55,77 %
44,23 %
Lubomír Dragoun starosta, věk: 67 let
pořadí na kandidátce: 1
10,40 % (412 hlasů)
Ing. Pavel Kouba projektant, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 2
4,97 % (197 hlasů)
Mgr. Antonín Lenc státní zaměstnanec, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 3
9,42 % (373 hlasů)
MUDr. Martin Nerad praktický lékař, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 4
6,99 % (277 hlasů)
Ing. Zdeněk Švancar technik, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 5
7,09 % (281 hlasů)
Mgr. Kristýna Vaníčková sociální pracovnice, věk: 28 let
pořadí na kandidátce: 6
7,80 % (309 hlasů)
Petr Šimeg technik, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 7
7,72 % (306 hlasů)
Mgr. Klára Tažejová učitelka v ZUŠ, věk: 28 let
pořadí na kandidátce: 11
8,15 % (323 hlasů)
Ing. Jiří Růžička zaměstnanec Jč. kraje, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 1
7,83 % (246 hlasů)
Mgr. Michal Novotný ředitel školy, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 2
10,44 % (328 hlasů)
Ing. Luboš Majer technik, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 3
8,43 % (265 hlasů)
Ivana Veberová učitelka MŠ, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 4
8,47 % (266 hlasů)
Milan Pěsta řidič, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 5
6,27 % (197 hlasů)
Mgr. Marian Jungwirth učitel, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 8
7,61 % (239 hlasů)
Richard Eichler technik, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 14
7,77 % (244 hlasů)
Lubomír Dragoun starosta, věk: 67 let
Ing. Pavel Kouba projektant, věk: 57 let
Mgr. Antonín Lenc státní zaměstnanec, věk: 48 let
MUDr. Martin Nerad praktický lékař, věk: 64 let
Ing. Zdeněk Švancar technik, věk: 37 let
Mgr. Kristýna Vaníčková sociální pracovnice, věk: 28 let
Petr Šimeg technik, věk: 47 let
Mgr. Petra Svěchotová státní zaměstnanec, věk: 26 let
Miroslav Hucek strojník, věk: 61 let
Mgr. Ivan Lauda podnikatel, věk: 60 let
Mgr. Klára Tažejová učitelka v ZUŠ, věk: 28 let
Bc. Petra Hubáčková vychovatelka, věk: 41 let
Vladimír Cais podnikatel, věk: 65 let
Michal Knopp technik, věk: 62 let
Ing. Josef Kluibr IT technik, věk: 55 let
Ing. Jiří Růžička zaměstnanec Jč. kraje, věk: 54 let
Mgr. Michal Novotný ředitel školy, věk: 50 let
Ing. Luboš Majer technik, věk: 51 let
Ivana Veberová učitelka MŠ, věk: 62 let
Milan Pěsta řidič, věk: 64 let
Jana Kužvartová vychovatelka, věk: 60 let
Josef Svěchota správce sběrného dvora, věk: 55 let
Mgr. Marian Jungwirth učitel, věk: 51 let
Dušan Jančár podnikatel, věk: 34 let
Jan Kouba podnikatel, věk: 51 let
Zbyněk Řehořka technik, věk: 56 let
Luděk Chochola penzista, věk: 77 let
Zdeňka Florianová penzistka, věk: 78 let
Richard Eichler technik, věk: 49 let
Rudolf Kalčík podnikatel, věk: 56 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Představme si scénu jako vystřiženou ze samotného závěru filmu Marečku, podejte mi pero! Na konci teleskopického transportéru stojí s uctivým výrazem Martin Kupka, zatímco z vyvýšené velitelské kukaně na něj blahosklonně shlíží Vít Rakušan. Kupka udělá gesto rukou nahoru, transportér se rozjede a předseda ODS praví: „Tady jsem si pane Rakušane dovolil, poslat vám ze zahrádky pár našich zbývajících voličů
Starostové ukázali, že patří do první ligy a jsou lídři opozice, zhodnotil výsledky komunálních a senátních voleb bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj se STAN dařilo i v regionech, kde se dříve hnutí netěšilo větší podpoře. Předseda ODS Martin Kupka ovšem jeho nadšení mírnil. „O lídrovi opozice rozhodne až klání ve Sněmovně a další volby,“ podotkl v Partii Terezie Tománkové.
Nejstarší zvolenou zastupitelkou je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět 92letá pedagožka Sylva Knedlová, která zasedne v zastupitelstvu Fryštáku na Zlínsku. Tento primát jí patřil i při minulých komunálních volbách před čtyřmi roky.
Jak si vedli v komunálních volbách ti předsedové politických stran, kteří kandidovali? Předseda ODS Martin Kupka ovládl volby v Líbeznicích a získal mandát zastupitele, naopak předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka propadl spolu s ostatními Motoristy v pražských komunálních volbách hned dvakrát, kromě magistrátu neuspěl ani v Praze 5. Mandát pražského zastupitele naopak získal předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V Hradci Králové kandidoval z posledních míst kandidátky šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel a mandát nezískal, uskupení Hradecký demokratický klub a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků ale volby ve městě vyhrálo.
I během napínavého sčítání hlasů si politici udělali čas na nevšední a záludné otázky pro CNN Prima NEWS. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš například odpovídal, kdo by podle něj mohl vyhrát hru Zrádci. Bez váhání odpověděl, že by to byl jednoznačně jejich bývalý člen a současný zástupce ODS Jan Lipavský. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher poodhalil, jaký má rituál. Lídr pražské kandidátky Milan Urban z SPD pak řekl, jaký je jeho talisman pro štěstí a co dělá Tomio Okamura po příchodu z práce domů.
Volební komise pomalu finišují sčítání hlasů v komunálních volbách v Praze. Možností, jak může nové vedení hlavního města vypadat, je hned několik. Lídr Starostů a nezávislých Petr Hlaváček, jehož uskupení nejspíš v Praze zvítězí, si může partnery vybírat. Druhým nejsilnějším subjektem je koalice Spolu pro Prahu, která by společně se STAN teoreticky mohla poskládat většinu, byla by ovšem křehká. Do hry tak vstupují také Piráti, Praha sobě či hnutí ANO. Jak se rýsují jednání a kdo se koho štítí?
Ve Vlachově Březí se v komunálních volbách 2026 bude znovu rozhodovat o tom, kdo povede radnici tohoto jihočeského města. Vlachovo Březí má za sebou bohatou historii — první písemná zmínka o obci pochází z roku 1274 — a s 1 750 obyvateli patří k městům Prachaticka. Věkovou strukturou se místní populace mírně odlišuje od zbytku republiky: podíl dětí a mladistvých ve věku 0–14 let tu v roce 2021 dosahoval 14,4 %, tedy přibližně o 1,5 procentního bodu nad celorepublikovým průměrem 12,9 %, zatímco podíl seniorů 65 a více let byl naopak nižší než v Česku jako celku.
Stránka přibližuje výsledky komunálních i dalších voleb ve Vlachově Březí a nabízí přímé odkazy na výsledky za minulá volební období.
V komunálních volbách 2022 se na radnici ve Vlachově Březí jasně prosadilo místní uskupení nesoucí přímo jméno města. Sdružení Vlachovo Březí posbíralo 39,48 % hlasů, tedy zhruba o 13 procentních bodů více než druhé uskupení v pořadí. Na druhém místě skončilo Pro Vlachovo Březí s 26,29 % hlasů, třetí KDU-ČSL získala 20,97 % a čtvrtá Právo Respekt Odbornost uzavřela tabulku s 13,26 %. Hlasy se tak rozdělily mezi čtyři uskupení, přičemž vítěz získal jasný náskok.
Komunální volby jsou čistě záležitostí jednotlivých obcí a měst, takže celkový výsledek za Prachaticko zachycuje přehled komunálních voleb v okrese Prachatice. Kdo hledá širší jihočeský rámec, najde výsledky jednotlivých obcí také v přehledu za Jihočeský kraj.
V volbách do Poslanecké sněmovny 2025 odneslo z Vlachova Březí nejvíc hlasů ANO se 40,97 %, s výrazným odstupem ho následovalo SPOLU s 16,86 % a třetí STAN získal 10,05 %. Tímto výsledkem město víceméně kopírovalo celostátní trend — ANO zvítězilo i v celorepublikovém měřítku, kde získalo 34,51 %, i když místní výsledek byl o více než šest procentních bodů vyšší než jeho celostátní podíl. SPOLU skončilo v celé zemi na druhém místě s 23,36 %, tedy s větším náskokem před ostatními, než jaký obdrželo ve Vlachově Březí.
Pro srovnání: v předchozích parlamentních volbách v roce 2021 vedlo ve Vlachově Březí SPOLU s 28,57 % před ANO s 26,91 %, zatímco v celé republice bylo pořadí těchto dvou uskupení totožné — SPOLU získalo 27,79 % a ANO 27,12 %. Za čtyři roky se tedy ve městě situace obrátila: z vítěze SPOLU se stal druhý a ANO si polepšilo o více než 14 procentních bodů. Výsledky voleb do sněmovny za Vlachovo Březí jsou dostupné na stránce parlamentních voleb v tomto městě. Kdo hledá srovnání s okolím, může nahlédnout do přehledu za okres Prachatice nebo do souhrnných dat za celý Jihočeský kraj.
V prvním kole prezidentských voleb 2023 vedl ve Vlachově Březí Andrej Babiš se 36,12 % hlasů, za ním skončil Petr Pavel s 27,63 % a Danuše Nerudová obsadila třetí místo s 16,32 %. Pavel Fischer získal 9,03 %, Jaroslav Bašta 5,44 % a zbývající kandidáti se pohybovali pod čtyřmi procenty. Pořadí prvních dvou kandidátů naznačovalo, že druhé kolo nebude nijak jednoznačné.
Ve druhém kole se výsledek otočil: Petr Pavel zvítězil s 53,44 % hlasů, zatímco Andrej Babiš získal 46,55 %. Výsledky obou kol za Vlachovo Březí jsou k dispozici na stránce prezidentských voleb v tomto městě. Pro srovnání s okolními obcemi slouží přehled prezidentských voleb za okres Prachatice a na úrovni kraje pak data za celý Jihočeský kraj.
V krajských volbách 2024 dominovala ve Vlachově Březí ODS, která zde získala 43,37 % hlasů — tedy výrazně víc než druhé ANO s 27,99 %. Třetí místo obsadilo uskupení STAČILO! s 6,41 %, čtvrté SPD+Trikol+PRO s 4,48 % a páté Piráti s 4,05 %. Zbývajících pět uskupení se pohybovalo pod třemi procenty. Výsledky krajských voleb za město jsou k dispozici na přehledu krajských voleb ve Vlachově Březí.
Pro srovnání s okolními obcemi Prachaticka je k dispozici také přehled krajských voleb za okres Prachatice. Výsledky za jednotlivé obce celého Jihočeského kraje pak shrnuje přehled na stránce krajských voleb za Jihočeský kraj.
Vlachovo Březí je město ležící v nadmořské výšce 525 metrů na Prachaticku v Jihočeském kraji. K roku 2024 mělo 1 750 obyvatel a jeho katastr se rozkládá na 20 kilometrech čtverečních. Zástavbu tvoří celkem 624 domů (stav k roku 2021) a město spadá pod poštovní směrovací čísla 38301 a 38422. První písemná zmínka o Vlachově Březí pochází z roku 1274, kdy obec vstoupila do historických pramenů.
Z hlediska demografické dynamiky byl rok 2024 ve Vlachově Březí ve znamení mírného pohybu: přirozený přírůstek byl záporný (o 2 osoby více zemřelo, než se narodilo), avšak saldo migrace bylo kladné — přistěhovalo se o 4 osoby více, než kolik jich město opustilo. Výsledkem byl celkový přírůstek 2 obyvatel. Věková struktura z roku 2021, evidovaná Českým statistickým úřadem, ukazuje, že děti a mládež do 14 let tvoří 14,4 % populace (celorepublikový průměr: 12,9 %) a podíl produktivní věkové skupiny 15–64 let dosahuje 69,4 %, tedy přibližně na republikové úrovni (69,7 %). Senioři ve věku 65 a více let představují 16,2 %, zatímco v celém Česku je tento podíl 17,4 %.
Co se týče náboženského vyznání podle dat ČSÚ z roku 2021, ve Vlachově Březí vyznání neuvedlo 36,7 % obyvatel (celorepublikově 30,1 %), bez vyznání bylo 34,8 % (v ČR 47,8 %) a jako věřící se přihlásilo 28,5 % obyvatel — výrazně víc než celorepublikových 22,2 %. Ve srovnání s průměrem celé republiky se tu tedy k víře hlásí znatelně větší podíl obyvatel. Mezi místními stavebními dominantami vyniká zámek — dvoupatrová budova půdorysu písmene „L" se šambránami a korunní římsou, která ve svém zdivu skrývá pozůstatky středověké tvrze; informace o něm i ostatních památkách eviduje Národní památkový ústav. Zajímavostí je také barokní oktogonální kaple sv. Ducha s kupolí a lucernou, stojící na návrší nad hřbitovem, k níž byla v roce 1903 přistavěna obdélná loď. Oficiální informace o městě najdete na webových stránkách Vlachova Březí.
V komunálních volbách 2022 přišlo ve Vlachově Březí k urnám 52,77 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr u komunálních voleb činil 46,07 %. Zájem o místní volby je tu tedy citelně nadprůměrný — místní voliči se zapojují do komunální politiky výrazně aktivněji, než odpovídá průměru celé republiky.
U dalších typů voleb jsou rozdíly oproti republice menší a ne vždy ve prospěch města. Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 hlasovalo ve Vlachově Březí 67,46 % voličů oproti celostátním 68,95 % — tedy jen mírně pod republikovým průměrem. V předchozích parlamentních volbách v roce 2021 byla místní účast 67,33 %, přičemž průměr za celé Česko byl 65,43 %, takže tehdy město republikový průměr překonalo. V prvním kole prezidentských voleb 2023 hlasovalo 70,05 % voličů (ČR: 68,24 %), tedy lehce nad průměrem, zatímco ve druhém kole byla místní účast 68,77 % při celorepublikové hodnotě 70,25 % — stejně jako u sněmovních voleb 2025 tak účast mírně zaostala za celostátním průměrem. V krajských volbách 2024 přišlo k urnám 34,18 % oprávněných voličů, což je lehce nad celorepublikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
