58,29 %
41,71 %
Roman Kupka důchodce, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 2
14,05 % (44 hlasů)
Alžběta Miklušáková důchodce, věk: 67 let
pořadí na kandidátce: 3
15,01 % (47 hlasů)
Martina Lubasová kuchařka, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 4
13,73 % (43 hlasů)
Václav Štamfest strojní zámečník, věk: 25 let
pořadí na kandidátce: 5
13,73 % (43 hlasů)
Jan Špaček důchodce, věk: 75 let
pořadí na kandidátce: 1
13,39 % (30 hlasů)
Ing. arch. Petr Lorenc architekt, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 2
16,96 % (38 hlasů)
Petr Pavlíček důchodce, věk: 66 let
pořadí na kandidátce: 3
16,07 % (36 hlasů)
Milana Choroušová OSVČ, věk: 60 let
Roman Kupka důchodce, věk: 63 let
Alžběta Miklušáková důchodce, věk: 67 let
Martina Lubasová kuchařka, věk: 51 let
Václav Štamfest strojní zámečník, věk: 25 let
Denisa Šimlová lektorka kurzů vaření, věk: 44 let
Mgr. Kateřina Zajíčková vrchní zdravotní sestra, věk: 50 let
Vladimír Malý důchodce, věk: 78 let
Vlastimil Chorouš pracující důchodce, věk: 66 let
Jan Špaček důchodce, věk: 75 let
Ing. arch. Petr Lorenc architekt, věk: 53 let
Petr Pavlíček důchodce, věk: 66 let
Věra Kabeláčová důchodce, věk: 69 let
Miloslav Čížkovský důchodce, věk: 77 let
Daniel Synek elektrikář, věk: 48 let
Ing. Jarmila Dvořáková vědecký pracovník výzkumu a vývoje na FZÚ AV ČR v.v.i., věk: 39 let
Pavel Petřina kuchař, věk: 45 let
Marta Špačková mistrová, věk: 50 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V obci Dobřeň přinesou nadcházející komunální volby v roce 2026 rozhodnutí o novém složení místní samosprávy. Vesnice se vyznačuje mimo jiné tím, že se v celorepublikovém srovnání řadí k místům s velmi vysokým zastoupením starší generace, neboť lidé ve věku 65 a více let zde tvoří více než čtvrtinu obyvatelstva.
Zdejší volební historie nabízí řadu zajímavých momentů na komunální i celostátní úrovni. Na této stránce jsou shromážděna data zachycující hlasování místních občanů v různých typech volebních klání včetně odkazu na oficiální prezentaci obecní správy.
Při obecním hlasování v roce 2022 byla situace v Dobřeni zcela jednoznačná. Do volebního klání nastoupila pouze jediná kandidátní listina s názvem Sdružení nezáv. kand. Dobřeň, která obdržela 296 hlasů a získala tak plných 100,00 % odevzdané podpory.
Komunální hlasování probíhá odděleně v každé obci, zájemci o širší regionální kontext si však mohou prohlédnout také souhrnné výsledky v okrese Mělník nebo přehledové zprávy, které nabízí krajský souhrn komunálních voleb. Minulá volební klání zachycují archivní záznamy jednotlivých ročníků:
Když přišly na řadu celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, v Dobřeni si prvenství připsala koalice SPOLU se ziskem 30,32 % hlasů před hnutím ANO, které obdrželo 24,59 %. Na dalších místech skončila strana PIRÁTI se 14,75 % a hnutí STAN s 12,29 %. Zatímco v obci slavila triumf koalice SPOLU, v celém Česku tomu bylo naopak, protože celostátním vítězem se stalo hnutí ANO s 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %. Menší podporu u místních voličů zaznamenala uskupení MOTO s 5,73 %, hnutí SPD s 4,91 %, koalice STAČILO! s 3,27 %, hnutí PŘÍSAHA s 1,63 % a shodně po 0,81 % získala SMSKA a ČSSD.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 se pořadí na čele podobalo. Tehdy koalice SPOLU získala 32,72 % hlasů a hnutí ANO dosáhlo na 21,81 %, přičemž celostátně tyto dvě formace svedly velmi těsný duel se ziskem 27,79 % pro SPOLU a 27,12 % pro ANO. Třetí příčku v Dobřeni obsadila koalice Piráti+STAN s 17,27 %, následovalo hnutí PŘÍSAHA se 7,27 %, KSČM s 5,45 %, ČSSD s 4,54 % a hnutí SPD s 3,63 %. Výsledkovou listinu doplňovaly TSS s 2,72 % a shodně po 1,81 % měly strany Zelení a Monarchiste.cz. Zájemci si mohou prohlédnout aktuální parlamentní výsledky pro Dobřeň, stejně jako širší přehled zahrnující výsledky v okrese Mělník nebo data, jež shrnují sněmovní volby ve Středočeském kraji.
V roce 2023 se konaly prezidentské volby, v jejichž prvním kole v obci dominoval Petr Pavel se ziskem 48,59 % hlasů. Druhý Andrej Babiš si připsal 28,03 % a na třetím místě skončila Danuše Nerudová s 11,21 %. Hlasy získali také Pavel Fischer se 7,47 %, Marek Hilšer s 2,80 % a shodně po 0,93 % obdrželi Karel Diviš a Jaroslav Bašta.
Ve druhém kole Petr Pavel své vítězství potvrdil ziskem 68,85 %, zatímco Andrej Babiš dosáhl na 31,14 % hlasů. K dispozici jsou jak aktuální prezidentské výsledky pro Dobřeň, tak i data mapující výsledky v okrese Mělník a regionální souhrn, který poskytují prezidentské volby ve Středočeském kraji. Zdejší hlasování v předchozích přímých volbách hlavy státu zachycují odkazy na starší ročníky:
Zatím poslední krajské volby proběhly v roce 2024 a v obci v nich zvítězilo hnutí ANO se ziskem 38,29 % hlasů. Druhé místo obsadilo hnutí STAN s 25,53 % a třetí skončila koalice SPOLU, které dalo hlas 23,40 % voličů. Podporu zaznamenala také uskupení PŘÍSAHA se 4,25 %, Piráti se 4,25 % a uskupení mimozemstani.eu i koalice STAČILO! se shodným podílem 2,12 %.
Pro zájemce o detailní data jsou dostupné jak aktuální krajské výsledky v obci Dobřeň, tak i širší pohled na hlasování, který zprostředkovávají krajské volby v okrese Mělník. Předchozí ročníky krajského hlasování v místě shrnuje následující přehled:
První písemná zmínka o obci Dobřeň se datuje do roku 1402. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 169 obyvatel na rozloze 20,6 km² v nadmořské výšce 330 metrů. V roce 2021 se v katastru nacházelo 163 domů a obec obsluhují poštovní směrovací čísla 277 21, 277 23 a 277 35. Pokud jde o demografický vývoj za rok 2024, přirozený přírůstek byl roven nule a díky saldu migrace ve výši 1 dosáhl celkový přírůstek hodnoty 1 obyvatele. Bližší informace o dění poskytují oficiální stránky obce Dobřeň.
Lokalita je bohatá na zajímavé historické stavby, o nichž vede podrobné záznamy Národní památkový ústav. Mezi ně patří pozůstatky vodního skalního mlýna Hlučov na Pšovce, doloženého již roku 1609, z něhož se dochovala řada prostor vytesaných do pískovce, nebo zděná návesní kaple z první třetiny 19. století krytá cibulovou střechou. Mezi další pamětihodnosti se řadí skalní kaple z první poloviny 19. století, kovaný kříž na podstavci s datací 1817 a skalní reliéf Ukřižování z 18. století.
Při sčítání lidu v roce 2021 tvořily děti do 14 let 11,2 % místní populace (v celé ČR 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 62 % obyvatel (celostátně 69,7 %) a senioři nad 65 let představovali 26,7 % občanů, což je podstatně více než celorepublikový průměr 17,4 %. Podle náboženského vyznání se ve stejném roce 47,5 % lidí označilo za osoby bez vyznání (v ČR 47,8 %), podíl věřících činil 13,3 % (naproti tomu v republice 22,2 %) a zbývajících 39,2 % dotázaných údaj neuvedlo (v celostátním měřítku 30,1 %).
V komunálním klání v roce 2022 dosáhla volební účast v Dobřeni 41,96 %, což představovalo hodnotu pod celorepublikovým průměrem, který činil 46,07 %.
U dalších typů hlasování se však ochota přijít k volebním urnám pohybovala na odlišných úrovních. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 byla účast s 75,46 % znatelně vyšší než celostátních 68,95 %, přičemž v roce 2021 přišlo volit 70,06 % oprávněných voličů oproti 65,43 % v celém státě. Během prezidentské volby v roce 2023 hlasovalo v prvním kole 70,13 % občanů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole zájem vzrostl na 76,25 % (v zemi 70,25 %). Naopak krajské volby v roce 2024 přilákaly 31,76 % místních voličů, což bylo v těsné blízkosti celorepublikového průměru 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
