72,03 %
27,97 %
SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ 2… SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ -…
Ing. Miroslav Červenka OSVČ, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 1
14,48 % (264 hlasů)
Ing. Zuzana Matoušková projektant, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 2
11,62 % (212 hlasů)
Ing. Miroslav Němec obchodní zástupce, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 3
12,56 % (229 hlasů)
Mgr. Jitka Stachová učitelka ZŠ, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 4
9,16 % (167 hlasů)
Radek Švácha elektrikář, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 5
7,07 % (129 hlasů)
Ing. Petra Šlapalová pracovnice pošty, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 6
12,45 % (227 hlasů)
Ing. Miroslav Fojt prodejce techniky, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 7
11,51 % (210 hlasů)
Bc. Marek Jirsa profesionální hasič, věk: 26 let
pořadí na kandidátce: 1
14,83 % (105 hlasů)
Adam Švára policista, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 5
18,07 % (128 hlasů)
SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ 2… SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ -…
Ing. Miroslav Červenka OSVČ, věk: 45 let
Ing. Zuzana Matoušková projektant, věk: 45 let
Ing. Miroslav Němec obchodní zástupce, věk: 45 let
Mgr. Jitka Stachová učitelka ZŠ, věk: 48 let
Radek Švácha elektrikář, věk: 55 let
Ing. Petra Šlapalová pracovnice pošty, věk: 39 let
Ing. Miroslav Fojt prodejce techniky, věk: 33 let
Mgr. Pavla Vránková kriminalistický expert, věk: 41 let
Ing. Jiří Švanda správce obecních lesů, věk: 43 let
Bc. Marek Jirsa profesionální hasič, věk: 26 let
Mgr. Alena Mimrová manažer, věk: 42 let
Lukáš Marek OSVČ, věk: 24 let
Bc. Kristýna Houšková zdravotní sestra, věk: 34 let
Adam Švára policista, věk: 38 let
Petr Brýna servisní technik, věk: 34 let
Ladislav Kněžínek kontrolor, věk: 41 let
PhDr. Jana Stachová Ph.D. socioložka, věk: 50 let
Tomáš Matoušek mechanizátor - nákupčí, věk: 46 let
Nejnovější příspěvky k tématu
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
Po výlovu lidovců v TOP 09 dostala spolupráce v opozici velkou trhlinu, aspoň si to myslí vedení liberálně konzervativní politické strany. Řada věcí se ale může také vyjasnit. Do úterka se totiž slovy jednoho z opozičních poslanců „čekalo, jak to s nimi bude.“ Topka nyní může po událostech na jižní Moravě směřovat ke spolupráci s ODS, což si vlivná pražská část topky přeje dlouho. V ODS se také rozjíždí debata o rebrandingu strany po vzoru lidovců. Tedy jakéhosi vytvoření nové identity, jména nebo loga. Podle informací CNN Prima NEWS se o tom poprvé hovořilo i na úterním zasedání klubu poslanců ODS.
Spojené státy čekají volby, a i když si v nich nebudou vybírat nového prezidenta, na zbytek mandátu úřadujícího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa budou mít zásadní vliv. Američané totiž na začátku listopadu u volebních uren rozhodnou o novém složení Kongresu, který může Trumpovi v případě neúspěchu republikánů začít házet klacky pod nohy. Kdo je favoritem a kdo může překvapit? A proč je pro prezidenta Donalda Trumpa v sázce celá jeho agenda na příští dva roky?
V Karlových Varech podepsali v úterý koaliční smlouvu na volební období 2026 až 2030 zástupci vítězného hnutí ANO, hnutí Karlovaráci a ODS. ODS ale nebude mít v radě zastoupení. Primátorkou zůstane stejně jako v posledních osmi letech Andrea Pfeffer Ferklová, prvním náměstkem bude dál Martin Dušek (oba za ANO). Dalším náměstkem za ANO zůstane Lubomír Kovář, náměstkem za Karlovaráky bude opět Miroslav Vaněk, druhým náměstkem za Karlovaráky nově Václav Skuhravý, bývalý profesionální hokejista. Koaliční partneři o tom informovali na webu města.
V Častrově rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva i budoucím vedení obce. Zdejší občané přitom projevují o správu věcí veřejných vysoký zájem, což dokládá i nadprůměrná účast při hlasování do místních orgánů, která znatelně předčila celostátní průměr.
Obec má kořeny sahající hluboko do čtrnáctého století. Následující text nabízí ucelený pohled na to, jak zdejší voliči hlasovali v různých typech volebních klání, a doplňuje je o základní demografické a historické ukazatele.
Během volebního klání v roce 2022 si prvenství zajistilo uskupení SNK 2022, které obdrželo 1572 hlasů, což představovalo 57,46 %. Druhou příčku obsadila kandidátka SNK - Obec pro všechny se ziskem 964 hlasů a podílem 35,23 %. Do volebního souboje zasáhl také samostatný kandidát Jiří Havlíček, DiS., pro kterého hlasovalo 200 voličů, tedy 7,31 %.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti nabízí přehled také celkový souhrn za okres Pelhřimov a sledovat lze rovněž vývoj na úrovni celého regionu skrze výsledky v Kraji Vysočina, jež zachycují hlasování ve všech okolních městech a obcích.
Výsledky předchozích obecních voleb v samotném Častrově zachycují tyto přehledy:
Při hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zvítězilo v obci hnutí ANO se ziskem 33,33 % (114 hlasů), což korespondovalo s celostátním triumfem tohoto hnutí, jež v celé České republice obdrželo 34,51 %. Druhé místo v Častrově obsadila koalice SPOLU s 19,00 % (65 hlasů), následovaná hnutím STAN, které oslovilo 14,61 % voličů (50 hlasů). Pětiprocentní hranici zde překonaly ještě SPD s 9,35 % (32 hlasů), PIRÁTI s 8,18 % (28 hlasů) a MOTO se 7,30 % (25 hlasů). Uskupení STAČILO! zaznamenalo 4,38 % (15 hlasů), PŘÍSAHA 2,33 % (8 hlasů), VOLUNTIA 0,58 % (2 hlasy) a LEVICE 0,29 % (1 hlas).
Situace se proměnila oproti roku 2021, kdy v obci zvítězila koalice SPOLU se ziskem 29,96 %, přičemž i tehdy kopírovala celorepublikové prvenství koalice, která v Česku získala 27,79 %. Druhé skončilo hnutí ANO s 20,50 % hlasů. Dvouciferný výsledek si tehdy připsaly také SPD a koalice Piráti+STAN, obě shodně s 10,72 %, následované ČSSD s 10,41 %. Další hlasy připadly formacím PŘÍSAHA (6,30 %), KSČM (4,73 %), TSS (2,83 %), Volný blok (1,57 %) a Zelení (1,26 %).
Zájemci mohou prozkoumat podrobné sněmovní výsledky v Častrově, případně si projít širší kontext, který nabízí přehled za okres Pelhřimov či krajská data prostřednictvím výsledků za Kraj Vysočina.
Během přímých prezidentských voleb v roce 2023 se v prvním kole na čele usadil Petr Pavel, který v obci obdržel 33,71 % (117 hlasů). Na druhém místě skončil Andrej Babiš se ziskem 25,64 % (89 hlasů) a třetí Danuše Nerudová oslovila 16,13 % voličů (56 hlasů). Další hlasy si rozdělili Pavel Fischer (11,23 %), Marek Hilšer (6,34 %), Jaroslav Bašta (4,89 %), Karel Diviš (1,15 %) a Tomáš Zima (0,86 %).
Ve druhém kole Petr Pavel své vítězství potvrdil a získal 61,35 % (208 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 38,64 % (131 hlasů). Podrobnosti k této volbě přinášejí prezidentské výsledky pro Častrov, přičemž regionální souvislosti zobrazuje pohled na okres Pelhřimov i data dostupná pro celý Kraj Vysočina.
V rámci klání do krajských zastupitelstev v roce 2024, spadajícího pod krajské volby, se v Častrově nejlépe dařilo hnutí ANO, jež získalo 26,48 % (49 hlasů). V těsném závěsu skončila koalice Společně se Starosty s podílem 23,24 % (43 hlasů). Třetí a čtvrtou pozici obsadily se shodným výsledkem subjekty STAN PRO VYS a SOCDEM, které získaly 9,72 % (shodně 18 hlasů).
KDU-ČSL v tomto hlasování obdržela 8,64 % (16 hlasů), koalice SPD+Trikol+PRO zaznamenala 6,48 % (12 hlasů) a shodně po 4,86 % (9 hlasů) si připsaly subjekty Piráti, STAČILO! a PŘÍSAHA. Celkový přehled zachycují krajské výsledky v Častrově, zatímco širší okresní souvislosti přibližuje souhrnné hlasování za okres Pelhřimov.
Častrov je samostatnou obcí, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1362. Rozkládá se na ploše 35,8 kilometru čtverečních v nadmořské výšce 604 metrů. K doručování pošty slouží směrovací čísla 394 63, 394 68 a 394 70. V roce 2021 zde stálo 319 domů a k roku 2024 čítala obec 628 obyvatel, jak uvádí Český statistický úřad. V témže roce byl přirozený přírůstek na hodnotě -4 a saldo migrace dosáhlo rovněž -4, což znamenalo celkový přírůstek -8 obyvatel. Oficiální informace ze samosprávy zveřejňuje obecní webová stránka Častrova.
Mezi významné památky evidované Národním památkovým ústavem patří v jádru gotický, barokně přestavěný kostel sv. Mikuláše se hřbitovem, jehož hranolová věž zaujme neobvykle umístěnými hodinami v cibulové báni, a také dvoupodlažní secesní budova školy z let 1912–1913 s bohatě zdobeným průčelím. V obci se dochovala také venkovská usedlost s kovárnou z 19. století, klasicistní fara z doby kolem roku 1800 a dvoje kamenná boží muka – barokní z roku 1778 a pozdně gotická s tordovaným dříkem z doby kolem roku 1500.
Sčítání lidu v roce 2021 ukázalo, že věková skupina 0–14 let tvořila 14,8 % obyvatel (v ČR 12,9 %), produktivní věk 15–64 let představoval 65,5 % (v ČR 69,7 %) a skupina 65 a více let činila 19,7 % (v ČR 17,4 %). V otázce víry se 41,1 % obyvatel označilo za lidi bez vyznání (v ČR 47,8 %), věřících bylo 27,2 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 31,8 % občanů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 62,80 %. Místní obyvatelé tak přistoupili k rozhodování o svém zastupitelstvu v podstatně vyšší míře, než činil celorepublikový průměr, který dosáhl 46,07 %.
Vysoká účast panovala také u prezidentských voleb v roce 2023, kde v prvním kole přišlo hlasovat 73,43 % voličů oproti celostátním 68,24 % a ve druhém kole 71,04 % oproti 70,25 % v celé republice. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 byla zaznamenána účast 69,78 % (celostátně 68,95 %), zatímco v roce 2021 činila 64,91 % (celorepublikově 65,43 %). Krajské volby v roce 2024 přilákaly k urnám 38,40 % místních občanů, což opět převýšilo celostátní průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
