Komunální volby 2026 ve Výrovicích: souvislosti a pohled do historie
Ve Výrovicích rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva i o tom, kdo stane v čele této jihomoravské vsi. Obec se přitom vyznačuje výrazně nadprůměrným zastoupením obyvatel v produktivním věku, jelikož lidé mezi 15 a 64 lety zde tvoří takřka tři čtvrtiny populace, což sídlo řadí na 360. příčku z více než šesti tisíc obcí v republice.
Sídlo na Znojemsku nabízí zajímavý pohled do volebního chování místních občanů. Kromě obecních záležitostí se v datech zrcadlí také preference ve volbách do Poslanecké sněmovny, krajského zastupitelstva i při volbě hlavy státu.
Rozhodování o obecním zastupitelstvu a místní samospráva
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 panovala mezi voliči naprostá shoda, neboť kandidovala pouze jedna volební strana. Uskupení SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ získalo plných 100,00 % odevzdaných hlasů, což v přepočtu znamenalo 503 platných hlasů.
Pokud vás zajímá širší regionální situace, můžete prozkoumat obecní volby na Znojemsku v rámci celého okresu. Jak vypadalo rozložení sil na jižní Moravě jako celku, ukazuje přehled pro komunální volby v Jihomoravském kraji.
Hlasování o složení Poslanecké sněmovny
Když se v obci konaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, voliči podpořili především hnutí ANO, které obdrželo 44,54 % hlasů. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s podporou 16,36 % hlasů a třetí příčku obsadilo hnutí MOTO, jež přesvědčilo 10,90 % hlasujících. Vítězství hnutí ANO korespondovalo s celostátním prvenstvím, kde toto hnutí získalo 34,51 %, zatímco druhá koalice SPOLU dosáhla v rámci celé republiky na 23,36 %.
Při předchozím klání o mandáty do dolní komory v roce 2021 ve Výrovicích rovněž dominovalo hnutí ANO se ziskem 39,00 % hlasů, před koalicí SPOLU s 20,00 % a koalicí Piráti+STAN s 12,00 %. Na celostátní úrovni přitom tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % těsně před hnutím ANO, které obdrželo 27,12 %. Pro detailnější pohled můžete prozkoumat parlamentní volby ve Výrovicích na místní úrovni. V širším rámci jsou k dispozici také souhrny pro sněmovní volby na Znojemsku i celokrajské výsledky, jež zachycuje přehled za parlamentní volby v Jihomoravském kraji.
Kandidáti na Hrad v očích místních voličů
V roce 2023 upoutaly pozornost obyvatel prezidentské volby, v nichž v prvním kole přesvědčivě vedl Andrej Babiš se ziskem 59,80 % hlasů. Druhý Petr Pavel obdržel 15,68 % hlasů a třetí Pavel Fischer zaznamenal 10,78 %.
Rozhodující druhé kolo potvrdilo převahu Andreje Babiše, který v obci zvítězil se ziskem 61,90 % hlasů, zatímco Petr Pavel oslovil 38,09 % voličů. Místní vývoj zachycují podrobné výsledky prezidentských voleb ve Výrovicích. K dispozici jsou rovněž data pro prezidentské volby na Znojemsku a krajská čísla shrnuje přehled pro prezidentské volby v Jihomoravském kraji.
Krajské zastupitelstvo a regionální preference
V roce 2024 proběhly krajské volby, které přinesly prvenství koalici SPOLU se ziskem 42,59 % hlasů. Druhé hnutí ANO si připsalo 35,18 % hlasů a třetí uskupení STAČILO! dosáhlo na 7,40 %.
Přehled o tom, jak dopadlo regionální klání v celé vsi, nabízejí krajské volby ve Výrovicích přímo z volebních uren. Zájemci o širší souvislosti v okolí mohou navštívit také krajské volby na Znojemsku se souhrnem za celý okres.
Základní profil a demografie obce
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1299. Typem samosprávy je obec, která se rozkládá na ploše 4,9 km² v nadmořské výšce 220 metrů a pro doručování pošty slouží směrovací číslo 671 34. V roce 2024 zde žilo 174 obyvatel, přičemž k roku 2021 v katastru stálo 82 domů. Podle zjištění Národního památkového ústavu dotváří náves lidová zvonice, u jejíhož vstupu stojí dřevěný kříž a v malém výklenku se nachází socha sv. Jana Nepomuckého. Informace o samosprávě i dění v místě přináší oficiální web obce Výrovice.
Z pohledu demografického vývoje v roce 2024 byl přirozený přírůstek na hodnotě -1 a saldo migrace činilo rovněž -1, z čehož vyplynul celkový přírůstek -2 obyvatel. Ze statistických zjištění Českého statistického úřadu k roku 2021 plyne, že podíl dětí do 14 let činil 11,4 % oproti republikovým 12,9 %, zatímco produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 73,9 % lidí oproti 69,7 % v celé zemi a senioři od 65 let tvořili 14,7 % ve srovnání s celostátními 17,4 %. Otázka náboženského vyznání v témže roce ukázala, že bez vyznání bylo 50,6 % občanů při celorepublikovém podílu 47,8 %, jako věřící se identifikovalo 18,7 % obyvatel oproti 22,2 % v Česku a kategorii neuvedeno představovalo 30,7 % lidí, což odpovídá celostátním 30,1 %.
Zájem o hlasování a volební účast
K urnám při komunálních volbách v roce 2022 zamířilo 72,54 % zapsaných voličů. Tento zájem o místní politiku podstatně převýšil celorepublikový průměr, který dosahoval hodnoty 46,07 %.
Vysokou volební morálku prokázali občané rovněž v dalších typech hlasování. Během voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 byla zaznamenána účast 74,32 % při celostátním průměru 68,95 %, přičemž při sněmovních volbách v roce 2021 přišlo volit 70,42 % voličů oproti celorepublikovým 65,43 %. V prezidentském klání roku 2023 dosáhla účast v prvním kole 71,23 % vůči celostátním 68,24 % a ve druhém kole činila 72,92 % oproti 70,25 % v celé zemi. V krajských volbách 2024 odevzdalo svůj hlas 38,36 % oprávněných voličů, což bylo rovněž nad celorepublikovým průměrem 32,91 %.
