Komunální volby 2026 v Ostravici: přehled a souvislosti
V Ostravici se v nadcházejících komunálních volbách 2026 rozhodne o novém složení zastupitelstva, které určí další směřování obce. Místní dějiny sahají do roku 1676, z něhož pochází vůbec první písemná zmínka o zdejším osídlení. Dnes v obci žije více než dva a půl tisíce obyvatel.
Kromě lokální samosprávy se obyvatelé pravidelně zapojují i do rozhodování o celostátním dění. Tato stránka přináší ucelený pohled na to, jak dopadla jednotlivá hlasování v minulých letech, a zasazuje místní volební chování do kontextu celého regionu i České republiky.
Rozdělení sil v obecním zastupitelstvu
Při obecních volbách v roce 2022 si největší přízeň voličů zajistila kandidátka KDU-ČSL a nestraníci, která obdržela 4 040 hlasů (27,52 %). Na druhé příčce skončilo sdružení Nezávislí spoluobčané se ziskem 3 375 hlasů (22,99 %) a třetí pozici obsadila TOP 09, které voliči odevzdali 3 192 hlasů (21,74 %). Hlasy voličů získalo také uskupení PATRIOTI OSTRAVICE s výsledkem 2 183 hlasů (14,87 %), následované Občanskou demokratickou stranou s 1 034 hlasy (7,04 %) a Komunistickou str.Čech a Moravy, jež získala 857 hlasů (5,84 %).
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je k dispozici přehled za komunální volby v okrese Frýdek-Místek, přičemž celkový pohled na severovýchodní Moravu a Slezsko nabízí souhrn za komunální volby v Moravskoslezském kraji.
Poslanecká sněmovna a parlamentní preference
Místní hlasování do zákonodárného sboru přineslo v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 2025 prvenství hnutí ANO, které obdrželo 578 hlasů (36,74 %). Shodně s celostátním výsledkem, kde ANO zvítězilo s 34,51 %, skončila na druhém místě koalice SPOLU s 359 hlasy (22,82 %), zatímco v celém Česku dosáhla 23,36 %. Třetí pozici v obci vybojovalo hnutí STAN se 159 hlasy (10,10 %), následované hnutím SPD se 139 hlasy (8,83 %), uskupením MOTO se 115 hlasy (7,31 %), stranou PIRÁTI se 100 hlasy (6,35 %) a formací STAČILO!, jež obdržela 86 hlasů (5,46 %). Pod jedno procento hlasů zůstaly kandidátky PŘÍSAHA (13 hlasů; 0,82 %), SMSKA (6 hlasů; 0,38 %) a ČR1 (6 hlasů; 0,38 %).
Oproti tomu v roce 2021 sice v obci rovněž vyhrálo hnutí ANO se ziskem 450 hlasů (31,77 %) před koalicí SPOLU s 377 hlasy (26,62 %), na celostátní úrovni však tehdy pořadí vypadalo opačně a koalice SPOLU s 27,79 % těsně předčila celostátně druhé ANO (27,12 %). Další místa v obci tehdy obsadilo hnutí SPD se 158 hlasy (11,15 %), koalice Piráti+STAN se 157 hlasy (11,08 %), PŘÍSAHA se 68 hlasy (4,80 %), ČSSD se 62 hlasy (4,37 %), KSČM se 48 hlasy (3,38 %), TSS se 30 hlasy (2,11 %) a Volný blok s 29 hlasy (2,04 %). Detailní pohled na hlasování v obci přinášejí volby do Poslanecké sněmovny v Ostravici, přičemž regionální data pokrývají stránky za volby do Poslanecké sněmovny v okrese Frýdek-Místek a přehled za volby do Poslanecké sněmovny v Moravskoslezském kraji.
Dvoukolový souboj o prezidentský úřad
Zájem o prezidentské volby v roce 2023 provázel v obou kolech výrazný duel dvou hlavních kandidátů. V prvním kole zvítězil Andrej Babiš se ziskem 567 hlasů (40,82 %), zatímco Petr Pavel skončil na druhém místě se 439 hlasy (31,60 %). Třetí pozici obsadila Danuše Nerudová, která získala 182 hlasů (13,10 %). Mezi dalšími uchazeči se umístili Jaroslav Bašta (74 hlasů; 5,32 %), Pavel Fischer (65 hlasů; 4,67 %), Marek Hilšer (36 hlasů; 2,59 %), Karel Diviš (18 hlasů; 1,29 %) a Tomáš Zima (8 hlasů; 0,57 %).
Ve finálovém druhém kole došlo k obratu pořadí a zvítězil Petr Pavel, který shromáždil 846 hlasů (55,18 %), zatímco Andrej Babiš obdržel 687 hlasů (44,81 %). Výsledky obou kol shrnují prezidentské volby v Ostravici, přičemž širší pohled nabízejí stránky za prezidentské volby v okrese Frýdek-Místek a souhrnné prezidentské volby v Moravskoslezském kraji.
Krajské volby a místní preference
Při hlasování do regionálního zastupitelstva v roce 2024, kdy proběhly krajské volby, dominovalo v obci hnutí ANO, které obdrželo 263 hlasů (41,87 %). S odstupem následovala koalice STAN+OK se 105 hlasy (16,71 %) a koalice SPOLU, které místní odevzdali 98 hlasů (15,60 %). Uskupení SPD+Trikol+PRO zaznamenalo 42 hlasů (6,68 %), STAČILO! získalo 40 hlasů (6,36 %) a Piráti oslovili 33 voličů (5,25 %). Menší podporu pak zaznamenaly formace PŘÍSAHA (15 hlasů; 2,38 %), SOCDEM (13 hlasů; 2,07 %) a Moravané (7 hlasů; 1,11 %).
Místní výsledky zachycují krajské volby v Ostravici, zatímco celkový obrázek v rámci celého okresu představují krajské volby v okrese Frýdek-Místek.
Portrét obce: architektura, poloha a demografie
Ostravice leží v nadmořské výšce 415 metrů a rozkládá se na ploše 27,7 km², přičemž poštovní zásilky sem putují pod PSČ 739 14. V roce 2024 zde žilo 2 556 obyvatel a sčítání v roce 2021 evidovalo celkem 803 domů. V roce 2024 vykázala obec přirozený přírůstek -20 osob, úbytek obyvatel přirozenou měnou však plně převážilo kladné saldo migrace ve výši 47 osob, takže celkový přírůstek činil 27 obyvatel, jak dokládají data Českého statistického úřadu.
Věková struktura podle sčítání lidu z roku 2021 ukazovala, že děti ve věku 0–14 let tvořily 11,9 % obyvatel (celostátní podíl činil 12,9 %), skupina ve věku 15–64 let představovala 68,2 % (v celé ČR 69,7 %) a lidé od 65 let výše tvořili 19,9 %, což převyšovalo republikový průměr 17,4 %. U náboženského vyznání se v témže roce 42,4 % obyvatel přihlásilo ke stavu bez vyznání (v ČR 47,8 %), věřících bylo 28 % (v ČR 22,2 %) a 29,7 % respondentů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Kulturní bohatství obce registruje Národní památkový ústav, mezi jehož zápisy vyniká Srub Petra Bezruče, který vznikl v roce 1935 přestavbou stodoly bývalého fojtství a básník zde pobýval až do své smrti v roce 1958, či zděný klasicistní kostel Nejsvětější Trojice budovaný v letech 1788–1789. Aktuální dění a služby samosprávy prezentují oficiální stránky na adrese obec-ostravice.cz.
Zájem voličů a volební účast
Při komunálním hlasování v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 53,63 %, což představovalo vyšší zapojení občanů než celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
U dalších typů voleb se míra účasti lišila. Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo volit 73,24 % oprávněných osob (celorepublikově 68,95 %), zatímco v roce 2021 činila účast 66,87 % (celorepublikový průměr byl 65,43 %). V prvním kole prezidentské volby roku 2023 hlasovalo 69,17 % voličů při celostátním průměru 68,24 % a ve druhém kole účast stoupla na 72,45 %, což bylo rovněž nad průměrem celé České republiky (70,25 %). Krajské volby v roce 2024 naopak přilákaly 30,55 % voličů, což bylo o něco méně než celostátní hodnota 32,91 %.