Komunální volby 2026 v Písku: souvislosti a volební historie
V jihočeském Písku určí nadcházející komunální volby v roce 2026 nové složení městského zastupitelstva i budoucí vedení radnice. Zdejší historie sahá hluboko do středověku a pyšní se mimo jiné kamenným mostem přes Otavu, který představuje nejstarší dochovaný most v celém Česku. Dnes toto okresní město s více než jednatřiceti tisíci obyvateli žije pestrým politickým i společenským děním, které se promítá do hlasování na všech úrovních.
Výběr zástupců do místních orgánů přitahuje pozornost občanů, přičemž volební chování v jihočeském centru vykazuje řadu zajímavých rysů. Vedle místní scény se zde pravidelně odehrávají také souboje o křesla v parlamentu, kraji či při volbě hlavy státu.
Rozložení sil v městském zastupitelstvu
Komunální volby v roce 2022 přinesly na místní radnici vítězství hnutí ANO 2011, které obdrželo 23,42 % hlasů (celkem 49 825 hlasů). Druhé místo obsadilo uskupení PÍSEK SRDCEM A ROZUMEM se ziskem 13,28 % hlasů a třetí skončilo uskupení PRO PÍSEK, které podpořilo 12,25 % voličů. Mezi další úspěšné subjekty se zařadila Občanská demokratická strana s 9,99 % hlasů a Česká pirátská strana, jež získala 9,47 % hlasů.
Hranici pěti procent hlasů tehdy překonalo ještě několik dalších kandidátek, konkrétně Hlas Písku (8,97 %), KDU-ČSL (8,31 %), VAŠE VOLBA (7,94 %) a Komunistická str.Čech a Moravy (5,30 %), zatímco uskupení Za práva zvířat a spravedlnost obdrželo 1,09 % hlasů. Širší regionální souvislosti ukazuje okresní volební přehled, přičemž celou situaci doplňují také souhrnné výsledky, jaké nabízí stránka Jihočeského kraje.
Poslanecká sněmovna a parlamentní volby
Do celostátního zákonodárného sboru vybírali voliči své zástupce naposledy v roce 2025, kdy se konaly volby do Poslanecké sněmovny. Na úrovni Písku zvítězilo hnutí ANO se ziskem 33,85 % hlasů, následovala koalice SPOLU s 25,04 % hlasů a hnutí STAN, pro které hlasovalo 10,16 % voličů. Uskupení PIRÁTI obdrželo 8,99 % hlasů a hnutí SPD zaznamenalo 8,01 % hlasů. Další hlasy připadly uskupení MOTO (6,48 %), formaci STAČILO! (4,58 %), hnutí PŘÍSAHA (0,92 %), straně GENERACE (0,55 %) a uskupení ŠVÝC. DEM. (0,20 %). Vítězství hnutí ANO se shodovalo s celostátním výsledkem, kde toto hnutí rovněž vyhrálo se ziskem 34,51 % hlasů před koalicí SPOLU (23,36 %) a hnutím STAN (11,23 %).
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 byla situace odlišná, neboť ve městě tehdy vyhrála koalice SPOLU s 32,10 % hlasů před hnutím ANO (25,33 %) a koalicí Piráti+STAN (12,76 %). Tento volební zisk koalice SPOLU odpovídal i celostátnímu pořadí, v němž SPOLU zvítězilo s 27,79 % hlasů před hnutím ANO, které v celé republice mělo 27,12 % hlasů. Podrobnosti o hlasování shrnují parlamentní výsledky pro Písek, přičemž vývoj v okolí zachycuje okresní přehled sněmovních voleb a pro celý region je k nahlédnutí také krajský souhrn sněmovního hlasování.
Přímá volba prezidenta republiky
V přímé volbě hlavy státu v roce 2023 se v prvním kole promítly celostátní prezidentské volby do souboje několika hlavních kandidátů. Zdejší voliči dali v prvním kole nejvíce hlasů Petru Pavlovi, kterého podpořilo 36,61 % hlasujících (5 554 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 33,99 % hlasů (5 157 hlasů). Na třetím místě skončila v Písku Danuše Nerudová s 14,20 % hlasů, Pavel Fischer dosáhl na 7,09 %, Jaroslav Bašta měl 3,60 %, Marek Hilšer 2,63 %, Karel Diviš 1,23 % a Tomáš Zima 0,61 % hlasů.
Ve druhém kole se pořadí na prvních dvou místech nezměnilo a Petr Pavel své vedení u místních občanů ještě posílil, když obdržel 59,77 % hlasů (9 359 hlasů), kdežto Andrej Babiš získal 40,22 % hlasů (6 297 hlasů). Kompletní data nabízí písecká prezidentská volba, širší pohled na sousední města a obce pak zprostředkovává výsledek za celý okres a k dispozici jsou rovněž data pro celý Jihočeský kraj.
Krajské volby a hlasování o regionu
Při hlasování do regionálního zastupitelstva v roce 2024 se uskutečnily řádné krajské volby. Mezi místními voliči tehdy jednoznačně dominovala ODS, která získala 43,81 % hlasů. S odstupem za ní skončilo v Písku hnutí ANO s 24,87 % hlasů a uskupení STAČILO!, jež oslovilo 6,28 % voličů.
Méně než pět procent hlasů obdržela v tomto městě seskupení Společně pro JČ (4,96 %), Piráti (4,43 %), koalice SPD+Trikol+PRO (4,17 %), formace JIH 12 (3,01 %), SOCDEM (2,84 %), STAN PRO JČK (1,56 %) a Jihočeská veřejnost (1,56 %). Záznam o tom, jak lidé hlasovali, přinášejí krajské volby pro Písek, přičemž regionální kontext nabízí hlasování v celém okrese.
Geografie, historie a pamětihodnosti města
Sídlo leží v nadmořské výšce 398 metrů a jeho rozloha činí 63,2 kilometru čtverečních, přičemž poštovní směrovací číslo má tvar 397 01. První písemná zmínka o Písku pochází z roku 1254. K roku 2024 čítala zdejší populace podle Českého statistického úřadu 31 121 obyvatel a v roce 2021 ve městě stálo 4 036 domů. Demografický vývoj za rok 2024 byl charakterizován záporným přirozeným přírůstkem o hodnotě -57 osob, který byl však více než vyvážen stěhováním, neboť saldo migrace dosáhlo 192 obyvatel, takže celkový přírůstek činil 135 lidí.
Z hlediska věkové skladby obyvatel v roce 2021 tvořily děti do 14 let 12,7 % (celorepublikový průměr byl 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 68,1 % (ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let činili 19,2 % (ČR 17,4 %). Ve stejném roce se při sčítání lidu 46,5 % píseckých obyvatel označilo jako bez vyznání (v celém Česku 47,8 %), věřících bylo 21,8 % (celostátně 22,2 %) a zbylých 31,6 % respondentů vyznání neuvedlo (v ČR 30,1 %). Místní pamětihodnosti eviduje Národní památkový ústav, mezi nimiž vyniká hrad z doby Přemysla Otakara II. s cennými klenbami a pozdně gotickými interiéry nebo Nový most č. 139-000a s jezem a vodní elektrárnou postavený ve 30. letech 20. století podle návrhu architekta Adolfa Benše. Další informace o správě města i aktuálním dění zveřejňují oficiální stránky Písku.
Účast voličů při jednotlivých typech voleb
Při komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám v jihočeském městě 39,16 % oprávněných voličů. Tento zájem v Písku zaostal za celostátním průměrem komunálního hlasování, který v daném roce dosáhl 46,07 %.
V parlamentních volbách v roce 2025 byla účast místních občanů nadprůměrná, když činila 69,40 % oproti celorepublikovým 68,95 %, zatímco při sněmovním hlasování v roce 2021 činila 64,79 % (celostátně 65,43 %). V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 odevzdalo hlas 67,68 % voličů při celorepublikové účasti 68,24 % a ve druhém kole účast vzrostla na 69,76 %, což bylo velmi blízko celostátním 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 se k urnám v Písku dostavilo 33,68 % voličů, čímž město mírně překonalo celorepublikový průměr 32,91 %.