Komunální volby 2026 v Královéhradeckém kraji: souvislosti a regionální přehled
Královéhradecký kraj vstupuje do podzimního hlasování, při němž si lidé ve městech i menších sídlech vybírají své zástupce na radnicích. Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení místních samospráv. Zdejší region se vyznačuje mimořádnou rozmanitostí terénu, neboť výškový rozdíl mezi hladinou Cidliny v nadmořské výšce 202 metrů a nejvyšším bodem činí 1 401 metrů, což představuje nejvyšší výškový rozdíl mezi českými kraji.
Kromě informací o obecních zastupitelstvech a odkazů na jednotlivé správní celky nabízí tato stránka také ohlédnutí za dřívějším rozhodováním voličů v parlamentních, prezidentských i krajských volbách. Součástí přehledu jsou rovněž základní demografická a geografická data vykreslující profil celého severovýchodního území.
Okresy a největší sídla v regionu
Komunální volby se neodehrávají na celokrajské úrovni, ale probíhají samostatně v jednotlivých obcích, kde obyvatelé přímo volí své lokální reprezentanty. Regionální prostor je administrativně rozdělen na pět okresních území s odlišným geografickým charakterem. Mezi ně patří okres Jičín, zatímco horské masivy Krkonoš na severu pokrývá rozlehlý okres Trutnov.
Směrem k polské hranici a Broumovskému výběžku se rozprostírá členitý okres Náchod. Na něj podél Orlických hor navazuje rozsáhlý okres Rychnov nad Kněžnou a nejlidnatějším okresem kraje je okres Hradec Králové. Občané v každé z těchto oblastí hlasují do zastupitelstev podle místa svého trvalého bydliště.
Přirozeným správním i společenským centrem je krajská metropole Hradec Králové, která čítá 94 311 obyvatel. Statutární město na soutoku Labe a Orlice proslulo bohatou historií i moderní architekturou z první poloviny dvacátého století, spojenou s působením architekta Josefa Gočára. Mezi významné památky patří gotický katedrální kostel Svatého Ducha, renesanční Bílá věž nebo modernistická budova muzea od Jana Kotěry.
Výsledky sněmovních voleb na Královéhradecku
Při hlasování o složení dolní komory parlamentu, které reprezentují volby do Poslanecké sněmovny, projevili voliči v kraji v roce 2025 jasnou preferenci. Vítězem se stalo hnutí ANO se ziskem 33,63 % hlasů, následované koalicí SPOLU, jež obdržela 23,60 %. Třetí pozici obsadilo hnutí STAN s podporou 12,21 % voličů, čtvrtí skončili PIRÁTI se ziskem 8,05 % a hranici pěti procent překročily ještě SPD se 7,75 % a hnutí MOTO se 7,61 %.
V celostátním měřítku hnutí ANO dosáhlo výsledku 34,51 %, koalice SPOLU získala 23,36 % a hnutí STAN obdrželo 11,23 % hlasů. Pořadí prvních tří uskupení v Královéhradeckém kraji tedy kopírovalo celorepublikový trend, přičemž koalice SPOLU i hnutí STAN zaznamenaly v tomto regionu mírně vyšší procentní podíl než v celém Česku. Podrobnější data k minulému hlasování shromažďuje přehled pro sněmovní volby v Královéhradeckém kraji.
Výsledky přímé volby hlavy státu
Pravidelný zájem vzbuzují také celostátní prezidentské volby, které se naposledy konaly v roce 2023. V prvním kole hlasování podpořili voliči v Královéhradeckém kraji nejvíce Petra Pavla, který obdržel 36,28 % hlasů. Druhý skončil Andrej Babiš se ziskem 33,30 % a třetí příčku obsadila Danuše Nerudová, pro niž hlasovalo 14,55 % zúčastněných občanů.
Ve druhém kole potvrdil své prvenství Petr Pavel, který v regionu získal 60,21 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel 39,78 %. Rozdíl mezi oběma finalisty činil více než dvacet procentních bodů ve prospěch pozdějšího vítěze. Souhrnné informace k této volbě přináší stránka věnovaná prezidentským volbám v Královéhradeckém kraji.
Hlasování do krajského zastupitelstva
Zatímco zastupitelstva obcí vzejdou z nadcházejícího klání, regionální samosprávu určují krajské volby, které se naposledy uskutečnily v roce 2024. Vítězství tehdy zaznamenalo hnutí ANO se ziskem 34,54 % odevzdaných hlasů. Na druhém místě se umístilo uskupení SILNÍ LÍDŘI pro kraj, jež oslovilo 26,66 % hlasujících.
Třetí pozici obsadila koalice STAN+TOP+LES+HD s podporou 12,15 % a čtvrté skončilo uskupení HLAS samospráv, pro které se rozhodlo 7,05 % voličů. Pětiprocentní hranici překročila ještě kandidátka SPD+Tri+PRO+Svo se ziskem 6,42 % a uskupení STAČILO!, jež získalo 5,17 %. Podrobné výsledkové listiny jsou dostupné v sekci pro krajské volby v Královéhradeckém kraji.
Geografie, hospodářství a demografie
Královéhradecký kraj zaujímá rozlohu 4759 km² a k roku 2024 v něm žilo 555 923 obyvatel. Území se dělí do 5 okresů a celkem 448 obcí, přičemž průměrný věk zdejších obyvatel dosáhl 44 let. Dominantou severní hranice je nejvyšší vrchol České republiky, hora Sněžka (1602 m n. m.) v Krkonoších. Vedle horských pásem Krkonoš a Orlických hor charakterizují krajinu pískovcová skalní města v Broumovském výběžku a úrodné Polabí.
V hospodářství se prolíná zpracovatelský průmysl, soustředěný především do větších center, s intenzivní zemědělskou výrobou v nížinách a silným cestovním ruchem v horských střediscích. Průmyslové zaměření se opírá o výrobu motorových vozidel, elektrotechniku a textilní produkci. Podle zjištění, která publikoval Český statistický úřad pro rok 2024, vykázal region přirozený úbytek obyvatel ve výši 1740 osob, který pouze částečně zmírnil přírůstek stěhováním s hodnotou 714 lidí, takže celkový úbytek činil 1026 obyvatel. Množství dochovaných stavebních památek v krajském městě i dalších sídlech eviduje Národní památkový ústav, další zprávy o samosprávě zveřejňuje web kraje.
Účast voličů v krajském srovnání
Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo v Královéhradeckém kraji k volebním urnám 70,56 % oprávněných voličů, což představovalo nadprůměrný výsledek ve srovnání s celorepublikovou účastí 68,95 %. Naproti tomu krajské volby v roce 2024 přilákaly k hlasování 34,22 % oprávněných voličů, přičemž v celé republice činil průměr 32,91 %.
Vysokou účast vykázaly i volby prezidentské. V prvním kole přímé volby hlavy státu v roce 2023 hlasovalo v Královéhradeckém kraji 70,91 % voličů, zatímco celostátní podíl činil 68,24 %. Ve druhém kole se zapojení občanů ještě zvýšilo na 72,51 %, což opět převýšilo celorepublikovou hodnotu 70,25 %.