100,00 %
Miloš Daňo starosta, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 1
12,76 % (214 hlasů)
Jaroslav Vaňouček místostarosta, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 2
15,50 % (260 hlasů)
Aleš Taneček DiS. technolog, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 3
13,83 % (232 hlasů)
Renata Kozáková vychovatelka, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 4
10,73 % (180 hlasů)
Jan Kolařík OSVČ, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 5
11,15 % (187 hlasů)
Oldřich Fiala důchodce, věk: 77 let
pořadí na kandidátce: 6
7,39 % (124 hlasů)
Bc. Gabriela Kožená ředitelka MŠ, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 7
14,19 % (238 hlasů)
Miloš Daňo starosta, věk: 61 let
Jaroslav Vaňouček místostarosta, věk: 47 let
Aleš Taneček DiS. technolog, věk: 41 let
Renata Kozáková vychovatelka, věk: 56 let
Jan Kolařík OSVČ, věk: 61 let
Oldřich Fiala důchodce, věk: 77 let
Bc. Gabriela Kožená ředitelka MŠ, věk: 35 let
David Ševců obchodní a výrobní ředitel, věk: 31 let
Ing. Pavla Špačková obchodní referent, věk: 47 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Představme si scénu jako vystřiženou ze samotného závěru filmu Marečku, podejte mi pero! Na konci teleskopického transportéru stojí s uctivým výrazem Martin Kupka, zatímco z vyvýšené velitelské kukaně na něj blahosklonně shlíží Vít Rakušan. Kupka udělá gesto rukou nahoru, transportér se rozjede a předseda ODS praví: „Tady jsem si pane Rakušane dovolil, poslat vám ze zahrádky pár našich zbývajících voličů
Starostové ukázali, že patří do první ligy a jsou lídři opozice, zhodnotil výsledky komunálních a senátních voleb bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj se STAN dařilo i v regionech, kde se dříve hnutí netěšilo větší podpoře. Předseda ODS Martin Kupka ovšem jeho nadšení mírnil. „O lídrovi opozice rozhodne až klání ve Sněmovně a další volby,“ podotkl v Partii Terezie Tománkové.
Nejstarší zvolenou zastupitelkou je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět 92letá pedagožka Sylva Knedlová, která zasedne v zastupitelstvu Fryštáku na Zlínsku. Tento primát jí patřil i při minulých komunálních volbách před čtyřmi roky.
Jak si vedli v komunálních volbách ti předsedové politických stran, kteří kandidovali? Předseda ODS Martin Kupka ovládl volby v Líbeznicích a získal mandát zastupitele, naopak předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka propadl spolu s ostatními Motoristy v pražských komunálních volbách hned dvakrát, kromě magistrátu neuspěl ani v Praze 5. Mandát pražského zastupitele naopak získal předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V Hradci Králové kandidoval z posledních míst kandidátky šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel a mandát nezískal, uskupení Hradecký demokratický klub a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků ale volby ve městě vyhrálo.
I během napínavého sčítání hlasů si politici udělali čas na nevšední a záludné otázky pro CNN Prima NEWS. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš například odpovídal, kdo by podle něj mohl vyhrát hru Zrádci. Bez váhání odpověděl, že by to byl jednoznačně jejich bývalý člen a současný zástupce ODS Jan Lipavský. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher poodhalil, jaký má rituál. Lídr pražské kandidátky Milan Urban z SPD pak řekl, jaký je jeho talisman pro štěstí a co dělá Tomio Okamura po příchodu z práce domů.
Volební komise pomalu finišují sčítání hlasů v komunálních volbách v Praze. Možností, jak může nové vedení hlavního města vypadat, je hned několik. Lídr Starostů a nezávislých Petr Hlaváček, jehož uskupení nejspíš v Praze zvítězí, si může partnery vybírat. Druhým nejsilnějším subjektem je koalice Spolu pro Prahu, která by společně se STAN teoreticky mohla poskládat většinu, byla by ovšem křehká. Do hry tak vstupují také Piráti, Praha sobě či hnutí ANO. Jak se rýsují jednání a kdo se koho štítí?
V obci Libuň se v nadcházejících komunálních volbách rozhodne o budoucím obsazení obecního zastupitelstva i směřování celé samosprávy. Zdejší dějiny sahají hluboko do minulosti, neboť první dochovaná písemná zmínka pochází již z roku 1369.
Kromě lokální politiky nabízí pohled do nedávné historie také řadu zajímavých vazeb na celostátní dění. Volební preference místních voličů se v průběhu let proměňovaly napříč jednotlivými typy hlasování, od soubojů o křesla v Poslanecké sněmovně až po volbu hlavy státu.
Při obecních volbách v roce 2022 panovala na volebních lístcích mimořádná jednota, neboť kandidovala pouze jedna společná kandidátka. Uskupení Sdružení nezávislých kandidátů tehdy získalo plných 100,00 % odevzdaných hlasů, což v součtu představovalo 1692 hlasů. Celý mandát pro správu obce tak bez konkurenčního střetu připadl této jediné kandidátní listině.
Při sledování širšího dění v celém regionu poslouží souhrnný přehled pro komunální volby na Jičínsku, případně lze využít i širší krajský přehled pro volby v Královéhradeckém kraji. Zpětný pohled na hlasování v minulých obdobích nabízejí záznamy z předchozích volebních klání přímo v místě.
Do dolní komory parlamentu vyslali voliči své zástupce naposledy v roce 2025 a v rámci voleb do Poslanecké sněmovny si prvenství zajistilo hnutí ANO se ziskem 34,77 % hlasů. Stejně jako v celorepublikovém měřítku, kde hnutí ANO obdrželo 34,51 %, se jednalo o vítěznou formaci. Druhou příčku obsadilo hnutí STAN s 16,59 % hlasů, následované koalicí SPOLU, která oslovila 15,45 % voličů. Zatímco na celostátní úrovni skončila koalice SPOLU druhá s 23,36 % a hnutí STAN třetí s 11,23 %, v obci se pořadí těchto dvou uskupení obrátilo. Další pozice obsadila formace MOTO se ziskem 8,86 %, hnutí SPD s 8,63 %, strana PIRÁTI obdržela 6,81 %, uskupení STAČILO! dosáhlo na 5,22 %, hnutí PŘÍSAHA získalo 1,13 %, hnutí VÝZVA mělo 0,68 % a strana ČR1 skončila s 0,45 %.
Také při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 v obci vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,93 %, zatímco v celostátním součtu tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 %. Tehdejší druhou příčku v místě brala koalice Piráti+STAN s 19,02 % a třetí byla koalice SPOLU s 18,56 %. K dispozici jsou detailní parlamentní výsledky v Libuni, regionální pohled zachycuje hlasování v okrese Jičín a krajský rozměr nabízí souhrn pro celý Královéhradecký kraj.
Mimořádný zájem provázel přímé prezidentské volby v roce 2023, kde v prvním kole svedli vyrovnaný souboj Andrej Babiš a Petr Pavel. Andrej Babiš obdržel 34,51 % hlasů (156 hlasů) a Petr Pavel skončil těsně za ním se ziskem 30,97 % (140 hlasů). Třetí Danuše Nerudová zaznamenala 17,47 %, Jaroslav Bašta měl 5,97 %, Pavel Fischer 4,64 %, Marek Hilšer 3,53 %, Karel Diviš 2,43 % a Tomáš Zima 0,44 %.
Ve finálním druhém kole se pořadí obrátilo a vítězem se v obci stal Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 58,24 % voličů, zatímco Andrej Babiš obdržel 41,75 % hlasů. Průběh tohoto souboje dokumentují výsledky prezidentského klání v Libuni, širší okresní souvislosti přináší přehled za okres Jičín a krajské údaje zachycuje souhrn za prezidentskou volbu v Královéhradeckém kraji.
Regionální politika dostala prostor v roce 2024, kdy proběhly řádné krajské volby, v nichž voliči určili své zástupce do krajského zastupitelstva. Nejvýraznější podporu získalo hnutí ANO, které obdrželo 41,45 % hlasů (97 hlasů). S odstupem skončila koalice SILNÍ LÍDŘI pro kraj, jež si připsala 20,51 % hlasů, a třetí se umístila koalice STAN+TOP+LES+HD se ziskem 11,11 %.
Další hlasy si mezi sebe rozdělila uskupení HLAS samospráv (7,69 %), koalice STAČILO! (6,41 %), uskupení SPD+Tri+PRO+Svo (5,98 %), Piráti (4,70 %) a formace JaSaN (1,28 %). Kompletní rozpad hlasů nabízí stránka pro krajské volby v Libuni, přičemž porovnání s okolními městy a obcemi zprostředkovává okresní přehled Jičínska.
Samospráva spravuje katastrální území o celkové rozloze 10,5 km² v nadmořské výšce 320 metrů. Podle dat, která zpracoval Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 817 obyvatel, přičemž sčítání v roce 2021 evidovalo 330 domů. Obyvatelům slouží poštovní směrovací čísla 506 01 a 507 15. Demografická dynamika za rok 2024 vykázala nulový celkový přírůstek, neboť úbytek způsobený přirozenou měnou, kdy přirozený přírůstek dosáhl hodnoty -4, byl přesně vyrovnán stěhováním se saldem migrace ve výši 4 osob. Aktuality z dění v samosprávě zprostředkovávají oficiální webové stránky obce Libuň.
Z hlediska věkového složení tvořily v roce 2021 děti do 14 let 13 % populace (v celé ČR 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 68,5 % (celorepublikově 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let čítala 18,5 % obyvatel (v ČR 17,4 %). Pokud jde o náboženské vyznání ze stejného roku, podíl osob bez vyznání činil 49,9 % (celostátně 47,8 %), k věřícím se přihlásilo 13,9 % občanů (naproti tomu v celé republice 22,2 %) a zbývajících 36,2 % respondentů kolonku neuvedlo (celostátně 30,1 %). Národní památkový ústav v obci eviduje hodnotné památky, mezi něž patří původně gotický kostel sv. Martina se sochami, který byl v roce 1765 barokně přestavěn, či sloupová boží muka jezuity Burnatia připomínající události třicetileté války.
Při komunálním hlasování v roce 2022 zamířilo k volebním urnám 51,75 % oprávněných voličů. Místní účast tak byla znatelně vyšší než celorepublikový průměr, který u obecních voleb činil 46,07 %.
Také při dalších typech voleb bývá volební aktivita nadprůměrná. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 byla zaznamenána účast 70,09 % oproti celostátním 68,95 %, přičemž v roce 2021 dosáhla 69,37 % při celorepublikové hodnotě 65,43 %. V prezidentských volbách roku 2023 přišlo v prvním kole 72,92 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 72,84 % (v ČR 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 odevzdalo svůj hlas 37,46 % občanů, což opět převýšilo celostátní průměr dosahující 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
