0,00 %
0,00 %
David Nejedlý auditor, věk: 42 let
Lukáš Flesar traktorista, věk: 41 let
Monika Landová OSVČ, věk: 40 let
Petr Enderle podnikatel, věk: 31 let
Stanislava Slámová veterinární asistentka, věk: 35 let
Kateřina Dobrovolná vedoucí pracovnice, věk: 36 let
Zdeněk Šustr agronom, věk: 51 let
Luboš Palas elektromechanik, věk: 37 let
Milan Šorf logistik specialista, věk: 36 let
Ing. Jaroslav Dočekal důchodce, věk: 65 let
Milan Koumar řidič, věk: 42 let
Ing. Jan Sláma soukromý zemědělec, věk: 40 let
Jan Enderle OSVČ, věk: 27 let
Jiří Enderle bezpečnostní pracovník, věk: 59 let
Zuzana Palas Landová projektant SHZ, věk: 32 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V Poděšíně rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva. Obec s historií sahající až do roku 1233 se vyznačuje vysokým podílem věřících obyvatel, který při sčítání lidu dosáhl 45,1 %, což ji zařadilo na 534. místo mezi 6254 obcemi v České republice.
Zdejší samospráva spravuje území ležící v nadmořské výšce 557 metrů. Následující text nabízí pohled na dosavadní rozhodování voličů při hlasování do různých zastupitelských orgánů i v prezidentských volbách.
Při obecních volbách v roce 2022 se o přízeň voličů ucházela jediná kandidátní listina. Uskupení s názvem NEZÁVISLÍ KANDIDÁTI PODĚŠÍN obdrželo všech 556 odevzdaných platných hlasů, a získalo tak 100,00 % podpory bez účasti jiných kandidujících stran.
Zájemci o širší regionální souvislosti mohou nahlédnout na komunální volby na Žďársku nebo prozkoumat celkový přehled, který nabízí Kraj Vysočina.
Celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly v obci prvenství hnutí ANO, jež získalo 49 hlasů, což představovalo 28,65 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 39 hlasy a ziskem 22,80 %, třetí pozici obsadila formace MOTO se ziskem 20 hlasů (11,69 %). Následovala hnutí STAN s 17 hlasy (9,94 %), SPD s 15 hlasy (8,77 %), uskupení STAČILO! se 14 hlasy (8,18 %), PIRÁTI s 8 hlasy (4,67 %), GENERACE se 3 hlasy (1,75 %) a strany PŘÍSAHA a ČR1, které obdržely po 2 hlasech (shodně 1,16 %). Pořadí na prvních dvou příčkách se shodovalo s celorepublikovým výsledkem, kde ANO zvítězilo s 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %.
O čtyři roky dříve, v roce 2021, zde byla situace odlišná a vyhrála koalice SPOLU s 54 hlasy (34,39 %), zatímco hnutí ANO skončilo druhé s 32 hlasy (20,38 %). Podrobné informace o hlasování shrnují sněmovní volby v Poděšíně, přičemž regionální data pokrývají také sněmovní výsledky v okrese Žďár nad Sázavou a širší pohled doplňují sněmovní volby za Kraj Vysočina.
Přímé prezidentské volby v roce 2023 vedly v prvním kole k vítězství Petra Pavla, který obdržel 50 hlasů (31,44 %). Druhý Andrej Babiš získal 37 hlasů (23,27 %) a Danuše Nerudová zaznamenala 34 hlasů (21,38 %). Další hlasy si rozdělili Pavel Fischer (18 hlasů; 11,32 %), Jaroslav Bašta (10 hlasů; 6,28 %), Karel Diviš (6 hlasů; 3,77 %) a Marek Hilšer (4 hlasy; 2,51 %).
Ve druhém kole Petr Pavel svou převahu navýšil a vyhrál se ziskem 112 hlasů (70,44 %), zatímco Andrej Babiš obdržel 47 hlasů (29,55 %). Kompletní přehled přinášejí prezidentské volby v Poděšíně, zatímco celookresní čísla přinášejí prezidentské výsledky na Žďársku a krajská data nabízí prezidentská volba v Kraji Vysočina.
Řádné krajské volby v roce 2024 přinesly v obci nejvíce hlasů uskupení Společně se Starosty, pro které hlasovalo 14 voličů (22,95 %). KDU-ČSL skončila na druhém místě se ziskem 11 hlasů (18,03 %) a koalice SPD+Trikol+PRO obdržela 10 hlasů (16,39 %). Další hlasy získaly subjekty ANO (9 hlasů; 14,75 %), STAČILO! (6 hlasů; 9,83 %), PŘÍSAHA (4 hlasy; 6,55 %), STAN PRO VYS (2 hlasy; 3,27 %), Piráti (2 hlasy; 3,27 %), MÁ VLAST ČMS (1 hlas; 1,63 %), SOCDEM (1 hlas; 1,63 %) a NeKa (1 hlas; 1,63 %).
Zájemci mohou prozkoumat krajské volby v Poděšíně v kontextu předchozích let nebo si otevřít krajské volby na Žďársku za celý okres.
Obec se rozkládá na výměře 6,9 km² a k roku 2024 v ní žilo 260 obyvatel. V roce 2021 zde Český statistický úřad evidoval celkem 93 domů a poštovní zásilky sem směřují pod směrovacím číslem 592 12. Místní dědictví připomíná kamenný kříž zapsaný v evidenci, kterou vede Národní památkový ústav; jde o zástupce vysokého kříže s rameny ukončenými trojlistem, jehož původní plechové tělo Krista bylo v minulosti nahrazeno litinovým korpusem. Základní informace i aktuality ze života samosprávy zveřejňuje web obce Poděšín.
Podle demografických údajů ČSÚ za rok 2024 byl přirozený přírůstek na hodnotě -3 a saldo migrace dosáhlo -1, což dalo celkový úbytek o 4 obyvatele. Věkovou strukturu v roce 2021 tvořily děti do 14 let podílem 13,8 %, skupina od 15 do 64 let zastoupením 71,1 % a senioři od 65 let představovali 15,1 %, zatímco celostátní průměr činil 12,9 % u dětí, 69,7 % u produktivního věku a 17,4 % u seniorů. V otázce náboženského vyznání se v témže roce 45,1 % obyvatel přihlásilo jako věřící, 26,5 % se označilo jako bez vyznání a zbývajících 28,5 % respondentů údaj neuvedlo, přičemž v celé zemi bylo věřících 22,2 %, bez vyznání 47,8 % a neuvedeno zůstalo 30,1 %.
K urnám při komunálních volbách v roce 2022 přišlo 45,32 % zapsaných voličů. Tato hodnota byla jen nepatrně nižší než celorepublikový průměr, který dosáhl 46,07 %.
Při sněmovních volbách v roce 2025 byla účast v obci nadprůměrná a činila 83,17 % oproti celostátním 68,95 %, přičemž i v roce 2021 dosáhla 80,20 % proti 65,43 % v celém Česku. Podobně vysoký zájem provázel volbu prezidenta v roce 2023, kdy v prvním kole hlasovalo 79,10 % voličů oproti 68,24 % v zemi a ve druhém kole 80,00 % ve srovnání se 70,25 % v republice. Naopak krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 30,58 %, což bylo mírně pod celorepublikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
