Komunální volby 2026 v Ostrově: ohlédnutí za politickým vývojem a profil obce
V obci Ostrov se blížící se komunální volby 2026 stanou klíčovým milníkem, který rozhodne o obsazení místního zastupitelstva a dalším rozvoji samosprávy. Tato obec se může pochlubit velmi specifickou demografickou strukturou, neboť podíl seniorů zde patří k nejnižším mezi českými obcemi.
Při pohledu do statistik zaujme nejen mladé věkové složení obyvatelstva, ale i nadprůměrná účast v posledních komunálních volbách. Kromě místní politiky se na této stránce zaměříme také na historické i nedávné výsledky dalších typů hlasování, která formovala politickou mapu regionu.
Místní zastupitelstvo a minulé souboje o radnici
Při posledním rozhodování o složení samosprávy v roce 2022 si největší přízeň voličů odneslo Hnutí pro Ostrov, které získalo 44,42 % hlasů. Druhou nejsilnější pozici si zajistila KDU-ČSL s podporou 29,84 % a trojici úspěšných uskupení uzavřela kandidátka OSTROV21, pro kterou se rozhodlo 25,73 % hlasujících.
Výsledky lze zasadit i do širšího regionálního kontextu. Pokud vás zajímají širší souvislosti, můžete prozkoumat celkové výsledky v rámci celého okresu Ústí nad Orlicí a zájemci se mohou podívat také na celkový přehled za Pardubický kraj.
Pro hlubší pohled do historie jsou k dispozici archivy jednotlivých volebních období v obci:
Rozhodování o složení Poslanecké sněmovny
Celostátní témata silně rezonují i mezi zdejšími obyvateli při hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny, přičemž podrobné výsledky pro samotnou obec jsou uloženy na stránce parlamentních voleb v Ostrově. Při posledním sněmovním klání v roce 2025 zde zvítězilo hnutí ANO se ziskem 33,52 % hlasů, což v podstatě kopírovalo celorepublikový vítězný průměr 34,51 %.
Naopak druhá koalice SPOLU získala na místních volebních lístcích pouze 15,18 % hlasů, což znamenalo výrazný propad oproti jejím celostátním 23,36 %. Další místa obsadilo hnutí SPD s 13,75 %, hnutí STAN, které oslovilo 10,88 % voličů, a formace MOTO s podílem 8,88 %.
Při srovnání s rokem 2021 je patrný posun preferencí. Tehdy sice také vyhrálo hnutí ANO se ziskem 25,64 % hlasů, ale koalice SPOLU mu šlapala na paty s velmi těsným výsledkem 24,35 %. Třetí místo tehdy patřilo koalici Piráti+STAN, která obdržela 14,74 % hlasů. Vývoj volebních nálad v širším regionu můžete sledovat i v rámci okresního přehledu Ústí nad Orlicí nebo na stránkách, které mapují Pardubický kraj.
Historický vývoj sněmovních voleb dokumentují následující přehledy:
Prezidentské duely a cesta na Hrad
Zajímavé drama přineslo hlasování v průběhu prezidentských voleb, kde se voliči rozhodovali mezi kandidáty. Detailní statistiky pak naleznete na stránce prezidentských voleb v Ostrově. V prvním kole roku 2023 ovládl místní hlasování Andrej Babiš se ziskem 31,06 %, následován Petrem Pavlem, který získal 21,30 %. Těsně za nimi skončila Danuše Nerudová s podporou 19,23 %, přičemž Jaroslav Bašta oslovil 10,94 % a Pavel Fischer 10,05 % voličů.
Ve druhém kole však nastal obrat, kdy Petr Pavel dokázal mobilizovat voliče a zvítězil se ziskem 53,89 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel 46,10 %. Výsledky si můžete porovnat s čísly v okrese Ústí nad Orlicí a také v rámci celého Pardubického kraje.
Pro srovnání s předchozími prezidentskými volbami využijte tyto odkazy:
Zastupitelstvo kraje pohledem místních voličů
Obyvatelé této východočeské obce rozhodovali také v krajských volbách. Jak přesně lidé hlasovali na lokální úrovni, ukazuje stránka krajských voleb v Ostrově. V roce 2024 zde zvítězilo hnutí ANO se ziskem 29,54 % odevzdaných hlasů. Na druhém místě se umístil subjekt 3PK-Pro pros. PaK, který oslovil 24,24 % voličů. Výraznější podporu získala také koalice STAČILO! se ziskem 12,87 % a SPD+Trikol+PRO, pro kterou se rozhodlo 11,36 % hlasujících.
Regionální souvislosti a srovnání s ostatními sídly v okolí lze sledovat přes přehled za okres Ústí nad Orlicí. Zdejší voliči mají možnost nahlédnout i do historie krajského zastupitelstva.
Historické výsledky na krajské úrovni pro obec naleznete v těchto odkazech:
Profil a charakteristika obce Ostrov
Obec Ostrov leží v okrese Ústí nad Orlicí v nadmořské výšce 396 metrů a rozkládá se na rozloze 18,5 km². První písemná zmínka o tomto sídle pochází již z roku 1292. V roce 2024 zde žilo celkem 717 obyvatel, přičemž k roku 2021 se v obci nacházelo 199 domů. Místní poštovní směrovací číslo je 561 22. V průběhu roku 2024 zaznamenala obec mírný demografický růst o celkem 4 obyvatele. K tomuto výsledku přispěl přirozený přírůstek ve výši 1 osoby a také kladné saldo migrace, které činilo 3 osoby.
Zajímavá je zdejší věková struktura evidovaná v roce 2021. Děti do 14 let tvořily 15,4 % obyvatel, což převyšuje tehdejší celostátní průměr 12,9 %. V produktivním věku od 15 do 64 let bylo 72,4 % lidí (oproti 69,7 % v celé ČR) a senioři nad 65 let představovali pouhých 12,2 %, což je výrazně méně než republikový průměr 17,4 %. Otázku náboženského vyznání v roce 2021 zodpověděli místní obyvatelé následovně: 44,1 % se přihlásilo k variantě bez vyznání, věřící tvořili 16,6 % a zbylých 39,2 % dotázaných tuto otázku nezodpovědělo. Tyto demografické a statistické údaje shromažďuje Český statistický úřad.
Významnou místní památkou, jejíž popis eviduje Národní památkový ústav, je kostel sv. Mikuláše. Jde o pozdně barokní jednolodní venkovský kostel z let 1772-73, vystavěný na místě raně barokního vyhořelého předchůdce, s věží přistavěnou roku 1798. Spolu s kamennou hřbitovní zdí s branou představuje hodnotný doklad pozdně barokního stavitelství na Lanškrounsku. Další informace o životě v obci a aktuálním dění nabízejí oficiální stránky obce Ostrov.
Účast voličů při rozhodování o budoucnosti
Zájem o komunální politiku byl v této obci při posledních volbách nadprůměrný. Při posledních komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Ostrově 47,86 %, což převyšuje celorepublikový průměr, který tehdy činil 46,07 %. Lidé zde tedy k obecním urnám našli cestu o něco častěji, než bylo běžné ve zbytku republiky.
V případě voleb celostátního charakteru je však situace odlišná a zájem místních obyvatel za průměrem zaostává. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 64,36 % oprávněných voličů, zatímco průměrná účast v Česku dosáhla 68,95 %. Podobný trend byl patrný i v roce 2021 s účastí 59,54 % oproti 65,43 % v celé republice. Při volbě prezidenta v roce 2023 se v prvním kole účastnilo 65,08 % místních občanů (celorepublikově 68,24 %) a ve druhém kole 66,73 % (celostátně 70,25 %). Nejnižší zájem byl zaznamenán při krajských volbách v roce 2024, kdy v obci hlasovalo pouze 24,31 % voličů, což bylo podstatně méně než republikový průměr 32,91 %.
