0,00 %
Jiří Goš dělník, věk: 27 let
Ing. Jana Hegerová účetní, věk: 56 let
Lukáš Holler truhlář, věk: 46 let
Patrick Jirgl obchodní zástupce, věk: 55 let
Michal Křenek ředitel kvality, věk: 44 let
Kateřina Křenková agronom, věk: 31 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V malé obci Vrážné se chystají komunální volby 2026, které určí nové obsazení místního zastupitelstva. Toto malebné sídlo se může pochlubit neobyčejně vysokým podílem věřících obyvatel, neboť podle sčítání se k víře hlásí téměř polovina zdejších občanů, což obec výrazně odlišuje od celostátního průměru.
Místní občané se tradičně vyznačují mimořádnou volební aktivitou. Na následujících řádcích si představíme historický kontext místního hlasování a zrekapitulujeme, jak se v tomto koutu naší země rozhodovalo v minulosti u jiných typů politických klání.
Poslední komunální volby v roce 2022 přinesly v obci velmi vyrovnané výsledky, v nichž jednotliví kandidáti získali poměrně blízké počty hlasů. Nejúspěšnějším se stal Petr Konečný s podílem 15,74 % hlasů, těsně následovaný Janou Hegerovou, která obdržela 15,23 % hlasů. Do zastupitelských lavic usedli také Michal Křenek a Kateřina Gošová, kteří shodně obdrželi 14,21 % hlasů, a Anežka Hegerová s Jiřím Gošem, již získali po 13,71 % hlasů. Posledním úspěšným byl Lukáš Holler se ziskem 13,20 % hlasů.
Pokud vás zajímá širší pohled na situaci v celém regionu, můžete se podívat na kompletní přehled za svitavský okres nebo prozkoumat data za Pardubický kraj. Níže naleznete seznam odkazů na dřívější ročníky, které zachycují vývoj místní politické scény v průběhu let.
Při posledním hlasování do dolní komory parlamentu v roce 2025 v obci jasně zvítězilo hnutí ANO, které získalo 32,60 % hlasů. Druhou nejúspěšnější formací se stalo hnutí STAN se ziskem 17,39 % hlasů a třetí příčku obsadila koalice SPOLU s 13,04 % hlasů. Tento výsledek se mírně liší od celostátní úrovně, kde sice hnutí ANO také dominovalo, ale koalice SPOLU skončila druhá a hnutí STAN až třetí. Pro srovnání vývoje můžete navštívit stránku věnovanou volbám do Poslanecké sněmovny.
V předchozím volebním období roku 2021 přitom místní voliči projevili odlišné preference, když s výrazným náskokem zvítězila koalice SPOLU se ziskem 40,90 % hlasů, zatímco druhé hnutí ANO tehdy obdrželo pouhých 15,90 % hlasů. Detailní výsledky za celou obec nabízí specializovaný přehled pro parlamentní volby ve Vrážném. Pro širší geografický pohled jsou pak dostupné statistiky za celý okres Svitavy a také souhrn za kraj s krajským zastoupením.
Volba hlavy státu v roce 2023 přinesla v prvním kole velmi rozmanité rozložení sil. Nejvíce hlasů si odnesla Danuše Nerudová, pro kterou hlasovalo 30,23 % voličů. Na paty jí šlapal Petr Pavel s podporou 27,90 % a třetí skončil Andrej Babiš, jenž získal 25,58 % hlasů. Obecný přehled o tomto typu hlasování nabízí sekce zaměřená na prezidentské volby.
Ve druhém kole se pak většina místních voličů přiklonila k Petru Pavlovi, který získal 70,45 % hlasů, zatímco jeho protikandidát Andrej Babiš oslovil pouze 29,54 % hlasujících. Pro podrobnější analýzu můžete využít odkaz na prezidentské volby ve Vrážném, případně sledovat vývoj v celém svitavském okresním teritoriu a samozřejmě také na území, které tvoří Pardubický kraj.
Při volbách do zastupitelstev krajů v roce 2024 se přízeň voličů rozdělila velmi rovnoměrně mezi dva hlavní rivaly. První dvě místa obsadila se shodným výsledkem 30,76 % hlasů koalice 3PK-Pro prosperující Pardubický kraj a hnutí ANO. S odstupem pak následovala Koalice pro Pardubický kraj, která si připsala 19,23 % hlasů. Obecné principy tohoto regionálního hlasování si můžete přečíst v sekci o krajských volbách.
Chcete-li prozkoumat dlouhodobý vývoj, je k dispozici přehled pro krajské volby ve Vrážném. Pro srovnání v sousedních obcích můžete navštívit výsledky za celý svitavský okres, které doplňují celkový obrázek o politické mapě regionu.
Samostatná obec Vrážné se nachází v nadmořské výšce 350 metrů. První písemná zmínka o tomto sídle pochází z roku 1258. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2024 zde žije celkem 64 obyvatel, kteří k bydlení využívají 39 domů evidovaných v roce 2021. Celková rozloha katastru činí 4,1 km² a pro doručování pošty slouží poštovní směrovací číslo 56943.
Z demografického hlediska vykazuje sídlo stabilní bilanci, když v roce 2024 byl přirozený přírůstek roven 1 obyvateli, avšak saldo migrace dosáhlo hodnoty -1, což ve výsledku znamenalo nulový celkový přírůstek. Věková struktura podle sčítání z roku 2021 ukazuje, že podíl dětí do 14 let činí pouhých 5 %, zatímco produktivní věková skupina od 15 do 64 let tvoří 75,2 % a senioři nad 65 let představují 19,9 % obyvatelstva. Výrazným lokálním specifikem je vysoký podíl věřících, který v roce 2021 dosáhl 48,4 %, což je výrazně nad celostátním průměrem, zatímco bez vyznání bylo 37,5 % občanů a 14,1 % vyznání neuvedlo. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce.
Mezi pamětihodnosti evidované Národním památkovým ústavem (NPÚ) patří výšinné opevněné sídliště - hradiště. Terénní pozůstatky na vrchu Hradisko představují dosud neprobádanou archeologickou lokalitu někdejšího útočištného hradu nižší šlechty z konce 13. století, ze kterého se dochovaly zbytky obranného systému.
Obyvatelé této malé obce se dlouhodobě vyznačují mimořádným zájmem o správu veřejných věcí, což se odráží ve velmi vysoké volební účasti. Při posledních komunálních volbách v roce 2022 dosáhla účast místních voličů skvělých 70,37 %, což výrazně převyšuje celorepublikový průměr, který činil pouze 46,07 %.
Tento nadprůměrný zájem o hlasování se projevuje i u ostatních typů voleb. Například při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 80,70 % oprávněných voličů, zatímco celostátní průměr byl 68,95 %, přičemž v roce 2021 byla účast v obci dokonce 83,02 %. Velmi vysoká účast provázela také prezidentskou volbu v roce 2023, kdy v prvním kole hlasovalo 88,00 % a ve druhém kole dokonce 88,24 % oprávněných voličů. Podobný zájem projevili místní obyvatelé i při krajském hlasování v roce 2024, kdy účast dosáhla 47,27 % ve srovnání s celostátními 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
