75,68 %
24,32 %
Sdružení nezávislých kandidátů D… DOMOV PRO VŠECHNY GENERACE DÍVČÍ…
Mgr. Jan Bezděk starosta obce Dívčí Hrad, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 1
15,56 % (139 hlasů)
Zdeňka Spurná pečovatelka, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 2
12,65 % (113 hlasů)
Grigor Čaflakis senior, věk: 70 let
pořadí na kandidátce: 3
15,11 % (135 hlasů)
Kateřina Foldynová účetní, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 4
14,22 % (127 hlasů)
Jana Sulková DiS. učitelka, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 5
13,10 % (117 hlasů)
Irena Žídková seniorka, věk: 67 let
pořadí na kandidátce: 6
13,99 % (125 hlasů)
Kateřina Šenkárová účetní, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 1
19,16 % (55 hlasů)
Sdružení nezávislých kandidátů D… DOMOV PRO VŠECHNY GENERACE DÍVČÍ…
Mgr. Jan Bezděk starosta obce Dívčí Hrad, věk: 37 let
Zdeňka Spurná pečovatelka, věk: 54 let
Grigor Čaflakis senior, věk: 70 let
Kateřina Foldynová účetní, věk: 44 let
Jana Sulková DiS. učitelka, věk: 33 let
Irena Žídková seniorka, věk: 67 let
Ing. Terezie Bőhmová DiS. OSVČ, věk: 36 let
Kamil Papuga zástupce ředitele střední školy, věk: 57 let
Ondřej Gabryš lakýrník, věk: 36 let
Kateřina Šenkárová účetní, věk: 41 let
Lenka Gažová pracovník PSP, věk: 58 let
Ivana Zirg úředník, věk: 60 let
Denis Kuchyňka řidič MKD, věk: 31 let
Michal Tomek řidič MKD, věk: 32 let
Stanislav Grebeníček obráběč CNC strojů, věk: 37 let
Vendula Korchanová administrativní pracovník, věk: 33 let
Josef Murín řidič MKD, věk: 37 let
Jozef Naďo dělník, věk: 43 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V obci Dívčí Hrad se v nadcházejících komunálních volbách 2026 rozhodne o novém složení zastupitelstva, které povede tuto severomoravskou obec v dalším volebním období. První písemná zmínka o zdejším osídlení sahá až do roku 1385, což dokládá bohatou historii tohoto místa na Osoblažsku. V obci stojí renesanční zámek vybudovaný na sklonku 16. století na místě někdejšího hradu.
Kromě lokálního hlasování do obecních orgánů se obyvatelé pravidelně zapojují i do rozhodování o celostátním směřování země. Tento text proto nabízí ucelený pohled na dosavadní volební chování zdejších voličů v různých typech hlasování spolu se základním demografickým a historickým portrétem obce.
Při obecních volbách v roce 2022 byla situace v Dívčím Hradě zcela jednoznačná, protože do volebního klání vstoupila pouze jediná kandidátní listina. Uskupení Dívčí Hrad - naše obec získalo všech 563 odevzdaných hlasů, což znamenalo stoprocentní zisk mandátů v místním zastupitelském sboru. Hlasování se obešlo bez soupeření více politických sil a správa obce tak připadla plně této jediné formaci.
Zájemci o širší regionální kontext mohou prozkoumat komunální volby na Bruntálsku a porovnat místní poměry se zbytkem okresu. K dispozici je také komplexní přehled za komunální volby v celém kraji, zachycující situaci v dalších městech a obcích. Konkrétní historické výsledky z dřívějších let přímo v Dívčím Hradě ukazují níže uvedené odkazy:
Hlasování do zákonodárného sboru přineslo v obci výrazné posílení vedoucího politického subjektu. V celostátním měřítku zahrnujícím volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,51 % hlasů, avšak v Dívčím Hradě byla jeho dominance ještě podstatně výraznější, když obdrželo 63,70 % hlasů (86 voličů). Druhé místo obsadilo hnutí SPD s 8,88 % (12 hlasů) a třetí skončila koalice STAČILO! se ziskem 7,40 % (10 hlasů). Pětiprocentní hranici překonala ještě uskupení MOTO a hnutí STAN, jež obdržela shodně po 5,92 % (po 8 hlasech). Koalice SPOLU získala 4,44 % (6 hlasů), strana PIRÁTI obdržela 2,22 % (3 hlasy) a formace LEVICE a subjekt HOP HYDRA zaznamenaly shodně 0,74 % (po 1 hlasu).
V předchozím sněmovním klání roku 2021 byl výsledek rozložen pestřeji, přestože i tehdy místní hlasování ovládlo hnutí ANO se 41,17 % hlasů (49 hlasů). Na celostátní úrovni přitom v roce 2021 zvítězila koalice SPOLU s 27,79 %, která však v obci dosáhla pouze na 5,04 % (6 hlasů), stejně jako hnutí TSS a strana ČSSD. Druhé nejsilnější bylo v obci hnutí SPD s 20,16 % (24 hlasů), následované koalicí Piráti+STAN s 11,76 % (14 hlasů) a stranou KSČM, která získala 9,24 % (11 hlasů). Pro detailní rozbor volebního chování v regionu slouží parlamentní volby v obci, přičemž regionální data pokrývá souhrn pro sněmovní volby na Bruntálsku i celokrajský přehled pro parlamentní hlasování v kraji.
Přímé prezidentské volby v roce 2023 měly v obci jednoznačného favorita již od úvodního dějství. V prvním kole získal nejvíce hlasů Andrej Babiš, který obdržel 67,71 % hlasů (86 hlasů). Druhý Petr Pavel obdržel 12,59 % (16 hlasů), Jaroslav Bašta dosáhl na 7,08 % (9 hlasů) a Danuše Nerudová si připsala 6,29 % (8 hlasů). Z dalších kandidátů oslovil Pavel Fischer 3,14 % (4 hlasy) a shodně po 1,57 % (po 2 hlasech) získali Marek Hilšer a Karel Diviš.
Ve finálním druhém kole Andrej Babiš svůj náskok ještě upevnil a zvítězil se ziskem 74,24 % (98 hlasů), zatímco Petr Pavel získal v obci 25,75 % (34 hlasů). Kdo chce prozkoumat podrobné rozložení hlasů v obci, může využít přehled pro volbu prezidenta v obci, případně zasadit výsledky do kontextu přes prezidentské hlasování na Bruntálsku nebo celokrajské výsledky shrnující prezidentskou volbu v kraji.
Do regionálního zastupitelského orgánu zamířily krajské volby v roce 2024, v nichž místní voliči dali jasnou přednost jediné formaci. Hnutí ANO zaznamenalo přesvědčivé prvenství se ziskem 71,26 % hlasů (62 hlasů). Daleko za ním se umístila koalice SPD+Trikol+PRO, která získala 10,34 % (9 hlasů), a koalice STAN+OK se ziskem 6,89 % (6 hlasů). Uskupení SPOLU obdrželo 5,74 % (5 hlasů), koalice STAČILO! dosáhla na 4,59 % (4 hlasy) a formace REFERENDUM obdržela 1,14 % (1 hlas).
K nahlédnutí jsou také kompletní data přes krajské volby v Dívčím Hradě. Pro porovnání se sousedními sídly slouží odkaz na krajské volby na Bruntálsku, zachycující hlasování celého okresu. Následující seznam nabízí archiv starších krajských volebních soubojů v obci:
Dívčí Hrad leží v nadmořské výšce 307 metrů a rozkládá se na ploše 12 kilometrů čtverečních pod poštovním směrovacím číslem 793 99. K roku 2024 čítala tato obec 313 obyvatel, přičemž v roce 2021 se zde nacházelo 62 domů. Demografický vývoj za rok 2024 vykazoval vyrovnaný přirozený přírůstek s hodnotou 0, avšak díky kladnému saldu migrace ve výši 6 osob dosáhl celkový přírůstek rovněž hodnoty 6. Tyto a další demografické ukazatele shromažďuje Český statistický úřad, zatímco aktuality z obecního dění zveřejňuje samospráva na webu obce divcihrad.cz.
Kulturní dědictví reprezentuje renesanční zámek spjatý s historií Osoblažska, který si navzdory pozdějším úpravám udržel původní hmotový rozvrh a architektonický výraz, či drobná pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého na mohutném hranolovém soklu z 2. poloviny 18. století, přičemž památkovou ochranu těchto objektů eviduje Národní památkový ústav. V obci se nachází také pomník padlým v 1. světové válce v podobě žulového sloupu od sochaře Josefa Obetha. Z hlediska věkového složení evidovaného v roce 2021 tvořily děti do 14 let 15,9 % obyvatel (celostátní průměr činil 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 68,9 % občanů (v ČR 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let představovala 15,1 % (v republice 17,4 %). Otázku náboženského vyznání v témže roce zodpověděli místní tak, že 48,5 % tvořili lidé bez vyznání (celorepublikově 47,8 %), věřících bylo 13,6 % (v celé zemi 22,2 %) a zbývajících 37,9 % obyvatel své vyznání neuvedlo (oproti 30,1 % v ČR).
Při obecních volbách v roce 2022 přilákalo hlasování do zastupitelstva nadpoloviční většinu oprávněných voličů. Volební účast v Dívčím Hradě dosáhla 50,63 %, což představovalo vyšší zapojení voličů, než jaké vykázal celorepublikový průměr těchto komunálních voleb s hodnotou 46,07 %.
Ostatní volební klání přinesla odlišnou míru zapojení. Ve sněmovních volbách roku 2021 dorazilo k urnám 49,39 % oprávněných osob, zatímco v celé zemi činila účast 65,43 %, a při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 účast vzrostla na 58,40 % oproti republikovým 68,95 %. Prezidentské volby v roce 2023 zaznamenaly v prvním kole účast 55,90 % a ve druhém kole 57,89 %, což v obou případech zaostalo za celostátním průměrem (68,24 % v úvodním kole a 70,25 % ve finále). V krajských volbách 2024 naopak místní voliči projevili vyšší aktivitu než zbytek republiky, když k volebním urnám přišlo 36,82 % oprávněných voličů oproti celorepublikové hodnotě 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
