54,61 %
45,39 %
Karel Knesl starosta, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 1
15,10 % (286 hlasů)
Ing. Pavel Braun vedoucí pracovník, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 3
14,25 % (270 hlasů)
Ing. Dominika Schubertová stavební inženýrka vodohospodářských staveb, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 4
14,36 % (272 hlasů)
Jan Friedman MBA ekonom, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 5
14,57 % (276 hlasů)
Ing. Pavel Řihák projektový specialista, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 1
14,42 % (227 hlasů)
Renáta Podzimková zdravotní sestra, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 4
14,23 % (224 hlasů)
Mgr. Vít Vykoukal Ph.D. aplikační specialista a projektový manažer, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 5
15,18 % (239 hlasů)
Karel Knesl starosta, věk: 43 let
Lubomír Štěpánek lesní dělník, věk: 60 let
Ing. Pavel Braun vedoucí pracovník, věk: 47 let
Ing. Dominika Schubertová stavební inženýrka vodohospodářských staveb, věk: 40 let
Jan Friedman MBA ekonom, věk: 48 let
Stanislav Hamzík obecní zaměstnanec, věk: 57 let
Lubomír Štěpánek operátor CNC, věk: 38 let
Tereza Halová OSVČ, věk: 43 let
Radim Chytil OSVČ, věk: 37 let
Ing. Pavel Řihák projektový specialista, věk: 48 let
Bc. Marcela Dubrovayová vedoucí oddělení pronájmů nemovitostí, věk: 56 let
Ing. David Rohlík senior manažer v kyberbezpečnosti společností, věk: 45 let
Renáta Podzimková zdravotní sestra, věk: 56 let
Mgr. Vít Vykoukal Ph.D. aplikační specialista a projektový manažer, věk: 37 let
Tomáš Kusák procesní inženýr senior, věk: 55 let
Michal Sigmund celní deklarant, věk: 41 let
Kamil Maláč koordinátor stavebních prací, věk: 49 let
Jaromír Dostál důchodce, věk: 76 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V malebném jihomoravském regionu se v roce 2026 uskuteční komunální volby, které v Heršpicích rozhodnou o novém složení místního zastupitelstva a dalším směřování tamní radnice. Obec se může pochlubit velmi mladou generací, protože podíl dětí do 14 let zde dosahuje osmnácti procent, což ji řadí na přední místa v celé České republice.
Volební klání v roce 2022 v obci jasně ovládlo uskupení Prosperita pro Heršpice se ziskem 60,85 % hlasů, zatímco konkurenční subjekt ROZVOJ HERŠPIC obdržel 39,15 % hlasů. To ukazuje na poměrně vyhraněný souboj dvou místních politických sil o budoucí směřování obce.
Pro širší regionální souvislosti je k dispozici přehled komunálního hlasování na Vyškovsku. Dále lze nahlédnout na celkový stav v celém Jihomoravském kraji.
Při posledním rozhodování o složení dolní komory parlamentu v roce 2025 zvítězilo v obci hnutí ANO se ziskem 30,71 % hlasů, těsně následované koalicí SPOLU, která obdržela 25,46 % hlasů. Tyto výsledky pro volby do Poslanecké sněmovny vykazují jistou podobnost s celostátním průměrem, kde hnutí ANO získalo 34,51 % a koalice SPOLU 23,36 % hlasů. Třetí pozici na místní úrovni obsadilo hnutí STAN s 11,98 % hlasů, zatímco celorepublikově získalo 11,23 %.
Pokud se podíváme na předchozí parlamentní hlasování z roku 2021, karta byla obrácená. Tehdy zde zvítězila koalice SPOLU se ziskem 29,15 % hlasů před hnutím ANO, které obdrželo 20,27 %. Podrobný přehled pro heršpické voliče ukazuje vývoj nálad v čase. Pro srovnání v rámci regionu jsou dostupné také výsledky za celý okres Vyškov a rovněž kompletní data za celý Jihomoravský kraj.
V prvním kole volby prezidenta republiky v roce 2023 dali místní obyvatelé nejvíce hlasů Petru Pavlovi, který získal 33,19 % hlasů. Druhé místo obsadil Andrej Babiš s podílem 30,23 % hlasů a třetí skončila Danuše Nerudová, pro kterou se rozhodlo 13,95 % místních voličů. Celostátně sledované prezidentské volby pak ve druhém kole v obci potvrdily náskok Petra Pavla, který zde obdržel jasných 61,97 % hlasů oproti 38,02 % pro Andreje Babiše.
Kompletní data a vývoj preferencí v obou kolech nabízí prezidentský přehled v obci. Pokud vás zajímá širší okolí, můžete prozkoumat data za celý okres Vyškov a také souhrnné výsledky pro Jihomoravský kraj.
Při volbách do krajských zastupitelstev v roce 2024 získala v obci nejvíce hlasů koalice SPOLU, pro kterou se rozhodlo 30,26 % hlasujících. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO se ziskem 22,98 % a třetí pozici obsadilo uskupení NESTR. PRO JM, které oslovilo 18,00 % voličů. Tyto krajské volby tak v obci přinesly jasný náskok koalice SPOLU.
Vývoj voličských preferencí na této úrovni podrobně zachycují krajské výsledky v obci. Pro srovnání s ostatními sídly v okolí slouží statistiky za celý okres Vyškov, které ukazují celkové regionální trendy.
První písemná zmínka o obci Heršpice pochází z roku 1497. Tato malebná obec se rozkládá na ploše 18,1 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 260 metrů nad mořem a pro doručování pošty využívá poštovní směrovací čísla 684 01 a 685 01. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zde v roce 2024 žilo 924 obyvatel, přičemž v roce 2021 stál v katastru celkem 321 domů. Demografický vývoj za rok 2024 ukazuje mírný nárůst, kdy celkový přírůstek činil 4 osoby – k tomuto výsledku přispělo kladné saldo migrace ve výši 3 osob i přirozený přírůstek o 1 obyvatele.
Z pohledu věkového složení, které bylo zaznamenáno při sčítání lidu v roce 2021, tvořily děti do 14 let 18 % populace, lidé v produktivním věku od 15 do 64 let představovali 69,7 % a senioři od 65 let tvořili zbývajících 12,4 %. V otázce náboženského vyznání se v témže roce 40 % obyvatel označilo za lidi bez vyznání, věřící tvořili 32,5 % a zbývajících 27,5 % obyvatel tuto otázku nezodpovědělo. Další praktické informace pro život v regionu naleznete na oficiálním webu obce.
Bohatou historii dokládají i významné kulturní památky zapsané v registrech Národního památkového ústavu (NPÚ). Mezi ty nejzajímavější patří areál zaniklé vsi Konůvky s tvrzí, který podává cenné svědectví o středověké lesní vsi s vlastním kostelíkem a pohřebištěm. Druhou památkou je hrádek Kepkov, což je terénně výborně dochovaný reliéf původně dřevohlinité konstrukce, jež zanikla koncem patnáctého století.
Obyvatelé obce dlouhodobě vykazují vysokou občanskou angažovanost a k volbám chodí mnohem častěji, než je v Česku běžné. Při posledním komunálním hlasování v roce 2022 dosáhla volební účast v obci úctyhodných 63,16 %, což výrazně převyšuje celorepublikový průměr, který činil pouze 46,07 %.
Tento trend nadprůměrného zájmu se potvrdil i při dalších typech hlasování. Například ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám dokonce 80,30 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice to bylo 68,95 % (v roce 2021 pak byla místní účast 69,40 % oproti 65,43 % celostátně). Také prezidentské volby v roce 2023 zaznamenaly vysokou účast – v prvním kole hlasovalo 73,91 % (ČR 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 77,28 % lidí (ČR 70,25 %). Zájem o politické dění se projevil i v krajských volbách v roce 2024, kdy k urnám dorazilo 39,91 % místních voličů, což bylo opět citelně více než celostátních 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
