Komunální volby 2026 v Prysku: přehled a souvislosti
V Prysku se v nadcházejících komunálních volbách 2026 rozhodne o složení obecního zastupitelstva a dalším směřování místní samosprávy. Zdejší prostředí se vyznačuje mimořádně vysokým podílem obyvatel bez náboženského vyznání, který obec v celostátním srovnání řadí na 98. místo z 6 254 sídel.
Tato vesnice nabízí vedle své historie i zajímavé volební trendy, které se projevují napříč různými hlasováními. Následující přehled shrnuje výsledky komunálního klání i dalších volebních soubojů, k nimž občané v minulých letech přistoupili.
Výsledky hlasování do obecního zastupitelstva
Při obecních volbách v roce 2022 odevzdávali voliči hlasy jednotlivým kandidátům. Největší podporu získal Roman Mach se 193 hlasy (14,01 %), následovaný Martinem Šlajsem se 134 hlasy (9,72 %) a Horymírem Šemíkem se 130 hlasy (9,43 %). Přes stovku hlasů se dostali také Radek Timoftej se ziskem 101 hlasů (7,33 %) a Kamila Knechtelová se 100 hlasy (7,26 %). Další příčky obsadili Vladimír Novák (98 hlasů; 7,11 %), Kateřina Frömmelová (90 hlasů; 6,53 %), Jeroným Drvota (86 hlasů; 6,24 %), Soňa Fišerová (78 hlasů; 5,66 %), Martin Kotásek (75 hlasů; 5,44 %), Anna Štěpánová (67 hlasů; 4,86 %), Karel Jelínek (63 hlasů; 4,57 %), Martin Pilecký (60 hlasů; 4,35 %), Václav Řehák (55 hlasů; 3,99 %) a Stanislav Tichý (48 hlasů; 3,48 %).
Pokud vás zajímá širší regionální pohled, můžete prozkoumat komunální volby v okrese Česká Lípa v uceleném souhrnu. Stejně tak lze porovnat situaci v celém kraji prostřednictvím přehledu pro komunální volby v Libereckém kraji, jenž nabízí výsledky z okolních měst i obcí.
Rozhodování o složení Poslanecké sněmovny
V celostátním měřítku přitahují tradičně značnou pozornost souboje o poslanecká křesla. Během posledního hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v obci zvítězilo hnutí STAN, které si připsalo 34,65 % hlasů (105 hlasů). Na druhém místě skončilo hnutí ANO se ziskem 29,37 % (89 hlasů), za nímž následovalo uskupení SPD s 9,57 % (29 hlasů), hnutí MOTO s 8,25 % (25 hlasů), strana PIRÁTI s 5,61 % (17 hlasů) a koalice SPOLU s 5,28 % (16 hlasů). Uskupení STAČILO! obdrželo 4,62 % (14 hlasů), hnutí PŘÍSAHA 0,99 % (3 hlasy) a formace LEVICE i hnutí GENERACE shodně po 0,66 % (obě po 2 hlasech). Zatímco v celé České republice vyhrálo hnutí ANO s 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 % a hnutí STAN skončilo celostátně třetí s 11,23 %, v obci si prvenství odneslo právě hnutí STAN.
Při sněmovních volbách v roce 2021 byla situace jiná, neboť v obci vyhrálo hnutí ANO s 31,74 % (80 hlasů), v těsném závěsu se umístila koalice Piráti+STAN s 29,76 % (75 hlasů) a koalice SPOLU získala 16,26 % (41 hlasů). Hnutí SPD tehdy volilo 8,73 % občanů (22 hlasů), uskupení TSS 3,57 % (9 hlasů), formace ČSSD a KSČM obdržely shodně 2,77 % (obě po 7 hlasech) a hnutí PŘÍSAHA 1,98 % (5 hlasů). V celorepublikovém součtu přitom zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % hlasů před hnutím ANO s 27,12 %.
Zájemci o lokální data mohou prozkoumat sněmovní volby v Prysku na samostatné stránce. K dispozici jsou rovněž výsledky v okrese Česká Lípa a pro zájemce o krajská čísla také souhrnné údaje za Liberecký kraj zachycující širší volební vývoj.
Prezidentské volby a výběr hlavy státu
V roce 2023 se pozornost občanů soustředila na výběr prezidenta republiky. V rámci prezidentských voleb skončilo úvodní kolo v obci vítězstvím Andreje Babiše, jemuž dalo hlas 38,04 % voličů (105 hlasů). Na druhém místě se umístil Petr Pavel s 29,34 % (81 hlasů) a třetí skončila Danuše Nerudová se 13,40 % (37 hlasů). Z dalších kandidátů získali Marek Hilšer a Pavel Fischer shodně 5,07 % (oba po 14 hlasech), Karel Diviš a Jaroslav Bašta zaznamenali shodně 4,34 % (oba po 12 hlasech) a Tomáš Zima obdržel 0,36 % (1 hlas).
Při rozhodujícím druhém kole nastal v preferencích obrat. Vítězem se stal Petr Pavel, pro něhož hlasovalo 52,12 % zúčastněných (135 hlasů), zatímco Andrej Babiš získal 47,87 % (124 hlasů).
Detailní rozbor celého hlasování nabízejí prezidentské volby v Prysku na specializované stránce. V širším měřítku lze výsledky porovnat přes údaje za okres Česká Lípa a nechybí ani kompletní přehled v podobě výsledků za Liberecký kraj.
Krajské volby v regionálním kontextu
Při hlasování do regionálního zastupitelstva v roce 2024 přinesly krajské volby v obci jednoznačný výsledek pro hnutí SLK, jež získalo nadpoloviční většinu 50,90 % hlasů (84 hlasů). Druhé hnutí ANO obdrželo 31,51 % (52 hlasů) a třetí pozici obsadila formace PŘÍSAHA s 6,06 % (10 hlasů). Uskupení STAČILO! přesvědčilo 5,45 % voličů (9 hlasů), kdežto koalice SPD+Trikolora, strana Piráti i koalice SPOLU získaly shodně po 1,81 % (každý subjekt obdržel 3 hlasy).
Zájemci o podrobné statistiky mohou navštívit krajské volby v Prysku s kompletními počty hlasů. Získat celkový obraz o rozložení sil v sousedních obcích pomohou také výsledky v okrese Česká Lípa.
Základní charakteristika a pamětihodnosti obce
Obec Prysk se rozkládá v nadmořské výšce 368 metrů a její katastr zaujímá plochu 13,7 km². První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1382. Podle údajů Českého statistického úřadu zde v roce 2024 žilo 461 obyvatel a při sčítání lidu v roce 2021 bylo v obci evidováno 191 domů. Poštovní směrovací číslo pro zdejší doručování je 471 15. Další informace o životě v obci a aktuálním dění zveřejňuje samospráva na adrese oficiálních webových stránek.
V demografickém vývoji za rok 2024 se promítl přirozený přírůstek v hodnotě -5 osob, způsobený převahou zemřelých nad narozenými, avšak díky příznivému saldu migrace, jež dosáhlo 8 osob, zaznamenala obec celkový přírůstek 3 obyvatel. Věkovou strukturu v roce 2021 tvořilo 10,9 % dětí do 14 let (v celé republice činil podíl 12,9 %), obyvatelé v produktivním věku od 15 do 64 let tvořili 72,2 % (oproti celostátním 69,7 %) a skupina seniorů nad 65 let představovala 16,9 % (ČR 17,4 %). Pokud jde o náboženské vyznání z téhož roku, 67,5 % občanů uvedlo, že je bez vyznání (celostátně 47,8 %), k věřícím se přihlásilo 7,2 % (v Česku 22,2 %) a zbývajících 25,3 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Kulturní dědictví tohoto venkovského sídla dokumentuje Národní památkový ústav, v jehož rejstříku figuruje například zřícenina hradu Pustý zámek situovaná na skalnaté ostrožně nad údolím říčky Kamenice. Lidové stavitelství v regionu výborně zastupují dochované roubené usedlosti a patrový roubený dům datovaný do roku 1759, jejichž architektura dotváří ráz krajiny.
Účast voličů při hlasování
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 58,22 %. Zájem zdejších obyvatel o složení místního zastupitelstva tak výrazně převýšil celorepublikový průměr, který tehdy činil 46,07 %.
Nadprůměrná účast provázela i ostatní typy volebních soubojů. Během voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k volebním urnám 77,64 % oprávněných voličů, zatímco celostátně účast dosáhla 68,95 %, a v roce 2021 to bylo 68,19 % oproti republikovým 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 72,92 % voličů při celorepublikové účasti 68,24 % a ve druhém kole dosáhla účast 71,12 % oproti 70,25 % v celé zemi. V krajských volbách v roce 2024 pak volební lístek odevzdalo 43,08 % zapsaných voličů, což představovalo znatelný rozdíl oproti celostátnímu průměru 32,91 %.
