21,83 %
20,42 %
19,72 %
19,72 %
18,31 %
VÁCLAV STANISLAV ŠTĚPÁN MAIER ZUZANA VAJSOVÁ MIROSLAV KRUPIČKA Zdeněk Chotěborský
Václav Stanislav dělník v zemědělství, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (31 hlasů)
Štěpán Maier procesní inženýr, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (29 hlasů)
Zuzana Vajsová floristka, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (28 hlasů)
Miroslav Krupička soukromý zemědělec, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (28 hlasů)
Zdeněk Chotěborský automechanik, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (26 hlasů)
VÁCLAV STANISLAV ŠTĚPÁN MAIER ZUZANA VAJSOVÁ MIROSLAV KRUPIČKA Zdeněk Chotěborský
Václav Stanislav dělník v zemědělství, věk: 58 let
Štěpán Maier procesní inženýr, věk: 46 let
Zuzana Vajsová floristka, věk: 46 let
Miroslav Krupička soukromý zemědělec, věk: 52 let
Zdeněk Chotěborský automechanik, věk: 59 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Kozojedech přinesou nadcházející komunální volby rozhodnutí o budoucím složení obecního zastupitelstva. Tato malá obec se může pochlubit hlubokou historií, jejíž kořeny sahají až k raně středověkému hradišti Dřevíč tyčícímu se v její těsné blízkosti.
Zdejší samospráva spravuje území s necelou stovkou obyvatel, přičemž místní voliči dlouhodobě vykazují znatelný zájem o správu věcí veřejných i celostátní dění. Následující text nabízí ucelený pohled na dosavadní hlasování a přibližuje specifika této středočeské lokality.
Při obecním hlasování v roce 2022 se o hlasy ucházeli jednotliví kandidáti. Největší podporu získal Zdeněk Chotěborský, který obdržel 33 hlasů, což znamenalo 22,45 %. Následovali Štěpán Maier s 31 hlasy (21,09 %) a Václav Stanislav, jenž si připsal rovněž 31 hlasů (21,09 %). Zuzana Vajsová oslovila 27 voličů (18,37 %) a Miroslav Krupička obdržel 25 hlasů (17,01 %).
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je k dispozici přehled za komunální volby v okrese Rakovník, který zachycuje výsledky v okolních místech. Souhrnný pohled nabízí také odkaz na krajské výsledky obecních voleb.
Celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly v obci prvenství hnutí ANO, které obdrželo 30 hlasů (42,25 %), čímž zvítězilo stejně jako v celé České republice, kde dosáhlo na 34,51 %. Druhá koalice SPOLU získala 12 hlasů (16,90 %), třetí příčku obsadili PIRÁTI s 10 hlasy (14,08 %) a hnutí STAN zaznamenalo 6 hlasů (8,45 %). Pětiprocentní podíl překročila ještě uskupení STAČILO! s 5 hlasy (7,04 %) a MOTO se 4 hlasy (5,63 %), zatímco SPD volili 3 lidé (4,22 %) a uskupení ČR1 obdrželo 1 hlas (1,40 %).
Také v předchozích sněmovních volbách roku 2021 se na čele místního žebříčku umístilo hnutí ANO se ziskem 20 hlasů (37,03 %), zatímco celostátním vítězem byla koalice SPOLU s 27,79 %, která v této vsi skončila druhá se 13 hlasy (24,07 %). Tehdy se prosadily i SPD se 6 hlasy (11,11 %), koalice Piráti+STAN s 5 hlasy (9,25 %), ČSSD se 4 hlasy (7,40 %), KSČM se 3 hlasy (5,55 %), TSS se 2 hlasy (3,70 %) a PŘÍSAHA s 1 hlasem (1,85 %). Podrobná data shrnují sněmovní volby v Kozojedech, přičemž regionální souvislosti zachycují sněmovní výsledky na Rakovnicku a data určená pro parlamentní volby ve Středočeském kraji.
V roce 2023 se konaly prezidentské volby, v jejichž prvním kole získal nejvíce hlasů Andrej Babiš, kterého podpořilo 22 voličů (40,00 %). Petr Pavel oslovil 16 občanů (29,09 %) a Danuše Nerudová obdržela 6 hlasů (10,90 %). Další hlasy připadly Karlu Divišovi (4 hlasy; 7,27 %), Pavlu Fischerovi (4 hlasy; 7,27 %), Jaroslavu Baštovi (2 hlasy; 3,63 %) a Tomáši Zimovi (1 hlas; 1,81 %).
Ve druhém kole zvítězil v obci Andrej Babiš se ziskem 34 hlasů (56,66 %), zatímco Petr Pavel obdržel 26 hlasů (43,33 %). Konkrétní čísla dokumentují výsledky prezidentské volby v Kozojedech. Situaci v širším okolí přibližuje odkaz na volbu prezidenta v okrese Rakovník a zájemci mohou využít také souhrnné prezidentské hlasování v kraji.
Zatím poslední krajské volby proběhly v roce 2024. V obci si nejvýraznější podporu připsalo hnutí ANO, které obdrželo 20 hlasů, což odpovídalo 57,14 %. Druhé skončilo hnutí STAN se ziskem 6 hlasů (17,14 %) a třetí pozici obsadila koalice SPOLU s 5 hlasy (14,28 %).
Zbývající hlasy si rozdělila uskupení mimozemstani.eu se 2 hlasy (5,71 %) a po 1 hlasu (2,85 %) zaznamenala uskupení STAČILO! a JAB. Detaily o rozložení preferencí nabízí odkaz na krajské volby v Kozojedech. Pohled na hlasování v rámci celého okresního území pak poskytují krajské volby na Rakovnicku.
Obec Kozojedy leží v nadmořské výšce 365 metrů a první písemná zmínka o ní pochází z roku 1352. Území o rozloze 7,2 km² obývalo v roce 2024 celkem 86 obyvatel, přičemž při sčítání v roce 2021 zde stálo 52 domů a obec využívá poštovní směrovací číslo 270 54. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, činil v roce 2024 přirozený přírůstek -2 obyvatele a saldo migrace dosáhlo hodnoty -3, což znamenalo celkový úbytek o 5 obyvatel. Věková skladba obyvatelstva v roce 2021 zahrnovala 10,8 % dětí do 14 let (v ČR 12,9 %), 70,4 % lidí ve věku 15 až 64 let (v ČR 69,7 %) a 18,8 % seniorů nad 65 let (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se v témže roce 56,3 % obyvatel označilo jako bez vyznání (celostátně 47,8 %), 11,5 % tvořili věřící (celostátně 22,2 %) a 32,3 % odpověď neuvedlo (celostátně 30,1 %).
Kulturní bohatství lokality dokumentuje Národní památkový ústav, v jehož soupisu figuruje zemědělský dvůr Dřevíč s hospodářskými budovami ze 17. a 18. století i raně středověké hradiště Dřevíč s dochovaným valem a barokní kaplí svatého Václava. Informace o samosprávě a obecním životě jsou k nalezení na oficiálním webu Kozojed.
K volbám do obecního zastupitelstva v roce 2022 přišlo 68,12 % oprávněných voličů, což představovalo hodnotu výrazně převyšující celorepublikový průměr 46,07 %.
Zvýšený zájem o hlasování byl patrný také při dalších typech voleb. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 dosáhla účast 86,59 % oproti celostátním 68,95 %, zatímco v roce 2021 činila 79,41 % při republikovém průměru 65,43 %. V prezidentském hlasování roku 2023 odevzdalo v prvním kole lístek 86,57 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 88,24 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 53,85 %, zatímco celorepublikově k urnám dorazilo 32,91 % občanů.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
