0,00 %
0,00 %
Markéta Vaňáčová starostka obce Velké Chvojno, věk: 42 let
Jaroslava Bořková úřednice, věk: 45 let
Hedvika Kešnerová vedoucí pošty, věk: 52 let
Bc. Martin Bůžek manager operativního útvaru komunikace a marketingu, věk: 54 let
Lenka Horáčková administrativní a spisová pracovnice, věk: 46 let
Alena Macháčková zdravotní sestra, věk: 49 let
Mgr. Věra Chrudimská MBA manažer kvality a rozvoje zdravotně sociální služby, věk: 33 let
Lucie Adamová kuchařka, věk: 47 let
Tereza Kaczynská ošetřovatel, věk: 39 let
Miloslav Kešner OSVČ - podnikatel, věk: 54 let
Lydie Kováčová administrativní pracovnice, věk: 50 let
Jaroslav Vondra mistr, věk: 58 let
Radek Šimák technik, věk: 40 let
František Musil instalatér - topenář, věk: 33 let
Václav Müller mechanik, věk: 26 let
Daniel Slavíček tesař, věk: 48 let
Dagmar Korejsová chovatelka hospodářských zvířat, věk: 54 let
Roman Fiala OSVČ - podnikatel, věk: 53 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V obci Velké Chvojno se v nadcházejících komunálních volbách 2026 rozhodne o tom, jakým směrem se bude ubírat správa této severočeské lokality a kdo usedne v novém zastupitelstvu. Podle oficiálních statistik se toto sídlo vyznačuje mimořádně vysokým podílem obyvatel bez náboženského vyznání, což jej v tomto ukazateli řadí na 41. místo z 6254 obcí v České republice. V roce 2024 se navíc do obce přistěhovalo o čtyři obyvatele více, než se z ní odstěhovalo.
Právě lokální politika má na každodenní život obyvatel největší vliv, a proto jsou výsledky z minulých let důležitým ukazatelem nálad ve společnosti. Sledovat vývoj preferencí v čase umožňuje lépe pochopit, jaké priority jsou pro místní komunitu klíčové. Kromě komunálního hlasování na této stránce naleznete také přehledné odkazy na dřívější volební klání, jež pomáhají vykreslit politickou mapu zdejšího regionu.
Při posledním měření sil v roce 2022 se největší přízni voličů těšilo sdružení Pro budoucnost, které získalo přesvědčivých 41,82 % hlasů. Druhé místo tehdy obsadila kandidátka s názvem Pro rozvoj se ziskem 28,16 % a jako třetí se umístilo uskupení Zdraví Sport Prosperita, pro které se rozhodlo 17,14 % hlasujících. Čtvrtým a posledním subjektem byl Miloslav Kešner, BUDOUCNOST, který si připsal 12,88 %.
Pokud vás zajímá širší regionální kontext v rámci celého okresu Ústí nad Labem, můžete prostudovat detailní přehled komunálních voleb na Ústecku. Podobně je k dispozici také souhrnná analýza pro celý Ústecký kraj, která zachycuje širší trendy v severních Čechách.
Pro detailní pohled na historický vývoj politických sil v samotné obci poslouží archivní záznamy z jednotlivých let. Tyto dokumenty ukazují, jak se v průběhu času proměňovaly preference místních obyvatel a jaké subjekty se těšily největší důvěře:
V roce 2025 proběhly v České republice volby do Poslanecké sněmovny, v nichž v obci suverénně dominovalo hnutí ANO se ziskem 42,10 % hlasů, což bylo výrazně více než jeho celostátní výsledek činící 34,51 %. Naopak koalice SPOLU zde s hodnotou 13,68 % citelně zaostala za svým republikovým průměrem 23,36 %. Třetí pozici obsadila formace MOTO se ziskem 11,57 % a za ní skončilo hnutí STAN, které oslovilo 9,05 % voličů, zatímco SPD obdržela 8,42 %.
Tento výsledek do jisté míry navázal na předchozí sněmovní volby z roku 2021, kdy v lokalitě rovněž zvítězilo hnutí ANO se ziskem 33,03 % hlasů před druhou koalicí SPOLU, která tehdy obdržela 24,44 %. Kompletní data z těchto i předešlých let nabízí stránka parlamentních voleb pro obec.
Pro srovnání s okolními municipalitami v regionu můžete navštívit přehled sněmovních voleb za okres, případně se podívat na celková čísla, která vykázal Ústecký kraj. Vývoj preferencí v čase lze sledovat v následujících historických přehledech:
Při volbě hlavy státu v roce 2023 se místní voliči v prvním kole přiklonili zejména na stranu Andreje Babiše, který získal 43,77 % hlasů. Druhý Petr Pavel tehdy obdržel 30,88 % a třetí Danuše Nerudová si připsala 14,22 %. Ostatní kandidáti skončili s výrazným odstupem, přičemž Jaroslav Bašta dosáhl na 5,11 %, Pavel Fischer na 3,11 % a Marek Hilšer na 2,00 %. Nejméně hlasů si odnesli Karel Diviš s 0,66 % a Tomáš Zima s pouhými 0,22 %.
Rozhodující druhé kolo přineslo mimořádně dramatické srovnání, ve kterém nakonec o pouhých čtrnáct hlasů zvítězil Andrej Babiš se ziskem 51,47 % hlasů nad Petrem Pavlem, jenž obdržel 48,52 %. Tento těsný souboj a detailní statistiky mapuje stránka prezidentských voleb pro obec.
Všeobecný přehled o tom, jak se v tomto období volilo jinde, nabízí hlavní kategorie pro prezidentské volby na celostátní úrovni. Pokud vás zajímá situace v bezprostředním okolí, navštivte přehled za okres Ústí nad Labem, popřípadě kompletní data, která shromáždil Ústecký kraj. K dispozici jsou také odkazy na starší prezidentská klání:
Zatímco na komunální úrovni se rozhoduje o místních záležitostech, krajské volby v roce 2024 přinesly jasné vítězství hnutí ANO, které obdrželo 39,71 % hlasů. Druhým nejúspěšnějším subjektem se stalo uskupení LEPŠÍ SEVER se ziskem 13,08 % a pomyslný bronz brala koalice STAN PRO ÚLK, která oslovila 9,81 % voličů.
Historické výsledky i aktuální trendy pro toto sídlo najdete, pokud navštívíte výsledky krajských voleb pro obec. Celkový přehled o rozložení sil v širším regionu vám pak zprostředkuje analýza za okres Ústí nad Labem. Pro srovnání vývoje v dřívějších obdobích můžete využít následující archivní odkazy:
Obec Velké Chvojno se rozkládá na ploše 17,1 km² v nadmořské výšce 411 metrů. K roku 2024 zde žije celkem 880 obyvatel, přičemž lidé pro doručování pošty využívají poštovní směrovací čísla 400 02 a 403 34. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1546. Pro zájemce o další informace o chodu samosprávy jsou k dispozici oficiální webové stránky obce.
Z demografického hlediska, jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) za rok 2024, vykazuje toto sídlo zajímavou dynamiku. Zatímco přirozený přírůstek byl mírně záporný s hodnotou -1, díky kladnému saldu migrace, které činilo 4 obyvatele, dosáhl celkový přírůstek kladné hodnoty 3. V roce 2021 zde bylo evidováno 214 domů.
Podle sčítání lidu z roku 2021 tvořily věkovou strukturu následující skupiny: děti od 0 do 14 let představovaly 14,7 % obyvatel (celostátní průměr je 12,9 %), produktivní věková kategorie od 15 do 64 let činila 71,9 % (ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let tvořili 13,3 % (ČR 17,4 %). Co se týče náboženského vyznání, bez vyznání bylo 69,9 % místních obyvatel (v ČR 47,8 %), věřících bylo pouhých 4,2 % (v ČR 22,2 %) a zbylých 25,8 % dotázaných tuto otázku nezodpovědělo (v ČR 30,1 %).
Mezi nejvýznamnější historické pamětihodnosti zapsané v registru Národního památkového ústavu (NPÚ) patří pozdně gotický kostel Všech svatých, který byl na konci 18. století barokně přestavěn a je obehnán kamennou ohradní zdí se dvěma smírčími kříži. Významnou památkou je také volně stojící barokní socha sv. Jana Nepomuckého, umístěná na hranolovém soklu; kolem ní stojí čtyři pilíře, na kterých byl zavěšen řetěz.
Zájem místních o volby se v porovnání s celostátním průměrem liší podle typu hlasování. Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 57,99 %, což představuje výrazný nadprůměr oproti celorepublikovému průměru, který činil 46,07 %.
Podobná situace panovala i u parlamentních voleb v roce 2025, kdy k urnám přišlo 69,57 % oprávněných voličů (v ČR 68,95 %), zatímco v roce 2021 to bylo 67,96 % (v ČR 65,43 %). Během prezidentské volby v roce 2023 se v prvním kole účastnilo 67,16 % oprávněných voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole zájem vzrostl na 71,00 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 naopak zaznamenaly nižší účast 30,95 %, což bylo mírně pod celorepublikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
