Komunální volby 2026 v Jihomoravském kraji: přehled a souvislosti
V Jihomoravském kraji přinášejí nadcházející komunální volby možnost rozhodnout o budoucím složení obecních i městských zastupitelstev. Zdejší region vykazuje zajímavou dynamiku růstu, kdy v roce 2024 dokázal příliv nových obyvatel stěhováním zcela převážit přirozený úbytek a zajistit celkový populační přírůstek.
Největšími městy kraje jsou Brno se 402 739 obyvateli, Znojmo (34 172), Břeclav (24 538), Hodonín (23 517) a Vyškov (20 645).
Místní samosprávy a okresy jižní Moravy
Při hlasování do obecních zastupitelstev nevzniká žádný celkový krajský výsledek, protože voliči vybírají své zástupce samostatně v každé obci. Území celého regionu se člení do sedmi okresů. Vinohradnictví je rozvinuto především v okrese Břeclav, kde je téměř 50 % plochy všech vinic v České republice, ale i v okresech Hodonín, Znojmo a částečně také Brno-venkov. Nejvyšší stupeň zornění, tedy podíl orné půdy na zemědělské, mají okresy Vyškov a Znojmo.
Dále kraj tvoří okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov a Znojmo.
Přirozeným centrem celého území je krajská metropole Brno, která s počtem 402 739 obyvatel představuje druhé největší město České republiky. Město na soutoku Svratky a Svitavy je klíčovým dopravním uzlem, sídlem institucí celostátního významu, především soudnictví i centrem vysokého školství a kultury. K významným architektonickým dominantám patří areál hradu Špilberk, gotická katedrála sv. Petra a Pavla na Petrově či památkově chráněná funkcionalistická vila Tugendhat. Významným prvkem hospodářského života zůstává také tradiční areál Brněnských veletrhů a výstav.
Výsledky sněmovních voleb na jižní Moravě
Rozložení politických sil v regionu pravidelně ukazují celostátní volby do Poslanecké sněmovny. V parlamentním hlasování v roce 2025 získalo v Jihomoravském kraji prvenství hnutí ANO se ziskem 32,29 % hlasů. Na druhé příčce skončila koalice SPOLU, která obdržela 27,24 % hlasů. Třetí pozici obsadilo hnutí STAN s podporou 9,63 % voličů, těsně následované Piráty se ziskem 9,45 % hlasů a hnutím SPD, které zaznamenalo 7,54 % hlasů.
Při srovnání s celorepublikovými údaji je patrné, že pořadí dvou nejsilnějších uskupení kopírovalo celostátní trend, avšak s odlišnými procentními zisky. Zatímco v kraji zvítězilo hnutí ANO se ziskem 32,29 % hlasů, v celé České republice obdrželo 34,51 % hlasů. Druhá koalice SPOLU naopak v jihomoravském regionu dosáhla na 27,24 % hlasů, což představovalo lepší výsledek než její celorepublikový zisk 23,36 % hlasů. Podrobnosti o aktuálním hlasování shrnuje přehled pro sněmovní volby v Jihomoravském kraji.
Prezidentské hlasování mezi dvěma koly
Při přímé volbě hlavy státu v roce 2023 se projevily specifické preference jihomoravských voličů. Obecné souvislosti a pravidla této volby přibližují prezidentské volby na celostátní úrovni. V prvním kole svedli v kraji velmi vyrovnaný souboj Petr Pavel, jenž získal 34,03 % hlasů, a Andrej Babiš se ziskem 33,89 % hlasů. Třetí Danuše Nerudová oslovila 15,37 % zúčastněných voličů.
Ve druhém kole potvrdil Petr Pavel své prvenství a obdržel v regionu 58,99 % odevzdaných hlasů, zatímco Andrej Babiš získal 41,00 % hlasů. Rozdíl mezi oběma finalisty se tak oproti prvnímu kolu výrazně prohloubil. Kompletní statistiky a volební mapy nabízí sekce pro prezidentské volby v Jihomoravském kraji.
Rozložení sil v krajském zastupitelstvu
V krajských volbách v roce 2024 se stala nejúspěšnější kandidátkou koalice SPOLU, pro kterou hlasovalo 39,91 % voličů. Druhé skončilo hnutí ANO, jež si připsalo podporu 28,79 % hlasujících voličů.
Dále získala koalice STAČILO! 6,03 % hlasů, uskupení SPD+Tri+PRO+Svo 5,73 % hlasů a kandidátka STAN PRO JM 5,68 % hlasů. Podrobnější výsledky ukazují krajské volby v Jihomoravském kraji.
Geografický profil a hospodářství regionu
Jihomoravský kraj zaujímá rozlohu 7 188 km² a člení se do 7 okresů zahrnujících celkem 673 obcí. Podle údajů, které pro rok 2024 zveřejnil Český statistický úřad, dosáhl počet obyvatel 1 229 343 a průměrný věk činil 42,9 roku. Demografický vývoj v témže roce charakterizoval přirozený úbytek 2 371 obyvatel, který byl však převážen migrací, neboť přírůstek stěhováním činil 4 965 osob. Výsledný celkový přírůstek tak dosáhl hodnoty 2 594 lidí. Nejvyšším geografickým bodem území je Čapec (819 m n. m.).
Ráz krajiny je rozmanitý, od krasových útvarů Moravského krasu s propastí Macocha na severu přes Národní park Podyjí až po rozsáhlé nížiny na jihu. Zdejší zemědělství vyniká specializací na vinohradnictví, ovocnářství a zelinářství, přičemž v kraji leží více než devadesát procent všech vinic v České republice. Ekonomice kraje dominuje sektor služeb, zejména obchod a doprava, významné postavení má také zpracovatelský průmysl s tradicí v Brně a jeho okolí. Informace o samosprávě zprostředkovává oficiální web Jihomoravského kraje.
Na území se nachází rovněž množství historických památek. Významné postavení zaujímá Lednicko-valtický areál zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO, středověký hrad Veveří či slavkovské bojiště připomínající bitvu tří císařů. Tradici venkovského stavitelství a vinařství reprezentují zachovalé vinné sklepy v Pavlově nebo historický areál petrovských Plžů.
Účast voličů v krajských a celostátních volbách
Zájem voličů o hlasování se v Jihomoravském kraji liší podle typu volebního klání. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k volebním urnám 70,07 % oprávněných voličů, což znamenalo mírně vyšší účast než v celé České republice, kde hlasovalo 68,95 % voličů. Při krajských volbách v roce 2024 byla účast nižší a dosáhla v regionu 35,08 %, zatímco celorepublikový průměr v tomto hlasování činil 32,91 %.
Vysokou volební účast zaznamenaly prezidentské volby v roce 2023. V jejich prvním kole odevzdalo svůj hlas 68,48 % jihomoravských voličů oproti celorepublikové hodnotě 68,24 %. Ve druhém kole se zájem ještě zvýšil, když v kraji přišlo k volbám 70,36 % zapsaných voličů, zatímco v celé republice účast dosáhla 70,25 %.