Komunální volby 2026 ve Ždírci nad Doubravou: přehled a souvislosti
Ve Ždírci nad Doubravou přinesou nadcházející komunální volby v roce 2026 nové rozdělení mandátů v městském zastupitelstvu. Dějiny tohoto sídla sahají do počátku 16. století, přičemž první písemná zmínka pochází z roku 1502. Jeho obyvatelé navíc chodí k volbám častěji, než odpovídá celostátnímu průměru.
Tato stránka představuje volební přehled a zasazuje místní hlasování do širších souvislostí. Kromě komunální politiky mapuje také výsledky dalších klíčových volebních klání, kterých se voliči v uplynulých letech účastnili.
Rozdělení sil v obecním zastupitelstvu
Při obecních volbách na podzim 2022 získalo nadpoloviční většinu hlasů uskupení SNK ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU, které obdrželo 53,01 % hlasů. Druhé místo obsadila KDU-ČSL s podporou 17,78 % a třetí skončila Občanská demokratická strana, jež oslovila 16,93 % voličů. Čtveřici kandidujících subjektů uzavřela Komunistická str.Čech a Moravy se ziskem 12,28 %.
Komunální politika v regionu má své specifické rysy, které vyniknou při pohledu na komunální volby v okrese Havlíčkův Brod, případně na širší souhrn za komunální volby v Kraji Vysočina.
Hlasování o složení Poslanecké sněmovny
Celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly ve městě prvenství hnutí ANO se ziskem 34,54 % hlasů, což korespondovalo s celostátním triumfem tohoto hnutí (34,51 %). Druhá příčka patřila koalici SPOLU se ziskem 23,13 % hlasů, jež rovněž v rámci celé republiky obsadila druhé místo (23,36 %). Třetí pozici si připsalo hnutí STAN s 11,24 % hlasů, následované SPD s 7,94 %, uskupením MOTO se 7,51 % a stranou PIRÁTI se 7,35 % hlasů. Uskupení STAČILO! pak získalo 5,62 % hlasů.
V roce 2021 byl souboj o čelo výrazně vyrovnanější. Tehdy hnutí ANO v obci zvítězilo s 27,69 % hlasů před koalicí SPOLU, která měla 26,93 %, zatímco na celostátní úrovni zvítězila koalice SPOLU (27,79 %) těsně před hnutím ANO (27,12 %). Zajímají-li vás podrobnější čísla, prohlédněte si sněmovní volby v Ždírci nad Doubravou, případně data mapující sněmovní volby na Havlíčkobrodsku či výsledky za poslanecké volby v Kraji Vysočina.
Volba hlavy státu
Přímé prezidentské volby v lednu 2023 měly v prvním kole jiného vítěze než ve finále. V úvodním kole získal nejvíce hlasů Andrej Babiš (37,56 %), druhý skončil Petr Pavel s 31,96 % a třetí Danuše Nerudová obdržela 14,87 % hlasů. Ve druhém kole však nastal obrat a Petr Pavel vyhrál se ziskem 55,89 %, zatímco Andrej Babiš si připsal 44,10 % hlasů.
Kompletní údaje nabízí odkaz na prezidentské volby v Ždírci nad Doubravou. Regionální souvislosti pak přibližují výsledky prezidentské volby na Havlíčkobrodsku i celkový přehled pro prezidentské volby v Kraji Vysočina.
Krajské zastupitelstvo a regionální preference
Na podzim 2024 se uskutečnily krajské volby, v nichž v sídle zvítězilo hnutí ANO se ziskem 32,68 % hlasů. Druhá se umístila koalice Společně se Starosty, která obdržela 23,69 % hlasů, a třetí pozici obsadila kandidátka STAN PRO VYS se 16,03 % hlasů.
Pro zájemce o detailní přehled jsou dostupné krajské volby v Ždírci nad Doubravou. Širší kontext v rámci sousedních měst a obcí pak dokreslují krajské volby v okrese Havlíčkův Brod.
Charakteristika města a pamětihodnosti
Město Ždírec nad Doubravou leží v nadmořské výšce 545 metrů a rozkládá se na ploše 26,7 km². K roku 2024 zde žilo 3 083 obyvatel a v roce 2021 bylo evidováno 945 domů, přičemž místní pošta obsluhuje směrovací čísla 582 63 a 582 64. Informace o správě a dění ve městě zprostředkovává webová stránka města. Demografická bilance z roku 2024 zaznamenala celkový přírůstek -30 obyvatel, který byl tvořen přirozeným úbytkem -5 osob a záporným saldem migrace ve výši -25 lidí.
Z hlediska věkového složení evidoval Český statistický úřad v roce 2021 ve věku 0 až 14 let 13,3 % obyvatel (celostátně 12,9 %), v produktivním věku 15 až 64 let to bylo 68,3 % (v ČR 69,7 %) a skupina 65letých a starších tvořila 18,4 % (celorepublikově 17,4 %). Ve stejném roce se k věřícím přihlásilo 22,5 % lidí (celostátně 22,2 %), podíl bez vyznání dosáhl 42,7 % (v republice 47,8 %) a 34,9 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). K historickým památkám, jež ve svých záznamech eviduje Národní památkový ústav, patří barokní areál kostela sv. Václava se hřbitovní zdí a dřevěnou zvonicí, jehož gotické jádro se poprvé připomíná k roku 1352, a renesanční zámek s kaplí sv. Archanděla Michaela, jehož základní kámen byl položen v roce 1612.
Účast voličů v hlasovacích místnostech
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast 48,49 %, což bylo nad úrovní celorepublikového průměru, který činil 46,07 %.
Zájem o celostátní a krajská klání byl ve městě rovněž stabilně vyšší než v celé zemi. V parlamentních volbách v roce 2021 přišlo k urnám 70,42 % voličů oproti celostátním 65,43 % a v roce 2025 účast činila 75,45 % při republikovém průměru 68,95 %. V prezidentských volbách 2023 hlasovalo v prvním kole 75,16 % oprávněných osob (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 77,03 % (v ČR 70,25 %). Při volbách do krajského zastupitelstva v roce 2024 byla zaznamenána účast 34,05 %, zatímco celostátní hodnota dosáhla 32,91 %.