76,49 %
23,51 %
Jan Janoušek vedoucí prodejny, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 1
13,51 % (40 hlasů)
Jan Kameník kvalitář, věk: 26 let
pořadí na kandidátce: 2
16,89 % (50 hlasů)
Václav Novák soustružník, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 3
15,87 % (47 hlasů)
Zdeněk Šimek důchodce, věk: 67 let
pořadí na kandidátce: 4
8,10 % (24 hlasů)
Jaroslava Mašátová důchodce, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 5
8,78 % (26 hlasů)
Romana Šimková administrativa, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 8
19,25 % (57 hlasů)
Adéla Bártová pečovatelka, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 1
34,06 % (31 hlasů)
Jan Janoušek vedoucí prodejny, věk: 55 let
Jan Kameník kvalitář, věk: 26 let
Václav Novák soustružník, věk: 63 let
Zdeněk Šimek důchodce, věk: 67 let
Jaroslava Mašátová důchodce, věk: 64 let
Alois Procházka důchodce, věk: 72 let
Matouš Novák student, věk: 19 let
Romana Šimková administrativa, věk: 45 let
Adéla Bártová pečovatelka, věk: 41 let
Michaela Zora Nováková pedagožka, lektorka, mentorka, věk: 34 let
Adéla Řičánková studentka, věk: 21 let
Anna Nováková studentka, věk: 18 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Moravský Gangnam style, jak se dá přezdívat předvolebnímu tanečku z lidovecké dílny, mohl vypadat úplně jinak. O tom, že Grolich nakonec rytmicky třese koleny a hrozí prstem, nakonec rozhodl sám předseda lidovců. Lidovecký marketingový tým analyzoval internetové virály i Michaela Jacksona, muzikant se nechal inspirovat hitem Umbrella od Rihanny. Díky bizarnímu hitu se podařilo zasáhnout stovky tisíc lidí.
Hnutí ANO oznámilo v uplynulém týdnu první krok pro restart hnutí, o kterém v reakci na „katastrofální“ výsledky senátních voleb mluvil předseda ANO a premiér Andrej Babiš. Uspořádá do jara čtrnáct krajských sněmů, které si vyhodnotí výsledky voleb. Některé by mohly obměnit vedení krajů, pokud se tak rozhodnou. Podle primátora Plzně Romana Zarzyckého (ANO), který ve městě vyhrál, by se měl v hnutí každý zamyslet. Neúspěšný kandidát na primátora Prahy Jan Hušbauer (ANO) zase uvedl, že je třeba dát větší prostor mladým a mluví o sebereflexi.
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Lhotce, malé obci na Jihlavsku, se v komunálních volbách 2026 rozhodne o složení obecního zastupitelstva. A tohle rozhodování má v obci mimořádnou váhu — obyvatelé Lhotky chodí k volbám výrazně pilněji, než je v Česku zvykem, a platí to napříč všemi typy voleb. V komunálních volbách 2022 přišlo k urnám 78,75 % voličů, zatímco celorepublikový průměr se zastavil na 46,07 %.
Stránka přináší pohled na výsledky komunálních i dalších typů voleb v Lhotce a zároveň krátce představuje samotnou obec, její charakter a demografii.
V komunálních volbách 2022 se v Lhotce utkala pouze dvě uskupení. Kandidátka LHOTKA 2022 suverénně zvítězila se ziskem 208 hlasů, což představovalo 70,75 % odevzdaných platných hlasů. Soupeřka LHOTKA SOBĚ obdržela 86 hlasů a 29,25 %, výsledek to byl ve srovnání s vítězem citelně nižší — rozdíl činil přes čtyřicet procentních bodů. Souboj o vedení radnice tedy dopadl jednoznačně a bez dramatického napětí.
Přehled toho, jak se v komunálních volbách hlasovalo v ostatních obcích okresu Jihlava, nabízí souhrnný přehled komunálních voleb jihlavského okresu. Pro srovnání na úrovni celého Kraje Vysočina slouží přehled za Kraj Vysočina.
Poslední volby do Poslanecké sněmovny se konaly v roce 2025 a v Lhotce z nich vyšlo ANO jako nejsilnější strana se ziskem 32 hlasů, tedy 41,02 %. Na druhém místě se umístilo SPOLU s 21,79 %, třetí příčku obsadilo hnutí STAČILO! s 10,25 %. Zbývající strany — SPD, MOTO, STAN, PIRÁTI a PŘÍSAHA — se pohybovaly každá pod deseti procenty. Výsledek v Lhotce zároveň korespondoval s celostátním obrazem: ANO vyhrálo i v republice jako celku, kde získalo 34,51 %, avšak v Lhotce byl jeho náskok před SPOLU ještě markantnější — téměř dvacet procentních bodů oproti zhruba jedenácti v celostátním součtu.
Čtyři roky předtím, v roce 2021, tomu bylo jinak: tehdy zvítězilo SPOLU s 25,64 % před ANO s 23,07 %, a celostátně bylo jejich pořadí stejné — SPOLU s 27,79 % a ANO s 27,12 %. Třetí místo v obci obsadila strana TSS se 15,38 %, která byla v celostátním výsledku podstatně méně výrazná (2,76 %). Výsledky sněmovních voleb v Lhotce za aktuální i dřívější volební období najdete na stránce věnované Lhotce. Širší kontext nabízí i souhrn sněmovních voleb za okres Jihlava a obdobně přehled za Kraj Vysočina.
V prvním kole prezidentských voleb 2023 vedl v Lhotce Andrej Babiš se 33,76 % hlasů před Petrem Pavlem, který obdržel 27,27 %. Třetí skončil Pavel Fischer s 18,18 %. Danuše Nerudová získala 10,38 %, Karel Diviš a Jaroslav Bašta shodně po 5,19 %.
Ve druhém kole se však poměry obrátily: Petr Pavel v Lhotce přesvědčivě zvítězil se 57,33 % oproti Andreji Babišovi s 42,66 %. Obrat byl tedy značný — Babiš ztratil vedoucí pozici a Pavlovi nakonec dala hlas nadpoloviční většina hlasujících. Podrobné výsledky prezidentských voleb v obci jsou k dispozici na stránce prezidentských voleb v Lhotce. Jak hlasoval celý jihlavský okres, ukazuje přehled prezidentských voleb v okrese Jihlava, krajský kontext nabídne pak souhrn za Kraj Vysočina.
V krajských volbách 2024 zvítězilo v Lhotce hnutí ANO se 17 hlasy, tedy 36,17 %. Na druhém místě skončilo hnutí Společně se Starosty s 23,40 % a třetí příčku si rozdělily KDU-ČSL a STAČILO!, obě se shodným ziskem šesti hlasů a 12,76 %. Zbývající uskupení — SPD+Trikol+PRO, Piráti, PŘÍSAHA, LEPŠÍ ŽIVOT, STAN PRO VYS a SOCDEM — se pohybovala každé pod pěti procenty. Výsledky krajských voleb v Lhotce naleznete na stránce krajských voleb v Lhotce.
Zajímá-li vás, jak volil celý jihlavský okres, orientaci usnadní přehled krajských voleb za okres Jihlava, kde jsou shrnuty výsledky všech tamních obcí.
Lhotka je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, poprvé písemně doložená roku 1385. Leží v nadmořské výšce 583 metrů a svou rozlohou 2,2 km² patří k drobným sídlům — ke konci roku 2024 zde žilo 97 obyvatel ve 55 domech (počet domů k roku 2021). Poštovní směrovací číslo obce je 58856.
Věková struktura Lhotky je podle dat Českého statistického úřadu z roku 2021 pozoruhodná: podíl obyvatel ve věku 15–64 let dosahuje 75 %, přičemž mezi všemi obcemi v Česku se Lhotka řadí na 214. místo z 6 254, tedy do nejvyšší skupiny obcí s nejvyšším zastoupením obyvatel v produktivním věku. Dětí do 14 let je 10,3 % (republikový průměr 12,9 %) a seniorů ve věku 65 a více let 14,7 %, zatímco celostátně je to 17,4 %. Co se týče vyznání (data rovněž z roku 2021), v obci se hlásí k víře 36,2 % obyvatel — výrazně více než republikový průměr 22,2 %, takže Lhotka patří k nábožensky silněji orientovaným místům v Česku. Bez vyznání je zde 30,9 % lidí oproti 47,8 % v celé republice a 33 % obyvatel vyznání neuvedlo (celostátně 30,1 %). Informace o věkové skladbě a vyznání pocházejí z dat ČSÚ.
Populační vývoj obce v roce 2024 byl mírně záporný: celkový přírůstek dosáhl hodnoty −2 osoby. Přirozený přírůstek (rozdíl narozených a zemřelých) byl −1 a saldo migrace (rozdíl přistěhovalých a odstěhovalých) také −1, takže oba faktory — vyšší úmrtnost než porodnost i mírný úbytek stěhováním — působily ve stejném směru. Oficiální web obce najdete na stránkách obce Lhotka.
Volební aktivita obyvatel Lhotky je ve srovnání s celou republikou mimořádně vysoká a platí to konzistentně napříč všemi typy voleb. V komunálních volbách 2022 přišlo k urnám 78,75 % oprávněných voličů — tedy o více než třicet dva procentních bodů více, než byl celorepublikový průměr 46,07 %. Zájem o rozhodování o věcech vlastní obce je tu zjevně nadstandardní.
Stejný obraz podávají i ostatní typy voleb. Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 hlasovalo v Lhotce 91,01 % voličů, zatímco celostátní účast činila 68,95 %; o čtyři roky dříve, v roce 2021, to bylo 90,70 % v obci oproti 65,43 % v celé republice. Výrazně nad průměrem zůstala Lhotka i v prezidentských volbách 2023: v prvním kole přišlo 89,53 % oprávněných voličů (celostátně 68,24 %), ve druhém kole 89,41 % (celostátně 70,25 %). V krajských volbách 2024 hlasovalo 60,00 % místních voličů, tedy téměř dvojnásobek celostátního průměru 32,91 %. Lhotka se tak řadí mezi obce, kde voliči volební právo berou mimořádně vážně.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
