44,74 %
30,88 %
14,11 %
8,70 %
1,58 %
Za lepší Lučany Sdružení pro LUČANY NAD NISOU Hasiči pro Lučany
Ing. Jiří Palát MBA podnikatel, nyní důchodce, věk: 66 let
pořadí na kandidátce: 1
12,26 % (424 hlasů)
Petr Zimovčák stavbyvedoucí, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 2
11,19 % (387 hlasů)
Michal Tůma realitní makléř, organizátor komunitních projektů, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 3
11,36 % (393 hlasů)
Jaroslava Petržílková gastronomie a práce v obchodu, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 4
11,39 % (394 hlasů)
Mgr. Kateřina Trdlová OSVČ a lektorka angličtiny a češtiny, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 5
11,07 % (383 hlasů)
Jiří Řešátko starosta města, věk: 60 let
pořadí na kandidátce: 1
13,57 % (324 hlasů)
Pavel Morávek soukromý podnikatel, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 2
11,60 % (277 hlasů)
Pavel Kunce důchodce, věk: 68 let
pořadí na kandidátce: 3
9,68 % (231 hlasů)
Bc. Lucie Benešová všeobecná zdravotní sestra, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 7
14,67 % (160 hlasů)
Za lepší Lučany Sdružení pro LUČANY NAD NISOU Hasiči pro Lučany LUČANY S ROZUMEM Mladí pro Lučany
Ing. Jiří Palát MBA podnikatel, nyní důchodce, věk: 66 let
Petr Zimovčák stavbyvedoucí, věk: 43 let
Michal Tůma realitní makléř, organizátor komunitních projektů, věk: 46 let
Jaroslava Petržílková gastronomie a práce v obchodu, věk: 48 let
Mgr. Kateřina Trdlová OSVČ a lektorka angličtiny a češtiny, věk: 52 let
Radim Kořínek vývojový inženýr, věk: 34 let
Markéta Wagnerová OSVČ a gastronomie, věk: 39 let
Jan Strakoš podnikatel, věk: 43 let
Jiří Kočíb hydrogeolog, věk: 30 let
Jiří Řešátko starosta města, věk: 60 let
Pavel Morávek soukromý podnikatel, věk: 43 let
Pavel Kunce důchodce, věk: 68 let
Petr Štěpánek soukromý podnikatel, věk: 64 let
Petr Kouřil soukromý podnikatel, věk: 53 let
Tomáš Trpišovský správce střelnice, věk: 43 let
Mgr. Martin Würz ředitel základní školy, věk: 63 let
Otakar Kocourek hasič, věk: 56 let
Mgr. Ivana Kodejšová zástupkyně ředitele školy, věk: 61 let
Aleš Cholenský soukromý podnikatel, věk: 50 let
Petr Máslo technolog, věk: 58 let
Zuzana Šarköziová personalistka, věk: 34 let
Mgr. David Janata obchodní ředitel, věk: 52 let
Stanislav Vaistauer majitel firmy, věk: 45 let
Michal Drešer jednatel společnosti, věk: 45 let
Bc. Lucie Benešová všeobecná zdravotní sestra, věk: 36 let
Mgr. Aleš Pauly DiS. zdravotnický záchranář, věk: 61 let
Miloslav Dostál konstruktér jednoúčelových strojů, věk: 41 let
Mgr. Zdeněk Zoubek učitel, věk: 57 let
Ondřej Dohnal soukromý podnikatel, věk: 39 let
Ing. Iva Málková soukromá podnikatelka, věk: 48 let
Jiří Zoubek sklář, věk: 61 let
Pavel Vejnar správce budov, věk: 36 let
Petr Kořínek manažer, věk: 55 let
Mgr. Michal Kucharik státní zaměstnanec armáda ČR, věk: 41 let
Ing. Michal Kottík daňový poradce, věk: 58 let
Ing. Arnošt Mildner reklamační technik, věk: 53 let
Markéta Langerová studentka práv, věk: 20 let
Přemysl Hásek student gymnázia, věk: 18 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Představme si scénu jako vystřiženou ze samotného závěru filmu Marečku, podejte mi pero! Na konci teleskopického transportéru stojí s uctivým výrazem Martin Kupka, zatímco z vyvýšené velitelské kukaně na něj blahosklonně shlíží Vít Rakušan. Kupka udělá gesto rukou nahoru, transportér se rozjede a předseda ODS praví: „Tady jsem si pane Rakušane dovolil, poslat vám ze zahrádky pár našich zbývajících voličů
Starostové ukázali, že patří do první ligy a jsou lídři opozice, zhodnotil výsledky komunálních a senátních voleb bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj se STAN dařilo i v regionech, kde se dříve hnutí netěšilo větší podpoře. Předseda ODS Martin Kupka ovšem jeho nadšení mírnil. „O lídrovi opozice rozhodne až klání ve Sněmovně a další volby,“ podotkl v Partii Terezie Tománkové.
Nejstarší zvolenou zastupitelkou je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět 92letá pedagožka Sylva Knedlová, která zasedne v zastupitelstvu Fryštáku na Zlínsku. Tento primát jí patřil i při minulých komunálních volbách před čtyřmi roky.
Jak si vedli v komunálních volbách ti předsedové politických stran, kteří kandidovali? Předseda ODS Martin Kupka ovládl volby v Líbeznicích a získal mandát zastupitele, naopak předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka propadl spolu s ostatními Motoristy v pražských komunálních volbách hned dvakrát, kromě magistrátu neuspěl ani v Praze 5. Mandát pražského zastupitele naopak získal předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V Hradci Králové kandidoval z posledních míst kandidátky šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel a mandát nezískal, uskupení Hradecký demokratický klub a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků ale volby ve městě vyhrálo.
I během napínavého sčítání hlasů si politici udělali čas na nevšední a záludné otázky pro CNN Prima NEWS. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš například odpovídal, kdo by podle něj mohl vyhrát hru Zrádci. Bez váhání odpověděl, že by to byl jednoznačně jejich bývalý člen a současný zástupce ODS Jan Lipavský. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher poodhalil, jaký má rituál. Lídr pražské kandidátky Milan Urban z SPD pak řekl, jaký je jeho talisman pro štěstí a co dělá Tomio Okamura po příchodu z práce domů.
Volební komise pomalu finišují sčítání hlasů v komunálních volbách v Praze. Možností, jak může nové vedení hlavního města vypadat, je hned několik. Lídr Starostů a nezávislých Petr Hlaváček, jehož uskupení nejspíš v Praze zvítězí, si může partnery vybírat. Druhým nejsilnějším subjektem je koalice Spolu pro Prahu, která by společně se STAN teoreticky mohla poskládat většinu, byla by ovšem křehká. Do hry tak vstupují také Piráti, Praha sobě či hnutí ANO. Jak se rýsují jednání a kdo se koho štítí?
V Lučanech nad Nisou rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o složení zastupitelstva a dalším směřování radnice. Město v Jizerskohorském podhůří má kořeny doložené písemnými prameny od roku 1634 a po generace bylo spjato zejména s tradicí sklářství.
Při pohledu do nedávné minulosti se ukazuje, že místní voliči v různých typech hlasování projevují stabilní zájem o veřejné dění. Následující souhrn přibližuje dosavadní volební výsledky v různých typech voleb i základní charakteristiku samosprávy.
Hlasování o složení městského zastupitelstva v roce 2022 ovládlo Sdružení pro LUČANY NAD NISOU, které obdrželo 49,55 % hlasů. Druhou pozici obsadila kandidátka LUČANY S ROZUMEM se ziskem 32,10 % a třetí skončilo uskupení ODS a nezávislí, které získalo 18,34 % hlasů.
Pro srovnání výsledků v širším měřítku slouží přehled pro komunální volby v okrese Jablonec nad Nisou, přičemž celokrajský kontext nabízí souhrn za komunální volby v Libereckém kraji. Výsledky městských hlasování z předchozích období zachycují níže uvedené odkazy:
V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zvítězilo v Lučanech nad Nisou hnutí ANO se ziskem 28,92 % hlasů (319 voličů), čímž kopírovalo celostátní trend, kde stejný politický subjekt rovněž vyhrál s podporou 34,51 %. Druhé místo ve městě připadlo koalici SPOLU, která oslovila 20,76 % hlasujících (celostátně 23,36 %), a třetí skončilo hnutí STAN se 17,86 % (v celé republice 11,23 %). Pětiprocentní hranici na lokální úrovni překročila ještě SPD s 10,15 %, strana MOTO s 8,52 % a PIRÁTI s 8,34 %.
Při předchozím sněmovním klání v roce 2021 tomu bylo naopak, když v obci i celostátně slavila prvenství koalice SPOLU s 28,38 % před hnutím ANO, které tehdy získalo 23,93 % hlasů. Zájemci mohou prozkoumat podrobné výsledky pro parlamentní volby v Lučanech nad Nisou, regionální pohled zahrnují data pro parlamentní volby na Jablonecku a rovněž přehled za parlamentní volby v Libereckém kraji.
Během ledna 2023 přilákaly pozornost občanů prezidentské volby. V úvodním kole podpořilo Petra Pavla 39,82 % hlasujících (419 hlasů), zatímco Andrej Babiš získal 30,22 % (318 hlasů) a Danuše Nerudová obdržela 13,97 % (147 hlasů). Ostatní kandidáti zůstali pod deseti procenty.
Ve finálním druhém kole potvrdil svou pozici Petr Pavel, který v Lučanech nad Nisou zvítězil se ziskem 64,48 % (750 hlasů) proti 35,51 % (413 hlasů) pro Andreje Babiše. Kompletní statistiky zachycují prezidentské volby v Lučanech nad Nisou, přičemž širší srovnání nabízejí výsledky za prezidentské volby v okrese Jablonec nad Nisou a souhrn za prezidentské volby v Libereckém kraji.
Na podzim 2024 proběhly krajské volby, v nichž se na čele usadilo hnutí SLK s podporou 37,47 % (199 hlasů). Druhou příčku obsadilo hnutí ANO, které přesvědčilo 31,07 % voličů (165 hlasů), a s odstupem třetí skončila koalice SPOLU s 8,85 % (47 hlasů).
Zájemci mohou detailně prostudovat krajské volby v Lučanech nad Nisou na místní úrovni. Jak hlasoval celý region, přibližují krajské volby na Jablonecku v okresním souhrnu.
Lučany nad Nisou jsou městem rozkládajícím se na ploše 13,1 km² v nadmořské výšce 598 metrů, pro které platí poštovní směrovací čísla 466 02, 468 44 a 468 71. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 1 941 obyvatel a při sčítání v roce 2021 bylo napočítáno 649 domů. Z demografického hlediska zaznamenalo sídlo v roce 2024 celkový úbytek o 41 obyvatel, k němuž přispěl přirozený úbytek o 1 osobu a záporné migrační saldo ve výši 40 osob.
Mezi významné stavební památky zapsané Národním památkovým ústavem patří neorenesanční kostel Navštívení Panny Marie postavený v letech 1886–1889 na půdorysu řeckého kříže a rozhledna Slovanka z roku 1887, která představuje nejstarší ocelovou nýtovanou rozhlednu v Čechách. Věková struktura obyvatelstva z roku 2021 vykazovala 14,8 % dětí do 14 let (v ČR 12,9 %), 70,2 % obyvatel v produktivním věku 15–64 let (v ČR 69,7 %) a 15 % seniorů ve věku 65 a více let (v ČR 17,4 %). Z pohledu náboženského vyznání se v témže roce 54,4 % lidí označilo za osoby bez vyznání, 14,8 % se přihlásilo k věřícím a zbývajících 30,8 % odpověď neuvedlo. Další informace ze života samosprávy zveřejňuje oficiální web města.
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Lučanech nad Nisou hodnoty 49,90 %. Místní účast tak předstihla celorepublikový průměr těchto voleb, jenž činil 46,07 %.
Podobně nadprůměrná čísla provázela i ostatní hlasování. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 72,13 % voličů oproti 68,95 % v celé zemi, přičemž v roce 2021 to bylo 69,10 % vůči celostátním 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 vykázaly účast 70,14 % v prvním kole (ČR 68,24 %) a 72,27 % ve druhém kole (ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak zaznamenaly účast 36,10 %, což bylo rovněž více než celostátní hodnota 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
