100,00 %
Michal Drápela starosta obce, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 1
16,98 % (150 hlasů)
Josef Švihálek technik, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 2
12,68 % (112 hlasů)
Bc. Josef Drápela programátor, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 3
13,13 % (116 hlasů)
Martin Šoukal OSVČ, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 4
14,94 % (132 hlasů)
Bc. Zdeněk Michal programátor, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 5
13,36 % (118 hlasů)
Ing. Miroslav Šoukal OSVČ, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 6
14,26 % (126 hlasů)
Ing. Jaromír Konečný konstruktér, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 7
14,60 % (129 hlasů)
Michal Drápela starosta obce, věk: 48 let
Josef Švihálek technik, věk: 51 let
Bc. Josef Drápela programátor, věk: 47 let
Martin Šoukal OSVČ, věk: 46 let
Bc. Zdeněk Michal programátor, věk: 49 let
Ing. Miroslav Šoukal OSVČ, věk: 47 let
Ing. Jaromír Konečný konstruktér, věk: 52 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve středu čekají Izrael klíčové volby, ve kterých zkouší svůj post obhájit premiér Benjamin Netanjahu. Tamní společnost je rozdělená mimo jiné i kvůli vnímání židovství jako takového. Zatímco současnou vládu podporují převážně ultraortodoxní Židé, skupina sekulárních Židů touží po změně.
Moravský Gangnam style, jak se dá přezdívat předvolebnímu tanečku z lidovecké dílny, mohl vypadat úplně jinak. O tom, že Grolich nakonec rytmicky třese koleny a hrozí prstem, nakonec rozhodl sám předseda lidovců. Lidovecký marketingový tým analyzoval internetové virály i Michaela Jacksona, muzikant se nechal inspirovat hitem Umbrella od Rihanny. Díky bizarnímu hitu se podařilo zasáhnout stovky tisíc lidí.
Hnutí ANO oznámilo v uplynulém týdnu první krok pro restart hnutí, o kterém v reakci na „katastrofální“ výsledky senátních voleb mluvil předseda ANO a premiér Andrej Babiš. Uspořádá do jara čtrnáct krajských sněmů, které si vyhodnotí výsledky voleb. Některé by mohly obměnit vedení krajů, pokud se tak rozhodnou. Podle primátora Plzně Romana Zarzyckého (ANO), který ve městě vyhrál, by se měl v hnutí každý zamyslet. Neúspěšný kandidát na primátora Prahy Jan Hušbauer (ANO) zase uvedl, že je třeba dát větší prostor mladým a mluví o sebereflexi.
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V Martinicích přinesou nadcházející komunální volby rozhodnutí o tom, kdo zasedne v místním zastupitelstvu. Obec na Vysočině vyniká v celorepublikovém kontextu vysokým podílem věřících obyvatel, kterých je v datech ze sčítání lidu více než polovina. Tato stránka přináší souhrn volebních výsledků i základní demografické informace.
Zdejší voliči dlouhodobě projevují zájem o celostátní hlasování, ať už jde o volby parlamentní nebo prezidentské. Následující přehledy zachycují hlasování v obci i v celém regionu v uplynulých letech.
Při hlasování do zastupitelstva v roce 2022 se v obci představila jediná kandidátní listina. Uskupení Poctivost a slušnost získalo všech 681 odevzdaných hlasů, což znamenalo stoprocentní zisk.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je připraven přehled pro komunální volby na Žďársku, přičemž k dispozici jsou rovněž souhrnné výsledky za celý Kraj Vysočina v rámci regionálního přehledu.
Poslední volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly v obci vítězství hnutí ANO, které obdrželo 117 hlasů (39,66 %). Druhá skončila koalice SPOLU s 81 hlasy (27,45 %) a třetí hnutí STAN se 48 hlasy (16,27 %). Následovala uskupení MOTO se 16 hlasy (5,42 %), PIRÁTI se 13 hlasy (4,40 %), SPD se 12 hlasy (4,06 %), STAČILO! se 3 hlasy (1,01 %), VOLUNTIA se 3 hlasy (1,01 %) a PŘÍSAHA se 2 hlasy (0,67 %). Stejně jako v celé zemi, kde hnutí ANO dosáhlo na 34,51 % a koalice SPOLU na 23,36 %, se i na místní úrovni tato dvě uskupení umístila na prvních dvou příčkách.
V předchozím sněmovním klání v roce 2021 bylo pořadí na čele opačné, když v Martinicích zvítězila koalice SPOLU se ziskem 91 hlasů (33,57 %) před hnutím ANO, pro které hlasovalo 70 voličů (25,83 %). Třetí skončila koalice Piráti+STAN s 34 hlasy (12,54 %), následovaná ČSSD s 24 hlasy (8,85 %), SPD s 16 hlasy (5,90 %), hnutím PŘÍSAHA s 13 hlasy (4,79 %), KSČM s 8 hlasy (2,95 %), formací Volný blok s 6 hlasy (2,21 %) a uskupením TSS s 5 hlasy (1,84 %). Na celostátní úrovni tehdy koalice SPOLU získala 27,79 % a hnutí ANO 27,12 % hlasů.
Podrobnosti zachycují stránky pro parlamentní volby v Martinicích, přičemž regionální data nabízejí přehledy za okres Žďár nad Sázavou i za celý celek Kraje Vysočina.
V prvním kole, které přinesly prezidentské volby v roce 2023, získal v obci nejvíce hlasů Andrej Babiš (98 hlasů; 32,99 %). Druhý Petr Pavel obdržel 86 hlasů (28,95 %) a třetí Danuše Nerudová 57 hlasů (19,19 %). Další hlasy připadly Pavlu Fischerovi (39 hlasů; 13,13 %), Jaroslavu Baštovi (9 hlasů; 3,03 %), Marku Hilšerovi (7 hlasů; 2,35 %) a Karlu Divišovi (1 hlas; 0,33 %).
Ve druhém kole došlo k obratu v pořadí a zvítězil Petr Pavel se 177 hlasy (60,20 %), zatímco Andrej Babiš si připsal 117 hlasů (39,79 %). Konkrétní výsledky jsou dostupné přes prezidentské volby v Martinicích, přičemž širší pohled zajišťují stránky pro okres Žďár nad Sázavou i souhrnné zhodnocení za území Kraje Vysočina.
Poslední krajské volby v roce 2024 přinesly v obci prvenství hnutí ANO, které obdrželo 57 hlasů (37,74 %). Na druhém místě skončila koalice Společně se Starosty s 25 hlasy (16,55 %) a třetí byla KDU-ČSL s 22 hlasy (14,56 %).
Další hlasy získala uskupení STAN PRO VYS (17 hlasů; 11,25 %), SOCDEM (10 hlasů; 6,62 %), PŘÍSAHA (5 hlasů; 3,31 %), koalice SPD+Trikol+PRO (5 hlasů; 3,31 %), Piráti (4 hlasy; 2,64 %) a uskupení STAČILO! (3 hlasy; 1,98 %). Podrobné údaje nabízí stránka pro krajské volby v Martinicích, přičemž regionální výsledky shrnuje také odkaz na hlasování na Žďársku.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366. Martinice leží v nadmořské výšce 503 metrů a jejich katastrální rozloha činí 6 kilometrů čtverečních. Místní obyvatelé využívají poštovní směrovací číslo 594 01. V roce 2021 zde podle dat Českého statistického úřadu stálo 140 domů.
V roce 2024 čítala zdejší populace 468 obyvatel, přičemž celkový přírůstek činil 6 osob. Tento růst byl tvořen rovným dílem, kdy přirozený přírůstek dosáhl hodnoty 3 a saldo migrace rovněž hodnoty 3. Věková skladba obyvatelstva v roce 2021 vykazovala 15,9 % dětí ve věku 0 až 14 let (v celé České republice 12,9 %), 70,2 % obyvatel ve věku 15 až 64 let (celorepublikově 69,7 %) a 13,9 % seniorů ve věku 65 a více let (v ČR 17,4 %).
Podle sčítání lidu z roku 2021, které eviduje Český statistický úřad, tvořili věřící 54,7 % obyvatel (celostátní průměr byl 22,2 %), podíl osob bez vyznání činil 13,1 % (v ČR 47,8 %) a 32,2 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Další aktuality a informace ze samosprávy zveřejňují oficiální stránky obce na adrese martinice.eu.
Při obecních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 41,13 % oprávněných voličů. Tato hodnota byla nižší než celorepublikový průměr komunálních voleb, který tehdy dosáhl 46,07 %.
U dalších typů hlasování byla situace odlišná a účast přesahovala celostátní čísla. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 dosáhla účast 83,15 % (v ČR 68,95 %), zatímco v roce 2021 činila 75,28 % (v ČR 65,43 %). V prezidentských volbách v roce 2023 odevzdalo svůj hlas v prvním kole 84,42 % voličů (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole 83,15 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 přilákaly 41,94 % místních voličů, což bylo rovněž nad celorepublikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
