Komunální volby 2026 v Kestřanech: Jak rozhodnou místní voliči?
V jihočeské obci Kestřany se nadcházející komunální volby 2026 stanou klíčovým momentem pro výběr nového složení místního zastupitelstva a další směřování radnice. Obec se může pyšnit nejen historií sahající do roku 1338, ale také relativně mladou věkovou strukturou, neboť podíl seniorů nad 65 let zde patří k nejnižším v celé České republice.
Vysoká volební účast provází v této jihočeské lokalitě všechny typy hlasování od obecních zastupitelů až po výběr hlavy státu, přičemž historické výsledky ukazují zajímavé proměny voličských preferencí.
Kdo ovládl kestřanskou radnici v minulých letech?
Při posledním měření sil v roce 2022 se největší přízni těšilo sdružení s názvem SNK pro Kestřany,Zátaví,Lhotu, které získalo 44,90 % odevzdaných hlasů. S odstupem za ním skončilo uskupení SNK - KESTŘANY SPOLEČNĚ se ziskem 30,96 % a trojici kandidujících uskupení uzavřela Komunistická str.Čech a Moravy, pro niž se rozhodlo 24,14 % hlasujících.
Pokud chceme vidět výsledky v širším regionálním kontextu, můžeme prozkoumat data za celý písecký okres, případně se podívat, jak dopadlo hlasování v rámci celého Jihočeského kraje. Starší výsledky přímo z této obce najdete v přehledu níže.
Jak se volilo do Poslanecké sněmovny?
Poslední měření sil proběhlo při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025, kdy v obci jednoznačně zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,30 % hlasů. Na druhém místě skončila koalice SPOLU, která si připsala 19,70 %, a třetí pozici obsadili PIRÁTI s 11,67 %. Tento výsledek se v zásadě shodoval s celorepublikovým trendem, kde hnutí ANO rovněž dominovalo s 34,51 % hlasů, avšak druhá koalice SPOLU získala celostátně o něco silnějších 23,36 %.
Při předchozím hlasování v roce 2021 přitom byla situace odlišná, neboť tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,10 % hlasů před hnutím ANO, které obdrželo 22,89 %. Celkový vývoj preferencí mapují sněmovní výsledky v obci, přičemž regionální srovnání nabízí písecký okresní přehled a také kompletní data za celý Jihočeský kraj.
Volba prezidenta republiky a názory místních obyvatel
Během posledních prezidentských voleb v roce 2023 se v prvním kole voliči nejvýrazněji přiklonili k Petru Pavlovi, který získal 35,90 % odevzdaných hlasů. Těsně za ním se umístil Andrej Babiš s podílem 30,60 % a na třetím místě skončila Danuše Nerudová, pro kterou se rozhodlo 18,55 % hlasujících.
Ve druhém kole se pak duel zúžil na dva hlavní kandidáty. Vítězem se stal opět Petr Pavel, který zde obdržel rovných 60,00 % hlasů, zatímco Andrej Babiš si odnesl zbylých 40,00 %. Průběh a výsledky celého klání zachycují prezidentské statistiky v obci, přičemž regionální pohled zprostředkovávají výsledky za celý písecký okres a také celokrajská data za Jihočeský kraj jako celek.
Krajská zastupitelstva a regionální preference
Při hlasování pro krajské volby v roce 2024 se voliči nejvýrazněji přiklonili ke straně ODS, která zde získala jasné prvenství s 38,46 % hlasů. Druhou nejúspěšnější formací se stalo hnutí ANO se ziskem 27,40 % a třetí místo obsadilo uskupení STAČILO! s 8,65 %.
Kompletní přehled o regionálním hlasování nabízí krajské výsledky v obci, které lze srovnat se širšími trendy v regionu přes výsledky píseckého okresu. Starší údaje z krajských hlasování od roku 2008 jsou dohledatelné v níže uvedeném přehledu.
Historie, památky a demografický ráz Kestřan
První písemná zmínka o této jihočeské lokalitě pochází již z roku 1338. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zde v roce 2024 žilo celkem 726 obyvatel, přičemž celková rozloha katastru činí 20,1 km². Vývoj bydlení ilustruje statistika z roku 2021, kdy zde bylo evidováno 256 domů, a z hlediska polohy se obec nachází v nadmořské výšce 373 metrů. Pro doručování pošty slouží poštovní směrovací čísla 397 01 a 398 21.
Demografický vývoj v roce 2024 zaznamenal mírný pokles, kdy přirozený přírůstek dosáhl hodnoty -4 obyvatel a saldo migrace činilo -1 osobu, což v celkovém vyjádření představovalo úbytek o 5 obyvatel. Zajímavé srovnání nabízí sčítání lidu z roku 2021 v oblasti náboženského vyznání, kde 41,2 % místních otázku nezodpovědělo (kategorie neuvedeno), 38,9 % se označilo jako lidé bez vyznání a 19,9 % tvořili věřící. Ve stejném období tvořily děti do 14 let 15,6 % obyvatelstva, dospělí ve věku 15 až 64 let představovali 71,4 % a senioři nad 65 let tvořili zbývajících 13,1 % místní populace.
Zdejší krajina je nesmírně bohatá na historické pamětihodnosti. Národní památkový ústav (NPÚ) vyzdvihuje zejména unikátní areál zámku a dvou tvrzí, který představuje výjimečný soubor dvou gotických tvrzí, raně barokního zámku a hospodářského dvora s cennými doklady historických konstrukcí. Za vidění stojí také kostel sv. Kateřiny, který byl v 18. a 19. století upraven do dnešní podoby. Další užitečné informace a aktivity z obecního dění jsou dostupné přes oficiální webové stránky Kestřan.
Zájem občanů o účast ve volebních místnostech
Voliči v obci se vyznačují nadprůměrným zájmem o správu veřejných věcí, což se jasně projevilo při posledním rozhodování o obecním zastupitelstvu v roce 2022. Tehdy dosáhla volební účast 55,22 %, což výrazně překonalo celorepublikový průměr u komunálních voleb, který činil 46,07 %.
Podobný trend vysoké aktivity panoval i u ostatních typů hlasování. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k urnám 74,33 % oprávněných voličů (celostátní průměr byl 68,95 %), zatímco v roce 2021 to bylo 67,55 % (celostátně 65,43 %). U prezidentských voleb v roce 2023 se v prvním kole účastnilo 74,24 % občanů a ve druhém kole 71,86 % (oproti celostátním průměrům 68,24 % a 70,25 %). Zájem o krajské volby v roce 2024 pak v obci přitáhl 37,41 % voličů, což bylo opět více než celorepublikových 32,91 %.
