100,00 %
Mgr. Libor Mojžíš projektový manažer, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 1
12,79 % (99 hlasů)
Mgr. Olga Mařáčková soukromý zemědělec, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 2
11,88 % (92 hlasů)
Martina Zoufalová Tučková jednatelka firmy, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 3
11,24 % (87 hlasů)
Ing. Ctibor Hůlka jednatel firmy, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 4
11,11 % (86 hlasů)
Mgr. Pavel Dohnal EFA finanční poradce, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 5
10,72 % (83 hlasů)
Marcel Kočí opravář mechanizace, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 6
11,36 % (88 hlasů)
Mgr. Světlana Pešková DiS. sociální pracovnice, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 7
10,33 % (80 hlasů)
František Knápek živnostník, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 8
10,46 % (81 hlasů)
MUDr. Jiří Pácalt lékař, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 9
10,07 % (78 hlasů)
Mgr. Libor Mojžíš projektový manažer, věk: 58 let
Mgr. Olga Mařáčková soukromý zemědělec, věk: 53 let
Martina Zoufalová Tučková jednatelka firmy, věk: 57 let
Ing. Ctibor Hůlka jednatel firmy, věk: 49 let
Mgr. Pavel Dohnal EFA finanční poradce, věk: 44 let
Marcel Kočí opravář mechanizace, věk: 43 let
Mgr. Světlana Pešková DiS. sociální pracovnice, věk: 45 let
František Knápek živnostník, věk: 61 let
MUDr. Jiří Pácalt lékař, věk: 55 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Ještě v pátek nepanovala mezi představiteli ODS s ohledem na výsledek komunálních voleb a prvního kola těch senátních příliš dobrá nálada. Volební sobota a zisk sedmi mandátů z devíti ale rozpoložení občanských demokratů značně zlepšily. Druhé kolo sice vyhráli Starostové a nezávislí. Ze čtyř obvodů, kde soupeřili s ODS, ale ve třech prohráli. To může znovu oživit debaty o tom, kdo je lídrem opozice. Druhé kolo zároveň přineslo velký debakl pro hnutí ANO. Poprvé v senátních volbách nezískalo ani jeden mandát; v ANO zřejmě nastanou velké změny. Což už avizoval předseda hnutí Andrej Babiš.
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 14. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové. Dosavadních 17 senátorek byl dosud nejvyšší počet a ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Nyní jich bude asi 17 procent. Ve Sněmovně tvoří ženy třetinu.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Řekl to novinářům při příchodu do volebního štábu. Na tiskové konferenci následně uvedl, že Starostové chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
V městysi Žernov určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva pro další čtyřleté období. Podle demografických dat z roku 2021 zde podíl seniorů ve věku 65 a více let dosahoval pouze 12 %, což městys řadilo na 5857. místo z 6254 hodnocených obcí v České republice a znamenalo to výrazně nižší zastoupení starší generace, než činil celostátní průměr 17,4 %.
Samospráva tohoto sídla s více než třemi stovkami obyvatel spravuje území v sousedství Babiččina údolí. Následující text nabízí souhrnné ohlédnutí za minulými hlasováními do různých volených orgánů i základní profil místní komunity.
Při obecních volbách v roce 2022 se o přízeň voličů ucházela pouze jedna kandidátní listina. Uskupení Za Žernov krásnější obdrželo všech 657 odevzdaných platných hlasů, tedy rovných 100,00 %, a obsadilo tak všechna volená místa bez soupeření s jinými subjekty.
Zájemci o širší regionální souvislosti mohou prozkoumat komunální volby na Náchodsku, případně si projít celkový přehled zachycující komunální volby v Královéhradeckém kraji za jednotlivá sídla v regionu.
Předchozí rozhodování místních občanů o obecním vedení přibližují odkazy na starší ročníky:
Při celostátním hlasování, kterým byly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, v obci zvítězila koalice SPOLU se ziskem 63 hlasů, což odpovídalo 32,30 %. Na druhém místě skončilo hnutí ANO se 46 hlasy (23,58 %) a třetí pozici obsadilo hnutí STAN, pro které hlasovalo 35 voličů (17,94 %). Zdejší pořadí na prvních dvou místech se lišilo od celostátního výsledku, kde hnutí ANO vyhrálo se ziskem 34,51 % a koalice SPOLU skončila druhá s 23,36 %.
Také v předchozích sněmovních volbách roku 2021 se v městysi nejvíce dařilo koalici SPOLU, která tehdy obdržela 73 hlasů, což znamenalo 45,06 %, zatímco druhé hnutí ANO získalo 34 hlasů, tedy 20,98 %. Pro zkoumání podrobnějších dat slouží poslanecké volby v Žernově, přičemž regionální rámec nabízejí souhrny mapující sněmovní volby na Náchodsku i celokrajské výsledky v odkazu na sněmovní volby v Královéhradeckém kraji.
V roce 2023 se konaly prezidentské volby, v jejichž prvním kole získal nejvíce hlasů Petr Pavel, kterého podpořilo 103 voličů (57,86 %). Druhý skončil Andrej Babiš se ziskem 36 hlasů (20,22 %) a třetí Danuše Nerudová obdržela 23 hlasů (12,92 %). V rozhodujícím druhém kole Petr Pavel své prvenství potvrdil ziskem 133 hlasů, což představovalo 73,88 %, zatímco Andrej Babiš si připsal 47 hlasů, tedy 26,11 %.
Kompletní čísla nabízí přehled zaměřený na prezidentské volby v Žernově, přičemž hlasování v okolních obcích shrnují prezidentské volby na Náchodsku a krajský kontext zachycují prezidentské volby v kraji.
V roce 2024 proběhly krajské volby, ve kterých místní voliči odevzdali nejvíce hlasů uskupení SILNÍ LÍDŘI pro kraj. Toto uskupení získalo 49 hlasů, což odpovídalo 42,98 %. Druhé skončilo hnutí ANO se ziskem 26 hlasů (22,80 %) a třetí příčku obsadila koalice STAN+TOP+LES+HD se 14 hlasy (12,28 %).
Jak hlasovali obyvatelé v tomto sídle, ukazují krajské volby v Žernově, a celookresní pohled poskytují krajské volby na Náchodsku zachycující výsledky v celém regionu.
Městys Žernov, jehož první písemná zmínka pochází z roku 1417, leží v nadmořské výšce 382 metrů a rozkládá se na ploše 4,7 kilometru čtverečních pod poštovním směrovacím číslem 552 03. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 322 obyvatel a při sčítání v roce 2021 se v obci nacházelo 131 domů. V roce 2024 byl přirozený přírůstek na nule, avšak díky kladnému saldu migrace ve výši 5 osob činil celkový přírůstek rovněž 5 obyvatel.
Z hlediska věkového složení v roce 2021 tvořily děti do 14 let 17,4 % populace (399. místo v ČR, celostátně 12,9 %), skupina ve věku 15 až 64 let představovala 70,6 % (1937. místo v ČR, celostátně 69,7 %) a lidé od 65 let výše tvořili 12 % obyvatel (5857. místo v ČR, celostátně 17,4 %). Statistika náboženského vyznání ze stejného roku uvádí, že 47,7 % obyvatel bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %), 26 % se označilo za věřící (v ČR 22,2 %) a zbývajících 26,4 % respondentů položku neuvedlo (v ČR 30,1 %). Informace o chodu samosprávy zveřejňuje oficiální web městyse.
K významným pamětihodnostem chráněným podle záznamů Národního památkového ústavu patří areál zříceniny středověkého hradu Rýzmburk, na kterou navazují vyhlídkový altán z počátku 19. století a transferovaný rumpál z usedlosti. Na území se nachází rovněž Červený most, což je dřevěný věšadlový most z roku 1880 v severní části Babiččina údolí.
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v městysi rovných 50,00 %, což představovalo hodnotu mírně nad celorepublikovým průměrem, který činil 46,07 %.
Zájem o celostátní a krajská hlasování byl v sídle ve všech uvedených volbách vyšší než celostátní průměr. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k urnám 78,63 % zapsaných voličů oproti 68,95 % v celé zemi, přičemž v roce 2021 činila účast 74,09 % proti 65,43 % v republice. V prezidentských volbách roku 2023 hlasovalo v prvním kole 79,11 % oprávněných občanů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 80,72 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách 2024 pak volební účast dosáhla 48,95 %, zatímco celostátní průměr činil 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
