44,45 %
25,15 %
20,53 %
9,86 %
SNK občanů Oborná Sdružení nezávislých kandidátů z… Společně pro Obornou
Anna Fischerová starostka obce, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 1
19,27 % (139 hlasů)
Libor Pospíšil CAM programátor, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 2
18,58 % (134 hlasů)
Jitka Hoffmannová sociální služba, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 3
15,39 % (111 hlasů)
Alena Unverdorbenová OSVČ, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 4
12,89 % (93 hlasů)
Bc. Jan Polák podnikatel v online marketingu, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 1
18,13 % (74 hlasů)
Pavla Rejdová obchodní zástupce, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 3
16,42 % (67 hlasů)
Miroslav Chudoba OSVČ, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 1
26,12 % (87 hlasů)
SNK občanů Oborná Sdružení nezávislých kandidátů z… Společně pro Obornou Sdružení nezávislých kandidátů O…
Anna Fischerová starostka obce, věk: 59 let
Libor Pospíšil CAM programátor, věk: 50 let
Jitka Hoffmannová sociální služba, věk: 61 let
Alena Unverdorbenová OSVČ, věk: 51 let
Tomáš Rejda služba cizinecké policie, věk: 43 let
Lenka Nečasová státní zaměstnanec, věk: 52 let
Anna Fialová dětská sestra, věk: 64 let
Bc. Jan Polák podnikatel v online marketingu, věk: 41 let
Josef Klimeš podnikatel v nákladní dopravě, věk: 55 let
Pavla Rejdová obchodní zástupce, věk: 39 let
Tomáš Fiala celník, věk: 37 let
Ing. Pavla Danečková asistentka pedagoga, věk: 37 let
Bc. Herbert Kühnel jednatel výrobní společnosti, věk: 42 let
Kamil Tisoň mechanik, věk: 32 let
Miroslav Chudoba OSVČ, věk: 43 let
Zdeněk Kuspiš automechanik, věk: 45 let
Petr Dluhoš důchodce, věk: 62 let
Milan Fischer OSVČ, věk: 38 let
Markéta Franeková zdravotní sestra, věk: 43 let
Martin Ficek OSVČ, věk: 38 let
Jiří Bocek lesní dělník, věk: 47 let
Ondřej Brňák OSVČ, věk: 37 let
Cyril Srubjan vedoucí výroby, věk: 45 let
Jiří Gomola řidič autobusu, věk: 57 let
Lukáš Daneček bagrista, věk: 37 let
Libor Klemsa OSVČ, věk: 38 let
Klára Jarošová asistentka výrobního ředitele, věk: 35 let
Vlastimil Macek obráběč kovů, věk: 56 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Oborné rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva a dalším směřování místní samosprávy. První písemná zmínka o zdejším osídlení pochází z roku 1408, což obci dává více než šestisetletou historii.
Na ploše 5,3 kilometru čtverečního dnes žije 444 stálých obyvatel. Tento přehled přináší souhrnné informace o hlasování v místním zastupitelstvu i v dalších typech voleb.
Při posledním výběru místní samosprávy v roce 2022 soupeřila o přízeň voličů tři kandidující seskupení. Nejvyšší počet hlasů získalo SNK občanů Oborná, kterému dalo hlas 39,59 % voličů (808 hlasů). Druhou pozici obsadilo Sdružení nezávislých kandidátů s podporou 31,99 % (653 hlasů). Třetím účastníkem volebního klání bylo sdružení Společně pro Obornou, pro které hlasovalo 28,42 % zúčastněných (580 hlasů). Žádná další kandidátka se o mandáty neucházela.
Pro zkoumání širšího kontextu je dostupný přehled zachycující komunální volby v okrese Bruntál. Stejně tak lze projít celkové výsledky v Moravskoslezském kraji.
Do celostátního dění promlouvají voliči také při hlasování o složení zákonodárného sboru, přičemž volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly v obci jednoznačné vítězství hnutí ANO se ziskem 50,58 % hlasů (130 hlasů). Se značným odstupem následovalo hnutí SPD, které oslovilo 10,11 % hlasujících (26 hlasů). Shodný výsledek 9,33 % hlasů zaznamenala koalice SPOLU a uskupení STAČILO!, jež získaly po 24 hlasech. Pětiprocentní hranici překonalo ještě uskupení MOTO se ziskem 7,78 % (20 hlasů) a hnutí STAN, jež obdrželo 6,61 % (17 hlasů). Hlasy získala také strana PIRÁTI (2,72 %; 7 hlasů), hnutí PŘÍSAHA (0,77 %; 2 hlasy), uskupení ŠVÝC. DEM. (0,77 %; 2 hlasy) a uskupení MZH (0,38 %; 1 hlas). Zatímco v celé České republice hnutí ANO zvítězilo s 34,51 % a koalice SPOLU skončila druhá s 23,36 %, v Oborné byl zisk vítězného hnutí nadpoloviční a koalice SPOLU skončila až na dělené třetí pozici.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 v obci rovněž vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,21 % (67 hlasů), následované hnutím SPD s 21,15 % (44 hlasů) a koalicí SPOLU s 12,01 % (25 hlasů); celostátně přitom tehdy triumfovala koalice SPOLU s 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 %. Další hlasy tehdy získala KSČM (7,21 %; 15 hlasů), koalice Piráti+STAN (6,25 %; 13 hlasů), hnutí PŘÍSAHA (5,76 %; 12 hlasů), ČSSD (4,80 %; 10 hlasů), uskupení Volný blok (3,36 %; 7 hlasů), uskupení TSS (2,88 %; 6 hlasů) a strana Zelení (1,92 %; 4 hlasy).
Kompletní data shrnují sněmovní volby v Oborné. K dispozici jsou rovněž souhrnné sněmovní výsledky v okrese Bruntál. Regionální pohled doplňuje také celkový přehled zachycující výsledky voleb v Moravskoslezském kraji.
Hlasování o hlavě státu vzbudilo v obci mimořádný zájem, přičemž prezidentské volby v roce 2023 přinesly v obou kolech výraznou převahu jednoho kandidáta. V prvním kole zvítězil Andrej Babiš, pro kterého hlasovalo 54,61 % voličů (136 hlasů). Druhý Petr Pavel obdržel 14,45 % (36 hlasů) a třetí Danuše Nerudová si připsala 13,65 % (34 hlasů). Další hlasy obdrželi Jaroslav Bašta (8,43 %; 21 hlasů), Marek Hilšer (5,22 %; 13 hlasů), Pavel Fischer (2,00 %; 5 hlasů), Karel Diviš (1,20 %; 3 hlasy) a Tomáš Zima (0,40 %; 1 hlas).
Ve druhém kole Andrej Babiš svůj zisk v obci ještě navýšil na 68,58 % (179 hlasů), zatímco Petr Pavel získal 31,41 % (82 hlasů). Podrobnosti o hlasování nabízí odkaz na prezidentské volby v Oborné. Širší kontext přináší prezidentská volba v okrese Bruntál. Celkový regionální obraz pak doplňují výsledky v Moravskoslezském kraji.
Při rozhodování o regionálním zastupitelstvu v roce 2024 přilákaly krajské volby k urnám třetinu místních voličů. Jednoznačným vítězem se stalo hnutí ANO, které obdrželo 59,32 % hlasů (70 hlasů). Druhé místo v Oborné obsadila koalice STAN+OK se ziskem 15,25 % (18 hlasů) a třetí skončila koalice STAČILO!, jež získala 12,71 % (15 hlasů). Hlasy získala také koalice SPD+Trikol+PRO (5,08 %; 6 hlasů), koalice SPOLU (2,54 %; 3 hlasy), strana SOCDEM (2,54 %; 3 hlasy) a hnutí PŘÍSAHA (1,69 %; 2 hlasy).
Prohlédnout si lze detailní krajské výsledky v Oborné. Výsledky v celém okrese zachycuje krajské hlasování v okrese Bruntál.
Obec Oborná leží v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji v nadmořské výšce 495 metrů a je obsluhována poštovním směrovacím číslem 792 01. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) čítal v roce 2024 počet obyvatel 444 osob a na katastru o rozloze 5,3 kilometru čtverečního stálo v roce 2021 celkem 130 domů. V roce 2024 byl celkový přírůstek záporný s hodnotou -8 obyvatel, k čemuž přispěl přirozený přírůstek -1 člověka a záporné saldo migrace ve výši -7 osob.
Při sčítání lidu v roce 2021 tvořily děti do 14 let 14,3 % obyvatel (celostátně 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 71,5 % lidí (v ČR 69,7 %) a skupina ve věku 65 a více let tvořila 14,3 % (v celé republice 17,4 %). V otázce náboženského vyznání se v témže roce 50,9 % obyvatel přihlásilo k životu bez vyznání (v ČR 47,8 %), věřících bylo 16,4 % (celostátně 22,2 %) a zbývajících 32,6 % lidí kolonku neuvedlo (v zemi 30,1 %). Místní samospráva poskytuje další informace na oficiálním webu obce.
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Oborné 66,29 %, což výrazně převýšilo celorepublikový průměr, který činil 46,07 %. Zdejší obyvatelé tak projevili o volbu zástupců do místního zastupitelstva podstatně vyšší zájem, než bylo v zemi obvyklé.
Vyšší zapojení provázelo i většinu dalších hlasování, ačkoli ve sněmovních volbách v roce 2021 přišlo k urnám 60,82 % voličů, což bylo méně než celostátních 65,43 %. Naopak při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 účast dosáhla 72,07 % a předčila republikový průměr 68,95 %. V obou kolech prezidentské volby v roce 2023 se účast držela nad celostátními hodnotami: v prvním kole volilo 70,62 % oprávněných občanů oproti 68,24 % v celé republice a ve druhém kole to bylo 73,11 % ve srovnání se 70,25 % v Česku. V krajských volbách v roce 2024 pak účast činila 33,70 %, což představovalo mírný nadprůměr oproti celorepublikovým 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
