100,00 %
Marie Francová starostka obce, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 1
27,27 % (39 hlasů)
Vladimír Ronovský soukromý podnikatel, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 2
20,27 % (29 hlasů)
Karel Fajmon soukromý podnikatel, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 3
17,48 % (25 hlasů)
Jan Oliva voják z povolání, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 4
17,48 % (25 hlasů)
Jiří Tejkal mistr tratí, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 5
17,48 % (25 hlasů)
Marie Francová starostka obce, věk: 47 let
Vladimír Ronovský soukromý podnikatel, věk: 39 let
Karel Fajmon soukromý podnikatel, věk: 52 let
Jan Oliva voják z povolání, věk: 37 let
Jiří Tejkal mistr tratí, věk: 33 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V obci Třebonín se lidé při komunálních volbách 2026 rozhodují o novém složení obecního zastupitelstva, které bude v dalším období spravovat záležitosti této lokality. Tato malá vesnice se může pochlubit velmi specifickou demografickou strukturou, neboť podíl dětí do 14 let podle údajů z roku 2021 činil pouhých 10,7 %, což ji řadí až na 5497. místo ze 6254 českých obcí.
Zatímco v komunálních volbách 2022 kandidovalo jediné uskupení, v celostátních volbách se hlasy místních voličů dělí mezi více stran. Volební účast v obci se přitom ve většině sledovaných voleb drží nad celostátním průměrem.
V posledních komunálních volbách, které se uskutečnily v roce 2022, se v Třeboníně zformovalo jediné uskupení s názvem Pro Třebonín. To získalo plnou podporu voličů, kteří mu odevzdali všech 153 hlasů, což znamenalo stoprocentní zisk.
Místní výsledky pak doplňují data v přehledu kutnohorského okresu a celkový vývoj lze sledovat také v měřítku celého Středočeského kraje. Pro detailní pohled do minulosti jsou k dispozici také výsledky z dřívějších let.
Při rozhodování ve volbách do Poslanecké sněmovny dali obyvatelé najevo své preference velmi jasně. Pokud vás zajímají podrobná čísla za tuto obec, můžete navštívit aktuální výsledky na stránce parlamentních voleb v Třeboníně.
Sněmovní volby v roce 2025 přinesly v obci vítězství hnutí ANO, které obdrželo 33,78 % hlasů (25 hlasů), na druhém místě skončila koalice SPOLU s 22,97 % (17 hlasů) a třetí pozici obsadila koalice STAČILO! se ziskem 10,81 % (8 hlasů). Pětiprocentní hranici překonala také hnutí STAN s 6,75 % (5 hlasů) a hnutí MOTO, které získalo rovněž 6,75 % (5 hlasů). V předchozích volbách v roce 2021 hnutí ANO v obci rovněž zvítězilo se ziskem 34,56 %, v celostátním měřítku však podlehlo koalici SPOLU. V obci tehdy koalice SPOLU obsadila druhé místo s 19,75 % a Piráti+STAN získali 14,81 % hlasů.
Pro srovnání se zbytkem regionu doporučujeme otevřít přehled za celý okres Kutná Hora, případně se podívat na data z celého Středočeského kraje.
Hlasování v prezidentských volbách vyvolalo mezi místními velký zájem. Podrobné statistiky o obou kolech naleznete přímo na prezidentské stránce Třebonína.
V prvním kole prezidentské volby v roce 2023 občané nejvýrazněji podpořili Andreje Babiše, který obdržel 44,30 % hlasů, zatímco Petr Pavel získal 24,05 % a Danuše Nerudová oslovila 13,92 % voličů. Druhé kolo se však proměnilo ve velmi vyrovnané drama, kde rozhodovaly doslova jednotky hlasů. Petr Pavel nakonec o vlásek zvítězil se ziskem 50,58 % (43 hlasů), zatímco Andrej Babiš zaostal se 49,41 % (42 hlasů) o jediný odevzdaný hlas.
Jak hlasovali sousedé v okolí, ukazuje přehled za okres Kutná Hora, zatímco celkový obrázek nabízí statistika Středočeského kraje.
Rozhodování v krajských volbách určilo nové složení krajských zastupitelstev. Kompletní přehled pro tuto konkrétní lokalitu najdete na krajské stránce obce.
Během krajského hlasování v roce 2024 si nejvíce hlasů v Třeboníně odneslo hnutí ANO, které přesvědčilo 38,63 % voličů. S výrazným odstupem pak následovalo hnutí STAN s 18,18 % a koalice SPOLU, jež obdržela 13,63 % hlasů. Krajský kontext a chování voličů v širším okolí přehledně zobrazují výsledky v celém okrese Kutná Hora.
Třebonín představuje menší obec ležící ve Středočeském kraji v nadmořské výšce 340 metrů. První písemná zmínka o této lokalitě pochází již z roku 1194, což dokládá její bohatou historii. Podle dat Českého statistického úřadu k roku 2024 zde žije celkem 133 obyvatel, kteří k bydlení využívají 77 domů evidovaných v roce 2021. Území s rozlohou 3,4 kilometru čtverečního spadá pod jediné poštovní směrovací číslo 286 01.
Z hlediska demografického vývoje v roce 2024 obec zaznamenala pokles, neboť přirozený přírůstek činil -4 osoby a saldo migrace dosáhlo hodnoty -1, což vedlo k celkovému přírůstku -5 obyvatel. Věková struktura v obci z roku 2021 ukazuje, že kromě dětí tvoří 71,3 % populace lidé ve věku 15 až 64 let a zbylých 18 % obyvatel spadá do kategorie seniorů nad 65 let. Pokud jde o náboženské vyznání ze stejného roku, bez vyznání je 46 % místních obyvatel, k věřícím se hlásí 21,6 % a zbylých 32,4 % dotázaných na tuto otázku neodpovědělo. Tyto statistické údaje byly čerpány z databáze ČSÚ.
Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti obce patří kostel sv. Matouše, jehož areál doplňuje zvonice a ohradní zeď s branou a brankou. Tento vysoký úzký kostel s obdélnou lodí a s půlkruhově ukončeným kněžištěm má sníženou západní věž. Původně románská stavba prošla gotickými, renesančními i barokními úpravami, přičemž poslední stavební úpravy proběhly po roce 1900, jak uvádějí materiály Národního památkového ústavu (NPÚ). Oficiální informace o dění a správě obce naleznete na webových stránkách obce.
Zájem místních občanů o politické dění se ve většině sledovaných voleb odráží v nadprůměrné účasti u volebních uren. Při posledních komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Třeboníně hodnoty 46,15 %, což představuje výsledek velmi těsně nad celorepublikovým průměrem, který tehdy činil 46,07 %.
Obyvatelé této obce prokazují vysokou volební účast také v dalších typech hlasování. Například v roce 2021 přišlo k parlamentním volbám 71,30 % voličů, což výrazně převyšuje tehdejší celostátní průměr 65,43 %, přičemž v roce 2025 účast činila 68,81 % oproti celorepublikovým 68,95 %. U prezidentských voleb v roce 2023 v prvním kole hlasovalo 70,54 % (ČR 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 73,91 % (ČR 70,25 %) oprávněných voličů. Zájem o rozhodování o krajském zastupitelstvu v roce 2024 přilákal k urnám 39,13 % občanů, což výrazně převýšilo celostátní účast na úrovni 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
