58,59 %
37,78 %
2,28 %
1,35 %
Sdružení nezávislých kandidátů 1 Sdružení nezávislých kandidátů 2
Ing. Václav Gut zemědělec, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 1
13,81 % (156 hlasů)
Petr Gut OSVČ, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 2
13,28 % (150 hlasů)
Vladimír Gut zemědělec, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 3
13,02 % (147 hlasů)
Stanislav Babka servisní technik, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 4
11,33 % (128 hlasů)
Dana Kůstková asistent pedagoga, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 5
13,28 % (150 hlasů)
Mgr. Lukáš Lebeda pedagog, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 6
11,86 % (134 hlasů)
Marie Kuklová provozní zaměstnanec v MŠ, věk: 60 let
pořadí na kandidátce: 7
11,60 % (131 hlasů)
Tomáš Míka provozní mistr, věk: 27 let
pořadí na kandidátce: 8
11,78 % (133 hlasů)
Vladimír Gut důchodce, věk: 69 let
pořadí na kandidátce: 1
11,67 % (85 hlasů)
Pavel Janáček skladník, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 2
13,46 % (98 hlasů)
Milan Hanzal OSVČ, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 3
11,12 % (81 hlasů)
Miloš Král truhlář, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 5
16,62 % (121 hlasů)
Zdeněk Hrubec koordinátor logistiky, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 8
15,10 % (110 hlasů)
Sdružení nezávislých kandidátů 1 Sdružení nezávislých kandidátů 2 ROMAN CHMELÍČEK JAROSLAV TOUŠEK
Ing. Václav Gut zemědělec, věk: 36 let
Petr Gut OSVČ, věk: 42 let
Vladimír Gut zemědělec, věk: 47 let
Stanislav Babka servisní technik, věk: 52 let
Dana Kůstková asistent pedagoga, věk: 50 let
Mgr. Lukáš Lebeda pedagog, věk: 38 let
Marie Kuklová provozní zaměstnanec v MŠ, věk: 60 let
Tomáš Míka provozní mistr, věk: 27 let
Vladimír Gut důchodce, věk: 69 let
Pavel Janáček skladník, věk: 37 let
Milan Hanzal OSVČ, věk: 58 let
Jiří Dvořák konstruktér, věk: 48 let
Miloš Král truhlář, věk: 47 let
Ing. Jana Vondrušková technická ředitelka, věk: 45 let
Hana Danielová dělnice, věk: 56 let
Zdeněk Hrubec koordinátor logistiky, věk: 51 let
Roman Chmelíček řidič, podlahář, věk: 59 let
Jaroslav Toušek OSVČ, věk: 54 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Radošovicích určí nadcházející komunální volby nové složení obecního zastupitelstva a rozhodnou o směřování místní samosprávy pro další volební období. Život ve vsi charakterizuje mimo jiné poměrně mladá věková struktura. Při sčítání lidu se ukázalo, že děti do 14 let tvořily 17,6 % všech obyvatel, což sídlo zařadilo na 351. příčku z 6 254 hodnocených sídel v republice.
Tato středočeská obec leží v okrese Benešov a vedle místních témat se v ní pravidelně odráží i dění z vyšších pater politiky. Následující text rekapituluje dosavadní hlasování do zastupitelstev i do celostátních institucí a nabízí ucelený pohled na to, jak zdejší voliči v minulosti rozhodovali.
Během voleb do zastupitelstev obcí v roce 2022 soupeřila o přízeň voličů dvě místní sdružení nezávislých kandidátů. První příčku obsadilo uskupení SNK II., které získalo 54,54 % hlasů (celkem 901 hlasů). Konkurenční kandidátka SNK I. obdržela 45,46 % hlasů, což odpovídalo 751 odevzdaným hlasům.
V širším měřítku nabízí pohled na hlasování v okolních sídlech souhrnný přehled pro komunální volby v okrese Benešov, přičemž regionální rámec doplňují celkové výsledky pro komunální volby ve Středočeském kraji. Starší hlasování v samotné obci zachycují níže uvedené odkazy:
Při celostátním měření sil v roce 2025, kdy proběhly řádné volby do Poslanecké sněmovny, zvítězilo v Radošovicích hnutí ANO se ziskem 41,35 % (98 hlasů). Druhá skončila koalice SPOLU, která přesvědčila 21,51 % voličů (51 hlasů). Třetí pozici obsadilo hnutí STAN s 10,97 % (26 hlasů), následované hnutím SPD s 8,01 % (19 hlasů), Piráty se 7,17 % (17 hlasů) a uskupením MOTO s 5,48 % (13 hlasů). Pod pěti procenty zůstala uskupení STAČILO! (2,53 %, 6 hlasů), ČR1 (0,84 %, 2 hlasy), VÝZVA (0,42 %, 1 hlas) a PŘÍSAHA (0,42 %, 1 hlas). Vítězství hnutí ANO korespondovalo s celostátním prvenstvím tohoto subjektu, v obci však hnutí dosáhlo výraznějšího podílu než v celé republice, kde zaznamenalo 34,51 %.
Oproti tomu ve sněmovních volbách v roce 2021 slavila v obci úspěch koalice SPOLU s 31,12 % (61 hlasů), která těsně předstihla hnutí ANO s 28,06 % (55 hlasů). Na dalších místech tehdy skončila koalice Piráti+STAN (16,32 %, 32 hlasů), ČSSD (7,14 %, 14 hlasů), KSČM (6,12 %, 12 hlasů), hnutí PŘÍSAHA (3,57 %, 7 hlasů), SPD (3,06 %, 6 hlasů) a uskupení TSS (3,06 %, 6 hlasů). Stejně jako na celostátní úrovni tehdy i v obci stanula v čele koalice SPOLU, jež celorepublikově dosáhla na 27,79 %.
Zájemci o podrobné údaje si mohou prohlédnout sněmovní volby v Radošovicích, případně projít čísla pro sněmovní volby v okrese Benešov i celokrajské výsledky, které přinášejí sněmovní volby ve Středočeském kraji.
Když se v roce 2023 konaly prezidentské volby, přineslo úvodní kolo největší zisk Andreji Babišovi, pro kterého hlasovalo 39,22 % zúčastněných (91 hlasů). Petr Pavel obdržel 26,29 % (61 hlasů). Za nimi se umístili Pavel Fischer (13,79 %, 32 hlasů), Danuše Nerudová (12,93 %, 30 hlasů), Jaroslav Bašta (4,31 %, 10 hlasů), Marek Hilšer (3,01 %, 7 hlasů) a Tomáš Zima (0,43 %, 1 hlas).
Ve finálním souboji však nastal obrat a vítězství si připsal Petr Pavel se ziskem 56,27 % hlasů (130 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 43,72 % (101 hlasů). Pro zájemce o bližší detaily jsou připraveny prezidentské volby v Radošovicích, stejně jako statistiky pro prezidentské volby v okrese Benešov a data za prezidentské volby ve Středočeském kraji.
Řádné krajské volby se uskutečnily v roce 2024. V obci si nejlépe vedlo hnutí STAN, které si připsalo 35,96 % (41 hlasů). Druhou příčku obsadilo hnutí ANO se ziskem 29,82 % (34 hlasů) a třetí skončila koalice SPOLU, pro niž hlasovalo 15,78 % voličů (18 hlasů). Hlasy získala také uskupení STAČILO! (7,89 %, 9 hlasů), SPD+Trikol+PRO (3,50 %, 4 hlasy), Piráti (1,75 %, 2 hlasy) a SOCDEM (1,75 %, 2 hlasy).
Kompletní data za obec shrnuje odkaz na krajské volby v Radošovicích, přičemž regionální kontext nabízejí rovněž krajské volby v okrese Benešov. Historický vývoj v předchozích obdobích zachycují následující záznamy:
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1318. Obec se rozkládá na ploše 8 km² v nadmořské výšce 405 metrů a je pro ni určeno poštovní směrovací číslo 258 01. V roce 2024 zde žilo 410 obyvatel. V témže roce dosáhl přirozený přírůstek hodnoty -3, zatímco saldo migrace činilo 7, díky čemuž byl celkový přírůstek kladný a dosáhl 4 osob. Při sčítání v roce 2021 evidoval Český statistický úřad na území obce 151 domů. Bližší informace o životě v samosprávě zprostředkovává její oficiální webová stránka.
Významnou památkou evidovanou Národním památkovým ústavem je orientovaný jednolodní kostel sv. Víta s raně gotickým presbytářem, hranolovou věží a tarasovou kamennou zdí. V areálu obce se nachází také barokní polychromovaná kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na profilovaném podstavci, pocházející patrně z konce 18. století.
Věkové složení zjištěné při sčítání lidu v roce 2021 ukázalo, že vedle 17,6 % dětí do 14 let tvořili lidé ve věku 15 až 64 let celkem 69,7 % (shodně s republikovým průměrem 69,7 %) a senioři nad 65 let představovali 12,7 % obyvatel (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se ve stejném roce označilo 35,4 % obyvatel za věřící (v celé zemi to bylo 22,2 %), 34,4 % se přihlásilo k životu bez vyznání (oproti 47,8 % v ČR) a zbývajících 30,2 % respondentů kolonku nevyplnilo (v celostátním průměru 30,1 %).
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Radošovicích 55,45 %, což bylo znatelně více než celorepublikový průměr 46,07 %. Místní voliči tak o správu své obce projevili vyšší zájem, než byl celostátní standard.
Tento trend pokračoval i při dalších hlasováních. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 78,03 % oprávněných voličů, zatímco v celé zemi činila účast 68,95 % (v roce 2021 to v obci bylo 66,56 % oproti celostátním 65,43 %). V prvním kole prezidentské volby v roce 2023 hlasovalo 77,15 % voličů při celorepublikovém průměru 68,24 % a ve druhém kole 75,82 % při celostátních 70,25 %. Krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 37,87 %, což opět předčilo celostátní hodnotu 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
