0,00 %
0,00 %
Pavel Stopa soukromník, věk: 44 let
Rudolf Skrbek projektant, věk: 34 let
Vlastimil Kraus státní úředník, věk: 59 let
Kateřina Nováková skladová účetní, věk: 53 let
Roman Svoboda státní úředník, věk: 56 let
Renata Hrdličková administrativní pracovnice, věk: 58 let
Pavel Vinklář elektrikář, věk: 54 let
Petr Fišar podnikatel, věk: 39 let
Martin Čapek ošetřovatel skotu, věk: 47 let
David Bláha řidič, věk: 38 let
Jakub Nosek elektrikář, věk: 38 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V Syřenově se v komunálních volbách 2026 rozhoduje o složení obecního zastupitelstva — stejně jako v každé jiné obci po celé republice. Syřenov je přitom vesnice, která k volbám chodí výjimečně hojně: v posledních komunálních volbách v roce 2022 se jich zúčastnilo bezmála 72 procent oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr se tehdy zastavil na necelých 47 procentech. Tento zájem o místní správu se ostatně potvrzuje i u jiných typů voleb, jak uvidíme dále.
Obec v okrese Semily leží v nadmořské výšce 448 metrů a čítá přes dvě stovky obyvatel. Text níže shrnuje výsledky komunálních, parlamentních, prezidentských i krajských voleb v Syřenově a zasazuje je do širšího regionálního i celorepublikového kontextu.
V komunálních volbách roku 2022 se v Syřenově odehrálo něco, co patří u malých obcí ke specifickým jevům: do souboje vstoupilo jediné uskupení, sdružení Za rozvoj obce, a získalo plných 100 procent odevzdaných hlasů — celkem 784. Žádná jiná kandidátka nebyla registrována, a voliči tak nerozhodovali o vítězi, ale o tom, kdo ze společné listiny zasedne v zastupitelstvu.
Komunální volby probíhají výhradně na úrovni jednotlivých obcí, takže jejich výsledky nelze srovnávat s jediným krajským ani okresním vítězem. Kdo ale chce vědět, jak dopadly volby v sousedních obcích, najde souhrnný přehled komunálních voleb v okrese Semily nebo širší pohled přes celý Liberecký kraj.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 se Syřenov zřetelně odlišil od celostátního výsledku. Nejvíc hlasů místní voliči dali hnutí STAN — to získalo 26,25 procenta — těsně před ANO se čtvrtinou. Celostátně přitom zvítězilo ANO s výrazným náskokem 34,5 procenta, zatímco STAN se v celé republice zastavil na 11,2 procenta. SPOLU a MOTO se v obci shodně dělily o třetí a čtvrtou příčku s 13,12 procenty každá, Piráti pak obdrželi 12,5 procenta. Výsledky si můžete projít na stránce parlamentních voleb v Syřenově.
Srovnání s volbami 2021 ukazuje určitou proměnu preferencí: tehdy vedlo SPOLU s 31,25 procenta, na druhém místě skončila koalice Pirátů a STAN s 21,25 procenty a ANO bylo třetí s 16,25 procenty. Celostátně přitom i v roce 2021 platilo jiné pořadí — SPOLU bylo první, ANO druhé a teprve pak Piráti+STAN. Syřenov tedy i tehdy dával koalici Pirátů a STAN více hlasů než celá republika (21,25 oproti 15,62 procenta). Výsledky za širší region přibližuje přehled parlamentních voleb v okrese Semily, celokrajský kontext pak výsledky za Liberecký kraj.
V prezidentských volbách 2023 byl Syřenov od začátku jasně nakloněn Petru Pavlovi. V prvním kole pro něj hlasovalo 39,58 procenta voličů, což byl zřetelný náskok před Danuší Nerudovou (20,13 %) i Andrejem Babišem (18,75 %). Pavel Fischer skončil čtvrtý se 7,63 procenta, Marek Hilšer a Karel Diviš se s necelými pěti procenty dělili o páté místo.
Ve druhém kole pak Petr Pavel svůj náskok proměnil v přesvědčivé vítězství: získal 76,15 procenta hlasů, zatímco Andrej Babiš dosáhl na 23,84 procenta. Výsledky prezidentských voleb za celou obec jsou dostupné na stránce prezidentských voleb v Syřenově. Širší pohled na hlasování v regionu nabízí přehled za okres Semily a rovněž srovnání v rámci Libereckého kraje.
V krajských volbách 2024 zvítězilo v Syřenově uskupení SLK s 45,33 procenty hlasů, přičemž druhé ANO zaostalo o 16 procentních bodů a zastavilo se na 29,33 procenta. Třetí SPD+Trikolora sebrala 8 procent, ostatní subjekty se pohybovaly pod hranicí pěti procent. Výsledky jsou k dispozici na stránce krajských voleb v Syřenově.
Kdo chce porovnat, jak dopadly krajské volby v okolních obcích, může nahlédnout do přehledu krajských voleb za okres Semily.
Syřenov je obec v okrese Semily v Libereckém kraji, poprvé písemně doložená z roku 1533. Rozkládá se na 6,5 kilometrech čtverečních v nadmořské výšce 448 metrů a v roce 2024 zde žilo 234 obyvatel ve 119 domech (počet domů k roku 2021). Poštovní směrovací číslo je 51251. Podrobnosti o obci najdete na oficiálních stránkách Syřenova.
K památkám obce patří dvojice středověkých hradních zřícenin evidovaných Národním památkovým ústavem. Hrad Bradlec — s protáhlou úzkou dispozicí, relikty věžovité stavby a palácovým křídlem oblého půdorysu — byl postaven před rokem 1322, pravděpodobně ve dvou fázích. Druhou je zřícenina hradu Kumburk, kterou v první polovině 14. století založil šlechtický rod Markvarticů; ke hradu patřilo i předsunuté dělostřelecké opevnění. Obec uchovává i lidovou architekturu: přízemní poloroubená chalupa s kamenným vstupním portálem a třípatrovou vyřezávanou lomenicí nebo usedlost, jejíž jádro pochází z 17. století a v roce 1796 prošla přestavbou, dokumentují charakter podkrkonošské vesnické zástavby.
Demografická situace v roce 2024 odráží specifický vzorec: přirozený přírůstek byl záporný (−4, tedy více úmrtí než narození), obec přesto celkově vzrostla o 3 obyvatele, protože kladné saldo migrace +7 přesčíslilo přirozený úbytek — přistěhovalí tedy drží obec nad vodou. Věková struktura podle dat Českého statistického úřadu ze sčítání lidu v roce 2021 ukazuje, že Syřenov patří ke starším obcím: podíl obyvatel ve věku 65 a více let dosahuje 20,8 procenta, zatímco celorepublikový průměr byl 17,4 procenta; dětí do 14 let naopak žije v obci 10,6 procenta, oproti průměrným 12,9 procenta za celou republiku. Náboženské vyznání ze stejného sčítání se téměř shoduje s celostátní strukturou — 47,8 procenta obyvatel je bez vyznání (stejný podíl jako v ČR), 20,6 procenta se označilo za věřící (celorepublikový průměr je 22,2 procenta) a 31,6 procenta vyznání neuvedlo.
V komunálních volbách 2022 se v Syřenově dostavilo k urnám 71,58 procenta oprávněných voličů — výsledek, který celostátní průměr 46,07 procenta překonává o více než 25 procentních bodů. Zájem o místní samosprávu je tu tedy prokazatelně a výrazně nadprůměrný.
Stejný trend se opakuje napříč všemi typy voleb. Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 hlasovalo v obci 78,26 procenta voličů oproti celorepublikovým 68,95 procenta; v roce 2021 byl místní výsledek dokonce 82,99 procenta, zatímco průměr v Česku činil 65,43 procenta. U prezidentských voleb 2023 se v prvním kole zúčastnilo 78,07 procenta syřenovských voličů (průměr ČR: 68,24 %), ve druhém kole pak dokonce 81,38 procenta (průměr ČR: 70,25 %). V krajských volbách 2024 přišlo k volbám 39,90 procenta místních voličů, přičemž celorepublikový průměr byl 32,91 procenta. Ať jde o volby do sněmovny, prezidentský souboj nebo krajské zastupitelstvo, obyvatelé Syřenova se politiky účastní viditelně aktivněji, než odpovídá průměru celé republiky.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
