Komunální volby 2026 v Nové Vsi: souvislosti, historické výsledky a portrét obce
V Nové Vsi na Žďársku se v nadcházejících komunálních volbách 2026 rozhodne o novém složení zastupitelstva a dalším směřování místní samosprávy. Tato malá obec v Kraji Vysočina vyniká mimo jiné mimořádně silnou náboženskou tradicí, neboť se v celorepublikovém srovnání řadí na přední místa v podílu věřících obyvatel. Kromě pohledu na lokální politiku nabízí tato stránka také možnost prozkoumat, jak se v tomto malebném sídle hlasovalo v minulých letech a jak dopadly jiné typy volebních klání.
Jak se rozhodovalo o obsazení radnice v minulých letech
Při posledních komunálních volbách v roce 2022 si obyvatelé vybírali z řady místních kandidátů. Nejvíce hlasů tehdy získal Pavel Tvarůžek, který obdržel 74 hlasů, což představovalo podíl 15,13 %. Velmi těsně za ním skončil Petr Loup se ziskem 72 hlasů, tedy 14,72 %. Na dalších předních místech se umístili Miroslav Horký, pro kterého hlasovalo 65 voličů (13,29 %), a Tomáš Horký s 64 hlasy (13,09 %).
Dalšími kandidáty byli také Milan Hladík, jenž získal 57 hlasů (11,66 %), Martin Maláč s 51 hlasy (10,43 %) a Veronika Horká, která oslovila 44 voličů (9,00 %). Voličskou podporu získali i Pavel Šenkyřík s 33 hlasy (6,75 %) a Miroslava Hladíková s 29 hlasy (5,93 %). Pokud vás zajímá širší kontext v celém regionu, můžete se podívat na data v rámci okresního přehledu a také se podívat, jak dopadlo hlasování v celém Kraji Vysočina.
Dlouhodobý vývoj místní politické scény a konkrétní zisky kandidátů v předchozích obdobích lze detailně rekonstruovat díky archivním záznamům. Dostupné jsou výsledky z let 2006, 2010, 2014, 2018 a 2022.
Sněmovní volby a politické preference voličů
V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v obci přesvědčivě zvítězilo hnutí ANO, které obdrželo 53 hlasů (52,47 %). S velkým odstupem za ním skončila koalice SPOLU se ziskem 11 hlasů (10,89 %). Shodný výsledek zaznamenalo hnutí STAN a uskupení STAČILO!, když obě formace získaly po 9 hlasech (8,91 %). Místní voliči podpořili také hnutí SPD a hnutí MOTO, která získala shodně po 7 hlasech (6,93 %), zatímco PIRÁTI obdrželi 5 hlasů (4,95 %). Tento výsledek se výrazně lišil od celostátního průměru, kde hnutí ANO sice také vyhrálo, ale s podstatně nižším ziskem 34,51 % hlasů, a koalice SPOLU získala celorepublikově 23,36 % hlasů.
Při předchozím hlasování v roce 2021 se preference místních obyvatel lišily. Vítězství sice rovněž patřilo hnutí ANO se ziskem 33,62 % (39 hlasů), avšak koalice SPOLU byla mnohem silnější a dosáhla na 25,86 % (30 hlasů). Na dalších místech skončilo hnutí PŘÍSAHA se ziskem 9,48 % (11 hlasů), hnutí SPD s 8,62 % (10 hlasů) a koalice Piráti+STAN, která obdržela 7,75 % (9 hlasů). Celostátně sice zůstaly pod pěti procenty, ale v obci bodovaly také KSČM se ziskem 6,03 % (7 hlasů) a ČSSD, která získala 5,17 % (6 hlasů). Zelení a koalice TSS si tehdy připsali shodně po 1,72 % (2 hlasy). Pro srovnání, celostátním vítězem v roce 2021 byla koalice SPOLU s 27,79 % hlasů, zatímco hnutí ANO skončilo druhé s 27,12 %.
Pokud vás zajímají celostátní souvislosti, můžete prozkoumat téma voleb do Poslanecké sněmovny obecně. Pro detailní pohled na místní scénu poslouží aktuální sněmovní výsledky přímo pro naši obec. Širší regionální kontext pak nabízí přehledy za žďárský okres a také, pokud vás zajímá širší okolí, i za celý kraj.
Prezidentský úřad a rozhodování v obou kolech
Volba prezidenta republiky v roce 2023 přivedla k urnám drtivou většinu oprávněných voličů. V prvním kole jasně dominoval Andrej Babiš, který získal 56 hlasů, což znamenalo 49,55 % hlasů. S výrazným odstupem za ním skončil Petr Pavel s 19 hlasy (16,81 %) a Pavel Fischer, pro kterého se rozhodlo 13 voličů (11,50 %). Danuše Nerudová obdržela 9 hlasů (7,96 %), zatímco Marek Hilšer a Jaroslav Bašta získali shodně po 7 hlasech (6,19 %). Nejméně hlasů dostal Karel Diviš, kterého podpořili 2 voliči (1,76 %).
Ve druhém kole prezidentského klání se souboj zúžil na dva nejsilnější kandidáty. Místní voliči potvrdili svůj trend z prvního kola a s výraznou převahou podpořili Andreje Babiše, který získal 70 hlasů (67,30 %). Jeho protikandidát Petr Pavel obdržel 34 hlasů, což odpovídalo podílu 32,69 %.
Všesměrový pohled na volbu hlavy státu přináší prezidentské volby na celostátní úrovni. Podrobnosti o tom, jak se rozhodovali místní lidé, ukazuje aktuální prezidentská statistika. Porovnání s okolními obcemi a městy pak umožňují výsledky pro celý okres nebo pak souhrnné informace za Kraj Vysočina.
Krajské zastupitelstvo a regionální reprezentace
Hlasování do krajských zastupitelstev v roce 2024 přineslo v obci jasné vítězství hnutí ANO, které obdrželo 26 hlasů (40,62 %). Na druhém místě skončila KDU-ČSL s 8 hlasy (12,50 %) a jako třetí se umístilo uskupení Společně se Starosty, jež podpořilo 7 voličů (10,93 %). Uskupení STAČILO! a koalice SPD+Trikol+PRO zaznamenaly shodný výsledek, když získaly po 6 hlasech (9,37 %). Hnutí PŘÍSAHA oslovilo 5 voličů (7,81 %). Menší podporu získaly strana SOCDEM a koalice STAN PRO VYS, které obdržely po 2 hlasech (3,12 %), zatímco subjekty LEPŠÍ ŽIVOT a NeKa si připsaly po jednom hlasu (1,56 %).
Širší krajský kontext i obecné trendy lze sledovat přes krajské volby na celorepublikové úrovni. Specifické výsledky pro toto konkrétní sídlo najdete na stránce s výsledky krajských voleb. Pro srovnání v rámci celého regionu můžete navštívit okresní přehled krajského hlasování.
Základní charakteristika a demografie obce
Tato obec se poprvé písemně připomíná v historických pramenech již roku 1364. Leží v průměrné nadmořské výšce 537 metrů a rozkládá se na celkové ploše 4,2 km². Podle oficiálních údajů z roku 2024 zde žije celkem 157 obyvatel, přičemž v roce 2021 se na tomto území nacházelo 56 domů. Místní obyvatelé využívají pro poštovní styk směrovací číslo 594 51. Pokud se chcete dozvědět více o aktuálním dění, můžete navštívit oficiální webové stránky této samosprávy.
Z pohledu demografického vývoje v roce 2024 došlo k zajímavé dynamice. Přirozený přírůstek v tomto roce činil 3 obyvatele, avšak saldo migrace mělo zápornou hodnotu -2, což znamená, že se z obce odstěhovalo více lidí, než se přistěhovalo. Celkový přírůstek obyvatelstva tak v konečném důsledku činil 1 osobu. Tyto statistické údaje nám poskytuje Český statistický úřad (ČSÚ).
Sčítání lidu z roku 2021 odhalilo specifické složení místní populace. Z hlediska věkové struktury tvořily děti do 14 let 10,9 % obyvatel, což řadí obec na 5403. místo z 6254 hodnocených jednotek v České republice. Naopak velmi vysoký podíl vykazuje věková skupina 15 až 64 let, která tvořila 74,9 % populace (221. místo v Česku), zatímco senioři nad 65 let představovali 14,2 % (5111. místo v zemi). Pro srovnání, celorepublikový průměr v roce 2021 činil 12,9 % dětí, 69,7 % lidí v produktivním věku a 17,4 % seniorů. Extrémně specifická je situace v náboženském vyznání, kde se k věřícím přihlásilo neobvyklých 71,2 % obyvatel (16. místo v ČR), bez vyznání bylo pouze 10,5 % (6211. místo) a zbylých 18,3 % dotázaných tuto otázku nezodpovědělo (6176. místo). Celostátní průměr přitom vykazoval 22,2 % věřících, 47,8 % lidí bez vyznání a 30,1 % obyvatel, kteří vyznání neuvedli.
Návštěvníky obce mohou zaujmout také její historické památky, jejichž popis eviduje Národní památkový ústav (NPÚ). Mezi ně patří drobná lidová zvonice z první poloviny 19. století, která esteticky dotváří návesní prostranství, a také sloupková boží muka u silnice do Heřmanova, jejichž sokl nese rytou dataci 1792.
Mimořádně vysoký zájem obyvatel o účast u volebních uren
Zájem místních občanů o věci veřejné se dlouhodobě odráží ve vysoce nadprůměrné volební účasti, která výrazně převyšuje celorepublikové průměry u všech typů hlasování. Při posledních komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám úctyhodných 80,62 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice dosáhla průměrná účast u komunálních voleb pouze 46,07 %.
Tento trend potvrdily také další volební události. Při sněmovních volbách v roce 2025 dosáhla účast v obci 84,43 % (celostátně 68,95 %), přičemž v roce 2021 to bylo dokonce 87,88 % (celostátně 65,43 %). V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 hlasovalo 89,06 % oprávněných voličů (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole pak 84,92 % (celostátně 70,25 %). Mimořádný zájem provázel i krajské volby v roce 2024, kdy k urnám přišlo 52,00 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr činil jen 32,91 %.