54,59 %
45,41 %
Rudolf Javůrek OSVČ, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 1
11,72 % (124 hlasů)
Mgr. Kateřina Pauzarová manažer, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 2
14,65 % (155 hlasů)
Ing. Miloslav Laštovka starosta obce, věk: 66 let
pořadí na kandidátce: 3
15,31 % (162 hlasů)
Roman Kadlec technik, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 4
13,70 % (145 hlasů)
Ing. Roman Hlubinka technik, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 5
10,20 % (108 hlasů)
Petr Láník technik, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 6
11,62 % (123 hlasů)
Ing. Marie Marešová ekonom, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 1
16,13 % (142 hlasů)
Ing. Lucie Březinová projektový manažer, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 2
16,59 % (146 hlasů)
Ing. Zbyněk Svoboda technik, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 3
10,56 % (93 hlasů)
Bc. Adam Rakovič OSVČ, věk: 27 let
pořadí na kandidátce: 4
14,43 % (127 hlasů)
František Adam technik, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 5
12,50 % (110 hlasů)
Rudolf Javůrek OSVČ, věk: 58 let
Mgr. Kateřina Pauzarová manažer, věk: 53 let
Ing. Miloslav Laštovka starosta obce, věk: 66 let
Roman Kadlec technik, věk: 52 let
Ing. Roman Hlubinka technik, věk: 63 let
Petr Láník technik, věk: 55 let
František Kůrka důchodce, věk: 65 let
Ivana Cardová OSVČ, věk: 63 let
Ing. Marie Marešová ekonom, věk: 40 let
Ing. Lucie Březinová projektový manažer, věk: 44 let
Ing. Zbyněk Svoboda technik, věk: 56 let
Bc. Adam Rakovič OSVČ, věk: 27 let
František Adam technik, věk: 64 let
Lukáš Rambousek tesař, věk: 36 let
Mgr. Marcel Růžička OSVČ, věk: 53 let
Michal Šeba student, věk: 19 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V obci Buš rozhodnou nadcházející komunální volby o tom, kdo usedne v místním zastupitelstvu a povede správu této středočeské vesnice. Dějiny osídlení zde přitom sahají hluboko do minulosti, neboť nejstarší dochovaná písemná zpráva pochází již z roku 1292.
Dnešní obec představuje venkovské sídlo v okrese Praha-západ. Volební dění se v ní vyznačuje specifickými rysy, které se promítají jak do místní samosprávy, tak do hlasování v celostátních volbách.
Hlasování o složení obecního zastupitelstva v roce 2022 mělo jednoznačný průběh, neboť se o přízeň voličů ucházela pouze jedna kandidátní listina. Uskupení TRADIČNÍ BUŠ získalo všech 1 179 odevzdaných hlasů, což znamenalo plných 100,00 % a hladké obsazení všech mandátů bez přítomnosti politické konkurence.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti nabízí srovnání komunální výsledky na okrese Praha-západ, přičemž celkový krajský přehled pak soustřeďují volby ve Středočeském kraji.
Když proběhly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, zvítězila v obci koalice SPOLU se ziskem 32,30 % (73 hlasů). Na druhém místě skončilo hnutí STAN, pro které hlasovalo 20,79 % voličů (47 hlasů), a třetí pozici obsadilo hnutí ANO s 19,91 % (45 hlasů). Následovala strana PIRÁTI s 9,73 % (22 hlasů), hnutí MOTO s 6,19 % (14 hlasů), uskupení STAČILO! se 4,42 % (10 hlasů), hnutí SPD s 3,98 % (9 hlasů), uskupení PŘÍSAHA s 1,32 % (3 hlasy) a shodně po 0,44 % (1 hlas) získaly formace REBELOVÉ a ČSSD.
Zatímco v obci vyhrála koalice SPOLU, na celostátní úrovni zvítězilo hnutí ANO s 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %. V předchozích volbách roku 2021 byla převaha koalice SPOLU v obci ještě výraznější, když obdržela 47,05 % (112 hlasů), zatímco koalice Piráti+STAN zaznamenala 18,06 % (43 hlasů) a hnutí ANO 17,64 % (42 hlasů). Podrobnosti shrnují sněmovní volby v obci Buš, přičemž regionální data pokrývá okres Praha-západ ve volbách i souhrnné výsledky ve Středočeském kraji.
Leden 2023 přinesl přímé prezidentské volby, v nichž místní voliči v prvním kole nejvíce podpořili Petra Pavla, jenž získal 48,66 % (109 hlasů). Druhá skončila Danuše Nerudová s 19,19 % (43 hlasů) a třetí Andrej Babiš se ziskem 16,96 % (38 hlasů). Další hlasy obdrželi Pavel Fischer (8,92 %, 20 hlasů), Jaroslav Bašta (3,12 %, 7 hlasů), Marek Hilšer (2,23 %, 5 hlasů) a Karel Diviš (0,89 %, 2 hlasy).
Ve finálovém druhém kole Petr Pavel své vítězství potvrdil ziskem 75,31 % (177 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 24,68 % (58 hlasů). Kompletní čísla dokumentují prezidentské volby v obci Buš, širší okolí přibližuje přehled pro okres Praha-západ a celou oblast mapuje prezidentské hlasování v kraji.
Při hlasování o krajské samosprávě v roce 2024, kdy se konaly řádné krajské volby, vyhrálo v obci hnutí STAN se ziskem 34,55 % (47 hlasů). Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 23,52 % (32 hlasů) a třetí skončilo hnutí ANO, které obdrželo 19,85 % (27 hlasů). Hlasy získala také koalice SPD+Trikol+PRO (5,88 %, 8 hlasů), uskupení STAČILO! (5,14 %, 7 hlasů), Piráti (3,67 %, 5 hlasů), uskupení PŘÍSAHA (2,20 %, 3 hlasy) a formace JAB (1,47 %, 2 hlasy).
Zájemci o lokální i regionální data mohou prozkoumat krajské volby v obci Buš a také výsledky, které přinesly krajské volby v okrese Praha-západ.
Vesnice leží v nadmořské výšce 345 metrů a její katastrální území se rozkládá na ploše 6,8 km². K doručování pošty slouží směrovací číslo 252 08. Z hlediska pamětihodností eviduje Národní památkový ústav v katastru sloupová boží muka z terazza, což je imitace kamene, jež byla roku 1932 vyzdvižena na místě staršího objektu. Podrobné informace o samosprávě zveřejňuje oficiální web obce.
Podle demografických zjištění, která zpracovává Český statistický úřad, žilo v sídle v roce 2024 celkem 340 obyvatel. V roce 2021 zde stálo 155 domů. V témže roce 2024 dosáhl celkový přírůstek 7 osob, přičemž přirozený přírůstek činil 1 osobu a saldo migrace dosáhlo +6 osob.
Při sčítání lidu v roce 2021 tvořily děti do 14 let 12,3 % obyvatel (celostátně 12,9 %), produktivní věková skupina 15 až 64 let představovala 71,0 % (v ČR 69,7 %) a lidé ve věku 65 a více let tvořili 16,6 % (v republice 17,4 %). V otázce náboženského vyznání se v témže roce 55,6 % občanů označilo jako bez vyznání (oproti 47,8 % v celé zemi), věřících bylo 17,6 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 26,8 % obyvatel údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
V komunálních volbách roku 2022 přišlo k volební urně 49,12 % oprávněných voličů. Tento podíl byl mírně vyšší než celorepublikový průměr těchto voleb, který tehdy dosáhl 46,07 %.
Také při dalších typech hlasování byla volební účast v sídle nad republikovým průměrem. Ve sněmovních volbách roku 2025 odevzdalo hlas 77,47 % voličů oproti 68,95 % v celé zemi, přičemž v roce 2021 činila účast dokonce 79,87 % proti celostátním 65,43 %. Prezidentské volby roku 2023 přilákaly v prvním kole 79,93 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 85,82 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách 2024 přišlo volit 48,75 % oprávněných voličů, což výrazně převýšilo celorepublikový výsledek 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
