Komunální volby 2026 v Bělči: přehled a souvislosti
V Bělči přinesou nadcházející komunální volby v roce 2026 nové rozdělení mandátů v obecním zastupitelstvu. Místní občané se vyznačují mimořádným zájmem o veřejné dění, což se projevuje nadprůměrnou účastí ve všech typech voleb. Historie této jihočeské vesnice sahá hluboko do středověku.
V následujícím textu jsou přehledně shrnuty dosavadní volební výsledky i širší společenský kontext života této malé samosprávy. Čtenáři se seznámí jak s hlasováním v místních volbách, tak se souboji o křesla v krajském zastupitelstvu či v celostátním parlamentu.
Předchozí hlasování o složení místního zastupitelstva
Zatím poslední rozhodování o obecním vedení proběhlo na podzim roku 2022 a přineslo souboj dvou volebních stran. Jednoznačným vítězem se stala kandidátka s názvem SNK Běleč, která obdržela 538 hlasů, což znamenalo 82,14 % z celkového počtu odevzdaných hlasů. Zbývajících 117 hlasů připadlo uskupení SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ, které si tak zapsalo zisk 17,86 %.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je připraven táborský okresní přehled komunálního klání. Jak dopadlo hlasování v celém regionu, ukazuje souhrnné zpracování pro jihočeské komunální volby. Historické výsledky z dřívějších let nabízejí níže uvedené odkazy.
Souboje o křesla v Poslanecké sněmovně
Při celostátním hlasování, které představují volby do Poslanecké sněmovny, zvítězilo v roce 2025 hnutí ANO s podílem 35,83 % (43 hlasů), což odpovídalo i jeho celorepublikovému prvenství se ziskem 34,51 %. Druhá pozice patřila koalici SPOLU, jež získala rovných 25,00 % (30 hlasů), zatímco v celé zemi obdržela 23,36 %. Třetí příčku obsadilo hnutí STAN s 10,00 % (12 hlasů), následované uskupením MOTO se ziskem 8,33 % (10 hlasů), hnutím SPD s 6,66 % (8 hlasů), koalicí STAČILO! s 5,00 % (6 hlasů), stranou PIRÁTI s 4,16 % (5 hlasů), formací PŘÍSAHA s 2,50 % (3 hlasy) a shodně po 0,83 % (1 hlas) si připsaly ČSSD a ČR1.
Při předchozím sněmovním měření sil v roce 2021 v obci rovněž vyhrálo hnutí ANO se ziskem 28,45 % (35 hlasů), na rozdíl od celorepublikového výsledku, kde těsně zvítězila koalice SPOLU s 27,79 %. Ta na místní půdě skončila druhá s 21,13 % (26 hlasů), třetí byla koalice Piráti+STAN s 18,69 % (23 hlasů) a čtvrtá KSČM s 8,13 % (10 hlasů). Podrobnější data nabízí přehled pro parlamentní volby v Bělči. K dispozici jsou rovněž výsledky za táborský volební okres i statistika za celý jihočeský volební kraj.
Hlasování o hlavě státu v obou kolech
V lednu 2023 se pozornost voličů obrátila k výběru prezidenta republiky, pro který platí pravidla pro celostátní prezidentské volby. V úvodním kole získal největší podporu Petr Pavel, pro nějž hlasovalo 32,80 % zúčastněných (41 hlasů), těsně před Andrejem Babišem s 28,79 % (36 hlasů). Danuše Nerudová obdržela 17,59 % (22 hlasů), Pavel Fischer si připsal 12,80 % (16 hlasů), Jaroslav Bašta 3,20 % (4 hlasy) a Marek Hilšer i Karel Diviš dosáhli shodně zisku 2,39 % (po 3 hlasech).
Finálové klání potvrdilo náskok pozdějšího vítěze, když Petr Pavel ovládl druhé kolo s výsledkem 66,92 % (85 hlasů), zatímco Andrej Babiš získal 33,07 % (42 hlasů). Průběh této volby v jednotlivých letech dokumentuje stránka věnovaná volbě prezidenta v Bělči. Celkové rozložení hlasů v okolí přinášejí údaje za celý táborský okres a regionální souhrn nabízí jihočeská krajská bilance.
Výsledky hlasování do krajského zastupitelstva
Podzim roku 2024 přinesl regionální krajské volby, v nichž mezi místními voliči zvítězilo hnutí ANO se ziskem 31,34 % (21 hlasů). Na druhém místě skončila ODS, pro kterou se rozhodlo 26,86 % hlasujících (18 hlasů), a třetí pozici obsadilo uskupení JIH 12 s podporou 17,91 % (12 hlasů). Čtvrté uskupení STAN PRO JČK oslovilo 8,95 % voličů (6 hlasů), formace SPD+Trikol+PRO, STAČILO!, Piráti a LEPŠÍ ŽIVOT obdržely shodně po 2,98 % (po 2 hlasech) a subjekty Jihočeská veřejnost a Společně pro JČ zaznamenaly po 1,49 % (po 1 hlasu).
Pro zájemce o detailní rozbor je k dispozici přehled zachycující krajské hlasování v Bělči. Pohled na hlasy v okolních obcích zprostředkovává statistika pro okres Tábor v rámci Jihočeského kraje. Historii dřívějších krajských soubojů přibližují odkazy na předchozí ročníky.
Profil obce, její památky a demografické údaje
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1375. Obec Běleč leží v nadmořské výšce 457 metrů a její katastrální území se rozkládá na ploše 12,2 km², přičemž místní pošta používá PSČ 391 43. V roce 2024 zde žilo 195 obyvatel a při sčítání lidu v roce 2021 evidoval Český statistický úřad celkem 80 domů.
Oblast se pyšní významným historickým dědictvím, které dokumentuje Národní památkový ústav. K místním památkám patří hrad Šelmberk s myslivnou, což jsou rozsáhlé zříceniny hradu založeného pány ze Šelmberka před rokem 1318 na ostrohu nad údolím řeky Blanice, kde se dochovala 26 metrů vysoká válcová věž zvaná bergfrit. Pozoruhodný je rovněž židovský hřbitov s márnicí na okraji lesa založený před rokem 1723 s přibližně 180 dochovanými náhrobky a barokní zámek Elbančice, který nechal v roce 1740 postavit F. J. Khuenburg pro svou ženu Terezii.
V demografickém vývoji za rok 2024 vykázala obec přirozený přírůstek v hodnotě -2 a saldo migrace dosáhlo -4, což vytvořilo celkový přírůstek -6 obyvatel. Věkové složení zjištěné ČSÚ v roce 2021 ukázalo, že děti od 0 do 14 let tvořily 11 % (v ČR 12,9 %), obyvatelé v produktivním věku 15 až 64 let představovali 71,7 % (v ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let zaujímali 17,3 % (v ČR 17,4 %). Podle téhož pramene se v roce 2021 k věřícím hlásilo 33,5 % lidí (celostátně 22,2 %), podíl osob bez vyznání činil 32 % (v celé zemi 47,8 %) a 34,5 % obyvatel kolonku vyznání neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Účast voličů při různých druzích hlasování
Zájem občanů o věci veřejné při volbě místních zástupců dosáhl v roce 2022 mimořádné úrovně, když volební účast činila 78,62 %, což výrazně převyšovalo celorepublikový průměr 46,07 %. Lidé v místě tedy projevují o složení obecní samosprávy podstatně vyšší zájem, než bývá v českých městech a vesnicích obvyklé.
Také při dalších typech hlasování byla volební účast nadprůměrná. Ve volbách do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2025 k urnám 75,63 % oprávněných voličů oproti 68,95 % v celé České republice, zatímco v roce 2021 to bylo 78,98 % oproti celostátním 65,43 %. V prezidentských volbách 2023 se v prvním kole účast vyšplhala na 77,30 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole dosáhla 78,88 % (v ČR 70,25 %). V krajském hlasování roku 2024 pak účast představovala 42,14 %, což rovněž překonalo celorepublikovou hodnotu 32,91 %.
