní údržbář - elektrikář, věk: 39 let
Zdeněk Pulchart seřizovač - technolog, věk: 39 let
Milan Horáček mistr přípravy výroby, věk: 52 let
Stanislav Smižík člen bezpečnostního sboru, věk: 32 let
Ladislav Zikmund řidič, věk: 38 let
Jaroslav Šírek nástrojař, věk: 23 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Redakce CNN Prima NEWS se kandidátů na pražského primátora zeptala na několik anketních otázek na témata, která hýbou metropolí. Jejich odpovědi publikujeme na pokračování. V tomto článku přinášíme odpovědi na palčivou otázku: měla by Praha regulovat platformy, jako je Airbnb? Většina lídrů v hlavním městě je pro, Milan Urban z SPD však před regulací varuje a tvrdí, že se může „obrátit v neprospěch“.
Při pondělní superdebatě na CNN Prima NEWS došlo k několika ostrým střetům mezi poslancem a předsedou hnutí PRO Jindřichem Rajchlem a poslankyní a předsedkyní strany Zelených Gabrielou Svárovskou. Představitel vládní koalice svou oponentku osočil z toho, že sosala veřejné finance a nikdy nepodnikala. Ta opáčila, že tak jako on nikdy nepodnikala a tázala se, zda nyní sosá peníze, když dostává poslanecký plat. Oba politici se střetli i kolem tématu větrných elektráren.
Kdo zvítězí v boji o Senát? To vám na CNN Prima NEWS řekneme dřív než ostatní. Favorita druhého kola se dozvíte už během prvního volebního víkendu díky předpovědi analytiků společnosti STEM. Ti jsou schopni spočítat šance na výhru už při sečtení osmdesáti procent hlasů z prvního kola.
Zdravotní úřady v Pensylvánii k pondělku hlásí 1 004 případů spalniček, píše agentura Reuters. Vysoce nakažlivé nemoci v tomto americkém státě letos podlehlo pět lidí, přičemž nikdo z nich proti ní nebyl očkován. Spojené státy se potýkají s největší nákazou spalniček za několik desetiletí. Guvernérka New Yorku Kathy Hochulová ve svém státě kvůli spalničkám vyhlásila stav nouze poté, co tam letos bylo zaznamenáno 108 případů. V USA bylo letos zaznamenáno už 3 887 případů nemoci.
Jedním z favoritů blížících se komunálních voleb je v Ústí nad Labem hnutí ANO. Redakce se s jeho lídrem Tomášem Hrubým vydala do ulic krajského města, kde se spolustraníky rozdával letáčky v rámci kontaktní kampaně. Hrubý v rozhovoru pro CNN Prima NEWS mimo jiné slíbil, že Ústí zbaví takzvané „díry“, kterou označil za vřed. Místo ní by měla na místě vzniknout ukázka světové architektury. Na život v severočeském městě, kde ANO vládne již osm let, si přitom během kampaně stěžovala i členka hnutí.
Do senátních a komunálních voleb zbývá pár dní a schránky českých občanů už se plní volebními lístky. Váháte, koho volit, a potřebujete se rozhodnout? Podívejte se na stručný přehled předvolebních článků, rozhovorů a debat, které připravila redakce CNN Prima NEWS v uplynulých týdnech. Rozhodování vám mohou usnadnit.
V Dolní Řasnici určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva, které bude v dalším čtyřletém období rozhodovat o správě obce. Obec se podle údajů ze sčítání lidu vyznačuje vysokým podílem obyvatel bez náboženského vyznání, kterých zde v roce 2021 žilo přes šedesát procent, což sídlo zařadilo na 496. místo z více než šesti tisíc obcí v zemi.
Život v obci se odráží nejen v každodenním chodu samosprávy, ale také v tom, jak zdejší voliči hlasují v celostátních i regionálních kláních. Pohled na dřívější výsledky jednotlivých typů voleb nabízí ucelený obrázek o politických preferencích v tomto koutu Libereckého kraje.
Hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 přineslo prvenství sdružení Sportovci, které obdrželo 32,58 % hlasů (celkem 695 hlasů). Druhou příčku obsadilo uskupení Za lepší Řasnici se ziskem 28,50 % hlasů (608 hlasů). Třetí skončil Klub žen, pro nějž se vyslovilo 20,86 % hlasujících (445 hlasů), a čtveřici kandidátek uzavřelo sdružení HASIČI s podporou 18,05 % hlasů (385 hlasů).
Širší kontext obecních voleb přináší přehled pro okres Liberec, přičemž regionální souvislosti zachycují také data za celý Liberecký kraj. Vývoj hlasování v minulých volebních obdobích dokumentují historické výsledky přímo v obci:
Když se v roce 2025 konaly volby do Poslanecké sněmovny, v obci jasně dominovalo hnutí ANO, které obdrželo 47,04 % hlasů (151 hlasů). Tento výsledek korespondoval s celostátním vítězstvím hnutí, jež v celé České republice získalo 34,51 % hlasů. Na dalších místech v Dolní Řasnici skončila se shodným ziskem uskupení SPD a STAN, obě s podporou 11,83 % (každé 38 hlasů). Následovala formace MOTO s 10,28 % (33 hlasů), koalice SPOLU s 9,03 % (29 hlasů), hnutí STAČILO! s 3,73 % (12 hlasů), strana PIRÁTI se ziskem 3,42 % (11 hlasů), hnutí PŘÍSAHA s 1,55 % (5 hlasů) a po jednom hlasu (0,31 %) obdržely subjekty REBELOVÉ a ČSSD.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 se preference v obci lišily od celostátního pořadí: zatímco v celé zemi zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % hlasů, zde bylo nejúspěšnější hnutí ANO s 28,98 % (80 hlasů), následované hnutím SPD s 22,46 % (62 hlasů) a koalicí Piráti+STAN s 21,73 % (60 hlasů). Koalice SPOLU tehdy v obci zaznamenala 10,86 % (30 hlasů), hnutí PŘÍSAHA 5,79 % (16 hlasů), KSČM 3,98 % (11 hlasů), ČSSD 3,62 % (10 hlasů) a uskupení TSS 1,44 % (4 hlasy). Podrobnosti nabízejí sněmovní volby v Dolní Řasnici, přičemž regionální pohled zprostředkovávají souhrny pro okres Liberec i podrobná volební statistika za celý Liberecký kraj.
V roce 2023 se uskutečnily prezidentské volby, v nichž v obou kolech v obci obdržel nejvíce hlasů Andrej Babiš. V prvním kole dosáhl na 54,39 % hlasů (167 hlasů), zatímco Petr Pavel získal 20,19 % hlasů (62 hlasů). Danuše Nerudová zaznamenala 11,40 % (35 hlasů), Jaroslav Bašta 6,18 % (19 hlasů), Pavel Fischer 4,23 % (13 hlasů), Marek Hilšer 1,62 % (5 hlasů), Karel Diviš 1,30 % (4 hlasy) a Tomáš Zima 0,65 % (2 hlasy).
Při finálním hlasování Andrej Babiš v obci posílil na 66,34 % (209 hlasů), zatímco Petr Pavel získal 33,65 % hlasů (106 hlasů). Detailní přehled o tomto klání zachycují prezidentské volby v Dolní Řasnici. K dispozici jsou rovněž širší výsledky hlasování za okres Liberec a také celokrajský souhrn za celý Liberecký kraj.
V roce 2024 se konaly krajské volby, v nichž v obci získalo nejvyšší počet hlasů uskupení SLK s 38,63 % (68 hlasů). Druhé skončilo hnutí ANO se ziskem 35,79 % hlasů (63 hlasů). Dvouciferný podíl zaznamenala ještě koalice SPD+Trikolora, pro kterou hlasovalo 11,36 % voličů (20 hlasů). Zbývající odevzdané hlasy patřily formacím PŘÍSAHA s 5,68 % (10 hlasů), STAČILO! se 4,54 % (8 hlasů), koalici SPOLU s 2,27 % (4 hlasy) a straně SOCDEM s 1,13 % (2 hlasy).
Kompletní data za obec přinášejí krajské volby v Dolní Řasnici, přičemž regionální srovnání nabízí pohled na okres Liberec jako celek.
První písemná zmínka o Dolní Řasnici pochází z roku 1381. Obec se rozkládá na ploše 12,9 km² v nadmořské výšce 355 metrů a pro doručování pošty slouží směrovací číslo 464 01. V roce 2024 zde žilo 575 obyvatel a demografický vývoj za tento rok zaznamenal celkový přírůstek 14 osob, k němuž přispělo kladné saldo migrace ve výši 15 přistěhovalých, zatímco přirozený přírůstek skončil na hodnotě -1. Z hlediska zástavby bylo v obci při sčítání lidu v roce 2021 evidováno 183 domů.
Podle zjištění Národního památkového ústavu se na území sídla nachází hodnotný venkovský dům představující bývalou kovárnu ze 17. století, jež byla na přelomu 18. a 19. století přestavěna do nynější podoby a váže se k postavě kováře Andrease Stelziga. Další evidovanou památkou je kříž z roku 1839 situovaný jihozápadně od středu vsi, tvořený mohutným žulovým podstavcem a kovaným křížem s plechovým malovaným korpusem ukřižovaného Krista. Aktuality o životě v místě a samosprávě zveřejňují oficiální stránky obce.
Věkové složení místního obyvatelstva v roce 2021 podle Českého statistického úřadu tvořily děti do 14 let podílem 14,4 % (v celé ČR 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 70,3 % občanů (v ČR 69,7 %) a skupina seniorů nad 65 let činila 15,3 %, což bylo méně než celorepublikových 17,4 %. Stejný zdroj ve statistice náboženského vyznání z roku 2021 ukazuje, že 61,4 % obyvatel bylo bez vyznání (oproti 47,8 % v celé zemi), k věřícím se hlásilo 9,4 % lidí (v ČR 22,2 %) a 29,2 % dotázaných tuto položku neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 61,74 %, což podstatně převýšilo celostátní průměr těchto voleb, který činil 46,07 %.
Vyšší zájem o hlasování než v celé zemi byl patrný také při sněmovních volbách v roce 2025, kdy k urnám přišlo 70,93 % voličů oproti 68,95 % v celé republice, zatímco v roce 2021 činila místní účast 63,04 % ve srovnání s celostátními 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 69,44 % oprávněných voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 72,37 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách roku 2024 odevzdalo svůj hlas 38,26 % místních voličů, což bylo rovněž nad celorepublikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
Křupavé placky ze starších rohlíků – jednoduchý recept, který promění pečivo v báječnou večeři
Pečené vepřové ocásky s chlupatým knedlíkem a špenátem – recept z opomíjeného masa
Pusťte si 9. díl pořadu Bistro Nový den s Filipem Sajlerem: treska s beurre blanc, steak s demi-glace a panenka s pepřovou omáčkou
prima-cool
lajk
prima-living
