64,17 %
35,83 %
Petr Kaše technik, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 1
22,69 % (74 hlasů)
Jana Velková důchodkyně, věk: 68 let
pořadí na kandidátce: 2
19,32 % (63 hlasů)
Mgr. Stanislava Ticháčková učitelka, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 3
18,71 % (61 hlasů)
MUDr. Petr Suastika lékař, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 4
19,93 % (65 hlasů)
Libuše Hynčíková důchodkyně, věk: 70 let
pořadí na kandidátce: 5
19,32 % (63 hlasů)
Zdeněk Šup technik, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 1
27,47 % (50 hlasů)
Vlastimil Weber pracovník ve výrobě, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 2
25,27 % (46 hlasů)
Václav Bouberle technik, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 3
28,57 % (52 hlasů)
Marek Beneš technolog, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 4
18,68 % (34 hlasů)
Petr Kaše technik, věk: 59 let
Jana Velková důchodkyně, věk: 68 let
Mgr. Stanislava Ticháčková učitelka, věk: 54 let
MUDr. Petr Suastika lékař, věk: 57 let
Libuše Hynčíková důchodkyně, věk: 70 let
Zdeněk Šup technik, věk: 47 let
Vlastimil Weber pracovník ve výrobě, věk: 50 let
Václav Bouberle technik, věk: 46 let
Marek Beneš technolog, věk: 52 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V Brnířově se letos uskuteční komunální volby 2026, které rozhodnou o novém složení místního zastupitelstva a budoucím vedení obce. První písemná zmínka o tomto sídle přitom pochází již z roku 1543. Obyvatelé tak budou pokračovat v dlouhé historii správy svého domova.
Zdejší lidé mají možnost porovnat současné volební trendy s historickými daty. K dispozici jsou nejen přehledy o lokálním hlasování, ale také výsledky z celého okresu a kraje.
Při předchozím rozhodování o obecním zastupitelstvu v roce 2022 v obci kandidovalo jediné uskupení. Všechny hlasy voličů tehdy získalo sdružení SDH Brnířov, které si připsalo rovných 100,00 % při celkovém počtu 765 odevzdaných hlasů. Zdejší radnice tak získala zcela jednoznačné obsazení bez nutnosti povolebních koaličních vyjednávání.
Pro širší geografický kontext se můžete podívat na výsledky v okrese Domažlice, pod který obec spadá. Zajímavé srovnání nabízí také celkový přehled za Plzeňský kraj.
Během celostátních hlasování se preference místních voličů často liší od celkového průměru České republiky. Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v obci sice zvítězilo hnutí ANO se ziskem 29,85 % hlasů, jeho celostátní úspěch byl však výraznější a dosáhl 34,51 %. Druhá příčka v Brnířově patřila koalici SPOLU, která získala 23,69 % hlasů, což téměř přesně odpovídalo jejímu republikovému výsledku 23,36 %.
Pokud se ohlédneme za předchozím sněmovním měřením sil v roce 2021, tehdy v obci dominovala koalice SPOLU s výrazným ziskem 36,91 % hlasů, zatímco celorepublikově získala 27,79 %. Druhé skončilo hnutí ANO, které přesvědčilo 27,57 % místních voličů, a třetí pozici obsadila SPD s 14,01 % hlasů. Pro zobrazení aktuálního vývoje slouží odkaz na sněmovní volby v obci. Pokud vás zajímá širší regionální kontext, jsou k dispozici také výsledky v okrese Domažlice a podrobný souhrnný přehled za celý Plzeňský kraj.
V roce 2023 se pozornost občanů upřela k volbě hlavy státu. V prvním kole prezidentských voleb získal největší podporu Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 38,39 % zúčastněných, což představovalo 86 hlasů. Na druhém místě skončil Andrej Babiš se ziskem 25,00 % a třetí pozici obsadila Danuše Nerudová, která oslovila 16,96 % místních voličů.
Ve druhém kole se souboj zúžil na dva hlavní kandidáty. Vítězství v Brnířově potvrdil Petr Pavel, který získal 64,54 % odevzdaných lístků, zatímco Andrej Babiš obdržel zbylých 35,45 % hlasů. Pro sledování detailních statistik můžete využít odkaz na prezidentské volby v obci, případně se podívat, jak dopadlo hlasování v okrese Domažlice nebo jak se volilo na území celého Plzeňského kraje.
Krajské zastupitelstvo získává svůj mandát od voličů jednou za čtyři roky. Při posledních krajských volbách v roce 2024 se na prvním místě umístila koalice ODS+TOP 09, která získala 29,00 % odevzdaných hlasů. Těsně za ní skončilo hnutí ANO se ziskem 26,00 % a třetí pozici si odneslo uskupení STAN, které získalo 16,00 % hlasů.
Voličské preference v Brnířově doplňuje také odkaz na krajské volby v obci, který ukazuje kompletní rozložení sil na místní úrovni. Pokud chcete vidět širší obraz celého regionu, můžete navštívit výsledky pro okres Domažlice.
Vesnice Brnířov se rozkládá na ploše 2,7 kilometru čtverečního a leží v nadmořské výšce 461 metrů. K roku 2024 zde žilo celkem 444 obyvatel, přičemž místní poštovní směrovací číslo je 345 06. Podle údajů z roku 2021 se v obci nacházelo 119 domů. Další informace nabízejí webové stránky obce.
Demografický vývoj v roce 2024 vykazoval určité změny v dynamice obyvatelstva. Přestože přirozený přírůstek dosáhl kladné hodnoty 2, celkový úbytek činil 12 obyvatel, což bylo zapříčiněno záporným saldem migrace s hodnotou -14. Z hlediska věkové struktury tvořily k roku 2021 děti do 14 let celkem 13 % populace, lidé v produktivním věku od 15 do 64 let tvořili 67,6 % a senioři starší 65 let představovali 19,5 % místních obyvatel. Otázka náboženského vyznání z téhož roku ukázala, že bez vyznání je 37 % lidí, věřících je 26,2 % a celkem 36,8 % obyvatel se k této otázce nevyjádřilo.
Volební účast je klíčovým ukazatelem zájmu obyvatel o veřejné dění. Při posledním rozhodování o obsazení obecní radnice v roce 2022 dosáhla volební účast v Brnířově hodnoty 35,67 %. Tento zájem byl výrazně nižší než celorepublikový průměr, který tehdy činil 46,07 % oprávněných voličů.
U ostatních typů hlasování se ochota přijít k urnám lišila. Při sněmovních volbách v roce 2025 byla účast s hodnotou 64,18 % pod celostátním průměrem 68,95 %, zatímco v roce 2021 naopak místní účast 66,67 % překonala republikových 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 zaznamenaly v prvním kole účast 69,75 % (ČR: 68,24 %), avšak ve druhém kole zájem mírně opadl na 67,90 %, což bylo méně než celorepublikových 70,25 %. Nejnižší zájem vyvolalo krajské hlasování v roce 2024, k urnám tehdy dorazilo pouze 30,06 % voličů, přičemž průměr v celé zemi dosáhl 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
