100,00 %
Martin Plíšek přípravář staveb, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 1
17,05 % (66 hlasů)
Jaroslav Plíšek řidič, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 2
15,50 % (60 hlasů)
Antonín Plíšek kuchař, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 3
13,69 % (53 hlasů)
Alena Filipská podnikatelka, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 4
11,62 % (45 hlasů)
Martin Zavadil strojník, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 5
13,95 % (54 hlasů)
Karel Filipský dělník, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 6
13,69 % (53 hlasů)
Ilona Konvalinková DiS. zootechnička, věk: 26 let
pořadí na kandidátce: 7
14,47 % (56 hlasů)
Martin Plíšek přípravář staveb, věk: 38 let
Jaroslav Plíšek řidič, věk: 62 let
Antonín Plíšek kuchař, věk: 57 let
Alena Filipská podnikatelka, věk: 61 let
Martin Zavadil strojník, věk: 42 let
Karel Filipský dělník, věk: 37 let
Ilona Konvalinková DiS. zootechnička, věk: 26 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V jihomoravské obci Rozkoš se blíží komunální volby 2026, které určí nové složení místního zastupitelstva a rozhodnou o budoucím směřování radnice. Toto sídlo na Znojemsku se může pochlubit relativně mladou historií, neboť první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1750. Dnes zde žije necelá dvě stovky obyvatel v převážně klidném venkovském prostředí.
Malá vesnice na jihu Moravy představuje specifické prostředí, kde se politické preference často utvářejí jinak než ve velkých aglomeracích. Pohled na předchozí volební klání ukazuje, jak se zde vyvíjel zájem obyvatel o správu veřejných věcí i jejich celostátní politické sympatie.
V obci panovala v roce 2022 jednoznačná shoda, jelikož se o hlasy voličů ucházel jediný kandidující subjekt. Celých sto procent hlasů si připsalo SDRUŽENÍ OBČANŮ OBCE ROZKOŠ, které tak získalo plný mandát k vedení samosprávy. Pro širší kontext o tom, jak dopadlo hlasování v celém regionu, si můžete prohlédnout výsledky na Znojemsku, nebo se podívat na data za celý Jihomoravský kraj.
Výsledky z jednotlivých předchozích volebních období jsou zaznamenány v přehledových statistikách.
Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 jasně dominovalo hnutí ANO, které obdrželo 64,54 % hlasů, zatímco celostátně získalo 34,51 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU se ziskem 12,72 % hlasů, což výrazně zaostalo za jejím celorepublikovým průměrem 23,36 %. Pro podrobnější analýzu preferencí můžete navštívit sněmovní výsledky v Rozkoši.
Pokud se podíváme na předchozí parlamentní hlasování v roce 2021, tehdy hnutí ANO v obci zvítězilo s 44,44 % hlasů, zatímco celostátně získalo 27,12 %. Druhá koalice SPOLU tehdy lokálně obdržela 18,18 % hlasů. Celý regionální kontext nabízí souhrn za okres Znojmo, případně se dají prostudovat statistiky pro celý Jihomoravský kraj.
Během posledních prezidentských voleb v roce 2023 se v prvním kole největší přízni těšil Andrej Babiš, jenž si odnesl 56,86 % hlasů, zatímco Petr Pavel získal 25,49 % hlasů. Ve druhém kole se pak preference ještě více upevnily ve prospěch Andreje Babiše, který obdržel 59,80 % hlasů, zatímco jeho protikandidát Petr Pavel dosáhl na 40,19 % hlasů. Detailní výsledky tohoto klání přináší volba prezidenta v Rozkoši.
Pokud vás zajímá, jak hlasovali lidé v okolí, můžete se podívat na data pro celý znojemský okres, případně si projít výsledky za celý Jihomoravský kraj. Starší volební cykly pak ukazují vývoj názorů v čase.
Při hlasování pro krajské volby v roce 2024 se na první pozici umístilo hnutí ANO, které obdrželo 55,35 % hlasů. Druhou nejúspěšnější formací byla koalice SPOLU se ziskem 28,57 % hlasů, následovaná uskupením SPD+Tri+PRO+Svo, které oslovilo 5,35 % voličů. Podrobné statistiky o tom, jak dopadla tato volba, najdete v odkazu na krajské výsledky v Rozkoši.
Krajské zastupitelstvo reprezentuje širší zájmy celého regionu, přičemž srovnání s okolními municipalitami v rámci regionu nabízí pohled na výsledky v okresu Znojmo. Pro zkoumání politického vývoje v dřívějších letech jsou k dispozici také starší statistické záznamy.
Sídlo Rozkoš leží v nadmořské výšce 411 metrů a využívá poštovní směrovací číslo 671 53. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 175 obyvatel. V roce 2021 se v obci nacházelo 109 domů. Z pohledu demografického vývoje v roce 2024 byl zaznamenán mírný celkový úbytek o jednoho obyvatele. Tento stav byl zapříčiněn přirozeným úbytkem, kdy zemřelo o 4 lidi více, než se narodilo, což ovšem téměř dokázalo kompenzovat kladné saldo migrace, díky němuž se přistěhovalo o 3 osoby více, než se odstěhovalo.
Demografická struktura z roku 2021 ukazuje, že věková skupina dětí od 0 do 14 let tvořila 9,4 % populace (v porovnání s celorepublikovými 12,9 %), produktivní věk 15 až 64 let zastupovalo 68,5 % občanů (oproti 69,7 % v ČR) a senioři nad 65 let představovali 22,1 % (celorepublikový průměr činil 17,4 %). Co se týče náboženského vyznání, ve stejném roce se jako bez vyznání označilo 47,2 % dotázaných (v ČR 47,8 %), věřících bylo 21,1 % (v ČR 22,2 %) a zbylých 31,7 % obyvatel na tuto otázku neodpovědělo (v ČR 30,1 %). Aktuální dění i praktické informace jsou dostupné na oficiálním webu obce.
Zdejší historické dědictví dokumentují záznamy, na něž dohlíží Národní památkový ústav. Významnou pamětihodností je místní kaple se zvonicí, která pochází z roku 1881 a pyšní se jednopatrovou věží. Sakrální soubor dotváří sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z jedné strany a litinový kříž ze strany druhé.
Při komunálních volbách v roce 2022 projevili zdejší občané nadprůměrný zájem o správu věcí veřejných, kdy k urnám přišlo 54,11 % oprávněných voličů. Tento výsledek znatelně převýšil celorepublikový průměr, který tehdy dosáhl hodnoty 46,07 %.
Rozdílný zájem provázel i další hlasování. V parlamentních volbách v roce 2025 byla účast s hodnotou 69,62 % mírně nadprůměrná oproti celostátním 68,95 %, zatímco v roce 2021 k urnám dorazilo 63,87 % voličů, což bylo naopak pod republikovým průměrem 65,43 %. V prvním kole prezidentské volby v roce 2023 hlasovalo 67,55 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole účast dosáhla 68,87 % (v ČR 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 se pak k urnám vydalo 37,50 % oprávněných voličů, což překonalo tehdejší celorepublikový zájem na úrovni 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
