Komunální volby 2026 v Bochoři: přehled výsledků a volebních souvislostí
Bochoř se v komunálních volbách 2026 rozhoduje o tom, kdo povede obecní zastupitelstvo v nejbližších čtyřech letech. Tato obec na Přerovsku, jejíž první písemná zmínka pochází již z roku 1294, dnes čítá téměř tisíc obyvatel a patří k živým venkovským komunitám Olomouckého kraje. Právě zájem místních o věci veřejné je přitom jedním z výrazných rysů Bochoře — ve srovnání s celorepublikovým průměrem obyvatelé k urnám chodí nadprůměrně, a to napříč různými typy voleb.
Stránka shrnuje jak historii komunálních voleb v Bochoři, tak výsledky parlamentních, prezidentských a krajských voleb, které dohromady tvoří ucelený obraz o tom, komu zdejší voliči důvěřují.
Kdo vedl bochorské zastupitelstvo po volbách 2022
V komunálních volbách roku 2022 se v Bochoři utkalo celkem pět uskupení a souboj dopadl přesvědčivě: nejvíce hlasů si odneslo sdružení Společně za modernizaci obce Bochoř s 30,73 % (1 368 hlasů). Za ním skončil Bochoř v pohybu se ziskem 24,15 % a třetí příčku obsadilo sdružení Společně za Bochoř s 19,14 %. Výsledek tak nebyl otázkou jednoho dominantního hráče — tři nejsilnější uskupení získala dohromady přes tři čtvrtiny hlasů, přičemž i KDU-ČSL (14,53 %) a Za občany (11,46 %) se do výsledků promítly zřetelně.
Přehled komunálních voleb za celý okres Přerov nabízí pohled na to, jak volily ostatní obce v regionu. Obdobný souhrn za Olomoucký kraj pak umožňuje zasadit bochorský výsledek do ještě širšího kontextu.
Bochoř u sněmovních voleb: ANO s velkým náskokem
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 dopadla Bochoř výrazně odlišně od celostátního průměru. Hnutí ANO získalo 42,96 % hlasů (232 hlasů) — zatímco v celé České republice ANO zvítězilo se 34,51 %, v Bochoři byl náskok ještě o více než osm procentních bodů vyšší. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 16,85 %, která ale za ANO citelně zaostávala. SPD obsadilo třetí příčku s 11,85 %, následovaly STAN (8,14 %) a MOTO (7,96 %).
I volby 2021 vykazovaly podobný vzorec: ANO tehdy v Bochoři vedlo se 32,69 %, zatímco celostátně tehdy jako první skončilo SPOLU s 27,79 %. Rozdíl mezi lokálním favoritem a celostátním vítězem byl tedy patrný i tehdy, byť o něco méně výrazně než v roce 2025. Výsledky parlamentních voleb v Bochoři za více volebních období přehledně shrnuje aktuální stránka. Širší regionální pohled pak poskytuje souhrn za okres Přerov, doplněný o přehled za Olomoucký kraj.
Prezidentské volby 2023: Babiš zvítězil v obou kolech
V prvním kole prezidentských voleb 2023 vedl v Bochoři jednoznačně Andrej Babiš se 44,87 % hlasů (254 hlasů), přičemž druhý Petr Pavel dostal 22,43 % a třetí Danuše Nerudová 15,72 %. Rozdíl mezi prvním a druhým místem byl natolik výrazný, že výsledek druhého kola nepřinesl žádný obrat — Babiš zvítězil i v něm s 55,08 % (309 hlasů) oproti Pavlovu výsledku 44,91 %. Výsledky prezidentských voleb v Bochoři jsou dostupné včetně historického srovnání.
Pro porovnání s okolními obcemi slouží přehled za okres Přerov, pro pohled na celý kraj pak souhrn za Olomoucký kraj.
Krajské volby 2024: ANO dominovalo i na krajské úrovni
Ve krajských volbách 2024 potvrdilo ANO svoji dominantní pozici v Bochoři i na krajské úrovni — se ziskem 44,00 % (121 hlasů) výrazně přeskočilo všechny soupeře. Druhé skončilo uskupení SPD+Tri+PRO+Svo s 12,72 % a třetí Hlas pro náš kraj s 11,27 %. Ostatní kandidující subjekty se pohybovaly pod hranicí 8 %. Aktuální výsledky krajských voleb v Bochoři jsou k dispozici včetně starších volebních období.
Výsledky za celý okres Přerov ukazují, jak si jednotlivé obce v regionu stály v porovnání s Bochoří, a dávají výsledku širší kontext.
Bochoř: obec u Přerova s rostoucím počtem obyvatel
Bochoř je obcí v okrese Přerov v Olomouckém kraji, poprvé písemně zmiňovanou roku 1294. Leží v nadmořské výšce 204 metrů a rozkládá se na ploše 9,4 km². Ke konci roku 2024 zde žilo 994 obyvatel ve 363 domech (stav domů k roku 2021). Poštovní směrovací číslo je 750 02. Obec lze navštívit i virtuálně — oficiální stránky Bochoře poskytují aktuální informace o dění v obci.
Zajímavý příběh vypráví demografická dynamika Bochoře v roce 2024: přirozený přírůstek byl mírně záporný (−1, tedy o jedno úmrtí více než narozených), přesto obec celkově vzrostla o 26 obyvatel. Příčinou bylo výrazně kladné saldo migrace — do obce se přistěhovalo o 27 lidí více, než ji opustilo, a právě tito noví obyvatelé kompenzují přirozený úbytek s rezervou. Věková struktura podle údajů ze sčítání v roce 2021 ukazuje, že podíl seniorů ve věku 65 a více let dosahoval 18,7 %, což je mírně nad celorepublikovým průměrem 17,4 %. Naopak dětí (0–14 let) bylo 12,3 %, nepatrně méně než průměr za celou republiku (12,9 %), a produktivní věková skupina 15–64 let tvořila 69 % oproti 69,7 % za ČR.
Co se týče náboženského vyznání, Bochoř se výrazněji liší od celorepublikového průměru v podílu věřících: dle dat ze sčítání 2021 se k víře hlásilo 29,4 % obyvatel, zatímco republikový průměr činil 22,2 %. Podíl obyvatel bez vyznání byl naopak nižší než v průměru za Česko — 37,1 % oproti 47,8 %, zatímco zbývajících 33,4 % obyvatel své vyznání neuvedlo (v celé ČR to bylo 30,1 %). Dominantou obce je kostel sv. Floriána, který Národní památkový ústav eviduje jako významný příklad neogotické církevní stavby. Statistické údaje o obyvatelstvu, rozloze a domovním fondu pocházejí z dat Českého statistického úřadu.
Bochoř volí nadprůměrně aktivně — a platí to pro všechny typy voleb
V komunálních volbách 2022 přišlo do bochorských volebních místností 53,23 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr téhož roku dosáhl 46,07 %. Zájem o komunální politiku byl tedy v obci zřetelně vyšší, než bývá v Česku obvyklé.
Stejný vzorec platí i pro ostatní typy voleb. Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 hlasovalo 70,62 % voličů (průměr ČR: 68,95 %) a v roce 2021 to bylo 66,88 % oproti 65,43 % v celé republice. V prvním kole prezidentských voleb 2023 dosáhla účast 71,66 % (průměr ČR: 68,24 %), ve druhém kole pak 71,39 % při průměru 70,25 % za celou zemi. Krajské volby 2024 přilákaly v Bochoři 34,76 % voličů, mírně nad celorepublikovým průměrem 32,91 %. Bochoř tak konzistentně patří k obcím, kde zájem o volby — ať už jde o radnici, sněmovnu, prezidenta nebo kraj — lehce přesahuje celostátní průměr.
