Komunální volby 2026 v Osově: přehled výsledků a volebních souvislostí
V Osově rozhodují komunální volby 2026 o tom, kdo povede tuto středočeskou obec v nadcházejícím volebním období. Osov přitom patří k místům, kde se při volbách chodí k urnám nadprůměrně ochotně — a to napříč všemi typy voleb, jak ukáže další část tohoto přehledu.
Obec leží v okrese Beroun a čítá zhruba 327 obyvatel. Přestože jde o malou obec, volební aktivita místních je pozoruhodně vysoká. Text níže shrnuje výsledky komunálních, parlamentních, prezidentských i krajských voleb v Osově a doplňuje je o stručný portrét místa samotného.
Jediná kandidátka ovládla osovskou radnici
V komunálních volbách 2022 vsadili obyvatelé Osova na jediné kandidující uskupení — SNK pro Osov, které získalo všechny odevzdané hlasy, celých 722, tedy rovných 100 %. Kandidátka neměla žádnou konkurenci, a výsledek tak byl předem jasný. Pokud vás zajímá, jak si vedla ostatní uskupení ve vedlejších obcích, přehled komunálních voleb za celý okres Beroun nabízí srovnání napříč celým regionem. Výsledky za Středočeský kraj pak souhrnně mapuje krajský přehled komunálních voleb.
Volební klání v rámci obce tak v roce 2022 nenabídlo žádný dramatický souboj — teprve volby 2026 ukáží, zda se tentokrát přihlásí i jiná uskupení, nebo zda se sázka na společnou kandidátku znovu osvědčí.
Sněmovní volby v Osově: ANO převzalo vedení od SPOLU
V volbách do Poslanecké sněmovny 2025 si v Osově vedlo nejlépe ANO s 32,66 %, na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 23,11 % a třetí místo si s totožnými 12,56 % rozdělily MOTO a STAN. Na prvních dvou místech tento výsledek kopíruje celostátní pořadí — i na úrovni celé republiky zvítězilo ANO s 34,51 %, následované SPOLU s 23,36 %. O čtyři roky dříve, ve volbách 2021, to ale bylo jinak: tenkrát v Osově vyhrálo SPOLU s 30,81 % před ANO s 24,32 %, zatímco celostátně byl rozdíl mezi oběma uskupeními ještě těsnější a SPOLU získalo 27,79 % oproti ANO s 27,12 %.
Mezi volbami 2021 a 2025 tedy došlo v Osově k přeskupení sil — koalice SPOLU přišla o vedoucí pozici ve prospěch ANO, přičemž tento obrat odpovídal celostátnímu trendu. Výsledky parlamentních voleb za obec jsou dostupné v přehledu voleb do sněmovny v Osově. Širší regionální pohled nabídne srovnání sněmovních voleb za celý okres Beroun, krajský kontext pak výsledky za Středočeský kraj.
Prezidentský souboj: Pavel vedl od prvního kola
V prezidentských volbách 2023 byl v Osově vítěz jasný už od prvního kola. Petr Pavel obdržel 45,63 % hlasů, Andrej Babiš zaostal na 25,72 % a třetí skončila Danuše Nerudová s 12,13 %. Pavel Fischer vybojoval čtvrté místo s 8,25 %. Ve druhém kole se poměr sil ještě rozšířil: Pavel získal 66,17 %, Babiš 33,82 %. Pořadí prvních dvou kandidátů se mezi koly nezměnilo, výsledek však byl o poznání jednoznačnější, než naznačovaly výsledky prvního kola.
Podrobné výsledky jsou dostupné v přehledu prezidentských voleb v Osově. Jak hlasoval celý Středočeský kraj, ukazuje krajský přehled prezidentských výsledků, pohled na úroveň okresu pak nabízí přehled za okres Beroun.
Krajské volby 2024: ANO v čele s jasným náskokem
V krajských volbách 2024 zvítězilo v Osově ANO se 37,50 % hlasů. Na druhém místě se umístilo STAN s 26,78 % a třetí příčku obsadila koalice SPOLU s 22,32 %. Zbylá uskupení — STAČILO! s 6,25 %, Piráti s 2,67 % a LEPŠÍ ŽIVOT s 1,78 % — se pohybovala výrazně za prvními třemi. Volby tak v Osově přinesly poměrně přehledný výsledek s ANO v čele.
Kompletní výsledky za obec shromažďuje stránka krajských voleb v Osově. Jak volil celý okres Beroun, mapuje přehled krajských voleb za okres Beroun.
Malá obec s barokním zámkem na berounských výšinách
Osov je obec v okrese Beroun ve Středočeském kraji, která se poprvé písemně připomíná v roce 1379. Leží ve výšce 365 metrů nad mořem a rozkládá se na ploše 2,5 km². K roku 2024 zde žilo 327 obyvatel, přičemž obec evidovala k roku 2021 celkem 145 domů. Poštovní směrovací číslo je 26725.
Mezi památky obce patří pozdně barokní zámek z let 1728–1735 obklopený parkem. Zajímavostí je i úřednický dům osovského panství — správní budova z 18. století, upravovaná v 19. století, která sloužila mimo jiné jako vinopalna, opatrovna dětí a obydlí zaměstnanců panství. Statistické údaje o obci pocházejí z dat Českého statistického úřadu.
Věková struktura Osova dle údajů z roku 2021 vykazuje znatelně nižší zastoupení dětí a mladistvých: skupina 0–14 let tvoří jen 9,6 % obyvatel, zatímco celorepublikový průměr dosahuje 12,9 %. Naopak produktivní věková skupina 15–64 let je nadprůměrně silná — 72,7 % oproti průměru 69,7 % za celou ČR. Seniorů (65 a více let) je 17,7 %, tedy mírně nad republikovým průměrem 17,4 %. Co se týče náboženského vyznání (data 2021), 39,8 % obyvatel vyznání neuvedlo, což je výrazně více než celorepublikových 30,1 %. Bez vyznání je 45,1 % obyvatel (ČR: 47,8 %) a věřících je pouhých 15,1 %, přičemž celorepublikový průměr čítá 22,2 %.
Demografický vývoj v roce 2024 ukazuje zajímavý vzorec: přirozený přírůstek byl záporný (−2, tedy více úmrtí než narozených), ale přistěhovalí tuto ztrátu více než vynahradili — saldo migrace dosáhlo +6, takže celkový přírůstek skončil kladně na hodnotě +4. Obec tak roste díky přílivu nových obyvatel, nikoli demografickou reprodukcí. Více o obci se dozvíte na oficiálních stránkách obce Osov.
K urnám v Osově chodí víc než jinde — a to platí pro všechny volby
V komunálních volbách 2022 přišlo v Osově k urnám 49,25 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr účasti u komunálních voleb téhož roku činil 46,07 %. Zájem o místní samosprávu je tu tedy o zhruba tři procentní body vyšší, než bývá v Česku běžné.
Stejný vzorec se opakuje u všech dalších typů voleb. Ve sněmovních volbách 2025 volilo 72,56 % osovských voličů oproti průměru 68,95 % za celou zemi, v roce 2021 to bylo 70,30 % oproti celorepublikovým 65,43 %. V prezidentských volbách 2023 překonala obec průměr v obou kolech: v prvním kole přišlo 76,67 % voličů (průměr ČR: 68,24 %), ve druhém kole dokonce 78,33 % (průměr ČR: 70,25 %). A v krajských volbách 2024 dosáhla účast v Osově na 41,70 %, přičemž celorepublikový průměr byl výrazně nižší — 32,91 %. Téměř devítibodový rozdíl u krajských voleb je ze všech srovnání nejmarkantnější a ukazuje, že místní vztah k volbám není náhodný.